|
|
Hospodářská krize 1929-1934 a její dopad na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska
Bursová, Veronika ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
A B S T R A KT Diplomová práce analyzuje dopad hospodářské krize v letech 1929-1934 na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska. Jednu z hlavních příčin úpadku československého sklářského průmyslu v první polovině 30. let tvořilo jeho exportní zaměření. Nejen z hlediska výroby a rafinace skla, ale také vývozu představovaly významné lokality Jablonecko a Železnobrodsko, které byly z tohoto důvodu hospodářskou krizí velmi silně zasaženy. Zhoršující se hospodářské podmínky na počátku 30. let vyústily v zesílených státních zásazích v průmyslu. Státní intervence se rozmohla i ve sklářské výrobě, tedy v jedné z nejvíce postižených průmyslových oblastí. Regulativní funkci v průmyslu plnily především kartely. Několik kartelových dohod mezi sebou v průběhu hospodářské krize uzavřely i jablonecké a železnobrodské sklářské firmy. Pro vytvoření uceleného pohledu na jabloneckou a železnobrodskou sklářskou produkci podává diplomová práce přehled jednotlivých typů výroby a rafinace skla. V souvislosti s tím je zde také kladen důraz na sociální postavení sklářských dělníků a na jejich vztahy se zaměstnavateli, které v období hospodářské krize určovaly právní předpisy vydané po vzniku Československé republiky, ve 20. letech a první polovině 30. let. Následuje rozbor vlivu hospodářské krize na...
|
|
|
Úloha československých odborů v letech 1945-1948
Padevět, Pavel ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Základy odborového hnutí byly v českých zemích položeny na přelomu 19. a 20. století. Dělníci v nich nalezli způsob, jak bojovat se zaměstnavateli o vylepšení svých pracovních, mzdových a sociálních podmínek. Někdy se opravdu jednalo o ekonomický boj, když dělníci zahájili stávku a přerušili tím výrobu, jindy stačila dohoda po společném vyjednávání. K větší efektivitě prosazování svých požadavků se od vzniku Československa pokoušeli odboráři propracovat sjednocením, ale z důvodu politické různorodosti všechna jejich jednání skončila neúspěchem. Odborová jednota nastala až po okupaci nacistickým Německem a pod rouškou legálnosti odborů se v nich začala utvářet významná odbojová skupina. Poválečná obnova státu, na které se odbory měly nemalou měrou podílet, byla ve spojení s jejich tehdejší popularitou velkou příležitostí vytvořit pro zaměstnance co nejpříznivější podmínky. Ozbrojené stráže závodů, ve kterých na výrobu dohlížely závodní rady podléhající odborové pravomoci, nebo správa národního pojištění byly novými benefity, pomocí kterých se měly zlepšovat pracovní a mzdové podmínky pracujících. Odbory však v té době již ztratily svou tvář a jejich členská základna svou nespokojenost dávala najevo stávkami a demonstracemi.
|
|
|
Hospodářská krize 1929-1934 a její dopad na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska
Bursová, Veronika ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
A B S T R A KT Diplomová práce analyzuje dopad hospodářské krize v letech 1929-1934 na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska. Jednu z hlavních příčin úpadku československého sklářského průmyslu v první polovině 30. let tvořilo jeho exportní zaměření. Nejen z hlediska výroby a rafinace skla, ale také vývozu představovaly významné lokality Jablonecko a Železnobrodsko, které byly z tohoto důvodu hospodářskou krizí velmi silně zasaženy. Zhoršující se hospodářské podmínky na počátku 30. let vyústily v zesílených státních zásazích v průmyslu. Státní intervence se rozmohla i ve sklářské výrobě, tedy v jedné z nejvíce postižených průmyslových oblastí. Regulativní funkci v průmyslu plnily především kartely. Několik kartelových dohod mezi sebou v průběhu hospodářské krize uzavřely i jablonecké a železnobrodské sklářské firmy. Pro vytvoření uceleného pohledu na jabloneckou a železnobrodskou sklářskou produkci podává diplomová práce přehled jednotlivých typů výroby a rafinace skla. V souvislosti s tím je zde také kladen důraz na sociální postavení sklářských dělníků a na jejich vztahy se zaměstnavateli, které v období hospodářské krize určovaly právní předpisy vydané po vzniku Československé republiky, ve 20. letech a první polovině 30. let. Následuje rozbor vlivu hospodářské krize na...
|
|
|
Armádní výdaje Československa v letech 1933-1939
Král, Jaroslav ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Moje bakalářská práce se zabývá financováním československé armády před druhou světovou válkou. První část mapuje vznik a financování československé armády po vzniku samostatného státu. Ve druhé části se zabývám půjčkou obrany státu. Zde analyzuji jednání vlády, pod stále se zvětšující hrozbou války a její snahu obstarat prostředky k obraně republiky. Největší část mé práce se týká stavby a financování opevňovacího systému Československé republiky a lidmi kteří se na budování pevností podíleli. Zaměřuji se na délku jejich pracovní doby, velikost mzdy a podmínky na pracovišti. Hlavním přínosem této práce je ucelený pohled na chování československých občanů, politických a vojenských představitelů, kteří se snažili připravit republiku k obraně.
|
|
|
Sociální politika a pojetí sociálního systému v Baťově koncernu
Váchová, Kateřina ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Martínek, Miloslav (oponent)
Cílem této práce je přinést objektivní analýzu sociálního systému nastaveného v Baťově koncernu v průběhu jeho fungování až do roku 1945 ve Zlíně a na jejím základě vymezit jaký typ politiky jeho zakladatel zastával. První kapitola ukazuje sociální podmínky dělnictva za první republiky. Ve druhé kapitole je stručně vysvětlena historie podniku. Další kapitola popisuje sociální výhody, které Baťovi zaměstnanci ve Zlíně měli. Na závěr je dán důraz na problémy v koncernu spojené s určitou nedemokratičností systému.
|
|
|
Albín Bráf a jeho vztah k sociální politice
Bartolomová, Lucie ; Bažantová, Ilona (vedoucí práce) ; Doležalová, Antonie (oponent)
Diplomová práce se věnuje pohledu Prof. Dr. Albína Bráfa na sociální politiku. Albín Bráf byl významným českým národohospodářem a politikem žijícím na přelomu 19. a 20. století, který napsal řadu prací zabývajících se sociální politikou. Cílem práce je zjistit, jaké byly Bráfovy teoretické názory na sociální politiku a zda prosazoval nějaké státní zásahy právě do sociální politiky. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První obsahuje Bráfův životopis. Druhá kapitola popisuje jeho pohled na sociální politiku a je dále členěna na jednotlivá témata, kterými se Bráf zabýval (např. dělnické pojišťování, zákonodárství na ochranu dělníků nebo problematika mzdy a almužny). Práce čerpá především z Bráfových děl týkajících se sociální politiky a využívá metodu analýzy původních pramenů a komparace Bráfova pohledu s naším současným pojetím a chápáním sociální politiky.
|
host ::
RSS.