|
|
Židovská rada starších v okupované Praze (1943-1945)
Felgr, Luboš
Diplomová práce se zabývá Židovskou radou starších v Praze, jejíž existence je vymezena léty 1943-1945. Správní orgán, který formálně vznikl přejmenováním válečné Židovské náboženské obce v Praze v únoru roku 1943, byl povinen vykonávat příkazy nadřízených orgánů a plnit funkci prostředníka mezi nacistickým vedením a pronásledovaným židovským obyvatelstvem. Dřívější vystěhovalecké, přeškolovací či pečovatelské aktivity byly vystřídány likvidačními úkoly a vedením dalších činností, které měly ve svém důsledku směřovat k úplnému zániku židovského života na území okupovaných Čech a Moravy. Diplomová práce se zaměřuje na historický a organizační vývoj výše jmenované židovské rady od jejího vzniku až do likvidace v poválečném období, dále také na činnosti jednotlivých oddělení a osudy některých zaměstnanců. Organizace je zasazena do kontextu závěrečné fáze židovského pronásledování, které se ve sledovaném období zaměřovalo převážně na tzv. míšence a židy ze smíšených manželství, a nacistické politiky likvidace náboženských obcí a zakládání židovských rad. Práce je zpracována na základě užití a srovnání archivních zdrojů, dobových periodik, pramenných edic či vzpomínek pamětníků. Podstatná část primárních zdrojů je čerpána z Archivu Židovského muzea v Praze a dokumentačních sbírek Židovského muzea v...
|
|
|
Jurisdikce nad zločiny podle mezinárodního práva a případ Rohingů
Malina, Václav ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Jurisdikce nad zločiny podle mezinárodního práva a případ Rohingů Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o situaci menšiny Rohingů v Myanmaru, a to ve vztahu ke dvěma soudním řízením, která byla zahájena v posledních letech před Mezinárodním trestním soudem a Mezinárodním soudním dvorem. Práce zkoumá, zda došlo k naplnění znaků skutkové podstaty zločinu genocidy a vybraných zločinů proti lidskosti, konkrétně zločinů deportace, perzekuce a jiných nelidských činů. Po shrnutí historického vývoje moderního Myanmaru a postavení Rohingů v myanmarské společnosti práce identifikuje jednotlivé znaky skutkových podstat vybraných zločinů podle mezinárodního práva, které byly pro práci zvoleny na základě zmíněných probíhajících řízení. Dále jsou autorem zhodnocena dosavadní rozhodnutí obou soudních institucí a podrobena kritice na základě sekundární literatury. V rámci popisu možností obou soudů je přiblížena i otázka odpovědnosti státu za porušení závazků v mezinárodním právu a postavení obětí v mezinárodním trestním procesu. V závěru práce autor nejen hodnotí šance žalobců i obětí na úspěch, ale zároveň hledá význam mezinárodního (trestního) práva v 21. století. Na základě ověřených zpráv z několika zdrojů dochází autor v práci k závěru, že všechny uvedené zločiny byly vůči Rohingům spáchány. Obě mezinárodní...
|
|
|
Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu v druhé polovině 20. století
Kosejková, Hana ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Diplomová práce "Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu ve druhé polovině 20. století" pojednává o násilném přesídlení těchto etnik v roce 1944 z jejich domoviny do střední Asie. Autorka uvádí příčiny deportace, popisuje samotný transport, životní podmínky na místech usídlení a následné uvolňování totalitního režimu až do rehabilitace a návratu na Kavkaz. V práci byly kromě odborné literatury použity i archivní materiály. Důležitou součást práce tvoří výpovědi pamětníků (oral history) shromažďované metodou "sněhové koule". Cílem práce bylo zhodnotit materiální, demografické i morální škody způsobené deportací a dokázat spojitost mezi ní a pozdějšími etnickými konflikty na Kavkaze, a také určit jakou roli hráli v realizaci deportační politiky a následné rehabilitaci jednotliví představitelé komunistické strany a sovětského státu v čele s Josifem Stalinem. Přesídlení zanechalo trauma v paměti přeživších i v druhé a třetí generaci a samotnému ruskému státu způsobilo v důsledku značné finanční ztráty a další problémy, s nimiž se vyrovnává dodnes.
|
|
|
Slovenští Židé v Terezíně, Sachsenhausenu, Ravensbrücku a Bergen- Belsenu, 1944/1945
Putík, Daniel ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent) ; Nižňanský, Eduard (oponent)
Tématem práce jsou osudy asi 5 tisíc mužů, žen a dětí převážně židovského původu deportovaných od listopadu 1944 do března 1945 okupačními orgány nacistického Německa ze Slovenského štátu do koncentračních táborů Sachsenhausen, Ravensbrück, Bergen-Belsen a Terezín. Cílem práce je rekonstrukce počtu a identity deportovaných, okolností jejich zatýkání, deportace, věznění a osvobození a významných faktorů rozhodujících o přežití či smrti osob, jež se v době německé okupace Slovenska staly oběťmi rasově motivovaného pronásledování. Na základě obsahové a komparativní analýzy poznatků získaných studiem archivních dokumentů, mluvených i písemných svědectví přeživších a v omezené míře i sekundární literatury se autor snaží vysvětlit jednání pachatelů a obětí i obecnější historické souvislosti sledované kapitoly v dějinách fašistické Slovenské republiky. Z rozboru dokumentů mapujících protižidovská opatření německých bezpečnostních orgánů prováděná na Slovensku za pomoci místních kolaborantů vyplývají i obecnější poznatky k vývoji nacistické politiky "konečného řešení židovské otázky" v Německé říši a jí ovládaných evropských zemích v závěrečném období války. Cílem práce je rovněž rozšířit spektrum pohledu na sledované téma o specifika zkušenosti pamětníků. Pozornost je proto věnována i analýze a...
|
|
|
Židovská rada starších v okupované Praze (1943-1945)
Felgr, Luboš ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Diplomová práce se zabývá Židovskou radou starších v Praze, jejíž existence je vymezena léty 1943-1945. Správní orgán, který formálně vznikl přejmenováním válečné Židovské náboženské obce v Praze v únoru roku 1943, byl povinen vykonávat příkazy nadřízených orgánů a plnit funkci prostředníka mezi nacistickým vedením a pronásledovaným židovským obyvatelstvem. Dřívější vystěhovalecké, přeškolovací či pečovatelské aktivity byly vystřídány likvidačními úkoly a vedením dalších činností, které měly ve svém důsledku směřovat k úplnému zániku židovského života na území okupovaných Čech a Moravy. Diplomová práce se zaměřuje na historický a organizační vývoj výše jmenované židovské rady od jejího vzniku až do likvidace v poválečném období, dále také na činnosti jednotlivých oddělení a osudy některých zaměstnanců. Organizace je zasazena do kontextu závěrečné fáze židovského pronásledování, které se ve sledovaném období zaměřovalo převážně na tzv. míšence a židy ze smíšených manželství, a nacistické politiky likvidace náboženských obcí a zakládání židovských rad. Práce je zpracována na základě užití a srovnání archivních zdrojů, dobových periodik, pramenných edic či vzpomínek pamětníků. Podstatná část primárních zdrojů je čerpána z Archivu Židovského muzea v Praze a dokumentačních sbírek Židovského muzea v...
|
|
|
Židé v Kroměříži a jejich kultura se zaměřením na období Protektorátu
Ryšavá, Denisa ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji osudu kroměřížských Židů, který je, stejně tak jako ostatní Židy v Protektorátu Čechy a Morava během druhé světové války, stihl. Na začátku stručně popisuji historii a vývoj místního židovského obyvatelstva a jejich kultury, avšak hlavní část této práce je věnována letům třicátým a počátku čtyřicátých let, tedy období První republiky, Druhé republiky a Protektorátu Čechy Morava, jež jsou popsány detailně. Určitou část zde také věnuji židovským památkám, které byly, bohužel, díky nacistickému režimu, téměř všechny, zničeny. V neposlední řadě zde popisuji návrat kroměřížských Židů, obnovení židovské obce po roce 1945, vývoj komunity, ale také to, kam se můžeme i dnes vydat po stopách kroměřížských Židů a zavzpomínat, či představit si, jak velká židovská komunita zde tenkrát byla. Klíčová slova Židé, Kroměříž, židovské památky, kultura, Druhá světová válka, antisemitismus, holokaust, deportace
|
|
|
Slovenští Židé v Terezíně, Sachsenhausenu, Ravensbrücku a Bergen- Belsenu, 1944/1945
Putík, Daniel ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent) ; Nižňanský, Eduard (oponent)
Tématem práce jsou osudy asi 5 tisíc mužů, žen a dětí převážně židovského původu deportovaných od listopadu 1944 do března 1945 okupačními orgány nacistického Německa ze Slovenského štátu do koncentračních táborů Sachsenhausen, Ravensbrück, Bergen-Belsen a Terezín. Cílem práce je rekonstrukce počtu a identity deportovaných, okolností jejich zatýkání, deportace, věznění a osvobození a významných faktorů rozhodujících o přežití či smrti osob, jež se v době německé okupace Slovenska staly oběťmi rasově motivovaného pronásledování. Na základě obsahové a komparativní analýzy poznatků získaných studiem archivních dokumentů, mluvených i písemných svědectví přeživších a v omezené míře i sekundární literatury se autor snaží vysvětlit jednání pachatelů a obětí i obecnější historické souvislosti sledované kapitoly v dějinách fašistické Slovenské republiky. Z rozboru dokumentů mapujících protižidovská opatření německých bezpečnostních orgánů prováděná na Slovensku za pomoci místních kolaborantů vyplývají i obecnější poznatky k vývoji nacistické politiky "konečného řešení židovské otázky" v Německé říši a jí ovládaných evropských zemích v závěrečném období války. Cílem práce je rovněž rozšířit spektrum pohledu na sledované téma o specifika zkušenosti pamětníků. Pozornost je proto věnována i analýze a...
|
|
|
Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943 - 1957)
Dordzhieva, Yulia ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Diplomová práce Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943-1957) je věnována jedné z tragických kapitol v dějinách Kalmyků, národa žijícího v dolním Povolží v Rusku. Na problematiku deportace Kalmyků v Sovětském svazu za druhé světové války v diplomové práci se nahlíží v širších souvislostech. Problematika deportace jako výchozí teze práce je zasazena do širšího kontextu. Koncept deportace a represivní politiky státní vlády byl v první polovině 20. století používán vládním aparátem Sovětského svazu jako jeden z nástrojů trestních sankcí a regulace poměrů ve státě. První polovina 20. století v Rusku je poznamenána obdobím stalinismu. Období vlády generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu J. V. Stalina (1922-1952) zapsalo se do ruských dějin jako období masových represí (kolektivizace, pronásledování kulaků, církevních hodnostářů a politických odpůrců, období "velkého teroru", deportace v předvečer druhé světové války, totální deportace za druhé světové války). Represivní politika sloužila jako jedna ze strategií soustředění moci v rukou Komunistické strany a stanovení režimu v zemi. Deportace celých národů za druhé světové války byly pojímány jako totální odplata sovětské vlády za zrádu vlasti. Deportované národy byly usvědčovány z masové velezrády a kolaborace s...
|
|
|
Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu v druhé polovině 20. století
Kosejková, Hana ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Diplomová práce "Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu ve druhé polovině 20. století" pojednává o násilném přesídlení těchto etnik v roce 1944 z jejich domoviny do střední Asie. Autorka uvádí příčiny deportace, popisuje samotný transport, životní podmínky na místech usídlení a následné uvolňování totalitního režimu až do rehabilitace a návratu na Kavkaz. V práci byly kromě odborné literatury použity i archivní materiály. Důležitou součást práce tvoří výpovědi pamětníků (oral history) shromažďované metodou "sněhové koule". Cílem práce bylo zhodnotit materiální, demografické i morální škody způsobené deportací a dokázat spojitost mezi ní a pozdějšími etnickými konflikty na Kavkaze, a také určit jakou roli hráli v realizaci deportační politiky a následné rehabilitaci jednotliví představitelé komunistické strany a sovětského státu v čele s Josifem Stalinem. Přesídlení zanechalo trauma v paměti přeživších i v druhé a třetí generaci a samotnému ruskému státu způsobilo v důsledku značné finanční ztráty a další problémy, s nimiž se vyrovnává dodnes.
|
|
|
Deportace na Sibiř v lotyšské memoárové literatuře
Kočnarová, Markéta ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Předmětem bakalářské práce "Deportace Lotyšů na Sibiř v lotyšské memoárové literatuře" je komparace zpracování historické zkušenosti ve třech lotyšských memoárech na základě několika různých kritérií a zasazení této problematiky do kontextu lotyšských dějin. První kapitola představuje stěžejní události lotyšského státu v období jeho první republiky a seznamuje čtenáře s fenoménem kolektivizace, gulagu a deportací na území SSSR. Druhá kapitola uvádí do problematiky lotyšské memoárové literatury, v rámci které představuje jednotlivé autory a jejich memoáry. Mezi analyzované knihy patří "V plesových střevíčkách sibiřským sněhem" od Sandry Kalniete, "Ukradené dětství" od Ilmárse Šaltse a "Děti ze zemljanky" od Andry Manfelde. Ve třetí kapitole jsou tyto memoáry srovnávány na základě dvou témat: zpracování dnu deportace a cesty na Sibiř a ztvárnění role matky. Čtvrtá kapitola se věnuje vztahu memoárů k dokumentární a k umělecké literatuře.
|
host ::
RSS.