|
|
Civic Engagement of Women Who Shop Ethically
Vojteková, Zuzana ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Diplomová práca sa venuje etickej spotrebe a jej vplyve na občiansku angažovanosť mladých žien. Etická spotreba, do ktorej patrí napríklad bojkot a buycott produktov a služieb, získava v dobe upadajúceho formálneho občianskeho zapojenia na význame. Občania sa presúvajú na trh, kde aplikujú svoje etické zásady neekonomického charakteru. Ich spotrebné voľby sú motivované verejne prospešnými motívmi. Teoretická časť diplomovej práce definuje okrem občianskej spoločnosti a občianskej participácie aj základné pojmy etickej spotreby. Ďalej sa venuje premene politickej klímy, ktorá umožnila rozšírenie etickej spotreby, a genderovému aspektu etického nakupovania. Práca sa zameriava konkrétne na mladé ženy, ktoré žijú v Prahe a pravidelne eticky nakupujú, a to, ako sa občiansky zapájali pred a po tom, čo sa stali etickými spotrebiteľkami. Zo získaných dát sa zistilo na aké produkty informátorky uplatňujú etickú spotrebu, v akom zastúpení je socioekonomický, ekologický a politický motív a ako sa formálne a neformálne angažujú v občianskej spoločnosti. Spotrebnou voľbou dávajú občianky najavo kým sú, je to prejav ich identity.
|
|
| |
|
|
Civic Engagement of Women Who Shop Ethically
Vojteková, Zuzana ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Diplomová práca sa venuje etickej spotrebe a jej vplyve na občiansku angažovanosť mladých žien. Etická spotreba, do ktorej patrí napríklad bojkot a buycott produktov a služieb, získava v dobe upadajúceho formálneho občianskeho zapojenia na význame. Občania sa presúvajú na trh, kde aplikujú svoje etické zásady neekonomického charakteru. Ich spotrebné voľby sú motivované verejne prospešnými motívmi. Teoretická časť diplomovej práce definuje okrem občianskej spoločnosti a občianskej participácie aj základné pojmy etickej spotreby. Ďalej sa venuje premene politickej klímy, ktorá umožnila rozšírenie etickej spotreby, a genderovému aspektu etického nakupovania. Práca sa zameriava konkrétne na mladé ženy, ktoré žijú v Prahe a pravidelne eticky nakupujú, a to, ako sa občiansky zapájali pred a po tom, čo sa stali etickými spotrebiteľkami. Zo získaných dát sa zistilo na aké produkty informátorky uplatňujú etickú spotrebu, v akom zastúpení je socioekonomický, ekologický a politický motív a ako sa formálne a neformálne angažujú v občianskej spoločnosti. Spotrebnou voľbou dávajú občianky najavo kým sú, je to prejav ich identity.
|
|
| |
|
|
Conviction and Consumption - The Case of Fair Trade in the Czech Republic
Humhej, Jan ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Jak ukázal předešlý výzkum, nesoulad mezi postoji a skutečným nákupním chováním je jev ovlivňující mnoho různých trhů produktů etické spotřeby. Tato diplomová práce analyzuje tento jev, specificky na českém trhu Fair trade produktů. Diskrepance mezi hodnotami a nákupním chováním byla nalezena přibližně u třetiny populace, což potvrdilo přítomnost tohoto nesouladu a replikovalo tak předešlé výsledky. Přibližně poloviná lidí vyznačujících se tímto nesouladem (mající Fair trade hodnoty, ale nenakupující Fair trade produkty) o tomto hnutí vůbec neslyšela, což naznačuje, že nedostatek znalosti Fair trade v této skupině může snižovat celkové prodeje Fair trade produktů. Analýza respondentů, kteří znají Fair trade a mají Fair trade pozitivní hodnoty ukázala, že nejsilnějšimi a statisticky významnými prediktory pro zjištění toho, zda jedinec nakupuje Fair Trade či nikoliv, jsou vnímaná kvalita Fair trade produktů a míra skepticismu vůči schopnosti tohoto hnutí dosáhnout deklarovaných cílů. Pro Fair trade marketéry usilující o konverzi lidí s Fair trade hodnotami na zákazníky by tak mohlo být užitečné zaměřit se na zvyšování znalosti, zlepšování vnímání kvality a snížování skepticismu vůči Fair trade produktům.
|
|
|
Sociální významy lokálních potravin a jejich spotřeby
Loučímová, Barbora ; Zagata, Lukáš (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Farmářské trhy, systém bio-bedýnek, komunitou podporované zemědělství, prodej ze dvora a kamenné obchody, je souhrn alternativních forem prodeje lokálních potravin, které
nalezneme na našem trhu. Naopak nově vzniklé sekce či regály v supermarketech začínají lokální potraviny po tlaku spotřebitelů teprve zařazovat do svého sortimentu. Lokální potraviny nespadají do jedné konkrétní definice. Každý z nás si pod tímto názvem může sám specifikovat, do jaké míry či vzdálenosti pro něj znamená lokálnost. Tyto potraviny mají několik výhod proti běžným potravinám. Mezi výhody řadíme pěstování na území České republiky, absence dovozu se ze vzdálených zemí, sklizeň potravin v době zrání a další.
Označování potravin, způsob označování a význam značek je popsán v kapitole institucionální a administrativní rámec.
|
host ::
RSS.