|
|
Bank regulatory standards and supervision: The impact on the of banks' efficiency
Kufnerová, Andrea ; Fišerová, Tereza (vedoucí práce) ; Havránková, Zuzana (oponent)
Táto práca je zameraná na výskum bankovej efektívnosti a vplyvu nástrojov regulácie a dohľadu na efektivitu aktívnych bánk v krajinách Európskej únie. Naša analýza sa je zameraná na 8-ročné obdobie 2005-2013, ktoré zahŕňa aj obdobie globálnej finančnej krízy. Naším cieľom je odhaliť možné zmeny vo vzťahu medzi supervíziou, reguláciou a efektivitou bánk spôsobené práve neistotou oslabením ekonomickej aktivity a iných činiteľov sprevádzajúcich ekonomickú krízu. Na odhadnutie nákladovej a ziskovej efektívnosti jednotlivých bánk sme aplikujeme SFA Fourier-flexibilný model. V druhej časti analýzy využívame GLS metódu pre odhad panelových za účelom určenie vplyvu jednotlivých regulačných nástrojov na efektívnosť. Na základe premenných regulácie a supervízie sme špecifikovali 6 rôznych modelov. Po prvé, výsledky ukazujú, že vysoká nákladová efektívnosť neimplikuje vysokú ziskovú efektívnosť. Po druhé, odhalili sme štatistickú podporu podporujúcu teóriu a negatívnom vplyve koncentrácie a rozvinutosti trhu na nákladovú efektívnosť zahraničných bánk. Po tretie, výsledky analýzy odhalili pozitívny vplyv monitorovanie súkromného sektora a nezávislosti dozorného orgánu na efektívnosť bánk, z čoho vyplýva dôležitosť zvýšenie transparentnosti na trhu. Posledným výrazným výsledkom našej analýzy je dôkaz týkajúci...
|
|
|
Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – duben/květen 2023
Čadová, Naděžda
Evropské unii v současné době důvěřuje o málo méně než polovina (46 %) českých občanů, naopak polovina veřejnosti (50 %) jí nedůvěřuje. Důvěru OSN a NATO vyjadřuje nadpoloviční podíl českých občanů (NATO 56 %, OSN 52 %) a více než třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 36 %, OSN 37 %).\nVíce než třetina oslovených důvěřuje Evropské komisi (38 %) a Evropskému parlamentu (36 %), nicméně o něco vyšší, a to přibližně poloviční, podíl jim nedůvěřuje (Evropské komisi 47 % a Evropskému parlamentu 50 %).\n\nDůvěra jednotlivým institucím a představitelům Evropské unie se pohybuje od necelé jedné čtvrtiny po necelé dvě pětiny společnosti, přičemž nedůvěra těmto institucím převažuje nad důvěrou. Podíl nedůvěřujících v případě všech sledovaných evropských institucí a představitelů od roku 2021 významně vzrostl.
|
|
|
Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti – duben/květen 2023
Čadová, Naděžda
Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřují více než dvě pětiny (41 %) českých občanů, neutrální postoj „ani spokojen, ani nespokojen“ zastává více než pětina (21 %) a více než třetina (36 %) je nespokojena.\nPřibližně dvě třetiny veřejnosti si myslí, že evropská integrace je prospěšná v oblasti obrany (65 %) a kultury (64 %). Nadpoloviční většina kladně hodnotí spolupráci v oblasti ekologie (55 %) a hospodářství (53 %). Nejméně často hodnotila česká veřejnost evropskou integraci jako prospěšnou v oblasti politiky, kterou takto vnímají více než dvě pětiny (44 %) dotázaných, srovnatelný podíl (46 %) je naopak přesvědčen o její škodlivosti.\nV postojích české veřejnosti k posilování či oslabování integrace je nejčastější názor, že míra integrace Evropské unie by měla do budoucna zůstat přibližně stejná jako v současnosti.\n\nV české společnosti stále přetrvává převážně odmítavý postoj k přijetí eura. V současné době téměř tři čtvrtiny (73 %) českých občanů s přijetím eura za měnu ČR nesouhlasí, pro přijetí eura je nyní necelá čtvrtina (22 %) českých občanů.\nPřibližně dvě třetiny českých občanů (66 %) se domnívají, že Česká republika má být členem Evropské unie, opačný názor, tedy že Česká republika nemá být členem Evropské unie, vyjádřily tři desetiny oslovených (30 %).
|
|
|
Vliv krizí na diferenciaci a integraci EU: COVID-19 a Ukrajina
Běhunčík, Radek ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Evropská unie se v posledních 15 letech musí vypořádávat s rostoucím množstvím krizí. Budoucnost její integrace je tak čím dál více závislá na konkrétních krizových odpovědích. Zároveň rostoucí heterogenita jejích členů ztěžuje hledání kompromisních řešení, a integrace se tak často ubírá diferencovanou cestou. Předložená práce se pokusila odpovědět na otázku, jaký je vliv krizí na integraci a diferenciaci Evropské unie. Učinila tak skrze výkladovou dvoupřípadovou studii nejaktuálnějších tísňových situací - krize COVID-19 a krize vysokých cen energií spojené s válkou na Ukrajině. Pro nalezení odpovědi byla provedena kongruenční analýza krizových reakcí Unie na základě modelů Riddervold et al. Absence či přítomnost diferenciace pak byla vysvětlena teorií nabídky a poptávky diferenciace. Hlavní zdroj dat představovala integračními teoretiky mnohdy zanedbávaná evropská sekundární legislativa. Výsledky analýzy shledávají vliv krizí v daných případech za podporující integraci, zde primárně v uniformní podobě. Práce nicméně v případu COVID-19 odhalila nedostatky užitých modelů krizových odpovědí, poukazující na potřebu jejich konceptuální reformulace. Pro ucelenější pochopení problematiky by se budoucí výzkum měl zaměřit na roli sub-státních jednotek a v případě krize energií zahrnout i jiné než výlučně...
|
|
|
Europeanisation of gender equality in Eastern European countries: the case of Slovakia and Slovenia
Petrechová, Sára ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Rodová rovnosť je dlhodobo deklarovaná ako jedna zo základných hodnôt a priorít Európskej únie (EÚ) a jej význam sa zdôrazňuje dodnes. Členské štáty EÚ majú povinnosť podieľať sa na presadzovaní rodovej rovnosti a podnikať kroky na jej dosiahnutie. Táto diplomová práca sa zameriava na analýzu procesu europeizácie rodovej rovnosti v dvoch východoeurópskych členských štátoch, konkrétne v Slovinsku a na Slovensku. Slovinsko je dlhodobo na vrchných priečkach prieskumov stavu rodovej rovnosti. Slovinsko je aktívnejšie a úspešnejšie v presadzovaní a podpore rodovej rovnosti v porovnaní s ostatnými členskými štátmi EÚ z tohto regiónu, zatiaľ čo Slovensko je na opačnom konci rebríčka, kde čelí stagnácii a nedostatočnému pokroku v tejto oblasti. Teoretický rámec práce je založený na novom inštitucionalizme, ktorý umožňuje analyzovať vplyv inštitúcií a inštitucionálnych zmien na národnej úrovni na proces europeizácie rodovej politiky. Na analytickej úrovni práca aplikuje trojúrovňový rámec politického zriadenia, polity, politics a policy, ktorý skúma inštitucionálne usporiadanie, politické strany a ich prístup k rodovej rovnosti a legislatívne zmeny súvisiace s rodovou rovnosťou v oboch krajinách. Cieľom práce je identifikovať faktory, ktoré pozitívne alebo negatívne ovplyvňujú proces europeizácie rodovej...
|
|
|
NORTHERN EUROPE AND THE LOOMING RUSSIA: IS EUROPE (NOT) ENOUGH? Different approaches to a European integrated defence: the cases of Norway and Finland.
Bertoldini, Raul ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
RAUL BERTOLDINI MASTER'S THESIS ABSTRAKT 08/2023 NORTHERN EUROPE AND THE LOOMING RUSSIA: IS EUROPE (NOT) ENOUGH? Different approaches to a European integrated defence: the cases of Norway and Finland Tato diplomová práce se věnuje analýze geopolitického prostředí a bezpečnostních strategií Finska a Norska v kontextu měnícího se bezpečnostního prostředí Evropy. Výzkum zkoumá vztah těchto severských zemí vůči Evropské unii (EU), Severoatlantické alianci (NATO) a Rusku, a to na pozadí ruské invaze na Ukrajinu a eskalujícího napětí v Arktickém regionu. Důkladná analýza historických souvislostí, cesty ke členství v EU a debat o připojení k NATO poukazuje na komplikovanou rovnováhu, kterou tyto země udržují při zachovávání své jedinečné národní identity a suverenity, a zároveň hledají bezpečnost prostřednictvím regionálních struktur a aliancí. Studie ukazuje, jak konflikt na Ukrajině fungoval jako katalyzátor strategických změn, kdy se Finsko i Norsko rozhodly pro těsnější vazby s EU a NATO, aby ochránily svou suverenitu. Přesto však vnímají bezpečnostní záruky, které tyto dvě organizace nabízí, odlišně. Závěr práce poskytuje cenné poznatky o adaptivních a proaktivních strategiích, které tyto země uplatňují v reakci na aktuální geopolitické výzvy v Evropě, a současně přináší přehled o aktuální důvěryhodnosti NATO...
|
|
|
Impact of the international trade agreements between EU and African countries
Svoboda, Tomáš ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Mošovský, Jan (oponent)
Politika mezinárodního obchodu mezi Evropskou Unií a rozvojovými africkými zeměmi obsahuje vyjednávání mnoha dohod, které mají zvýšit vzájemné obchodní toky. Jejich cílem je jak využít možný ekonomický potenciál, tak i podpořit místní rozvoj včetně zmírnění chudoby a společenské nerovnosti. Pro maximální využití benefitů z obchodu, tyto dohody musí být optimalizovány a správně vyváženy. Proto tato práce provádí jejich ex-post analýzu za období 1948-2021. Pro odhady používáme metodu Fixních efektů a PPML v kombinaci s dvěma soubory binárních proměnných. Výsledky ukazují negativní dopady dohod mezi EU a africkými zeměmi napříč všemi stupni integrace v porovnání se standardem. Afrika obecně navíc nese známky relativního úbytku obchodu také na velmi slabých a silných dohodách, což zdůrazňuje nutnost najít správnou míru integrace. Při rozložení efektu na jednotlivé regiony, nejhůře reaguje Západní Afrika. Na závěr jsme také ukázali silný efekt obchodní diverze, který může omezit pozitivní dopady na africké země. Z našich výsledků plyne, že některé aktuální dohody je potřeba aktualizovat a správně vyvážit.
|
|
|
Evropská unie a genderová nerovnost na pracovním trhu
Košťálová, Bára ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Rovnost mezi muži a ženami je jednou ze základních sociálních otázek, kterými se zabývají státy a organizace po celém světě včetně Evropské unie. Tato bakalářská práce se zkoumá problematikou genderové rovnosti na pracovním trhu v rámci Evropské unie a její legislativy. Konkrétně pracuje se závaznou a nezávaznou legislativou Evropské unie na toto téma a popisuje její transpozici ve vybraných členských zemích. V práci jsou nejprve představeny klíčové koncepty jako je gender, a genderová nerovnost v rámci pracovního prostředí, nebo gender pay gap. Následně jsou představeny základní formy evropského práva a také to, jak se konkrétně zabývá otázkami rovnosti mužů a žen a jakým vývojem evropská legislativa v této oblasti prošla. Poté jsou v práci nastíněny závazné a nezávazné evropské právní akty, které se týkají této oblasti a následně je zhodnoceno přijímání této legislativy ve vybraných členských zemích (Belgie, Česká republika, Španělsko, Švédsko) na příkladu Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU. Tato data a rozdíly mezi nimi jsou v...
|
|
| |
|
|
Current trends in the negotiations process of Turkey to the EU
Motyčková, Eliška
Tato bakalářská práce je zaměřena na proces vyjednávání o přístupu Turecka do Evropské Unie. Na začátku jsou uvedeny základní informace o zeměpisné poloze Turecka a jeho současné politické situaci. Práce posléze pokračuje s analýzou historie přístupových vyjednávání započatá roku 1959. Důraz je kladen na současný trend ve vyjednávání, konkrétně na sladění pěti kapitol s právním řádem Evropské unie, které čekají na to být otevřeny k vyjednávání. Cílem této bakalářské práce je prokázat nebo vyvrátit tři hypotézy vázající se k zjištěním na základě analýzy závěrečné zprávy o Turecku z roku 2015, zpracovanou Evropskou komisí, a vázající se k vlastnímu dotazníku vytvořenému pro české a turecké respondenty.
|
host ::
RSS.