|
| |
|
|
Russian Eurasianism: Geopolitical plan to conquer the world?
Rédrová, Natálie ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kazharski, Aliaksei (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o Eurasii jako projektu Ruské geopolitiky. Eurasijství vzniklo před více než sto lety jako hnutí intelektuálů žijících v exilu po První Světové Válce, prvotně jako národní teorie hodnot a tradicí. V mé tezi pojednávám o této politicko-filozofické ideologii, která se po devadesátých letech opět dostává do popředí jako Neo-Eurasijské hnutí, populární v dnešním Rusku pod taktovkou V. Putina. Většina originálních textů nebyla nikdy přeložena z Ruštiny do jiných jazyků, a ty které jsou dostupné v angličtině jsou většinou kritické a často vytržené z kontextu. V mém bakalářském projektu srovnávám hlavní geopolitické práce minulého století západních autorů s texty Eurasijců. Snažím se chronologicky přiblížit historické milníky Ruska. V mé bakalářské práci zkoumám jak je Kreml svázán s touto ideologií po pádu Sovětského Svazu. Také, jak Ruská Federace inklinuje k Východu po konfliktech a nedorozumění se západními státy. Informace pramení z oficiálních dokumentů, Ruských ale i zahraničních autorů historických textů a geopolitických predikcí posledního století. Tato práce může být přínosná pro západní výzkumníky bez znalostí ruského jazyka a historie Eurasie.
|
|
|
Rusko-čínské ekonomické vztahy a jejich vliv na Rusko
Lapenko, Aleksei ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Jedlinský, Jakub (oponent)
Diplomatické a ekonomické vztahy mezi Ruskem a Čínou mají navzdory geografické blízkosti těchto zemí relativně krátkou historii. Avšak v moderních dobách, především po pádu Sovětské unie se těší vzájemný obchod a investice značnému růstu. Vyšší produkce ropy a plynu spolu s růstem jejich cen a rapidním rozvojem čínské ekonomiky usnadnili vzájemnou ekonomickou interakci během posledního desetiletí. Rusko čelilo v posledních letech vnějším výzvám způsobeným prudkým propadem cen ropy a geopolitickou a ekonomickou izolací od západních zemí po zabrání Krymského poloostrova. Tudíž se ruská vláda rozhodla obrátit směrem k Asii, konkrétně k největší ekonomice světa Číně a nadále prohloubit již započaté ekonomické vazby. Další vývoj rusko-čínského partnerství bude záležet na implementaci plánových strategických kroků a různých vnějších politických a ekonomických faktorech.
|
|
|
Shrnutí fylogenetických hypotéz nadčeledi Cobitoidea
Dvořák, Tomáš ; Ráb, Petr (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Fylogenetika je jedním z oborů systematické biologie, který se na základě konceptu společného předka všech organismů snaží najít vývojové vztahy mezi jednotlivými organismy. Ve fylogenetice se využívá mnoho různých znaků, nejčastěji ale jsou to znaky morfologické nebo genetické, případně jejich kombinace. Fylogenetická data mohou také mít využití v mnoha dalších oborech. Můžeme ji například využít při objasňování geologických procesů (u sladkovodních ryb nejčastěji při změnách toků řek). Taxon Cobitoidea je dnes považován za nadčeleď ryb patřících do řádu máloostní (Cypriniformes), který je jedním z největších řádů sladkovodních ryb. Do této nadčeledi řadíme celkem 10 nebo 11 čeledí - Gyrinocheilidae (přísavkovití), Cobitidae (sekavcovití), Balitoridae (mřenkovití), Botiidae (sekavkovití), Vaillantellidae, Ellopostomatidae, Barbuccidae, Serpenticobitidae, Nemacheilidae , Gastromyzontidae a čeleď Catostomidae (pakaprovcovití), jejíž postavení je dosud předmětem diskuse. Zástupci této skupiny jsou rozšířeni v celé Palearktické, Orientální a části Etiopské zoogeografické oblasti, a pokud bychom mezi ně řadili také Catostomidae, tak také v Severní Americe, tedy v Nearktické oblasti. V celé Eurasii nenajdeme vodní těleso, ve které by se nevyskytovali tyto ryby v jednom až desítkách druhů a proto je lze...
|
|
|
Geopolitická příslušnost Ruska v současném ruském diskurzu
Kalinová, Olga ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Otázka geopolitické příslušnosti Ruska se ve své podstatě dotýká odvěkého ruského sporu o tom, zda Rusko patří do Evropy nebo do Asie. Z geografického hlediska se Rusko převážně nachází na asijském kontinentě. Z kulturně-civilizačního hlediska však ruský národ tíhne k Evropě, i když v sobě obsahuje prvky obou sousedních civilizací. Na základě zkoumání nejvýznačnějších ruských myšlenkových směrů, převážně geopolitického rázu (slavjanofilství, západnictví, atlantismus, eurasijství atd.) se práce snaží o systematizaci odpovědí na tuto otázku. Zároveň, jejím cílem je zjistit pomocí analýzy současné ruské zahraniční politiky, který z těchto ideových směrů má dominantní roli v zahraničněpolitickém diskurzu v Rusku od roku 2000. Pomocí identifikace tohoto prioritního směru a pomocí stanovení primární orientace ruské zahraniční politiky na konkrétní region se práce snaží získat odpověď na otázku, co je Rusko: Evropa, Asie, nebo samostatný kontinent Eurasie?
|
|
|
Pozice Ukrajiny v euroasijském transportu ropy a zemního plynu
Ruban, Andriy ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent) ; Wahla, Arnošt (oponent) ; Terem, Peter (oponent)
Práce se soustředí na teoretické a empirické analýzy toků ropy a zemního plynu v Euroasii a mapuje tranzitní pozici Ukrajiny v regionálním řetězci dodávek ropy a plynu. Cílem disertační práce je pokusit se objektivně zhodnotit možnosti euroasijské energetické integrace v rámci rozšíření evropského energetického trhu na východ a předpovědět úlohu Ukrajiny v nové geopolitické energetické alianci vedené EU. Tato disertační práce staví na ekonomických, geografických, historických a politických premisách integrace trhů stejně jako na systémovém přístupu vývoje energetických aliancí. Tvrdí, že (i) energetická integrace narozdíl od tradičního ekonomického směru může být vysvětlena systémovým přístupem a geopolitickým směrem energetického expanzionismu; (ii) infrastrukturní ropné a plynové projekty EU znamenají hlubší intergaci členských zemí EU se zainteresovanými nečlenskými zeměmi (iii) status Ukrajiny jakožto tranzitora ropy a plynu v euroasijském regionu znamená rostoucí angažovanost v energetických iniciativách EU dle evropských pravidel. Práce je rozčleněna do tří kapitol. První je predominantně teoretická a snaží se stručně shrnout současné teoretické přístupy energetické integrace a trendy energetických trhů v Euroasii. Druhá kapitola představuje stav ropných a plynových přepravních kapacit a status Ukrajiny v řešení disparit dodávek energetických zdrojů v Euroasii. Třetí kapitola popisuje status ukrajinské ropné a plynové infrastruktury a dotýká se témat reformování národních ropných a plynových přepravních potrubí. Zajištění přístupu k energetickým dodávkám bylo hnacím motorem globálního rozvoje už od industriální revoluce. Zvyšující se poptávka po ropě a plynu ovládla energetickou a ekonomickou bezpečnost světových center. V Euroasii soutěží Evropa s Asií o fosilní paliva pocházející z Ruska, Středního Východu a Střední Asie. Až nedávno se euroasijský energetický bezpečnostní problém začal řešit výstavbou nových tras dodávek. Tyto infrasktrukturní projekty jsou iniciovány spotřebiteli ropy a plynu stejně jako dodavateli a přepravci, kteří mezi sebou soutěží o kontrolu nad infrastrukturou. Toto soutěžení destabilizuje euroasijské vztahy, vede k energetickým "válkám", politickým konfliktům a zvyšuje rizika přerušení dodávek. Aby byla zajištěna stabilita energetických dodávek, měli by se producenti, přepravci I spotřebitelé ropy a plynu integrovat, úzce spolupracovat a společně investovat do zlepšení existujících tras dodávek a efektivity spotřeby paliv, jejich produkce a přepravy. Ropa a plyn by měly být obchodovány za technologie a kapital zajišťující kontrolu nad infrastrukturou společných zájmů. Vývoj dalších bilaterálních a multilaterálních nástrojů společných zájmů by take pomohl řešit kontradikce mezi zúčastněnými stranami, které souvisejí s energetikou. Klíčová role v rozvoji energetické integrace v Euroasii patří EU jako nejstaršímu a nejrozvinutějšímu integračnímu uskupení v této části světa. Evropská unie realizuje projekty TEN-e a nedávno začala prosazovat i společnou energetickou politiku k upevnění vnější spolupráce s dodavateli a tranzitory ropy a plynu, a to včetně Ukrajiny. Od 70. let je Ukrajina důležitým tranzitorem ropy a plynu z Ruska a Střední Asie do Evropy. Ukrajinská potrubí přepravují 10 % ropných a 50 % plynových importů do Evropy. Aby EU vyvážila ruskou energetickou politiku vůči Ukrajině, podporuje její aktivity v rámci energetických aliancí jako jsou INOGATE nebo GUAM. Nedávné přijetí Ukrajiny do Jihovýchodního evropského energetického společenství by mělo zlepšit stabilitu dodávek ropy a plynu do Evropy a umožnit zreformování národních přepravních kapacit.
|
|
|
Phenotypic variability in native populations of Lythrum salicaria L. across geographical gradient: between- and within-population differences
Bastlová, D. ; Květ, Jan
Variability in growth characteristics was studied in 15 native Eurasian populations of L. salicaria across the N.-S. geographical gradient in a garden tub experiment. Plant height, total plant mass and its components (dry weight of shoots, roots, lateral branches, leaves and inflorescence) and the basal stem diameter, number of lateral branches and internodes were assessed at the end of 1st season. Most of the total variability in plant height, shoot dry weight, that of lateral branches, leaves and inflorescences, basal stem diameter, leaf area, specific leaf area, flowering time and number of primary lateral branches can be explained by differences in latitude of the location of the populations' origin. But the variability in root dry weight, number of roots and number of internodes is higher between and within the populations than between the geographical locations.
|
host ::
RSS.