|
|
Diskursivní prostor mezi galerií a školou
Jursová, Tereza ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Tato práce zkoumá funkci výtvarného vzdělávání na úrovni vybraných evropských a českých státních dokumentů, na úrovni pražských galerií a muzeí na Praze 1, které nabízí edukační programy pro školní skupiny, na úrovni jednotlivých edukačních pracovníků galerií, muzeí a výtvarného oboru na ZUŠ v Praze 1. Obsah práce vychází z dat sbíraných a analyzovaných metodou zakotvené teorie kvalitativního výzkumu. Výzkumná data prochází napříč celým textem, ukazují vazby mezi sebou a souvislosti s teoretickými texty. Text je rozdělen na dvě části. První část se zaměřuje na teoretická a výzkumná zjištění, jsou zde obsažena východiska celé práce, výpovědi o umění a vzdělávání z pohledu různých diskursů, vznik galerijní a muzejní pedagogiky, současné trendy galerijní a muzejní edukace, pozice galerijních a muzejních pedagogů, kompetence pedagogů, metodologie, výsledky a zhodnocení výzkumné sondy. Druhá část se zabývá didaktickým zpracováním výstavy "Po sametu". Je zde popsána příprava, realizace a reflexe galerijní edukační praxe. Klíčová slova: diskurs, galerie, umělecké muzeum, umělecká škola, metody kvalitativního výzkumu
|
|
|
Václav Klaus a "příroda"
Dvořák, Ondřej ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Práce vychází z předpokladů formulovaných sociologií vědění (Bourdieu, Berger & Luckmann) a autory diskurzivní analýzy (Foucault, Fairclough) o sociálním základu definic reality a o mocensko-hierarchických aspektech vtělených již z podstaty do těchto definic. Za pomoci přístupu kritické diskurzivní analýzy zkoumá autor této práce knihy a texty Václava Klause věnující se životnímu prostředí. Osobní motivací této práce je přesvědčení o podstatném vlivu Václava Klause na názory populace České Republiky a o tom, že názorové střety, které Václav Klaus často vede s různými zástupci "environmentalismu", jsou ve své podstatě střetem o definici reality - o diskurz a paradigma. V důsledku tohoto přesvědčení se autor práce rozhodl studovat základní paradigma Václava Klause, z něhož vychází jeho představa přírody, a názory týkající se otázek životního prostředí.
|
|
|
Perception of the Russian Threat in the Czech Political, and Administrative Discourse
Keřka, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Vnímání ruské hrozby v českém politickém a administrativním diskurzu Abstrakt Cílem této diplomové práce je zjistit, jak je vnímána ruská hrozba v českém politickém a administrativním diskurzu. Autor založil svoji práci na teorii konstruktivismu a na metodě diskurzivní analýzy. Konkrétně se inspiroval přístupem Teuna A. van Dijka. Autor vybral aktéry, kteří jsou podle jeho názoru, nejdůležitější pro formování konstruktu ruské hrozby v českém politickém a administrativním diskurzu. Autor rozdělil aktéry do dvou kategorií. V první kategorii jsou nejdůležitější instituce: prezident České republiky a jeho kancelář a vláda České republiky, která je zastoupena premiérem České republiky a relevantními ministerstvy (Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo průmyslu a obchodu). Druhá kategorie je složena z parlamentních stran a hnutí. Vybrané instituce převážně vnímají přítomnost ruské hrozby. Nejde však o hrozbu vojenského charakteru, ale spíše o hrozbu plynoucí z ruských informačních aktivit. Největší obavy panují z přítomnosti propagandy a desinformačních kampaní. Názor prezidenta Miloše Zemana se liší od poměrně jednotného názoru vybraných institucí. Miloš Zeman nepovažuje ruskou hrozbu za relevantní. Mezi parlamentními politickými stranami a hnutími je situace více...
|
|
|
Tematizace odsunu v současné české próze
KRLÍN, Jan
Diplomová práce se zabývá tématem odsunu Němců v české literatuře, zejména v románech Cejch, Vyhnání Gerty Schnirch a Ztracených dětech. Všechna tři díla vyšla po roce 1989 a nejsou ovlivněna socialistickým diskurzem. Naopak se proti němu vymezují a navazují uchopením tématu na Boží duhu Jaroslava Durycha a Adelheid Vladimíra Körnera. K odsunu se vrací spisovatelé poměrně často. Počínaje Annou Sedlmayerovou, přes Václava Řezáče, Vladimíra Körnera, Zdeňka Šmída až po Kateřinu Tučkovou. Každý přistupuje k tématu osobitým způsobem. Řezáč v duchu dobového diskurzu, jenž svým dílem spoluvytváří, Durych a Körner se proti Řezáčovu pojetí ostře vymezují, Šmíd i Tučková cítí osobní potřebu vyjádřit se k této tematice, protože se jich odsun částečně dotýká a promlouvá k nim skrze krajinu a město. Identitu literárních postav určuje do značné míry diskurz doby, v němž dílo vzniká, a dále diskurz doby, jež je zobrazována. Dochází tím k dvojitému vlivu. Součástí diskurzu jsou národní mýty několikrát přetvořené a upravené, aby mohly sloužit konkrétním cílům a určité době. Jak velký vliv měly utvořené mýty na literární diskurz odsunu, bude patrné ze závěrů. Podobně se pokusím nalézt odpověď na otázku, do jaké míry je provázán diskurz a formování identity literárních postav v rozebíraných dílech.
|
|
|
Modifikace, nebo polemika? Parnasistní satira Svatopluka Čecha.
ŽAK, Pavel
Cílem práce je analýza a interpretace české satirické tvorby v druhé polovině 19. století ve vztahu k tzv. parnasismu. V první části bude v návaznosti na bakalářskou práci Modely obrozenské satiry (ŽAK 2012) představen žánr satiry, jeho geneze a utváření v dějinách literatury, poté bude rozpracován koncept parnasismu a dosavadní stav bádání o něm. V druhé části výchozí premisy o parnasismu a satiře zkonfrontujeme s výsledky analýz konkrétních děl, v kterých se daná poetika i literární žánr realizovaly. Pozornost bude věnována dílu S. Čecha: veršovaným skladbám Evropa, Hanuman a Šotek a třem prozaickým textům, jejichž hlavním hrdinou je Matěj Brouček - Pravý výlet pana Broučka do Měsíce, Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století a Matěj Brouček na výstavě.
|
|
|
Šiktancova tvorba v českém literárněvědném bádání
MIKOLÁŠKOVÁ, Vendula
Ve své diplomové práci se zabývám dílem českého básníka Karla Šiktance a hlavně pak recenzemi jeho děl, které vychází v dobovém tisku. Důležitou kapitolou mé práce je metodologická část, kde se skrze teorie reprezentace zabývám literární kritikou, která je odrazem dobového diskursu a dobového myšlení o literatuře. Dále se zaměřuji na popis dobového diskursu samotného, a to nejen na vznik a vývoj esteticko-ideologické normy, ale i na stěžejní události literárního života, které tuto normu nějak ovlivňovaly. Poslední kapitola je věnována samotnému ohlasu Šiktancova díla v dobových novinách a časopisech.
|
|
|
Havlíček - Neruda - Hostinský: trojí koncept realismu
USTOHALOVÁ, Soňa
Práce porovnává trojí koncept literárního realismu, a to v literárních kritikách a statích Karla Havlíčka, v programových článcích Jana Nerudy a v knize O. Hostinského O realismu uměleckém. Výsledkem je specifikování konceptu realismu v klíčových textech od 40. do 90. let 19. století. Zároveň jsme postihli proměny uvažování na ose literární kritika - programové vyjádření - literárně historická a estetická práce.
|
|
|
Almanach Máj (1858-1862)
HRDINOVÁ, Dagmar
Tématem bakalářské práce je rozbor čtyř svazků almanachu Máj. Práce se zaměřuje, jak na vlastní interpretaci, tak na dobový pohled skrze recenze. Pro ucelenost je práce doplněna o dnešní pohled (nejen) literárních teoretiků. Ve vlastní interpretaci se zaměřuje na motivy a témata charakteristické pro literární směry tradičně dobově používané, ale i pro modernější experimentální literární diskurzy. Na závěr se pokusím shrnout, zda autoři při almanachu Máj dodrželi svůj program, nebo od něj postupem času upouštěli.
|
|
|
Diskurzy a praktiky české rozvojové spolupráce
Horký, Ondřej ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Varadzin, František (oponent) ; Fárek, Jiří (oponent) ; Adamcová, Lenka (oponent)
Jako součást mezinárodních ekonomických vztahů tvoří rozvojová spolupráce relativně novou součást české zahraniční politiky. Přes intenzivní spolupráci Československa se zeměmi Třetího světa, které se přiklonily k socialismu během studené války, země brzy ukončila rozvojové aktivity, jež ztratily legitimitu, a obnovila je až v polovině 90. let. Tentokrát politika vycházela především z vnějších mezinárodních a evropských závazků poskytovat pomoc rozvojovým zemím. Na základě konceptu "protipolitckého stroje" Jamese Fergusona a bourdieuovského konceptu "illusio" dizertace předkládá dva argumenty: 1. Aparát české rozvojové spolupráce považuje rozvoj za technickou záležitost, což vede k depolitizaci českých vztahů se zeměmi Jihu. 2. Nízké povědomí veřejnosti o politice a závislost občanské společnosti na vládním financování omezuje jejich kritiku a usnadňuje užití politiky pro partikulární zájmy českých subjektů místo přispívání k omezení chudoby v globálním Jihu. Druhá kapitola ospravedlňuje interdisciplinární přístup zvolený v dizertaci. Tvrdí, že stejně jako nelze zúžit vícerozměrné pojetí chudoby na pouhý příjem, celistvá analýza rozvojové spolupráce musí překročit neoklasický ekonomický přístup a začlenit sociální, kulturní, politické a environmentální aspekty rozvoje. V souladu s tím třetí a čtvrtá kapitola rozebírají diskurzy (historická a právní východiska, politický a společenský kontext, vládní koncepce) a praktiky (obsah dvoustranné spolupráce, její efektivnost, aktéry a vztahy mezi nimi) české rozvojové spolupráce. Následující kapitoly se posouvají od úzkého zaměření na rozvojovou spolupráci k genderu jako jejímu průřezovému tématu a dále k problému koherence politik pro rozvoj. Zatímco gender získal na mezinárodní výzkumné a politické scéně uznání, v českých koncepčních a operativních materiálech je reflektován pouze formálně: dvoustranná pomoc je genderově slepá, a proto působí na úkor žen. Nakonec práce analyzuje české diskurzy a praktiky formálně institucionalizované oblasti koherence politik pro rozvoj v případových studiích migrace, obchodu a zemědělství. Kapitola tvrdí, že i mírné změny v dalších vládních politikách mohou mít větší dopad na rozvojové země než zásadní reformy rozvojové spolupráce. Celkově dizertace volá po repolitizaci rozvojové agendy a jejím návratu do politického prostoru. Prozatím to bylo většinou financování ze strany Evropské unie, které vybízelo občanskou společnost k otevírání nových politických témat a problematiky efektivnosti české rozvojové spolupráce ve snižování globální chudoby. Klíčové však zůstává zapojení politických stran, širší občanské společnosti, médií a akademické sféry do tohoto procesu. Příloha uvádí detailní politická doporučení pro rozvojovou spolupráci obecně, zvláště pak její genderový rozměr, a oblast koherence rozvojové spolupráce s obchodní a migrační politikou.
|
|
|
Role diskurzních markerů v bezprostřední neformální konverzaci rodilých a nerodilých mluvčích
SOMMEROVÁ, Petra
Diplomová práce se zaměřuje na výzkum diskurzních markerů v anglickém neformálním jazyce. Sedm nahraných konverzací, zahrnující rodilé i nerodilé mluvčí, poskytly základní materiál pro výzkum. Práce nejdříve uvádí definice nezbytných lingvistických termínů a dále specifikuje nahrané konverzace a charakterizuje jejich mluvčí. V praktické části je pozornost věnována frekvenci, různým typům funkcí a umístění jednotlivých markerů v promluvě. Následuje rozbor možných faktorů, které by mohly ovlivnit konkrétní výběr diskurzních markerů. Výzkum také uvádí statistiku frekvence výrazů užívaných skupinou nerodilých mluvčích, která je dále dělena do tříd mírně, středně a výše pokročilých uživatelů jazyka. Práce zahrnuje popis výskytu několika markerů v jedné promluvě a víceznačné výrazy, které nejsou snadno určitelné. Závěr práce je ukončen výsledky analýzy a jejich shrnutím.
|
host ::
RSS.