|
|
Polští imigranti ve Spojeném království po roce 2004
Prouzová, Marie ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce "Polští imigranti ve Spojeném království po roce 2004" se zabývá jedním z nejvýraznějších migračních proudů současnosti v rámci Evropské unie a jeho dopady. Časové vymezení práce je od roku 2004 do roku 2010, kdy skončila vláda Labouristů poté, co prohráli parlamentní volby. Počet polských imigrantů přicházejících po roce 2004 zněkolikanásobil zde již existující diasporu. Občanům přístupových států bylo povoleno pracovat ve Spojeném království (v kontrastu s dalšími členskými zeměmi) bez dodatečných pracovních povolení. To byl jeden z důvodů, proč do této země mířilo nepoměrně více imigrantů, než se předpokládalo. Práce se zabývá uplatnění polských imigrantů na pracovním trhu, a zda tito imigranti měli pozitivní či negativní dopad na britskou ekonomiku. Současně s tím zkoumá sociologický kontext této migrace jako změnu socio- demografického profilu přistěhovalců. Dále vnímání této migrační vlny britskou populací a na závěr integrací Poláků v rámci britské společnosti.
|
|
|
Czech-German Economic Ties: The Relevance of the Neofunctionalist Approach in the Contemporary Socio-Economic Context
Janíčko, Martin ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Zemplinerová, Alena (oponent)
Práce se zabývala zejména intenzitou ekonomických vazeb mezi Česko republikou a Německem po rozšíření Evropské unie v roce 2004. Její první část postihla základní charakter těchto vazeb od vzniku samostatného Československa v roce 1918 až do vzniku samostatného českého státu v roce 1993. Druhá část práce se obšírněji věnovala zhodnocení relevance neofunckionalismu, který představoval pro formulace hypotéz určitý teoretický podklad. Z hlediska fungování integračního procesu tak, jak jej neofunkcionalismus přímo i nepřímo předpokládá, byly definovány dvě základní hypotézy. Tyto hypotézy prošly v následující kapitole testováním jednoduchou statistickou analýzou (komparativní metoda) a jednoduchou regresní a korelační analýzou (metoda zkoumání závislostí). Do analýzy byl zejména včleněn prvek finanční a hospodářské krize. Na základě vyhodnocených a pozorovaných dat lze tvrdit, že se hypotézy potvrdily, tedy že intenzita ekonomických vazeb se mezi těmito dvěma zeměmi počínaje rokem 2004 zvýšila (ačkoli poněkud nelineárně) a zároveň se podstatně zvýšila také sladěnost hospodářského vývoje obou zemí. Toto jen ukazuje na přesvědčení, že evropská integrace vede k vyšší sladěnosti členských zemí vlivem vzájemné integrace vyššího množství aspektů ovlivňujících jejich vývoj. Tento proces se zdá být příčinou...
|
|
|
Právní aspekty přistoupení Chorvatska do Evropské unie
Humplíková, Kateřina ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Právní aspekty přistoupení Chorvatska do Evropské unie Abstrakt Politika rozšiřování Evropské unie představuje jeden z nejdůležitějších nástrojů evropské zahraniční a bezpečnostní politiky, který Unii umožňuje dosahovat svých cílů jako je budování společného prostoru míru, stability a prosperity. Vzhledem k tomu, že ještě v nedávné minulosti se země západního Balkánu zmítaly ve válečném konfliktu a že tyto země jsou přímými sousedy Evropské unie, představuje balkánský region jeden z klíčových zájmů zahraniční politiky Unie. Začlenění do evropských struktur tedy není jednostrannou snahou balkánských zemí, ale je také v zájmu Unie samotné. S ohledem na stále probíhající poválečnou obnovu jihovýchodní Evropy představuje vstup Chorvatska do EU důležitý historický moment jak pro balkánský region, tak pro Evropskou unii. V tuto chvíli již Chorvatsko prošlo celým přístupovým procesem a může sloužit jako model pro ostatní země regionu. V této práci autorka analyzuje průběh přístupového procesu v obecné rovině a specifika přistoupení Chorvatska v kontextu politiky EU vůči zemím západního Balkánu. Přestože EU v primárním právu stanovila přístupová kritéria a procesní pravidla, přistoupení každého státu je individuální proces, který závisí na aktuální situaci v dané zemi. Tato práce analyzuje právní aspekty...
|
|
|
Evropská politika SPD v době rudozelené koalice : profesionalizace, modernizace, odcizení
Malínek, Tomáš ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá evropskou politikou SPD, nejstarší a největší levicové politické strany v Německu. Text se zaměřuje především na časové období let 1998 až 2005, kdy byla sociální demokracie pod vedením Gerharda Schrödera nejsilnější vládní stranou. Hlavním záměrem práce je popsat nejdůležitější změny v přístupu SPD k evropské politice, které v této době nastaly. Práce také zkoumá tři velké vnitrostranické debaty o novém středu, finalitě Evropské unie a prvním rozšířením Evropské unie na východ. Evropská politika SPD prodělala po roce 1998 mnoho významných změn. Strana se stala mnohem asertivnější, pragmatičtější a realističtější.
|
|
|
Ekonomické přínosy členství v EU: empirická analýza
Zhitina, Anna ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Villaverde Castro, José (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá empirickou analýzou ekonomických výhod členství v EU. Analýza si klade za cíl zjistit, jaké jsou dopady členství v EU na růst reálného HDP (ve stálých cenách), míru nezaměstnanosti a míru inflace v 16ti státech, které vstoupily do EU po roce 1995 (analyzované období je 1991- 2014). Použitá metoda pro hodnocení v této práci je ekonometrická analýza panelových dat. První část práce je věnována analýze literatury na dané téma. Druhá část popisuje data a proměnné, jejich vývoj v čase a stacionární zkoušky. Třetí část je věnována regresní analýze a obsahuje modely pro růst HDP, růst nezaměstnanosti a inflace. Poslední část této diplomové práce se zabývá shrnutím výsledků. Hlavním zdrojem pro data použité v této práci je statistická databáze Světové banky (2016).
|
|
|
EU and NATO enlargements and Russia´s reactions: another division of Europe?
Hejhalová, Zuzana ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Tématem této diplomové práce je rozšiřování EU a NATO a reakce Ruska na tyto rozšiřování. Cílem práce je analyzovat, jestli rozšiřování EU a NATO po konci studené války vytváří novou dělící linii v Evropě. Analýza je zasazená do konstruktivistického teoretického východiska. Zkoumány budou tedy hlavně odlišné identity Západu (pro potřeby této práce reprezentovaného EU a NATO) a Ruska. Tyto odlišné identity by pak měly způsobovat, že aktéři vnímají rozšiřování EU a NATO z jiného pohledu. Odlišné vidění určité reality má za následek vytváření napětí mezi dvěma "hodnotovými bloky" a tím může připomínat studenou válku.
|
|
|
Turkey and the EU: Analysis of the factors hindering and driving the accession process
Lukačovič, Lukáš ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Cílem této práce je analyzovat faktory, které mají vliv na kandidaturu Turecka do Evropské unie. Práce je rozdělená do dvou kapitol, přičemž první přibližuje vývoj samotného Turecka a jeho vztahy s Evropským společenstvím z historického hlediska. Tato kapitola je doplněna o náhled aktuální situace přístupových kapitol. Druhá část se věnuje aktuálním a konkrétním faktorům, které mají potenciál ovlivňovat přístupový proces. Mezi nejčastěji diskutované patří strach z islámu, nedodržování lidských práv, ekonomická hlediska, nedořešený případ Kypru a další. Tyto faktory jsou vybrané na základě jejich obsažení v publikacích a jiných zdrojích, avšak nejsou hodnocené z pohledu kritérií EU, nýbrž jejich vývoj a dopady jsou analyzované všeobecně. Práce tedy dává čtenáři možnost vytvořit si celistvý obraz o soudobém Turecku a jeho snahám o přistoupení k EU.
|
|
|
Hledání vztahu k Evropské unii: Turecko a Rusko ve světle teorie rolí
Beneš, Vít ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent) ; Rovná, Lenka (oponent) ; Voráček, Emil (oponent)
Problematika rozšiřování Evropské unie (EU) poutá již delší dobu pozornost badatelů v evropských studiích a mezinárodních vztazích. Většina prací se věnuje otázce, proč se EU rozšiřuje, naopak do pozadí je odsunuto zkoumání faktorů, které motivují sousedy Evropské unie k úsilí o vstup do EU. Tato práce je příspěvkem k literatuře zabývající se procesem rozšiřování Evropské unie. Věnuje se doposud opomíjené oblasti výzkumu -- "poptávkové straně rozšiřovacího procesu" , nebo-li zdrojům (a mezím) prointegrační (či protiintegrační) politiky zemí sousedících s Evropskou unií. Cílem této práce je poodhalit vnitřní zdroje a motivy zahraniční politiky sousedních států ve vztahu k EU. K naplnění tohoto cíle využívám konceptuální rámec tzv. teorie rolí, přesněji řečeno její klíčový pojem koncepce národní role. Na příkladech Turecka a Ruska dokumentuji, jak tyto představy národních elit o roli a účelu jejich státu v evropském a mezinárodním řádu motivují a usměrňují integrační a obecně zahraniční politiku obou států vůči Evropské unii. Turecké představy o roli vlastního státu v Evropě umožňují uchopit vstup do EU jako žádoucí politiku - jako završení turecké sebemodernizační a civilizující mise a dosažení statutu respektovaného a plnohodnotného člena evropské mezinárodní společnosti. Naopak Rusko definuje svoji roli a funkci v mezinárodním systému pomocí jazyka univerzalismu, mesianismu a opatrovnictví ve vztahu k Evropě. Případný vstup do EU by představoval popření této role. Vstup Ruska do EU je proto pro ruské elity nežádoucí či dokonce nemyslitelnou zahraničně-politickou alternativou.
|
|
|
Možnosti integrace zemí Západního Balkánu do Evropské unie
Trajkovska, Ljupka ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Dúbravská, Pavla (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnotit perspektivy členství jednotlivých zemí západního Balkánu v Evropské unii. Západní Balkán zahrnuje následující země: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Kosovo, Makedonie a Srbsko. Hlavním cílem první kapitoly je definovat a vysvětlit vzájemné vztahy mezi Evropskou unií a zeměmi západního Balkánu od konce studené války do současnosti, a to na základě jejich dosavadních výsledků. Obsahem druhé kapitoly je charakteristika hlavních specifik politické a ekonomické situace v jednotlivých zemích západního Balkánu a politika rozšiřování EU. Byl kladen důraz na Kodaňská kritéria a na některé důležité komponenty stabilizačního a asociačního procesu (zejména na stabilizační a asociační dohody a předvstupní pomoc EU jednotlivým zemím). V poslední kapitole jsem se věnovala budoucímu vývoji a možnosti členství jednotlivých zemí západního Balkánu v EU, na základě hodnocení výsledků, kterých jednotlivé země dosáhly podle nejnovější zprávy Evropské komise o pokroku kandidátských zemí pro vstup do EU.
|
|
| |
host ::
RSS.