Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Cesta Francie k reintegraci do vojenských struktur NATO
Matějková, Barbora ; Ulík, Karel (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Bakalářská práce "Cesta Francie k reintegraci do vojenských struktur NATO" se zabývá příčinami znovuvstoupení Francie do integrované vojenské struktury Severoatlantické aliance v roce 2009. Práce zkoumá tři hlavní důvody vedoucí k tomuto rozhodnutí: změna světového bezpečnostního prostředí, pozice Francie v NATO a budování Společné bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie. Cílem práce je doložit, jak vývoj těchto tří oblastí ovlivnil vztah Francie k NATO a jakým způsobem přispěl ke konečnému rozhodnutí o reintegraci do vojenských struktur NATO. Analýzou primárních zdrojů a sekundární literatury autor zkoumá vývoj v těchto oblastech v období od 1995 do 2009. Práce je členěna do čtyř částí: v první kapitole je stručně pojednáno o charakteru francouzské zahraniční politiky a vztahu Francie k NATO do roku 1995, další tři kapitoly se pak věnují jednotlivým oblastem, které vztahy Francie a NATO ovlivnily, tedy světovému bezpečnostnímu prostředí, pozici Francie v NATO a budování autonomní evropské obrany. Autor dochází k závěru, že k rozhodnutí o reintegraci do vojenských struktur NATO přispěly tři skutečnosti: (1) změny ve světovém bezpečnostním prostředí po roce 1995 učinily ze specifické pozice Francie v NATO faktor limitující francouzský vliv na mezinárodní politiku, (2) stoupající účast Francie...
Spojené státy a Evropa: příčiny vzniku a zániku strategie regionální hegemonie
Přikryl, Pavel ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent) ; Kovář, Martin (oponent)
Politika Spojených států vůči evropskému integračnímu procesu od jeho počátku do současnosti vyznívá dvojznačně: na jedné straně lze pozorovat aktivní podporu sjednocení kontinentu, na straně druhé snahu o specifické směřování a zadržování některých evropských ambicí. Disertační práce si klade za cíl představit možné obecnější vysvětlení dlouhodobé politiky Spojených států vůči evropskému integračnímu procesu a potažmo evropskému regionu obecně. Práce představuje tezi, že politiku Spojených států vůči Evropě od konce Druhé světové války dodnes lze konzistentně vysvětlit v rámci teoretického konceptu "strategie regionální hegemonie". Koncept, představený v úvodní části práce, vychází z neorealistických i neoliberálních interpretací hegemonie, které jsou aplikovány na tvorbu americké grand strategy. Teoretická část identifikuje sadu nezávislých proměnných s vlivem na formování americké strategie a zároveň operacionalizuje předpokládanou strategii do podoby dílčích cílů. Vlastní práce se pak soustředí na dvojí testování stanovené hypotézy. V první části provádí analýzu identifikovaných proměnných a v následující kapitole pak testuje kauzalitu mezi jejich historickým vývojem a vývojem americké grand strategy se zaměřením na evropský region. V dalších částech se pak soustředí na vybraný komponent realizace...
Politická ekonomie v evropské bezpečnosti: Vliv industrialistů na formování ESDP
Vacík, Lukáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl identifikovat vliv evropského obranného industriálního sektoru na proces vytváření evropské obrany, respektive na oblast iniciativ v obranné a bezpečnostní rovině (EBOP/SBOP). O problematice možného vlivu industriálního sektoru na proces vytváření politických rozhodnutí v evropském integračním procesu na poli obrany a bezpečnosti se příliš nemluví, což je možné označit za vcelku překvapivou skutečnost, a jako jeden ze zásadních aspektů pro výběru toho tématu. Text ve své první části analyzuje industriální sektor jako pojem samotný, všímá procesů tvorby vnitřního trhu v rámci Kulatého stolu evropských industrialistů, neopomíjí vojensko-průmyslový komplex a přináší vlastní definici "evropských obraných industrialistů". Teoretická reflexe zahraniční a bezpečnostní spolupráce evropské integrace v podobě klasických teoretických přístupů se ukáže jako nedostatečná a diplomová práce pomocí přístupů liberální ekonomie mapuje velmi specifické prostředí evropského industriálního sektoru, který vlivem liberalizačních tendencí vyúsťuje do založení Evropské obranné agentury a postupného budování společného trhu s obranným materiálem. Jako možnou alternativu na poukázání vlivu průmyslového sektoru na evropskou obranou a bezpečnostní spolupráci nabízím proces regionalizace evropské...
Evropská bezpečnostní a obranná politika
Havelka, Ladislav ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Korecki, Zbyšek (oponent)
Cílem práce je zhodnotit integrační snahy v oblasti evropské bezpečnosti a posoudit, nakolik tzv. Lisabonská smlouva (platná od prosince 2009) ovlivní další směřování Společné (evropské) bezpečnostní a obranné politiky. První část práce je zaměřena na historii spolupráce v oblasti bezpečnosti v západní Evropě během studené války. Druhá část se věnuje vývoji bezpečnostní integrace po pádu železné opony, kdy došlo ke sblížení evropských zemí a vzniku EU. Změnám po přijetí Lisabonské smlouvy se věnuje třetí část, která popisuje fungování EBOP/SBOP a řešení krizí. Tato část dále zachycuje reakci EU na právě probíhající krizi v Libyi a možný nástin řešení krize.
Operace EU jako nástroj Společné bezpečnostní a obranné politiky
Nechanická, Barbora ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP) zaznamenala za jedenáct let své existence poměrně rychlý rozvoj. Jejím hlavním úkolem je provádění operací v zahraničí. Tato bakalářská práce analyzuje jejich vývoj s důrazem na civilní operace. Po úvodní obecné charakteristice SBOP práce popisuje zaměření operací, budování vojenských i civilních kapacit potřebných k jejich uskutečnění a institucionální rámec včetně změn, které přinesla Lisabonská smlouva. Praktické aspekty zkoumá případová studie policejních operací Proxima a EUPAT v Makedonii. I přes některé nedostatky snižující efektivitu operací je lze hodnotit jako úspěšné. Práce zjišťuje, že civilní operace jsou pro SBOP minimálně stejně důležité jako vojenské. Nejenže mají početní převahu, ale také jejich ambice se stále zvyšují. Také díky nim se EU stala významným bezpečnostním aktérem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.