|
|
Explorativní editace zdrojových textů
Šomlo, Ivan ; Jirák, Ota (oponent) ; Křivka, Zbyněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje nástrojům, které jsou běžně používané vývojáři v explorativních prostředích jazyků Smalltalk a Self. Tyto jazyky osvobozují uživatele od nestrukturovaných zdrojových textů. Na druhé straně obsahují nástroje s bohatšími vlastnostmi. Práce obsahuje analýzu, návrh a popis implementace nástroje Object Viewer, který vychází z prostředí jazyka Self a je určený pro jazyky C a C++. Nástroj graficky zobrazuje fragmenty programu (objekty a ukazatele) a umožňuje jejich manipulaci během ladění programu. Na konci práce jsou shrnuty výsledky a navrhnuta další možná rozšíření.
|
|
|
Vybrané fraktálové algoritmy a jejich použití
Michálek, Bedřich ; Španěl, Michal (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Cílem projektu bylo nastudovat problematiku fraktálových algoritmů, vytvořit jednoduchou demonstrační aplikaci nastudovaných algoritmů a navrhnout možnosti dalšího zkoumání. Protože oblast fraktálů a fraktálových algoritmů je velice rozsáhlá, zaměřil jsem se pouze na tři konkrétní typy - Mandelbrotovu množinu a s ní související Juliovy množiny, systémy iterovaných funkcí za použití různých algoritmů pro generování a stochastické fraktály a jejich využití při generování modelů travin, keřů a plasmy. Při studiu a implementaci algoritmů pro generování jsem se snažil o jistou míru jejich optimalizace, urychlení a srovnání z hlediska rychlosti a využití paměti, třebaže ne vždy to je z povahy daného typu fraktálu možné. Teoreticky také uvádím možnosti využití technologie SSE pro urychlení výpočtu fraktálových algoritmů. Demonstrační aplikace je navržena velice jednoduše, protože cílem nebylo vytvořit nový propracovaný program na generování fraktálů, ale vyzkoušet implementovat prostudované algoritmy. Z toho důvodu jsem se spíše zaměřil na přehlednou implementaci, aby bylo možné tyto algoritmy kdykoliv jednoduše použít. Aplikace je napsána v jazyce C/C++ s použitím knihovny SDL (Simple Directmedia Layer) pro práci s grafikou.
|
|
|
Ionogenní fluorescenční sondy ve výzkumu koloidních systémů
Střondalová, Hana ; Burgert,, Ladislav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývala studiem interakcí ionogenních a amfifilních fluorescenčních sond s polyelektrolyty. Výzkum chování těchto koloidních systémů by mohl pomoci v objasnění interakcí mezi polyelektrolyty a tenzidy. Cílem bylo zjistit, zda uvedené sondy jsou vhodné pro takovýto výzkum. V této práci byly použity dva elektrolyty, konkrétně polystyrensulfonát sodný a hyaluronan. Byla studována interakce mezi nimi a fluorescenčními sondami: 4-Di-2-Asp, dodecylakridinovou oranží, methylenovou modří, DiO a DiA. Poté byl do tohoto systému přidáván kationtový tenzid cetyltrimethylamonium bromid. Vzorky byly prozkoumány pomocí metod fluorescenční a UV/VIS spektroskopie. Byla měřena emisní a absorpční spektra uvedených sond. Důvodem, proč byly pokusy prováděny právě s těmito sondami, byl předpoklad, že díky přítomnému kladnému náboji se budou tyto sondy elektrostaticky vázat na záporně nabitý polyelektrolyt. U fluorescenčních sond dodecylakridinové oranži a methylenové modři se také předpokládala tvorba dimerů či jiných agregátů. U sondy 4-Di-2-Asp měly být pozorovány změny intenzity fluorescence a absorpčních spekter v souvislosti s případnou tvorbou agregátů. V literatuře nebyly zatím agregáty 4-Di-2-Asp popsány. V průběhu měření toto nebylo jednoznačně prokázáno. Jednoznačná tvorba dimerů byla pozorována pouze u dodecylakridinové oranži. Sondy DiO a DiA byly použity pouze ve studiu interakce s polyelektrolyty. Tyto fluorescenční sondy se projevily jako nevhodné, jelikož se sorbovaly na stěny zkumavek. Bylo zjištěno, že v systému polyelektrolyt-sonda jsou fluorescenční sondy z komplexu vytěsňovány cetyltrimethylamonium bromidem, který se vázal místo nich. Tenzid interagoval s vaznými místy polyelektrolytu – se záporně nabitými skupinami.
|
|
|
Hledání zpravodajství z lidských zdrojů: Měnící se role HUMINT v rámci americké zpravodajské komunity po 9/11
Lochovský, Jan ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Schmidt, Nikola (oponent)
Diplomová práce sleduje změny v přístupu k utajenému získávání zpravodajských informací z lidských zdrojů (clandestine human intelligence - HUMINT) v rámci širšího procesu reformy zpravodajské komunity Spojených států amerických po teroristických útocích z 11. září 2001. Za použití longitudinální komparativní analýzy autor sleduje, ve kterých klíčových oblastech umožňujících úspěšný zisk informací z lidských zdrojů došlo ke znatelnému pokroku a které naopak zůstávají opomenuty a tudíž zpomalují rozvoj zpravodajského postupu tolik potřebného pro úspěšný boj s asymetrickými hrozbami jako je například terorismus. Mezi zkoumané oblasti patří institucionální zakotvení HUMINTu, adaptace operačních technik k úspěšnému monitorování decentralizovaného terorismu, "závislost" americké zpravodajské komunity na technologickém sběru informací a přítomnost kvalifikovaných a zejm. jazykově vybavených profesionálů v zodpovědných vládních orgánech. Klíčová slova CIA, DIA, HUMINT, Spojené státy americké, reforma, terorismus, zpravodajství
|
|
|
Vybrané fraktálové algoritmy a jejich použití
Michálek, Bedřich ; Španěl, Michal (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Cílem projektu bylo nastudovat problematiku fraktálových algoritmů, vytvořit jednoduchou demonstrační aplikaci nastudovaných algoritmů a navrhnout možnosti dalšího zkoumání. Protože oblast fraktálů a fraktálových algoritmů je velice rozsáhlá, zaměřil jsem se pouze na tři konkrétní typy - Mandelbrotovu množinu a s ní související Juliovy množiny, systémy iterovaných funkcí za použití různých algoritmů pro generování a stochastické fraktály a jejich využití při generování modelů travin, keřů a plasmy. Při studiu a implementaci algoritmů pro generování jsem se snažil o jistou míru jejich optimalizace, urychlení a srovnání z hlediska rychlosti a využití paměti, třebaže ne vždy to je z povahy daného typu fraktálu možné. Teoreticky také uvádím možnosti využití technologie SSE pro urychlení výpočtu fraktálových algoritmů. Demonstrační aplikace je navržena velice jednoduše, protože cílem nebylo vytvořit nový propracovaný program na generování fraktálů, ale vyzkoušet implementovat prostudované algoritmy. Z toho důvodu jsem se spíše zaměřil na přehlednou implementaci, aby bylo možné tyto algoritmy kdykoliv jednoduše použít. Aplikace je napsána v jazyce C/C++ s použitím knihovny SDL (Simple Directmedia Layer) pro práci s grafikou.
|
|
|
Hledání zpravodajství z lidských zdrojů: Měnící se role HUMINT v rámci americké zpravodajské komunity po 9/11
Lochovský, Jan ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Schmidt, Nikola (oponent)
Diplomová práce sleduje změny v přístupu k utajenému získávání zpravodajských informací z lidských zdrojů (clandestine human intelligence - HUMINT) v rámci širšího procesu reformy zpravodajské komunity Spojených států amerických po teroristických útocích z 11. září 2001. Za použití longitudinální komparativní analýzy autor sleduje, ve kterých klíčových oblastech umožňujících úspěšný zisk informací z lidských zdrojů došlo ke znatelnému pokroku a které naopak zůstávají opomenuty a tudíž zpomalují rozvoj zpravodajského postupu tolik potřebného pro úspěšný boj s asymetrickými hrozbami jako je například terorismus. Mezi zkoumané oblasti patří institucionální zakotvení HUMINTu, adaptace operačních technik k úspěšnému monitorování decentralizovaného terorismu, "závislost" americké zpravodajské komunity na technologickém sběru informací a přítomnost kvalifikovaných a zejm. jazykově vybavených profesionálů v zodpovědných vládních orgánech. Klíčová slova CIA, DIA, HUMINT, Spojené státy americké, reforma, terorismus, zpravodajství
|
|
|
Explorativní editace zdrojových textů
Šomlo, Ivan ; Jirák, Ota (oponent) ; Křivka, Zbyněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje nástrojům, které jsou běžně používané vývojáři v explorativních prostředích jazyků Smalltalk a Self. Tyto jazyky osvobozují uživatele od nestrukturovaných zdrojových textů. Na druhé straně obsahují nástroje s bohatšími vlastnostmi. Práce obsahuje analýzu, návrh a popis implementace nástroje Object Viewer, který vychází z prostředí jazyka Self a je určený pro jazyky C a C++. Nástroj graficky zobrazuje fragmenty programu (objekty a ukazatele) a umožňuje jejich manipulaci během ladění programu. Na konci práce jsou shrnuty výsledky a navrhnuta další možná rozšíření.
|
|
|
Ionogenní fluorescenční sondy ve výzkumu koloidních systémů
Střondalová, Hana ; Burgert,, Ladislav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývala studiem interakcí ionogenních a amfifilních fluorescenčních sond s polyelektrolyty. Výzkum chování těchto koloidních systémů by mohl pomoci v objasnění interakcí mezi polyelektrolyty a tenzidy. Cílem bylo zjistit, zda uvedené sondy jsou vhodné pro takovýto výzkum. V této práci byly použity dva elektrolyty, konkrétně polystyrensulfonát sodný a hyaluronan. Byla studována interakce mezi nimi a fluorescenčními sondami: 4-Di-2-Asp, dodecylakridinovou oranží, methylenovou modří, DiO a DiA. Poté byl do tohoto systému přidáván kationtový tenzid cetyltrimethylamonium bromid. Vzorky byly prozkoumány pomocí metod fluorescenční a UV/VIS spektroskopie. Byla měřena emisní a absorpční spektra uvedených sond. Důvodem, proč byly pokusy prováděny právě s těmito sondami, byl předpoklad, že díky přítomnému kladnému náboji se budou tyto sondy elektrostaticky vázat na záporně nabitý polyelektrolyt. U fluorescenčních sond dodecylakridinové oranži a methylenové modři se také předpokládala tvorba dimerů či jiných agregátů. U sondy 4-Di-2-Asp měly být pozorovány změny intenzity fluorescence a absorpčních spekter v souvislosti s případnou tvorbou agregátů. V literatuře nebyly zatím agregáty 4-Di-2-Asp popsány. V průběhu měření toto nebylo jednoznačně prokázáno. Jednoznačná tvorba dimerů byla pozorována pouze u dodecylakridinové oranži. Sondy DiO a DiA byly použity pouze ve studiu interakce s polyelektrolyty. Tyto fluorescenční sondy se projevily jako nevhodné, jelikož se sorbovaly na stěny zkumavek. Bylo zjištěno, že v systému polyelektrolyt-sonda jsou fluorescenční sondy z komplexu vytěsňovány cetyltrimethylamonium bromidem, který se vázal místo nich. Tenzid interagoval s vaznými místy polyelektrolytu – se záporně nabitými skupinami.
|
host ::
RSS.