|
|
Dědické tituly
Jestříbková, Petra ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku dědických titulů. Cílem práce je stručně zmapovat vývoj dědických titulů na území dnešní České republiky. Co do systematiky je práce členěna do sedmi kapitol. První kapitola je věnována úvodu, v němž se autorka pokusila zdůvodnit volbu zpracovaného tématu. Kapitola druhá je věnována stručnému exkursu do vývoje dědického práva. Následující kapitoly jsou věnovány jednotlivým dědickým titulům. Každá kapitola, jejímž předmětem je některý z dědických titulů, je uspořádána do několika úseků. Tyto úseky jsou řazeny chronologicky - dle právních úprav účinných na našem území. Dědické tituly jsou řazeny dle své právní síly ve světle soudobé právní úpravy. Prvním ze zkoumaných dědických titulů, v kapitole třetí, je dědická smlouva. Tento právní institut byl naposled účinný na území dnešní České republiky před více než šedesáti lety. Účinností ObčZ 2012 se vrací do českého právního řádu. Kapitola čtvrtá, je věnována závěti. V prvním úseku práce autorka umožňuje vhled do široké právní úpravy obsažené v ABGB. V následujícím úseku je patrné zeštíhlení právní úpravy pod vlivem tzv. právnické dvouletky, následuje právní úprava ObčZ 1964. Kapitola je zakončena pohledem na právní úpravu ObčZ 2012, která se nápadně podobá právní úpravě ABGB. Pátá kapitola mapuje vývoj...
|
|
|
Předpoklady nabytí dědictví
Bendová, Daniela ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Název práce: Předpoklady nabytí dědictví Klíčová slova: zůstavitel, pozůstalost, dědic Typ práce: Rigorózní práce Autor: Mgr. Daniela Bendová Vedoucí práce: prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc. Právnická fakulta Univerzity Karlovy Katedra občanského práva Tato rigorózní práce se zabývá čtyřmi základními předpoklady nutnými pro nabytí dědictví v České republice. Těmito předpoklady jsou smrt fyzické osoby, která je nezbytným předpokladem k realizaci dědického práva, existence pozůstalosti, tedy zejména vlastnických práv, která mají přejít na dědice, dále právní důvod dědění (dědický titul) a konečně existence způsobilého dědice (fyzické či právnické osoby), který dědictví neodmítl. Každému z těchto předpokladů je v práci věnována samostatná kapitola (kapitoly II. až IV.), která je členěna do dalších článků blíže rozvádějících danou problematiku. Všechny kapitoly rovněž obsahují srovnání současné právní úpravy obsažené v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. a částečně též v zákoně o zvláštních řízeních soudních č. 292/2013 Sb. platných od ledna 2014, s dřívějšími právními předpisy platnými na našem území, tj. obecným zákoníkem občanským z roku 1811, tzv. středním občanským zákoníkem z roku 1950 a konečně občanským zákoníkem účinným od 1. dubna 1964. Některé instituty dědického práva jsou rovněž porovnány s...
|
|
|
Dědění ze závěti
Pecha, Martin ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Dědické právo je odvětvím práva soukromého, které se zabývá přechodem majetkových práv a povinností po smrti zůstavitele na jeho dědice. S účinností nového občanského zákoníku došlo ke značným změnám v oblasti dědického práva. Konečně tak právní úprava věnuje dědickému právu, potažmo i problematice dědění ze závěti, pozornost, kterou si zaslouží. Po více než šedesáti letech se do našeho právního řádu navracejí instituty jako vedlejší doložky závěti, dědická smlouva, privilegované formy závěti, odkaz, vulgární substituce či svěřenské nástupnictví. Nejen díky těmto institutům může konečně zůstavitel svobodně a podle svých představ uspořádat své majetkové poměry mortis causa. Cílem předkládané diplomové práce je rozebrat z hmotněprávního hlediska problematiku dědění ze závěti podle nového občanského zákoníku účinného od 1. ledna 2014. Diplomovou práci jsem rozdělil na dvě části. První část je rozdělena do pěti kapitol, které se zabývají jednotlivými předpoklady dědění. Mezi předpoklady dědění patří smrt zůstavitele, existence pozůstalosti, způsobilost dědice, právní důvod dědění a přijetí, případně neodmítnutí dědictví. Splnění všech předpokladů dědění je nezbytné, aby mohlo dojít k přechodu pozůstalosti na dědice. Druhá, stěžejní část, která je rozdělena do sedmi kapitol, pojednává o závěti jako...
|
|
|
Succession
Prevužňáková, Tatiana ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Práca sa zaoberá problematikou dedenia, zásad dedičského práva i europeizáciou dedičského práva hmotného. Pre hlbšie poznanie matérie dedičského práva sa práca zameriava na základné body historického vývoja ovplyvňujúce túto oblasť na našom území, najmä dedičskoprávnu úpravu v starovekom Ríme, v stredoveku, vo Všeobecnom zákonníku občianskom, napokon prechádza charakteristické črty súčasného dedičského práva v Českej republike. Dedičská postupnosť prichádza do úvahy, ak sú súčasne splnené viaceré okolnosti subjektívnej a objektívnej povahy. K dedeniu môže prísť iba smrťou poručiteľa, ak zanechal nejaký majetok a osoba povolaná k dedeniu musí byť spôsobilým dedičom, ktorej svedčí dedičský titul, ktorým je zákon alebo závet. Napokon sa vyžaduje splnenie poslednej podmienky, a to že povolaný dedič, dedičstvo neodmietol. Vyššie uvedené hmotnoprávne predpoklady dedenia sú samostatne rozobraté v texte. Kardinálna pozornosť je sústredená na hmotnoprávne náležitosti a predpoklady dedenia, ktoré sú systematizovane rozanalyzované v podkapitolách. Záver práce rozoberá dedenie s cudzím prvkom a europeizáciu dedičskoprávnej úpravy. Text je prestúpený úvahami súladnosti súčasnej právnej úpravy s potrebami praxe, poukazovaním na vhodnosť, alebo možnú v praxi vyvolávajúcu problematickosť nastávajúcej právnej...
|
|
|
Testamentární posloupnost v římském právu a její reflexe v českém právu
Viduna, Daniel ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tématem této rigorózní práce je "Testamentární dědická posloupnost v římském právu a její reflexe v českém právu". Toto téma jsem si zvolil jednak z důvodu jeho zajímavosti, jelikož institut dědění se dotýká každého z nás a závěť je nástrojem, jak může zůstavitel se svým majetkem naložit na základě vlastní vůle. Dalším důvodem pro volbu tohoto tématu je nedávno provedená rekodifikace soukromého práva. Cílem této práce je tedy zhodnocení vlivu římského práva na právní normy platné na území České (Československé) republiky od jejího vzniku (1918) do současnosti. Rigorózní práce je členěna do osmi kapitol. První a druhá kapitola jsou obecným zasvěcením do problematiky dědického práva. Třetí kapitola pojednává o testamentární dědické posloupnosti podle římského práva, přičemž nejprve je pojednáno o dědické posloupnosti jako takové, dále o otázce přijetí a odmítnutí dědictví a ochraně oprávněného dědice. Následuje stěžejní část zaměřená přímo na závěť, a to na její náležitosti, formy a rovněž na její případnou neplatnost a možnosti jejího zrušení. Závěrem kapitola pojednává o tzv. posloupnosti proti testamentu, tedy o právech nepominutelných dědiců. Kapitola čtvrtá až sedmá se zaměřují na testamentární dědickou posloupnost v jednotlivých právních úpravách platných na našem území od roku 1918 do...
|
|
|
Závěť - srovnání české a německé právní úpravy
Svejkovská, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
v českém jazyce Cílem diplomové práce je srovnat právní úpravu závěti v české a německé právní úpravě. V diplomové práci je použit metodický postup a maiori ad minus. Po obecné charakteristice závěti se diplomová práce zaměřuje na úpravu závěti v římském právu, které výrazně ovlivnilo současnou českou i německou právní úpravu testamentu. Poté je pozornost věnována vývoji závěti na českém území ve 20. století, zejména úpravě závěti v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. Následně diplomová práce charakterizuje současnou právní úpravě závěti v českém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Analýza vychází zejména z právních předpisů, odborných komentářů a odborné literatury, soudních rozhodnutí a z internetových zdrojů. Po zpracování právní úpravy závěti v českém právním řádu se diplomová práce zaměřuje na právní úpravu závěti v německém právním řádu. V této kapitole je použit obdobný metodologický postup a právní zdroje. Srovnání české a německé právní úpravy závěti přineslo následující závěry: Ačkoliv jsou si obě právní úpravy závěti velmi podobné, zejména z důvodu historických kořenů v českém a německém právním řádu, přesto lze mezi obě právními řády najít rozdíly, např. pojetí testovací způsobilosti, formy závěti atd. BGB upravuje institut závěti detailněji a pracuje s některými pojmy, které české právo...
|
|
|
Předpoklady nabytí dědictví
Vocetka, Jan ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
1 Resumé Tato diplomová práce se zabývá předpoklady nabytí dědictví. Cílem této diplomové práce je poskytnout náhled do problematiky dědického práva a podrobně popsat a dále analyzovat jednotlivé předpoklady dědické posloupnosti, což jsou podmínky, jejichž splněním zákon podmiňuje nabytí dědictví. V této práci se systematicky zabývám dědickým právem obecně, základními zásadami dědického práva, právními prameny dědického práva a dalšími instituty dědického práva, včetně několika nových institutů, které jsou upraveny v novém občanském zákoníku. Hlavní část této práce se věnuje rozboru jednotlivých předpokladů dědické posloupnosti. Tato práce se člení na čtyři kapitoly. V kapitole první, která pojednává o dědickém právu obecně, se zabývám úvodem do dědického práva a základními pojmy. Ve druhé kapitole se věnuji základním zásadám dědického práva. Tato kapitola je členěna na tři podkapitoly, které se samostatně zabývají dle mého názoru vůdčími zásadami dědického práva. První podkapitola pojednává o zásadě osobní autonomie. Druhá podkapitola o zásadě univerzální sukcese a třetí o zásadě přechodu majetku zůstavitele na dědice jeho smrtí. Kapitola třetí se věnuje současné právní úpravě dědického práva v České republice. Uvádím zde výčet pramenů dědického práva a to jak hmotného tak i procesního. Kapitola čtvrtá je...
|
|
|
Dědické řízení se zaměřením na vybranou problematiku výdajů v právní teorii a praxi
Krchová, Karolína ; Pikola, Pavel (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Teoretická část je zaměřena na vysvětlení institutu dědického práva. Obsahuje pohled na jeho vývoj v České republice a celkový pohled na současné právní úpravy. Vysvětluje, kdo to je zůstavitel, dědic, odkazovník, nepominutelný dědic a co je pozůstalost. Definuje dědickou daň dle nové i nedávno platné právní úpravy. Informuje o vývoji dědické daně.
Praktická část zpracovává konkrétní údaje, které byly získány z webu finanční správy či Ministerstva financí. Zde byly zjištěny příjmy, výdaje a saldo státního rozpočtu, inkaso dědické daně a následně všechny ukazatele porovnány.
|
|
|
Dědické právo v teorii a praxi
Tůmová, Kristina ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Pavlincová, Jana (oponent)
Téma bakalářské práce "Dědické právo v teorii a praxi" je věnováno nejvýraznějším změnám mezi novým a starým občanským zákoníkem v oblasti dědického práva. Nový zákoník rozšířil ustanovení týkající se dědění a přinesl zpět některé pojmy z občanských zákoníků minulých let. Cílem teoretické části je seznámit čtenáře s vývojem dědického práva na územní České republiky od začátku 20. století až do současnosti. Pro praktickou část byl vybrán konkrétní případ dědického řízení, posuzovaný podle starého zákoníku, na kterém je ukázáno, jak nedostatečná úprava může ovlivnit výklad zákona. Závěrem je práce doplněna modelovou situací, která by nastala, pokud by hlavní otázka případu byla projednávána podle nového občanského zákoníku.
|
|
|
Problematika dědického řízení v ČR - změny v právní úpravě dědění
Houska, Michal ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Žák, Květoslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá dědictvím, dědickým právem a řízením o pozůstalosti. Reflektuje současnou (novou) právní úpravu, založenou zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Cílem této práce je především rozbor a zhodnocení současné právní úpravy dědění tak, aby i neznalý čtenář měl dostatek informací o základních pojmech této právní oblasti, a to jak v hmotněprávní, tak procesní úpravě. Práce je rozdělena do tří částí. První část je věnována historii dědického práva se zaměřením na instituty, které byly zavedené do současné úpravy. Druhá část obsahuje rozbor hmotněprávní úpravy dědického práva. Zde je také uvedeno několik sporných bodů, které nová právní úprava přináší. Poslední, třetí část je věnována procesní úpravě dědického práva a řízení o pozůstalosti.
|
host ::
RSS.