|
|
Depresivní ruminace: ověření analyticko-ruminační hypotézy u pacientů s depresivní poruchou
Janíčková, Petra ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Na depresi je obvykle nahlíženo jako na patologii. Depresivní ruminace, jeden z klíčových symptomů deprese, je vnímána jako maladaptivní kognitivní styl přispívající k prohloubení a prodloužení depresivní epizody. Prezentuji zde alternativní přístup, tzv. analyticko-ruminační hypotézu (ARH). ARH předpokládá, že deprese je evolučně vyvinutou reakcí na komplexní analytické problémy. Ve studii jsme se snažili ověřit platnost ARH prostřednictvím sledování vlivu depresivní ruminace na náladu, kognitivní výkon a elektrofyziologické koreláty pacientů hospitalizovaných v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech s diagnózou deprese. Ruminaci jsme experimentálně navodili metodou expresivního psaní. Jako kontrolní podmínka byla využita metoda distraktivního psaní. Výsledky naznačují očekávaný vliv ruminace na náladu našich pacientů. Předpokládaný vliv na kognitivní schopnosti jsme ovšem nepozorovali. KLÍČOVÁ SLOVA Deprese, ruminace, adaptace, kognice, afektivní stav, neurální koreláty
|
|
|
Vliv experimentální střevní dysbiózy na behaviorální, neuroendokrinní a imunitní vlastnosti myší a možnost její ovlivnění podáním probiotického kmene Escherichia coli O83:K24:H31
Avramová, Pavla ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Roubalová, Radka (oponent)
Střevní mikrobiota je klíčovým faktorem ovlivňujícím funkci mnoha orgánů v lidském těle, včetně nervového, imunitního a endokrinního systému. Tento proměnlivý ekosystém může být modulován stravou, věkem, prostředím i medikací. Rovnovážné složení mikrobioty je klíčové pro zdraví jedince a při jeho narušení dochází k dysbióze. Propojení mezi střevem a centrálním nervovým systémem zprostředkovává osa mikrobiota - střevo - mozek. Osa se skládá z několika drah, které jsou mezi sebou propojené a mohou tak vzájemně regulovat své funkce. Mezi hlavní části osy patří nervová dráha v čele s bloudivým nervem, imunitní dráha a endokrinní dráha spolu s HPA osou. Studie z posledních let naznačují, že probiotické bakterie mají schopnost dysbiózu do určité míry napravit a ulevit tak zbytku organismu od jejích následků. Tato práce se soustředí na výzkum vlivu mikrobioty gastrointestinálního traktu na chování, imunitu a neuroendokrinní aspekty myší. Zabývá se experimentálním vyvoláním dysbiózy antibiotiky a jejím následným řešením probiotickou bakterií Escherichia coli O83:K24:H31. Cílem je zjistit, zda tato probiotika mohou omezit negativní účinky dysbiózy na imunitní a neuroendokrinní systém a regulaci chování. Klíčová slova: Dysbióza, Escherichia coli O83:K24:H31, úzkost, deprese, osa střevo - mozek, HPA osa,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Kvalitativní analýza prožívání Covid-19 u studentů
SUCHAN, Vít
Bakalářská práce se věnuje tématu prožívání vysokoškolských studentů během pandemie covid-19. Teoretická část práce nejdříve popisuje pandemickou situaci v České republice, následně se věnuje dopadům na psychiku populace a poté blíže popisuje rizikové skupiny a copingové strategie vysokoškolských studentů. Nakonec prezentuje výsledky studií uskutečněných v českém prostředí. Empirická část práce prezentuje výpovědi z rozsáhlého psychologického výzkumu Jupsycor, realizovaného oddělením psychologie, katedry pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
|
Bahno
Součková, Anežka ; Stanová,, Magda (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Praktickou částí této bakalářské práce je kniha s názvem Bahno. Obsahuje autorské kresby a texty, které se metaforicky i fakticky vztahují k bahnu: jako ke hmotě, v níž se rozkládají mrtvé organismy a rostliny a která zároveň živí půdu pro vznik života nového, a k bahnu jako existenčnímu temnu depresivního vnímání světa, nekonečnému hledání odpovědí na nekonečné množství otázek po smyslu a náplni existence. Období vzniku textů a kreseb bylo obdobím soustředěné pozornosti na podoby bahna, popkulturní reference nebo jeho jiné výskyty. Součástí intuitivního mapování bahna byla mj. návštěva obce Bahno a odebrání vzorku bahna z Bahna, jehož mikroskopické snímky jsou také součástí knihy.
|
|
|
Vývoj hmotnosti u obézních pacientů s psychickým onemocněním
Starý, Kilián ; Kalinová, Nelly (vedoucí práce) ; Žůrková, Pavla (oponent)
Úvod: Obezita a psychická onemocnění jsou závažné zdravotní problémy, jejichž prevalence v posledních letech celosvětově narůstá. Zejména v případě deprese a úzkosti může u obézních pacientů docházet k narušení schopnosti redukovat hmotnost, což je nezbytný krok ke snížení rizika život ohrožujících komplikací obezity. Cíle: Hlavním cílem této práce bylo popsat vliv přítomnosti psychických onemocnění na vývoj hmotnosti. K tomu byl zvolen výzkumný soubor obézních pacientů s depresí nebo anxiózně- depresivním syndromem. Jako hlavní sledovaný parametr byla zvolena relativní změna hmotnosti v procentech za dobu 1 roku. Jako první vedlejší cíl bylo stanoveno porovnat výsledky u pacientů s psychiatrickou komorbiditou podle diagnózy. Druhým vedlejším cílem výzkumu bylo posoudit vzájemné působení faktoru ženského pohlaví a faktoru psychického onemocnění jako negativních prediktorů redukce hmotnosti. Metodika: Sběr dat probíhal v obezitologickém centru na III. interní klinice, klinice endokrinologie a metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Výzkumný soubor (n=27) byl vybírán z pacientů, kteří zde v letech 2014 až 2021 absolvovali redukční hospitalizaci. Totéž platí i pro kontrolní soubor (n=27) obézních pacientů bez psychiatrické diagnózy. O všech pacientech...
|
|
|
Vliv pandemie Covid-19 na klienty Českokrumlovského Fokusu Reakce lidí s duševním onemocněním
KOLAROVÁ, Soňa
Práce se zabývá tím, jak vybraní klienti Českokrumlovského FOKUSu vnímali a zvládali pandemii Covidu-19 a s tím spojená vládní opatření. Teoretická část popisuje potřeby lidí se specifickými diagnózami jako je schizofrenie, deprese, neurotické, stresové a somatoformní poruchy a jejich fungování v běžném životě. Dále popisuje organizaci FOKUS a pandemii Covid-19 s vládními opatřeními. V praktické části je popsán výzkum a zpracovány rozhovory s vybraným vzorkem klientů Českokrumlovského FOKUSu. Praktická část se zabývá tím, jak tito klienti vnímali své duševní zdraví v době pandemie a zda pociťovali vliv vládních opatření optikou svého onemocnění.
|
|
|
Vliv antidepresiv na placentární homeostázu monoaminů
Horáčková, Hana ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Sumová, Alena (oponent) ; Soukup, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidátka: Mgr. Hana Horáčková Školitel: prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Název disertační práce: Vliv antidepresiv na placentární homeostázu monoaminů Deprese v těhotenství je stále častějším problémem a uvádí se, že až 25 % těhotných žen trpí depresí a přibližně 13 % z nich jsou předepisována antidepresiva. V současné době jsou v těhotenství nejčastěji předepisovanými antidepresivy selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI). Bezpečnost této léčby je však stále sporná, protože u těhotných žen užívajících antidepresiva byly hlášeny nepříznivé účinky na průběh těhotenství a vývoj plodu, jako jsou orgánové malformace, zvýšený výskyt neurologických poruch či preeklampsie. Nicméně v současné době stále chybí znalost zodpovědných mechanismů, které doposud nebyly dostatečně zkoumány. Přestože vliv antidepresiv na dostupnost serotoninu (5-HT), dopaminu (DA) a noradrenalinu (NA) v mozkové tkáni je v literatuře podrobně charakterizován, interakcím antidepresiv s placentárními monoaminovými transportéry nebyla do dnešní doby věnována pozornost. Správná koncentrace monoaminů ve fetoplacentární jednotce je však kritická pro...
|
|
|
Vestibulární funkce u pacientů po kochleární implantaci
Matějková, Michaela ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Koutná, Sára (oponent)
Ztráta sluchu je nejčastějším smyslovým postižením. Více než 5 % světové populace trpí invalidizující ztrátou sluchu, která postihuje přibližně jednu třetinu osob starších 65 let. V těch případech, kdy naslouchadla nejsou dostatečným řešením těchto potíží, je standardním postupem léčby kochleární implantace. Ta, alespoň zčásti, nahrazuje funkci vláskových buněk, které již nejsou schopny stimulovat primární sluchové neurony. V souvislosti s kochleární implantací však existují obavy týkající se potenciálního rizika poškození funkce vestibulárního aparátu i vzniku či zhoršení nevestibulárních problémů jako je tinnitus, závrať a poruchy orofaciální oblasti. Cíle: Teoretické shrnutí zásadních informací k vestibulárnímu systému a kochleární implantaci a hodnocení vestibulárních i nevestibulárních funkcí po kochleární implantaci a vlivu případných abnormit na kvalitu života pacientů. Metodika: Do výzkumu bylo zařazeno 20 osob ve věku 28-64 let, které byly minimálně 6 měsíců po kochleární implantaci. Všechny tyto osoby absolvovaly vyšetření subjektivní zrakové vertikály, statickou posturografii a vyplnily pět dotazníků - Dizziness Handicap Inventory, Tinnitus Handicap Inventory, Facial Disability Index, Beck's Anxiety Inventory a Beck's Depression Inventory. Celkové i dílčí výsledky z vyšetření statické...
|
host ::
RSS.