|
|
Regulation of Hedge Funds and Private Equity in the Light of the Global Financial Crisis
Šinka, Michal ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Buzková, Petra (oponent)
Cieľom tejto práce je analýza regulačného rámca nebankových inštitúcií so zvláštnou pozornosťou venovanou hedge fondom a private equity fondom. Práca popisuje činnosť fondov, rozoberá ich výkonnosť počas globálnej finančnej krízy, trvajúcej od roku 2007 až dodnes, a najmä popisuje a analyzuje reformy finančnej regulácie v EÚ i v USA týkajúce sa týchto inštitúcii, ktoré sa objavili ako odpoveď na ekonomickú krízu. Na základe analýzy opatrení, ktoré sú súčasťou prijatých reforiem, je v práci načrtnutý vlastný návrh podoby regulačného rámca pre alternatívne investičné fondy, ktorý by v prípade prijatia viedol k efektívnejšej činnosti sektoru alternatívnych investičných fondov, než aká pravdepodobne bude výsledkom prijatých reforiem. Povaha práce je inštitucionálna, pre jej metodológiu je preto typický rozsiahly prieskum literatúry. Hedge fondy i private equity fondy sú skúmané v predkrízovom kontexte ako i v podmienkach, ktoré priniesla kríza. Práca posudzuje niekoľko hypotéz týkajúcich sa systémového rizika a prístupu novoprijatých reforiem k nemu. Hypotézy sú skúmané najmä pomocou kvalitatívnej analýzy.
|
|
|
Vliv regulace na OTC deriváty G-SIBs v USA v letech 2010-2015
Zajíčková, Tereza ; Jílek, Josef (vedoucí práce) ; Munzi, Tomáš (oponent)
Institucím spadajícím do kategorie G-SIBs je od propuknutí finanční krize z roku 2008 věnována zvýšená pozornost, a to nejen ze strany regulatorních orgánů. Nedostatečná regulace v oblasti OTC derivátů společně s morálním hazardem, projevujícím se vysoce spekulativním chováním ze strany G-SIBs, byly významnými faktory, jež přispěly ke vzniku finanční krize. Regulatorní orgány USA na danou situaci reagovaly přijetím Dodd-Frankova zákona, který měl mimo jiné zavést dodatečná pravidla na trhu OTC derivátů a výrazně regulovat činnost G-SIBs. Práce analyzuje vybrané ukazatele vztahující se k expozici OTC derivátů a celkové finanční kondici zvolených G-SIBs. Na základě analýzy vývoje zkoumaných ukazatelů po zavedení DFA práce potvrzuje, že v období 2010-2015 došlo ke snížení rizika plynoucího ze spekulativních derivátových obchodů G-SIBs, posílení finanční kondice zvolených institucí a potlačení tak systémového rizika.
|
|
|
Economic capital management of top-ranked world banks
Vejdovec, Ondřej ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Baruník, Jozef (oponent)
Práce se zabývá managementem ekonomického kapitálu v nejlépe hodnocených světových bankách. V úvodní části je shrnut základní teoretický rámec problematiky, ze kterého pak vycházíme v hlavní - empirické části. Jelikož ekonomický kapitál není standardně vykazovanou položkou v žádné z dostupných databází, sestavili jsme z výročních zpráv top padesáti světových bank roku 2008 vlastní databázi o ekonomickém kapitálu, na jejímž základě byla pak provedena rozsáhlá empirická studie zaměřená na roky 2007 až 2008. Z bank ekonomický kapitál reportuje pouze přibližně třetina, avšak díky přístupu zahrnujícímu jak kvantitativní tak kvalitativní analýzu bylo možné problematiku detailně rozebrat. V rámci kvantitativní analýzy je sledován vývoj ekonomického kapitálu a jeho alokace, měřen rozdíl mezi ekonomickým a regulatorním kapitálem v čase, hledán vztah mezi kvalitou vykazování ekonomického kapitálu a ratingem banky a také vztah mezi výší ekonomického kapitálu a ziskovostí v průběhu finanční krize. Kvalitativní část se zaměřuje na případové studie čtrnácti bank, ve kterých jsou detailněji rozebrána specifika managementu ekonomického kapitálu jednotlivých finančních institucí.
|
|
|
Regulation of Hedge Funds and Private Equity in the Light of the Global Financial Crisis
Šinka, Michal ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Buzková, Petra (oponent)
Cieľom tejto práce je analýza regulačného rámca nebankových inštitúcií so zvláštnou pozornosťou venovanou hedge fondom a private equity fondom. Práca popisuje činnosť fondov, rozoberá ich výkonnosť počas globálnej finančnej krízy, trvajúcej od roku 2007 až dodnes, a najmä popisuje a analyzuje reformy finančnej regulácie v EÚ i v USA týkajúce sa týchto inštitúcii, ktoré sa objavili ako odpoveď na ekonomickú krízu. Na základe analýzy opatrení, ktoré sú súčasťou prijatých reforiem, je v práci načrtnutý vlastný návrh podoby regulačného rámca pre alternatívne investičné fondy, ktorý by v prípade prijatia viedol k efektívnejšej činnosti sektoru alternatívnych investičných fondov, než aká pravdepodobne bude výsledkom prijatých reforiem. Povaha práce je inštitucionálna, pre jej metodológiu je preto typický rozsiahly prieskum literatúry. Hedge fondy i private equity fondy sú skúmané v predkrízovom kontexte ako i v podmienkach, ktoré priniesla kríza. Práca posudzuje niekoľko hypotéz týkajúcich sa systémového rizika a prístupu novoprijatých reforiem k nemu. Hypotézy sú skúmané najmä pomocou kvalitatívnej analýzy.
|
|
|
Analýza vývoje regulace hedgeových fondů
Galíková, Kateřina ; Musílek, Petr (vedoucí práce) ; Cibulka, Jakub (oponent)
Abstrakt: Cílem diplomové práce je zhodnotit pokrizový vývoj regulace hedgeových fondů v Evropské Unii a ve Spojených Státech a nastínit současné regulatorní trendy v této oblasti. V první části práce se zaměřuji na vysvětlení pojmu hedgeový fond pomocí komparace s podílovým fondem, fondem rizikového kapitálu a fondem private equity. V druhé části zachycuji přehled strategií hedgeových fondů a jejich klasifikaci. Ve třetí kapitole jsou podrobně rozebrány možné regulatorní přístupy včetně jejich možných dopadů. Detailně se zabývám vývojem regulace hedgeových fondů ve Spojených Státech od 30. let minulého století po současnost. V části věnované Evropské Unii je kladen důraz na rozbrání požadavků kladených směrnicí AIFMD a její implementaci do národních legislativ. Nakonec zachycuji srovnání jednotlivých regulatorních změn, jež je doplněno o vlastní hodnocení.
|
|
|
Application of macroprudential policy in the US
Husarčík, Marek ; Blahová, Naděžda (vedoucí práce) ; Pour, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá makroobozretnostní politikou a její aplikací ve Spojených státech. Důraz je kladen zejména na velkou reformu finančního trhu v USA v podobě zákona Dodd-Frank Act. Hlavním cílem práce je analyzovat dopady tohoto zákona na americký finanční trh. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, které na sebe logicky navazují. První kapitola popisuje institucionální rozdělení regulace a dohledu nad finančním trhem v USA, s důrazem na organizační strukturu FEDu. Druhá kapitola se zabývá makroobozretnostní politikou z teoretického hlediska, zejména její nástroji a vzájemným působením s ostatními politikami. Také si zde všímá jednotlivé motivy na aplikování této politiky v praxi. Ve třetí kapitole jsou popsány příčiny vzniku globální finanční krize a odezvy této krize v podobě reformy finančního systému USA - Dodd-Frank Act. Poslední kapitola práce analyzuje dopad jednotlivých opatření z Dodd-Frank Act na americký finanční trh. Zároveň se snaží najít odpověď, zda tato opatření byly úspěšné, s ohledem na cíle s kterýma byly zaváděny.
|
|
|
Comparison of regulation and supervision of financial systems in the US and the EU
Prada, Stanislav ; Blahová, Naděžda (vedoucí práce) ; Marková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vývoje regulace a dohledu finančních systémů USA a EU. Primární důraz je kladen na institucionální uspořádání regulace dohledu, oblast kapitálové přiměřenosti a změny v těchto oblastech v reakci na globální finanční krizi. Práce je koncipována do tří kapitol, které na sebe logicky a chronologicky navazují a jsou nezbytné ke splnění cíle práce. První kapitola pokrývá časové období před finanční krizí. V rámci této kapitoly je představen americký a evropský systém regulace a dohledu v období před krizí, a taktéž Basel I a Basel II a reakce USA a EU na tyto dohody. Druhá kapitola se zaměřuje na období finanční krize. Kapitola rozebírá příčiny, které tuto krizi způsobily, a její samotný průběh. V další části druhé kapitoly je přiblížena reakce USA a EU na krizi a kroky, které podnikly ve snaze zachránit své finanční systémy. Poslední kapitola zastřešuje pokrizové období. Tato kapitola je věnována především nové koncepci Basel III a její implementaci v USA a EU. Závěr práce bude věnován celkovému shrnutí a srovnání získaných poznatků
|
|
|
Regulace finančních trhů
Pokorný, Tomáš ; Ježek, Tomáš (vedoucí práce) ; Zajíček, Miroslav (oponent)
Finanční trhy prošly v posledních 100 letech velmi dramatickým vývojem. Součástí vývoje byly mnohé pokusy tento vývoj regulovat, vesměs jako reakce na krize, ať už na kapitálovém trhu nebo v bankovnictví. Diplomová práce se snaží o deskripci tohoto vývoje amerického a evropského finančního trhu. Jádro práce tvoří rozbor příčin, průběhu a dopadů finanční krize, zhodnocení současné krize z hlediska funkčnosti systému regulace před vypuknutím finanční krize a zhodnocení návrhů a diskuze na zdokonalení regulace ve Spojených státech amerických a Evropské unii.
|
|
|
On the Transparency Road, with the Handbrake Engaged (European Transparency Initiative in Natural Resources)
Helwig, Daniel ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
The study at hand aims at understanding the "twisted fate" of the EU's initiative to provide transparency of payments in oil, gas, and mining deals. The European Commission in October 2011 followed the lead of the US Dodd-Frank Act in establishing strict disclosure requirements for businesses in the extractive industries. Its initiative demanded annual reporting of any payments made by such enterprises to public authorities of commodity exporting countries, in order to mitigate corruption of public officials via transparency of payments. Praised by NGOs, the initiative was heavily opposed by the German government and experienced efforts by the very same to water its efficacy down. Germany's uncompromising position prolonged the search for an agreement between Council of Ministers and European Parliament until April 2013. It is hypothesized that the German opposition originates in highly effective interest representation of influential domestic actors, dismissive of a tight transparency regime. To validate this, Moravcsik's Liberal Intergovernmentalism is the theoretical framework of choice. At its core lies a genuine two-step of domestic societal actors, upgrading their particular interests to "national preferences" and the subsequent agency of their governments in rational bargaining with others. However, in order for this to apply in European everyday politics, theoretical amendments have to be made. Namely, the originally disregarded influence of supranational institutions as well as a shift of bargaining arenas has to be sufficiently respected by the theoretical frame.
|
|
|
Příčiny současné finanční krize a analýza opatření vedoucích k jejímu překonání
Rys, David ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučera, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce pojednává příčinách a stěžejních institucionálních odezvách finanční krize, která probíhala v letech 2007-2009. Předložen je taktéž historický přehled vybraných amerických finančních krizí. V první části práce hledám odpověď na otázku, zda minulé finanční krize mají společného jmenovatele. Dospívám k závěru, že prodělané krize si skutečně podobné jsou a spíše než svojí povahou se liší dobovými okolnostmi. Druhá kapitola je věnována problematice příčin finančních krizí, konkrétně zákonům Community Reinvestment, Gramm Leach Bliley a Commodity Futures Modernization. Celý blok je doplněn o morální hazard. Jsem přesvědčen, že přímý vliv na finanční krizi můžeme přisoudit pouze morálnímu hazardu. Úloha jednotlivých zákonů je minimálně sporná. V závěrečné části vysvětluji význam stěžejních regulatorních odpovědí na finanční krizi. Za nejpodstatnější považuji Dodd-Frank Act, Volckerovo pravidlo, reorganizaci derivátového trhu, úpravu regulace a dohledu ratingových agentur a také úpravu kapitálové přiměřenosti vyplývající z Basel III.
|
host ::
RSS.