|
|
Implementace Daytonské smlouvy pod dohledem EUFOR Althea v letech 2004 - 2010: cesta Bosny a Hercegoviny k demokracii?
Šťásek, Pavel ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Práce zkoumá úspěšnost mise Evropské unie Althea a Vysokého představitele v demokratizačním a stabilizačním procesu v Bosně a Hercegovině (BiH). Zkoumá nejdůležitější části Daytonské mírové smlouvy (DPA) - v první ze dvou kapitol Ústavu BiH, ve druhé ostatní faktory a roli EU. DPA rozdělila BiH do dvou entit a centrální vládě dala jen malé pravomoci. Jsou analyzovány problematické body Ústavy BiH - co způsobují v praxi - a zkoumány návrhy dodatků a změn ústavy. Z kapitoly plyne, proč je BiH nestabilní země, a jaké změny ústavy musí přijmout, aby se stabilizovala. Tyto změny vyžaduje EU jako podmínky integrace a snaží se je prosadit. Druhá kapitola pojednává o demokratizačním procesu a budování občanské společnosti. Zkoumá reformu ozbrojených složek, ekonomickou situaci, spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, občanskou společnost a demokratické svobody. Hodnotí vliv těchto faktorů na stabilizaci státu a zajištění dlouhodobého míru. Velký důraz je kladen na roli EU v napomáhání tomuto procesu - zda je úspěšná, neúspěšné a co by mohla dělat jinak. Závěr shrnuje zjištěná fakta z obou kapitol a vyvozuje z nich důvody, proč BiH stále není standardní demokratickou zemí a proč v ní i nadále musí působit mírová mise EU Úřad vysokého představitele pro BiH.
|
|
|
Vliv Daytonské mírové dohody na etnicitu v Bosně a Hercegovině po občanské válce v 90. letech
Kurtovič, Vedad ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Hlavním tématem této práce je politický a ekonomický vývoj v Bosně a Hercegovině po implementaci Daytonské mírové dohody do praxe. Primárním cílem této práce je odpovědět na výzkumnou otázku, zda Daytonská mírová dohoda pomohla etnické skupiny, resp. národy, které uvrhly zemi do krvavé občanské války, stmelit. To bude prováděno na základě analýzy programů bosenskohercegovských politických stran a naplňování strategií a plánů mezinárodních organizací na celostátní úrovni, přičemž budou sledovány jak makroekonomické ukazatele (nezaměstnanost, HDP) tak i investice zahraničních subjektů do Bosny a Hercegoviny. Ze závěru práce vyplývá, že nelze aplikovat západoevropský model demokracie na tuto západobalkánskou zemi, jelikož si jej nezvolila demokraticky sama, nedošla k němu historickým ani ústavním vývojem a politické elity sledují pouze regionální zájmy.
|
|
|
Assessment of multinational federalism in Bosnia and Herzegovina
Solar, Mustafa Ferhat ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Proposed Topic: "Assessment of Multinational Federalism in Bosnia and Herzegovina" Registered in SIS: Yes Date of registration: 21.10.2011 Topic Characteristics: This research proposal will basically refer to functionality of federal values that lead to a federal political culture in the example of Bosnia and Herzegovina after the Dayton Peace Agreement signed in 1995 by focusing on the federal model that has been applied with Constitution, as a part of the said agreement. Hence, it will show to what extent the conflict that had led to the Bosnian War of 1992-1995 was resolved by implementing a federal model and constitution in 1995 and if so, what is the role of federalism in it. I have chosen the way of assessing multinational federalism in Bosnia and Herzegovina to evaluate federal system in post-war period in order to have a better perspective to observe the ability of federal state to enhance Bosnia as a unity. Today Bosnian Serbs, Bosnian Croats and Bosniaks constitute the main national identities, in Republika Srpska and in Federation of Bosnia and Herzegovina, two constituent entities of Bosnia and Herzegovina .Republika Srpska, as it could be understood from the name- Serb Republic, is led by an administration representing a Serbian majority whereas Federation of Bosnia and Herzegovina (BiH), known...
|
|
|
Implementace Daytonské smlouvy pod dohledem EUFOR Althea v letech 2004 - 2010: cesta Bosny a Hercegoviny k demokracii?
Šťásek, Pavel ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Práce zkoumá úspěšnost mise Evropské unie Althea a Vysokého představitele v demokratizačním a stabilizačním procesu v Bosně a Hercegovině (BiH). Zkoumá nejdůležitější části Daytonské mírové smlouvy (DPA) - v první ze dvou kapitol Ústavu BiH, ve druhé ostatní faktory a roli EU. DPA rozdělila BiH do dvou entit a centrální vládě dala jen malé pravomoci. Jsou analyzovány problematické body Ústavy BiH - co způsobují v praxi - a zkoumány návrhy dodatků a změn ústavy. Z kapitoly plyne, proč je BiH nestabilní země, a jaké změny ústavy musí přijmout, aby se stabilizovala. Tyto změny vyžaduje EU jako podmínky integrace a snaží se je prosadit. Druhá kapitola pojednává o demokratizačním procesu a budování občanské společnosti. Zkoumá reformu ozbrojených složek, ekonomickou situaci, spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, občanskou společnost a demokratické svobody. Hodnotí vliv těchto faktorů na stabilizaci státu a zajištění dlouhodobého míru. Velký důraz je kladen na roli EU v napomáhání tomuto procesu - zda je úspěšná, neúspěšné a co by mohla dělat jinak. Závěr shrnuje zjištěná fakta z obou kapitol a vyvozuje z nich důvody, proč BiH stále není standardní demokratickou zemí a proč v ní i nadále musí působit mírová mise EU Úřad vysokého představitele pro BiH.
|
|
|
Hodnocení činnosti Vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu v její poválečné rekonstrukci mezi roky 1995-2002 na pozadí "Capability-Expectations Gap"
Šitera, Daniel ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Patnáct let po konci občanské války, která postihla Bosnu mezi roky 1992-1995, je tato země stále předmětem mezinárodního protektorátu. Mezinárodní protektorát v Bosně měl původně pozvolna ustoupit nabývající suverenitě země po jednom roce od konce občanské války. Místo podobného kroku ale mezinárodní společenství svou aktivitu v zemi začalo zvyšovat. Učinilo tak posilováním kapacit (finanční a vojenské zázemí protektorátu, možnost zasahovat do dění země) Vysokého představitele (High Representative), ad hoc instituce, již mezinárodní společenství vytvořilo, aby řídila mezinárodní protektorát v Bosně. Vysoký představitel v roce 1997 získal tzv. Bonn Powers, které mu v Bosně umožnily vydávat platné zákony a odvolávat demokraticky zvolené bosenské představitele. Zvyšování těchto pravomocí bylo odůvodňováno snahou mezinárodního společenství zemi stabilizovat, aby z ní mohlo co nejdříve odejít. Bosna je však nestabilní zemí a mezinárodním protektorátem dodnes. Mezinárodní společenství totiž právě díky Bonn Powers vystavělo v Bosně stát, který nesplňoval očekávání všech tří místních národů - Bosňáků, Chorvatů a Srbů. Neúspěch mezinárodního protektorátu v Bosně proto nastoluje základní otázku, zdali vůbec existuje možnost stabilizovat etnicky rozdělené země po občanském konfliktu do takové podoby, kterou...
|
|
|
Mezinárodní nevládní organizace v postkonfliktní rekonstrukci (případová studie Bosna a Hercegovina)
Macoun Pilská, Alžběta ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí nevládních organizací při postkonfliktní rekonstrukci, případová studie je aplikována na poválečnou Bosnu a Hercegovinu. Zde probíhá postkonfliktní rekonstrukce od ukončení občanské války v roce 1995. Cílem této práce je zhodnocení naplnění čtyř pilířů postkonfliktní rekonstrukce v Bosně a Hercegovině. První kapitola práce se věnuje teorii mírových operací a teoretickému zařazení postkonfliktní rekonstrukce. V druhé kapitole je aplikace Daytonské mírové dohody na čtyři pilíře postkonfliktní rekonstrukce. Třetí kapitola se zabývá činností nevládních organizací v Bosně a Hercegovině, představuje některé významné projekty a celkově hodnotí jejich vliv. Jako metodologie bylo zvoleno kvalitativní a kvantitativní hodnocení a dále analýza a syntéza dat.
|
|
|
Postkonfliktní rekonstrukce na příkladu Bosny a Hercegoviny: role jednotlivých aktérů
Holíková, Alena ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Občanská válka v Bosně a Hercegovině,která se odehrála mezi lety 1992 - 1995, je považována za nejtragičtější konflikt na území Evropy od konce druhé světové války. Ačkoli proces postkonfliktní rekonstrukce na místě probíhá již 17 let a je do ní zapojen bezpočet různých aktérů, stále není ukončen. Tato práce se zabývá tím, jakou roli hrají v procesu postkonfliktní rekonstrukce jednotliví zapojení aktéři. První část textu je věnována teorii postkonfliktní rekonstrukce, druhá se zabývá současnou situací v Bosně a Hercegovině a problematikou Daytonské mírové dohody. Třetí je pak plně zaměřena na analýzu jednotlivých skupin aktérů. V práci jsou analyzovány celkem tři skupiny aktérů: mezinárodní společenství, místní vládnoucí elity a mezinárodní a místní nevládní organizace.Cílem práce je jednak odhalit záměry těchto aktérů v procesu rekonstrukce a jednak zhodnotit jejich možnosti těchto záměrů dosáhnout. Pro analýzu aktérů byla užita metoda SWOT.
|
|
|
Brčko Distrikt - od konfliktu k integraci
Avdic, Adisa ; Lisa, Aleš (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent)
Když byly Daytonské mírové dohody podepsány v roce 1995, Brčko patřilo do nejvíce válkou zničených oblastí Bosny a Hercegoviny. Carl Blidt, tehdejší vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu, popsal Brčko jako místo, kde nastal konec světa. V roce 2009, jsou jizvy po válce v Brčku na první pohled málo viditelné. Poškozené a zničené budovy byly z velké části opraveny nebo přestavěny, ve městě vládne uvolněná atmosféra a jsou viditelné znaky ekonomického rozvoje. Ve svých desiti letech existence, přes všechny politické a ekonomické potíže, toto uspořádání se ukázalo funkčním jako oaza liberální demokracie ve státu ve kterém pořád soupeří různé etnické skupiny. Koncepce liberální demokracie, na příkladu Distriktu Brčko, se realizovala ve formě multitenické společnosti, ve které bylo zavedeno multientické školství, soudnictví a policie.
|
host ::
RSS.