|
|
Populační vývoj ve Švédsku od roku 1960
Nováková, Iveta ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Populační vývoj ve Švédsku od roku 1960 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá populačním vývojem ve Švédsku mezi lety 1960 a 2018. Hlavním cílem práce je zhodnotit v kontextu vybraných demografických charakteristik průběh demografických změn, které se v zemi objevily po roce 1960. Výsledkem jsou změny v úrovni demografické reprodukce, které jsou označovány jako druhý demografický přechod. Od 60. let 20. století do současnosti došlo ve Švédsku k nárůstu průměrného věku při prvním sňatku, ke zvýšení průměrného věku matky při porodu a k nárůstu počtu rozvodů. V průběhu sledovaného období švédská populace stárla, podíl předproduktivní složky obyvatelstva klesl, zatímco podíl postproduktivní složky v populaci vzrostl. Demografické stárnutí a vysoká intenzita plodnosti ovlivnila nárůst hodnot indexu ekonomického zatížení. Vývoj úhrnné plodnosti ve Švédsku bývá pro svou specifickou kolísavost přirovnáván k horské dráze. Od roku 1960 do roku 2018 Švédsko zaznamenalo pokles intenzity úmrtnosti, zejména ve vyšších věkových skupinách a do jednoho roku života. Zlepšení lékařské péče přispělo k prodloužení naděje na dožití při narození. Švédsko je se svou genderově neutrální rodinnou a sociální politikou inspirativní pro ostatní země Evropy. Klíčová slova: populační vývoj, Švédsko, druhý demografický přechod,...
|
|
|
Selhávání sociální politiky ve vztahu k dlouhodobé péči o seniory v pobytových zařízeních v České republice
Mrázková, Jana ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Potřeba celodenní péče o seniory bude s přihlédnutím k budoucímu demografickému vývoji populace stále větší. Cílem bakalářské práce je identifikovat překážky bránící rozvoji pobytových služeb sociální péče pro seniory v České republice, které celodenní péči poskytují a je po nich dlouhodobě neuspokojená poptávka. V České republice je nejčastěji zastupují domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Práce se také zaměřuje na odhalení systémových problémů politiky dlouhodobé péče v České republice a okrajově jsou v ní nastíněna možná doporučení či řešení do budoucna. Koncepční a teoretický rámec práce tvoří deskripce konceptu deinstitucionalizace z pohledu teorie institucionálních změn, deskripce konceptu dlouhodobé péče a typologizace systémů dlouhodobé péče. K naplnění výzkumných cílů slouží tematická analýza transkripcí expertních rozhovorů a sekundárních dokumentů. Základní zjištění praktické části práce ilustrují, že současný systém dlouhodobé péče o seniory v České republice je nevyhovující a vyžaduje několik zásadních změn. Alarmujícími jsou zejména nejasně vymezená struktura uživatelů pobytových služeb a definice oprávněného zájemce o službu, systém financování pobytových služeb pro seniory, komunikace a práce příslušných úřadů, nedostatečná provázanost sociální a zdravotní pečující...
|
|
|
Dynamika populačního stárnutí ve světě
Bošková, Mariana ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Dynamika populačního stárnutí ve světě Abstrakt Práce má za cíl zhodnotit průběh populačního stárnutí ve světě. Toto téma je v dnešní době velice aktuální, a pravděpodobně bude i do budoucna, pro řadu států světa. Zhodnocení populačního stárnutí probíhá především pomocí pěti ukazatelů: indexu stáří, indexu ekonomické závislosti, úhrnné plodnosti, naděje dožití při narození a mediánového věku. Větší pozornost je kladena zejména na roky 1950, 2015 a 2050, ovšem do práce je také zahrnut index přírůstku použitých ukazatelů, který mapuje vývoj po celý tento stoletý časový horizont. Zatímco v minulosti stárnutí populací probíhalo v ekonomicky vyspělých státech, do budoucna bude tento trend s největší pravděpodobností probíhat dle výsledků nejvýrazněji v rychle rozvíjejících se státech Východní a Jihovýchodní Asie, a to s rychlejší dynamikou. Klíčová slova: demografické stárnutí, svět, index stáří, index ekonomické závislosti, úhrnná plodnost, naděje dožití při narození, mediánový věk
|
|
|
Vývoj věkové struktury obyvatel města Litoměřice v postsocialistickém období
Jančura, Václav ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
V socialistickém období bylo historické jádro města Litoměřice i jeho vnitřní město zanedbáváno. Rozvoj města byl tehdy soustředěný na rozvoj sídlišť, která poskytovala zázemí především mladým rodinám s malými dětmi. V roce 1989 došlo v Československu k pádu socialistického režimu, což vedlo k demokratizaci litoměřické společnosti. Socialistická sídliště ztratila svůj lesk i atraktivitu bydlení. Z nejmladších částí města se staly části rychle stárnoucí. Naopak zanedbávané historické jádro města Litoměřice i jeho vnitřní město prošlo po roce 1989 procesem revitalizace, kde se nově rekonstruované byty staly místem pro život mnoha mladých obyvatel, čímž byl proces demografického stárnutí těchto částí města zpomalován. Prostorově diferenciovaná věková struktura obyvatel města Litoměřice se po roce 1989 díky působení procesu druhého demografického přechodu, demografického stárnutí a nových urbánních procesů proměnila. Cílem této práce proto je popsat a vysvětlit vývoj věkové struktury města Litoměřice a její prostorové diferenciace v postsocialistickém období. Klíčová slova: věková struktura, druhý demografický přechod, demografické stárnutí, revitalizace, postsocialistické období, Litoměřice
|
|
|
Dynamika populačního stárnutí ve světě
Bošková, Mariana ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Dynamika populačního stárnutí ve světě Abstrakt Cílem bakalářské práce je zhodnocení vývoje trendů populačního stárnutí ve světě v období let 1950 až 2050. Proces stárnutí populace je analyzován prostřednictvím pěti ukazatelů: index stáří, index ekonomické závislosti, úhrnná plodnost, naděje dožití při narození a mediánový věk. Hodnoceny jsou země s největšími a nejmenšími hodnotami použitých ukazatelů. Dále jsou zkoumány nejhomogenější a nejheterogenější regiony pomocí směrodatné odchylky hodnot použitých ukazatelů. Hodnoceny jsou také země s největšími a nejmenšími rozdíly hodnot použitých ukazatelů mezi roky 1950-2015 a 2015-2050. Nejdynamičtější stárnutí populace proběhne do roku 2050 dle prognózy ve Východní a Jihovýchodní Asii. Tyto regiony budou s největší pravděpodobností zastávat světové prvenství v hodnotách indexu stáří i mediánového věku. Po celé sledované období zůstane s největší pravděpodobností Afrika populačně nejmladším světadílem světa. Klíčová slova: demografické stárnutí, populační vývoj, svět
|
|
|
Demografické stárnutí a jeho ekonomické důsledky v zemích EU
MATTAR, Roni
Tato bakalářská práce obsahuje informace o demografickém stárnuti zemí EU a jeho ekonomické dopady. Teoretická část popisuje základní pojmy demografie, vývoj obyvatelstva a současnou situace v celé EU. Práce obsahuje informace, uvedenou na oficiálních stránkách Eurostatu, a také obsahuje data, týkající se demografického starnuti pro zemí EU za období 1997-2017 a prognozu na rok 2050-2080. V závěru práce se snažím odpovědět na postavené hypotezy tykající ekonomické struktury a penzijního systému.
|
|
|
Vývoj konceptu aktivního stárnutí v České republice v letech 2000-2016
Sluková, Kristýna ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Čampulková, Jitka (oponent)
Aktivní stárnutí je v posledních letech často diskutovaným tématem a to z důvodu demografického stárnutí populace. Cílem této diplomové práce je zmapování vývoje konceptu aktivního stárnutí od jeho vzniku až po současnost (2000-2016). K naplnění cílů byly provedeny expertní rozhovory a analýza strategických dokumentů a národních akčních plánů vydaných v definovaném období. Tato práce se zaměřuje na vývoj konceptu aktivního stárnutí a to konkrétně v oblastech vzdělání, zaměstnání, zdravého stárnutí a osobního rozvoje. Ukazuje se, že nejdůležitější oblastí v rámci aktivního stárnutí je vzdělávání, které výrazně ovlivňuje další oblasti, jako jsou zájmové aktivity, delší setrvání v zaměstnání, zapojení do společenských a kulturních aktivit, apod. Uplatňování konceptu aktivního stárnutí probíhá na několika úrovních a to na společenské úrovni, individuální úrovni anebo dochází k propojení těchto úrovní (multidimenzionální koncept). Práce se tedy zaměřuje na zkoumání toho, zda je v ČR koncept aktivního stárnutí spíše vnímán jako nástroj pro zlepšení kvality života seniora nebo zda může být použit jako nástroj pro zmírnění dopadů demografického stárnutí. Z práce také vyplývá, že vývoj aktivního stárnutí ovlivňuje mimo jiné i to, jak jsou senioři ve společnosti vnímáni. Ukazuje se, že na začátku vzniku...
|
|
|
Sociální služby na venkově v jihozápadním zázemí Brna
Polívka, Petr
Diplomová práce na téma "Sociální služby na venkově v jihozápadním zázemí Brna" popisuje problematiku sociálních služeb (zdravotnictví, školství a sociální péče) ve venkovském prostoru. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část charakterizuje základní sociální pojmy, pojednává o rozdělení, dostupnosti a rozmístění sociálních služeb, demografickém stárnutí, venkovských a městských školách. V teoretické části je použita česká i zahraniční literatura, relevantní data Českého statistického úřadu, Regionálního informačního servisu a dalších. V praktické části byla provedena demografická analýza zkoumaného segmentu území mezi Modřicemi a Rosicemi. Byly identifikovány a inventarizovány existující sociální služby v jednotlivých městech a obcích. Vytvořené věkové pyramidy potvrzují, že česká populace stárne. Provedený výzkum dokazuje, že současná kapacita mateřských škol, základních škol a sociálních zařízení je nedostatečná.
|
|
|
Demografické stárnutí a město: senioři v Karlíně
Kubíček, Ondřej ; Matoušek, Roman (vedoucí práce) ; Galčanová, Lucie (oponent)
Předkládaná práce se zabývá stárnutím v městském prostředí. Zaměřuje se na to, které prvky prostředí mohou ovlivňovat kvalitu života seniorů a jak. Hlavní důraz je přitom kladen na lokality procházející dynamickým rozvojem způsobeným procesy postsocialistické transformace, revitalizace či gentrifikace. Zjišťuje, jaké problémy a naopak jaké benefity tyto proměny lokalit mohou seniorům přinášet v každodenním životě. Odpovědět na tyto otázky se práce snaží na základě případové studie situované do pražského Karlína. Kvalitativní výzkum prováděný pomocí polostrukturovaných rozhovorů s karlínskými starousedlíky - seniory ukázal možné vnímání některých aspektů prostředí Karlína a jeho proměn.
|
|
|
Demografické stárnutí na pražských sídlištích
Vávra, Michal ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Ježek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na demografické stárnutí pražských sídlišť a rezidenční spokojenost seniorů. V teoretické části práce je na základě odborné literatury zpracován souhrn problematiky demografického stárnutí, rezidenční spokojenosti a rezidenční stability. Empirická část práce je založena na dvou výzkumných metodách, kterými jsou analýza dat věkové struktury ze sčítání lidu a polostrukturované rozhovory se seniory na sídlišti Nové Ďáblice. Pro práci s daty byly vymezeny dva přístupy, v prvním se porovnával sídlištní typ zástavby s ostatními částmi Prahy, ve druhém byly vymezeny jednotlivé sídlištní soubory s počtem obyvatel přesahujícím 15 tisíc. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že věkové struktury se vyrovnávají a aktuální demografická situace na sídlištích je determinovaná obdobím výstavby sídlištního souboru. Na základě získaných dat lze konstatovat, že čím je sídliště historicky starší, tím má i starší obyvatele. V části zaměřené na kvalitu života seniorů na sídlišti byla metodou polostrukturovaných rozhovorů zjišťována spokojenost s fyzickým prostředím, sociálními vztahy, bydlením, veřejnými prostory, občanskou vybavenosti a službami, dopravou a bezpečností. Kromě toho je hodnocena rezidenční stabilita seniorů a celková rezidenční spokojenost.
|
host ::
RSS.