Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rozdíly v percepci ženských postav v různých mediálních zpracováních ságy o Zaklínači
Štosová, Tereza ; Fousek Krobová, Tereza (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
1 Abstrakt Předmětem této práce je percepce ženských postav v různých mediálních zpracováních Zaklínače z pohledu publik, které vykazují známky fanouškovství. Výzkum se věnuje obzvláště dvěma nejaktuálnějším zpracováním, tj. třetí hře Zaklínač: Divoký hon/Witcher: Wild Hunt a seriálu Zaklínač/The Witcher na platformě Netflix. Výzkum probíhal formou hloubkových rozhovorů s celkem devíti participanty a zaměřoval se na roli, charakteristiku, vztahy a motivace ženských postav s cílem zjistit, jak respondenti tyto oblasti v adaptacích vnímají. První část diplomové práce se věnuje teoretickým východiskům vztahujícím se k populární kultuře, publikům, herním a filmovým studiím a genderu v médiích. Dále představuje svět Zaklínače a zkoumané postavy a kritiku adaptací. Další úsek práce se zabývá metodologií výzkumu. Jako metoda práce byla použita zakotvená teorie, z které vychází vícestupňové kódování a kategorizace dat. Ty jsou následně prezentovány v praktické části spolu s demonstrací výpovědí respondentů. Dále probíhá interpretace dat a diskuze. Mezi hlavní zjištění patří, že ženské postavy hrají v obou adaptacích z hlediska publik významnou roli. Dále, že jsou respondenti citliví na změny archetypů postav a jejich percepce je více ovlivněna herní adaptací. Také z výzkumu vyplývá, že je v adaptacích kladen větší...
Female Characters in Selected Novels of Charles Dickens
Palášková, Martina ; Higgins, Bernadette (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem ženských postav ve vybraných románech Charlese Dickense. Teoretická část je zaměřena na popis charakteristických vlastností žen ve Viktoriánském období. Praktická část analyzuje nejdůležitější ženské postavy podle autorčiny vlastní volby, poukazuje na jejich společné a rozdílné rysy a porovnává je s tehdejší společností.
Parallelism in the Poetics of Juan Rulfo and María Luisa Bombal
Norocká, Monika ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Cieľom tejto diplomovej práce je upozorniť na podobnosť medzi dielom jedného z najvýznamnejších hispanoamerických autorov 20. storočia, Mexičana Juana Rulfa, a jeho o niečo menej známej chilskej kolegyne, Maríe Luisy Bombalovej. Hoci diela oboch autorov boli často spájané s počiatkami tzv. magického realizmu, literárna kritika sa doteraz podrobnejšie nezaoberala štúdiom paralelizmu medzi ich poetikami. Práca sleduje odklon týchto autorov od typu literatúry dominantnej v ich dobe a ich snahu o jej renováciu. Ďalej sa zaoberá podobnosťou v ponímaní smrti v ich dielach a všíma si aj vplyv severskej literatúry na ich tvorbu. Ďalšia časť práce je venovaná paralelizmu medzi postavou Susany San Juan z Rulfovho Pedra Párama a Bombalovej hrdinkami. Okrem toho práca reflektuje aj to, aký bol osobný vzťah medzi spisovateľmi, ktorými sa zaoberáme.
Female characters in the dramatical work written by Erika Mitterer
Vojíková, Olga ; Glosíková, Viera (vedoucí práce) ; Bučková, Tamara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dramatickou tvorbou rakouské spisovatelky Eriky Mitterer. V první části práce je představen život a dílo autorky. V druhé části práce je představeno šest dramat Eriky Mitterer, které tvoří východisko pro třetí část práce, kde je provedena analýza ženských figur v dramatech autorky. Tato část je soustředěna na postavy matek a žen, které svým jednáním zásadně ovlivňují děj dramat. Klíčová slova drama, rakouská literatura, ženské postavy
Female characters in the work of Franz Kafka
Svobodová, Karolína ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Práce se zabývá ženskými postavami ve vybraných dílech Franze Kafky (1883-1924), známého představitele pražské německé literatury. Jedná se o povídku Proměna (1915) a posmrtně vydané románové fragmenty Nezvěstný (1927), Proces (1925) a Zámek (1926). V práci je tematizováno, jak jsou jednotlivé ženské postavy v těchto textech zobrazeny, jakou hrají roli v životě protagonisty a jak jej ovlivňují. V popředí přitom stojí interakce mezi mužskými hlavními postavami a ženskými vedlejšími postavami. Práce postupuje převážně metodou analýzy textu, aniž by vytvářela souvislosti mezi fiktivními ženami v dílech autora a skutečnými ženami v jeho životě. V každém z vybraných textů jsou nejprve zvlášť analyzovány ženské postavy a poté jsou mezi sebou porovnávány. Závěr slouží ke srovnání všech ženských postav v těchto dílech a k formulaci obecné teze o těchto postavách.
Wives and Whores: Female characters in the plays of Harold Pinter
Schormová, Františka ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá čtyřmi postavami ze tří her britského dramatika Harolda Pinter v kontextu zobrazování ‚Ženy.' Na Pinterovy ženské postavy se musíme dívat nejen v tradici stereotypního ztvárnění žen, ale také v kontextu patriarchálních konceptů, kterým musí čelit - mužské dominanci, mužskému pohledu a mužskému sbližování. Druhá kapitola dodává pozadí pro zkoumání ženských postav - uvedeny jsou důvody, proč je zkoumat, a také koncept ženy jako ‚toho Druhého.' Tento koncept vedl ke stereotypizaci žen a jejich následnému zkreslení ve fikci, kam zapadá i základní dichotomie manželka/děvka. Tato kapitola také představuje specifika reprezentace na jevišti, s odkazy na vývoj dramatu. Uzavřena je uvedením Pintera do tohoto kontextu. Třetí kapitola obsahuje kritické čtení tří Pinterových her - The Homecoming, Old Times a Betrayal. Role ženských postav je zkoumána ve vztahu k mocenským strukturám, které se snaží dekonstruovat. Kapitola poukazuje na skutečnost, že i v případě, že uspějí, jejich vítězství nijak neohrozí patriarchální struktury. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na české inscenace podle Pinterovy předlohy. Uvádí jejich historii, zvláště pak se věnuje dvěma produkcím, které vznikly dlouho před změnou politických poměrů a byly oficiálním režimem viděny jako hrozba. Také komentuje dvě...
Prague and Women in Paul Leppin's Novel "Severin's Journey into the Dark"
Czielová, Simona ; Hadwiger, Julia Nina Vanessa (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
(v češtine) Tématem práce je ztvárnění ženských postav v románu Paula Leppina Severinova cesta do temnot (Severins Gang in die Finsternis, 1914). Po krátkém představení autora a jeho díla jsou jednotlivé ženské postavy podrobeny analýze. Jejich vlastnosti, role a postavení ve společnosti jakožto i vztah k hlavnímu mužskému hrdinovi románu jsou porovnané s dobovými vědeckými prácemi, především z oblasti psychologie a psychiatrie, které do velké míry ovlivňovali společnost na přelomu století a přispívali tím i k určování literárních trendů. Kromě ženských postav se část práce věnuje i personifikovanému zobrazení Prahy. Analýza díla má za úkol zodpovědět otázku, nakolik jsou ženské postavy románu utvářeny individuálně a nakolik je jejich zobrazení ovlivněné sociálně-psychologickými předpoklady doby.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.