|
|
Fenomén Cimrman
Krejčí, Jan ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
V úvodu práce shrnujeme dosavadní tvorbu Divadla Járy Cimrmana a rozdělujeme fenomén Járy Cimrmana do dvou deklarovaných autorských rovin. První rovinou je tvorba připisovaná fiktivní postavě Járy Cimrmana jako autorovi. Druhou rovinu tvoří tak zvané rekonstrukce Cimrmanovy tvorby, za jejíž autory jsou označováni cimrmanologové. Zmiňujeme zde důležitou roli rozhlasového pořadu jako Cimrmanova pretextu. Snažíme se také vystihnout různé aspekty fiktivní postavy Járy Cimrmana a jeho mystifikační povahu. Hlavním tématem práce je analýza Cimrmana a jeho vztahu k českému snu. Zamýšlíme se nad podobou českého snu a jeho proměnami. Ve druhé kapitole práce zkoumáme Cimrmanův vztah k české historii a národnímu mýtu rozborem hry DJC . Na úvod kapitoly jsme zařadili i krátký přehled o původu blanické pověsti. Dále se zabýváme Cimrmanovou hrou, přičemž klademe důraz na neobvyklou političnost hry. Ve třetí kapitole rozebíráme prostřednictvím Cimrmanovy hry souvislost Járy Cimrmana, resp. jeho autorů, s češstvím, národním povědomím a Cimrmanovým vztahem k české kultuře. Hru uvádíme v kontextu Kainarovy básně , filmu V. Klusáka a F. Remundy , Macurovy studie Český svět a Kašparovy knihy České nebe.
|
|
|
Charakteristika českých velikánů ve hře České nebe
Bernatová, Lenka ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
RESUMÉ Vzhledem k tomu, že se tato bakalářská práce týká jedné z her Divadla Járy Cimrmana, které je založeno na mystifikaci, je o ní na začátku práce umístěno několik teoretických informací Jádro této bakalářské práce pojednává o postavách, které vystupují v 15. hře Divadla Járy Cimrmana - České nebe. Jedná se o české velikány, kteří jsou z nejrůznějších důvodů přijímáni do nebeské komise, aby tam rozhodovali o osudu českého národa. Jsou to: Jan Amos Komenský, Svatý Václav, praotec Čech, Jan Hus, Karel Havlíček Borovský, babička Boženy Němcové, maršálek Radecký a Miroslav Tyrš (Poslední jmenovaní nejsou v nebeské komisi. Vstupují tam jako hosté.) Každá postava je charakterizována z pohledu autorů. Tento pohled srovnán s charakteristikou postavy v historických didaktických příručkách, případně je charakteristika z příručky aplikována na hru. Dále jsou obecněji charakterizovány i reálné postavy z jiných her Divadla Járy Cimrmana (Blaník, Záskok, Afrika).
|
|
|
Mediální obraz Salónu Cimrman a jeho srovnání s Divadlem Járy Cimrmana
Hedbávný, Marek ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zájmem médií o Divadlo Járy Cimrmana během prvních dvou sezon jeho působení (1967 až 1969). Přibližuje okolnosti založení divadla a příčiny odchodu jeho zakladatele Jiřího Šebánka a režisérky Heleny Philippové. Text se dále zaměřuje na dobovou kritiku prvních tří her Divadla Járy Cimrmana: Aktu, Vyšetřování ztráty třídní knihy a Domácí zabijačky. Práce nabízí ucelený materiál o Salónu Cimrman, jeho divadelních hrách, hercích, novinářských ohlasech, porovnává ho s Divadlem Járy Cimrmana a představuje osobnost Jiřího Šebánka. Součástí je i teoretická kapitola o literární mystifikaci v souvislosti s Divadlem Járy Cimrmana.
|
|
|
Mystifikace a intertextualita ve hrách Divadla Járy Cimrmana
Černá, Lucie ; Kladný, Tomáš (vedoucí práce) ; Putna, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji konceptu Divadla Járy Cimrmana. Pomocí deskripce a explanace zkoumám vliv mystifikace, fikčních světů, intertextuality a zvláštních jevů komiky divadla na jeho úspěšnost a neutuchající oblíbenost mezi diváky. Za tímto účelem pracuji s audiovizuálními záznamy a s knižním vydáním všech divadelních her Divadla Járy Cimrmana. Pokud jde o teoretický výzkum, používám bibliografické zdroje, mezi nimiž jsou texty, články, studie a publikace Lubomíra Doležela, Umberta Eca a dalších autorů, jejichž práce jsou relevantní k tématu mé diplomové práce. V diplomové práci předkládám interpretaci teoretických poznatků, názorů, komentářů a reflexí souvisejících se zvoleným tématem. Téma je předmětem širokého odborného diskurzu a je z teoretického hlediska natolik komplexní, že v této diplomové práci nelze postihnout všechny otázky a kontexty, které se k němu vztahují. V tomto ohledu jsem se pokusila nastínit alespoň některé z nich a na jejich základě zpracovat téma této diplomové práce.
|
|
|
Jára Cimrman jako transmediální fenomén - kánon a participace
Fantová, Matylda ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce Jára Cimrman jako transmediální fenomén - kánon a participace se zabývá fiktivní postavou Járy Cimrmana hned z několika hledisek. Jára Cimrman je zde krátce představen jako literární postava, dále je zde popsán vznik Divadla Járy Cimrmana a vznik Salónu Cimrman. Nechybí ani informace o rozhlasovém pořadu Vinárna U Pavouka, kde se vůbec poprvé objevilo jméno Járy Cimrmana. Důležitým mezníkem je stanovení cimrmanovského kánonu v první části práce. Následují kapitoly věnující se mystifikaci a fikčnímu světu. Praktická část práce je pak věnovaná zejména fanouškovské participaci a dalšímu uživatelsky generovanému obsahu. V práci jsou krátce představeny a následně využívány různé mediální i literární teorie. Jedná se zejména o teorii transmediality, produsage, teorii fikčních světů a teorii mystifikace. Přidruženým cílem práce je přiblížit výstavbu Cimrmanova fikčního světa na utvořeném kánonu za pomoci literárních teorií. Kánon či spíše korpus vybraných textů je pak porovnáván s ukázkami (nejen) fanouškovské participace a produsage. Výsledkem je i (částečné) zmapování Cimrmanových stop v České republice i v digitálním světě. To vše vede k rozuzlení hlavního cíle práce, a to k vymezení, zda Jára Cimrman je, nebo není transmediálním fenoménem.
|
|
|
Charakteristika českých velikánů ve hře České nebe
Bernatová, Lenka ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
RESUMÉ Vzhledem k tomu, že se tato bakalářská práce týká jedné z her Divadla Járy Cimrmana, které je založeno na mystifikaci, je o ní na začátku práce umístěno několik teoretických informací Jádro této bakalářské práce pojednává o postavách, které vystupují v 15. hře Divadla Járy Cimrmana - České nebe. Jedná se o české velikány, kteří jsou z nejrůznějších důvodů přijímáni do nebeské komise, aby tam rozhodovali o osudu českého národa. Jsou to: Jan Amos Komenský, Svatý Václav, praotec Čech, Jan Hus, Karel Havlíček Borovský, babička Boženy Němcové, maršálek Radecký a Miroslav Tyrš (Poslední jmenovaní nejsou v nebeské komisi. Vstupují tam jako hosté.) Každá postava je charakterizována z pohledu autorů. Tento pohled srovnán s charakteristikou postavy v historických didaktických příručkách, případně je charakteristika z příručky aplikována na hru. Dále jsou obecněji charakterizovány i reálné postavy z jiných her Divadla Járy Cimrmana (Blaník, Záskok, Afrika).
|
|
|
Fenomén Cimrman
Krejčí, Jan ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
V úvodu práce shrnujeme dosavadní tvorbu Divadla Járy Cimrmana a rozdělujeme fenomén Járy Cimrmana do dvou deklarovaných autorských rovin. První rovinou je tvorba připisovaná fiktivní postavě Járy Cimrmana jako autorovi. Druhou rovinu tvoří tak zvané rekonstrukce Cimrmanovy tvorby, za jejíž autory jsou označováni cimrmanologové. Zmiňujeme zde důležitou roli rozhlasového pořadu jako Cimrmanova pretextu. Snažíme se také vystihnout různé aspekty fiktivní postavy Járy Cimrmana a jeho mystifikační povahu. Hlavním tématem práce je analýza Cimrmana a jeho vztahu k českému snu. Zamýšlíme se nad podobou českého snu a jeho proměnami. Ve druhé kapitole práce zkoumáme Cimrmanův vztah k české historii a národnímu mýtu rozborem hry DJC . Na úvod kapitoly jsme zařadili i krátký přehled o původu blanické pověsti. Dále se zabýváme Cimrmanovou hrou, přičemž klademe důraz na neobvyklou političnost hry. Ve třetí kapitole rozebíráme prostřednictvím Cimrmanovy hry souvislost Járy Cimrmana, resp. jeho autorů, s češstvím, národním povědomím a Cimrmanovým vztahem k české kultuře. Hru uvádíme v kontextu Kainarovy básně , filmu V. Klusáka a F. Remundy , Macurovy studie Český svět a Kašparovy knihy České nebe.
|
|
|
Humor v tvorbě Ladislava Smoljaka
Špíglová, Aneta ; SÍLOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; TICHÝ, Zdeněk (oponent)
Předmětem této diplomové práce je divadelní a filmová tvorba Ladislava Smoljaka. Práce si klade za cíl v jeho rozsáhlém díle objevit shodné prvky a definovat poetiku umělce. Přičemž pozornost je soustředěna především na jeho humor. Dílčí cíl představuje vymezení Smoljakova tvůrčího přístupu vůči Zdeňku Svěrákovi, jeho mnohaletému partnerovi; členovi autorského týmu. Základním nástrojem zkoumání je rozbor inscenací a filmových komedií: Vyšetřování ztráty třídní knihy pro Divadlo Járy Cimrmana, Hymna aneb Urfidlovačka, Fantom realistického divadla Zdeňka Nejedlého pro Studio Jára (později přejmenované Studio Láďa) a Malý říjen pro Divadlo Na Zábradlí. Z filmů to jsou: Jáchyme, hoď ho do stroje!; Marečku, podejte mi pero!; Na samotě u lesa; Kulový blesk; Vrchní, prchni!; Jára Cimrman ležící, spící; Rozpuštěný a vypuštěný a Nejistá sezóna. Získané poznatky se autor pokusil zobecnit a následně využít k definování Smoljakova chápání humoru jako způsobu komunikace; vyjadřování se k problémům týkajících se samé podstaty lidství.
|
|
|
(Ne)možnosti působení Divadla Járy Cimrmana v podmínkách totalitního režimu
PECHAČOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se soustředí na Divadlo Járy Cimrmana a jeho "boj o existenci" v letech 1967-1989. Snaží se zmapovat, do jaké míry mohlo toto programově apolitické divadlo působit v komunistickém režimu svobodně a do jaké míry bylo ovlivňováno cenzurou či totalitními zastrašovacími metodami. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. První z nich objasňuje pozadí doby se zaměřením na politické, společenské a divadelní dějiny. Druhá kapitola obsahuje stručné seznámení s historií Divadla Járy Cimrmana. Zbývající dvě části se soustředí na konkrétní projevy státního útlaku ve vztahu k tomuto divadlu. Práce je částečně postavena na metodě oral history. Autorka práce zde vychází z knih, časopisů, novin a audiovizuálních zdrojů, v nichž byly publikovány rozhovory s čelními představiteli Divadla Járy Cimrmana. V závěrečné části práce je rozebrán svazek Státní bezpečnosti s krycím jménem "Sprcha", který byl založen na osobu Zdeňka Svěráka, spoluautora her. Rozbor svazku umožňuje mj. nahlédnout do úředních postupů a metod StB, které vedly k zákazu hry Lijavec.
|
host ::
RSS.