|
|
Etické a právní aspekty kardiopulmonální resuscitace se zaměřením na dříve vyslovená přání
Beranová, Stanislava ; Kopsa Těšinová, Jolana (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Úvod do problematiky: Diplomová práce se zabývá etickými a právními otázkami souvisejících s poskytováním kardiopulmonální resuscitace, zejména používáním dříve vysloveného přání na odděleních intenzivní péče. Přestože je dříve vyslovené přání součástí legislativy již několik let ve zdravotnické praxi není příliš používáno, přestože se jedná o velmi důležitý dokument, který chrání autonomii pacienta v situacích, kdy pacient z určitého důvodu nemůže vyjádřit svá přání a preference. Používání tohoto dokumentu ve zdravotnické praxi však sebou přináší i řadu otázek, týkající se zejména jeho obsahu, dohledatelnosti či samotného respektování. Cíle práce: Hlavním cílem této práce je identifikovat etické a právní aspekty kardiopulmonální resuscitace především ve vztahu k dříve vyslovenému přání pacienta a zjistit, jak jsou tyto aspekty vnímány nelékařským zdravotním personálem na odděleních intenzivní péče. Metodologie: Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu, metodou sběru dat jsou polostrukturované rozhovory se zdravotnickým personálem z oddělení intenzivní péče. Kategorizace získaných dat proběhla pomocí otevřeného kódování po důsledné analýze a anonymizaci dat. Zjištěné výsledky jsou zobrazeny pomocí neorientovaného grafu. Výzkumná část práce je dále tvořena souvislým textem,...
|
|
|
Právní aspekty a specifika odmítnutí zdravotních služeb pacientem
Mašková, Daniela ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Cílem této rigorózní práce je představení základních aspektů souvisejících s odmítnutím zdravotních služeb pacientem. Práce se zabývá odmítnutím zdravotních služeb pacientem v souvislosti s aktuálně navrženými léčebnými postupy v přítomnosti, ale i odmítnutím zdravotních služeb do budoucna ve formě tzv. dříve vyslovených přání. V rámci rigorózní práce je poukazováno na některá úskalí, která mohou v případě odmítání zdravotních služeb pacientem vyvstat a rovněž jsou navržena východiska, jak v takových situacích postupovat, aby byla co nejvíce šetřena práva pacienta, ale současně aby se poskytovatel zdravotních služeb nevystavoval občanskoprávní či snad dokonce trestněprávní odpovědnosti. V rámci kapitoly první je představen pojem informovaného souhlasu a podmínky udělení informovaného souhlasu. Zaměřuji se rovněž na způsobilost pacienta informovaný souhlas udělit. Zhodnocení a rozbor těchto kritérií se totiž obdobně uplatní i pro platné a účinné vyslovení informovaného nesouhlasu. Z tohoto důvodu se v případě informovaného souhlasu a nesouhlasu jedná o velmi úzce související otázky. Druhá kapitola je věnována informovanému nesouhlasu, vymezení formy informovaného nesouhlasu a představením případů, kdy pacient nemůže informovaný nesouhlas platně udělit. Ve třetí kapitole se zabývám dříve vyslovenými...
|
|
|
Trestněprávní aspekty dříve vyslovených přání a pokynů Do Not Resuscitate
Pilařová, Martina ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Trestněprávní aspekty dříve vyslovených přání a pokynů Do Not Resuscitate Abstrakt Cílem diplomové práce bylo analyzovat současnou právní úpravu dříve vyslovených přání a pokynů Do Not Resuscitate, zejména v jejich trestněprávním kontextu. V českém právním řádu se jedná o poměrně nové instituty, se kterými se pojí ještě mnoho otázek, na které české právo zatím nenabízí jednoznačné odpovědi. V prvních dvou kapitolách jsem se zabývala obecně trestněprávními aspekty poskytování zdravotních služeb. Analyzovala jsem jednotlivé podmínky vzniku trestní odpovědnosti při poskytování zdravotních služeb, s důrazem na zásadu subsidiarity trestní represe. Zároveň jsem se stručně zabývala i usmrcením na žádost neboli euthanasií a jejím odlišením od jiných forem rozhodování na konci života. Ve druhé kapitole jsem se zaměřila na trestní odpovědnost poskytovatelů zdravotních služeb, jako právnických osob, která po posledních novelách zákona nabývá významu i pro zdravotnictví. V další části jsem se podrobně věnovala dříve vysloveným přáním. Nejdříve jsem analyzovala tento institut z občanskoprávního hlediska, které je nezbytné pro jeho komplexní výklad. Pokusila jsem se identifikovat nejasnosti, které jsou s úpravou spojeny, ať už s ohledem na novou úpravu zástupného souhlasu a předběžného prohlášení nebo ohledně nejasného...
|
|
|
Právo na život vs. jeho nepřirozené ukončení
Dupáková, Petra ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
RESUMÉ Cílem této práce je objasnění pojmu práva na život v legislativní agendě v České republice i v zahraničí spolu s porovnáním s jeho nepřirozeným ukončením, a to při umělém přerušení těhotenství a při euthanasii. Práce je primárně věnována právní úpravě zmíněných institutů, ale zabývá se i jinými hledisky, jako je náboženství, filozofie a věda. Je koncipována tak, že každá kapitola se ve své úvodní části věnuje určení předmětu tématu, historickému vývoji nejen v České republice, ale i v zahraničí, uvádí možné postupy a postoje, příkladmo zmiňuje a zběžně porovnává instituty podobné. Další části se zabývají právní úpravou ať již práva na život, umělého přerušení těhotenství či euthanasie, provádí komparaci právní úpravy tuzemské s úpravami zahraničními. Ve světle soudních rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva poukazuje na názory a postoje k daným tématům na úrovni mezinárodní. V závěrečné části je pak zhodnoceno jádro problematiky zejména z pohledu právního.
|
|
|
Rozhodování za pacienta neschopného vyslovit souhlas s poskytováním zdravotních služeb
Francová, Terezie ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Rozhodování za pacienta neschopného vyslovit souhlas s poskytováním zdravotních služeb Abstrakt Autor této práce se zabývá českou právní úpravou rozhodování za pacienty neschopné vyslovit souhlas s poskytováním zdravotních a poskytováním péče bez souhlasu. Práce je rozdělena do šesti částí, přičemž první část je věnována základním pojmům, které se k tomuto tématu bezprostředně vážou a práce s nimi dále opakovaně pracuje. Těmito pojmy jsou zdravotní služby a zdravotní péče, informovaný souhlas a pacient. Druhá kapitola je věnována pramenům práva, které jsou rozděleny do tří úrovní - mezinárodní prameny, právo evropské unie a vnitrostátní prameny. V rámci vnitrostátní úpravy je pozornost soustředěna zejména na zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů. Dále je zde nastíněna problematika dvojkolejnosti úpravy, ke které došlo přijetím zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Třetí kapitola se zaobírá zástupným souhlasem, pozornost je věnována zejména řešení názorových rozporů a konstruktu nejlepšího zájmu pacienta, jakožto primárnímu vodítku při udělování zástupného souhlasu. Čtvrtá kapitola je věnována institutu dříve vyslovených přání. Pátá kapitola analyzuje problematiku poskytování zdravotních služeb vulnerabilním osobám, konkrétně se jedná o...
|
|
|
Informovaný souhlas pacienta
Havlenová, Kateřina ; Elischer, David (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat a zhodnotit právní úpravu informovaného souhlasu v českém právním řádu a případně navrhnout její změny de lege ferenda. Na mnoha místech této práce je rovněž přistoupeno ke komparaci české právní úpravy s právní úpravou zahraniční. V prvních pěti kapitolách této práce je pojednáno postupně o pramenech právní úpravy, dále o informovaném souhlasu jako takovém včetně poučení pacienta jakožto nezbytném předpokladu pro jeho udělení, opomenuta není ani problematika odmítání zdravotní péče ze strany pacientů a s tím související tzv. dříve vyslovená přání. Vedle této převážně teoretické části obsahuje předkládaná práce i část praktickou, jež si klade za cíl zmapovat realizaci právní úpravy informovaného souhlasu v každodenní praxi zdravotnických zařízení a následně tuto praxi porovnat s požadavky zákona. K tomu je využita především metoda dotazníkového šetření zaměřená na praktické zkušenosti lékařů při uplatňování informovaných souhlasů v jejich lékařské praxi. Kromě toho je cílem této praktické části zjistit i zkušenosti a subjektivní názory samotných příjemců zdravotních služeb, tedy pacientů, týkající se různých aspektů spojených s problematikou informovaného souhlasu, a to opět za pomoci dotazníkového šetření. V neposlední řadě tato práce poukazuje i na četná...
|
|
|
Informovaný souhlas pacienta
Havlenová, Kateřina ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat a zhodnotit právní úpravu informovaného souhlasu v českém právním řádu a případně navrhnout její změny de lege ferenda. Na mnoha místech této práce je rovněž přistoupeno ke komparaci české právní úpravy s právní úpravou zahraniční. V prvních pěti kapitolách této práce je pojednáno postupně o pramenech právní úpravy, dále o informovaném souhlasu jako takovém včetně poučení pacienta jakožto nezbytném předpokladu pro jeho udělení, opomenuta není ani problematika odmítání zdravotní péče ze strany pacientů a s tím související tzv. dříve vyslovená přání. Vedle této převážně teoretické části obsahuje předkládaná práce i část praktickou, jež si klade za cíl zmapovat realizaci právní úpravy informovaného souhlasu v každodenní praxi zdravotnických zařízení a následně tuto praxi porovnat s požadavky zákona. K tomu je využita především metoda dotazníkového šetření zaměřená na praktické zkušenosti lékařů při uplatňování informovaných souhlasů v jejich lékařské praxi. Kromě toho je cílem této praktické části zjistit i zkušenosti a subjektivní názory samotných příjemců zdravotních služeb, tedy pacientů, týkající se různých aspektů spojených s problematikou informovaného souhlasu, a to opět za pomoci dotazníkového šetření. V neposlední řadě tato práce poukazuje i na četná...
|
|
|
Dříve vyslovená přání a jejich realizace v praxi
Šnajdarová, Lenka ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Bibliografická citace Dříve vyslovená přání a jejich realizace v praxi [rukopis]: Diplomová práce / Lenka Šnajdarová, vedoucí práce: MUDr. ThLic. Jaromír Matějek, Ph.D., Th.D, Praha, 2018, Anotace Cílem diplomové práce je hledání odpovědi na otázku:"Jaké jsou příčiny malého využívání dříve vysloveného přání v praxi z pohledu odborníků?"Text je rozdělen na část teoretickou, metodologickou a analytickou. V teoretické části autorka konceptualizuje základní pojmy z hlavní výzkumné otázky a uvádí čtenáře do kontextuálních souvislostí. Metodická část odkrývá metodické zázemí výzkumu, který byl realizován kvalitativní výzkumnou strategií prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s vybranými odborníky na problematiku dříve vyslovených přání. V analytické části jsou prezentovány výsledky výzkumu, které diplomantka komparuje s teoretickými kořeny. Účastníci výzkumu spatřují příčiny nízkého využívání dříve vysloveného přání v malé informovanosti o jeho existenci, dále v nejasné právní podobě a s ní souvisejících obav z možných právních postihů a v neposlední řadě to mohou být příčiny etického a osobního původu. Klíčová slova Dříve vyslovená přání, nemoc, autonomie, příčiny, praxe
|
|
|
Dříve vyslovená přání a jejich realizace v praxi
Šnajdarová, Lenka ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Bibliografická citace Dříve vyslovená přání a jejich realizace v praxi [rukopis]: Diplomová práce / Lenka Šnajdarová, vedoucí práce: MUDr. ThLic. Jaromír Matějek, Ph.D., Th.D, Praha, 2018, Anotace Cílem diplomové práce je hledání odpovědi na otázku:"Jaké jsou příčiny malého využívání dříve vysloveného přání v praxi z pohledu odborníků?"Text je rozdělen na část teoretickou, metodologickou a analytickou. V teoretické části autorka konceptualizuje základní pojmy z hlavní výzkumné otázky a uvádí čtenáře do kontextuálních souvislostí. Metodická část odkrývá metodické zázemí výzkumu, který byl realizován kvalitativní výzkumnou strategií prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s vybranými odborníky na problematiku dříve vyslovených přání. V analytické části jsou prezentovány výsledky výzkumu, které diplomantka komparuje s teoretickými kořeny. Účastníci výzkumu spatřují příčiny nízkého využívání dříve vysloveného přání v malé informovanosti o jeho existenci, dále v nejasné právní podobě a s ní souvisejících obav z možných právních postihů a v neposlední řadě to mohou být příčiny etického a osobního původu. Klíčová slova Dříve vyslovená přání, nemoc, autonomie, příčiny, praxe
|
|
|
Trestněprávní aspekty dříve vyslovených přání a pokynů Do Not Resuscitate
Pilařová, Martina ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Trestněprávní aspekty dříve vyslovených přání a pokynů Do Not Resuscitate Abstrakt Cílem diplomové práce bylo analyzovat současnou právní úpravu dříve vyslovených přání a pokynů Do Not Resuscitate, zejména v jejich trestněprávním kontextu. V českém právním řádu se jedná o poměrně nové instituty, se kterými se pojí ještě mnoho otázek, na které české právo zatím nenabízí jednoznačné odpovědi. V prvních dvou kapitolách jsem se zabývala obecně trestněprávními aspekty poskytování zdravotních služeb. Analyzovala jsem jednotlivé podmínky vzniku trestní odpovědnosti při poskytování zdravotních služeb, s důrazem na zásadu subsidiarity trestní represe. Zároveň jsem se stručně zabývala i usmrcením na žádost neboli euthanasií a jejím odlišením od jiných forem rozhodování na konci života. Ve druhé kapitole jsem se zaměřila na trestní odpovědnost poskytovatelů zdravotních služeb, jako právnických osob, která po posledních novelách zákona nabývá významu i pro zdravotnictví. V další části jsem se podrobně věnovala dříve vysloveným přáním. Nejdříve jsem analyzovala tento institut z občanskoprávního hlediska, které je nezbytné pro jeho komplexní výklad. Pokusila jsem se identifikovat nejasnosti, které jsou s úpravou spojeny, ať už s ohledem na novou úpravu zástupného souhlasu a předběžného prohlášení nebo ohledně nejasného...
|
host ::
RSS.