|
|
Odraz komunistické propagandy v dětských pořadech Československého rozhlasu mezi lety 1968 a 1974
Kaňka, Josef ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Od začátku své už více než stoleté historie nabízel Český a Československý rozhlas řadu programů pro dětské posluchače. Ať už se jednalo o pohádky, vzdělávací relace, publicistické pořady nebo i speciální formáty, které mezi programy pro dospělé nenajdeme. Na tvorbě obsahu se často děti mohly také samy podílet. V politicky turbulentním 20. století, během kterého rozhlas zažil začátky demokracie, nacistickou okupaci, dlouhou socialistickou éru pod kontrolou Sovětského svazu i návrat ke svobodě, se v závislosti na společenské situaci proměňovaly i mediální obsahy. Od dramaturgie přes formu až po klíčový obsah. Citelné to je zvlášť v případě totalitních režimů. Vytěsněním nebo naopak častým opakováním určitých témat a kritickým či servilním způsobem jejich zpracování mohli zástupci vládní garnitury kontrolovat dominantní diskurz a s tím také ovlivňovat veřejné mínění a potlačovat hlasy kritiky. Využita k tomu mohla být vedle zpravodajství a publicistiky i dramatická tvorba. Pomocí různých mediálních výstupů lze velmi efektivně vytvořit fiktivní konstrukci reality, která může mít se skutečnou situací pramálo společného. Cílem práce je tyto propagandistické narativy hledat, analyzovat a porovnávat v rámci dětské rozhlasové tvorby v letech 1968-1974. Předmětem výzkumu budou ale i pokusy o demokratizaci...
|
|
|
Piráti v porevolučním českém éteru: Případová studie Rádia Podzemí
Bauerová, Dominika ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce "Piráti v porevolučním českém éteru: Případová studie Rádia Podzemí" se zabývá půlročním vysíláním Rádia Podzemí z Českých Budějovic, které bylo jednou z prvních pirátských stanic v Československu. Cílem práce je představit období vysílání stanice, zasadit ho do historického kontextu postrevolučního éteru a ilustrovat na něm koncepty alternativních médií. Důraz je pak kladen na aspekty komunitních a pirátských médií a dále na transformaci média z pirátského na komerční rádio. Kvalitativní výzkum využívá ke sběru dat hloubkové rozhovory s několika zakládajícími členy. Získaná data analyzuje pomocí metody zakotvené teorie. Rádio Podzemí vykazovalo během své existence kombinaci prvků pirátských, komunitních i komerčních médií. Počátek vysílání stanice ilustroval silnou antisystémovou motivaci, která je příznačná pro pirátská média. S postupem času u stanice převládly prvky a hodnoty komunitního média, aby nakonec byly plně nahrazeny komerčním vedení stanice. Přínosem práce je doplnění dosavadního historického a mediálního výzkumu, který byl doposud Rádiu Podzemí věnován.
|
|
|
Mediální obraz političky Dagmar Burešové v Československém rozhlase
Folwarczna, Aneta ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje osobnosti právničky a političky Dagmar Burešové. Klade si za cíl představit mediální obraz političky Dagmar Burešové v Československém rozhlase zasazeného do historicko-politického kontextu doby. Její politický mandát je ohraničen prosincem 1989 až červnem 1992, přičemž nejprve zastávala funkci ministryně spravedlnosti a posléze byla předsedkyní České národní rady. Empirická část zkoumá za pomoci framingové analýzy celkem 29 dochovaných audio nahrávek z archivu Českého rozhlasu v Praze, jež jsou spjaté s Dagmar Burešovou v rámci jejího aktivního působení v politice. Autorka pro ucelenější uchopení a možnost komparace mediálního obrazu obohatila výzkumnou část navíc o analýzu audio nahrávek z období mimo aktivní angažmá v politice v rámci Českého rozhlasu až po nyní nejzazší dobu, konec roku 2022. Během této doby autorka zkoumala dohromady 7 nahrávek. Nadto byly k účelům této magisterské práce provedeny také tři rozhovory s osobnostmi z různých oblastí, jejichž odpovědi nabízí ještě jiný úhel pohledu na JUDr. Dagmar Burešovou.
|
|
|
Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech
Kotalová, Zdeňka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Ješutová, Eva (oponent)
Rigorózní práce Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech popisuje úkoly Redakce mezinárodního života (RMŽ) a činnost jejích členů v uvedeném časovém rámci. Text zahrnuje životopisy novinářských osobností, které v redakci v daném období pracovaly, šéfredaktorů RMŽ a ředitelů ČsRo. Zvláštní kapitola je věnována Milanu Weinerovi, který byl šéfredaktorem redakce v letech 1963-1967. Významná část textu popisuje podrobně rozhlasové pořady, které v 60. letech v RMŽ vznikaly a na jejichž zrodu se Milan Weiner podílel. Zlomový mezník v životě Redakce mezinárodního života v období tzv. pražského jara i srpna 1968 je rovněž podrobně zpracován. Období tzv. normalizace, kdy velká část novinářů musela z Československého rozhlasu odejít, je obsahem závěrečné kapitoly. Stať obsahuje politicko-společenský kontext v období druhé poloviny minulého století a jeho odraz ve vysílání Československého rozhlasu.
|
|
|
Odborná a popularizační činnost Aloise Musila, českého arabisty a orientalisty
Šajmovičová, Barbora ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá odbornou a popularizační činností Aloise Musila, českého arabisty a orientalisty. Práce v první části nastiňuje život Aloise Musila, který je klíčem k pochopení jeho děl, ať už ryze odborných či směřující širší veřejnosti. Biografická část má za cíl vyzdvihnout dobové souvislosti, jež vedly kněze původem z Hané, započít dlouhou cestu kartografa, etnografa a etnologa Blízkého východu, částí maghribu, Afrického rohu a Indie. Průzkumy, kterých dosáhl, mu zajistily nesmazatelné místo v dějinách lidské historie a objevů. Hlavní částí práce je analýza odborné a popularizační činnosti Aloise Musila se zvláštním zřetelem na období jeho působení v Československém rozhlase. Tato část je rozdělena do třech subkapitol, z níž každá se samostatně věnuje: odborné činnosti, dále popularizační činnosti a v poslední řadě působení v Československém rozhlase. V těchto částech vycházím z rozsáhlých děl Aloise Musila psaných v jazyce českém a anglickém, a jeho vlastních přednášek nahraných pro Československý rozhlas po roce 1930. Hlavní důraz je kladen na faktografický, etnografický a etnologický přínos Musilovy tvorby, zejména té popularizační. Celková analýza je výstupem z pečlivého výzkumu prováděného v archivu Národní knihovny České republiky, v archivu Muzea Vyškovska na Moravě a v...
|
|
|
Svaz českých novinářů v období Pražského jara
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Svazu českých novinářů v období Pražského jara. Cílem práce je nejen detailně rozebrat situaci v rámci svazu novinářů, který v roce 1968 prošel významnou ideologickou změnou; ale také se na problematiku svazu novinářů podívat z dlouhodobého hlediska. Zaměřit se na vývoj svazu do roku 1968, a pokusit se tak nalézt odpověď na otázky: Kdy se svaz stal orgánem, který podporoval reformní myšlenky konce 60. let? a Proč nastal zlom mezi členy novinářské organizace? Kromě toho by práce měla rozkrýt vztah mezi obecným vývojem situace v Československu a svazem novinářů, objasnit některé z postojů novinářské organizace v dané době. V neposlední řadě práce neopomíjí ani mediální oblast, neboť Československou televizi, Československý rozhlas i veškeré tiskoviny utvářeli vždy především novináři. I proto se práce zabývá těsným vztahem mezi svazem novinářů a mediální oblastí obecně. Obzvláště je pak tento vztah v práci vyzdvihnut v období prvních dní po okupaci, která Československo postihla 21. 8. 1968 a během níž se média, díky neutuchající práci novinářů, stala nepostradatelnými organizátory společenského dění.
|
|
|
Myšlení o médiích v 70. a 80. letech 20. století na příkladu interních periodik Československé televize a Československého rozhlasu
Aust, Ondřej ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce "Myšlení o médiích v 70. a 80. letech 20. století na příkladu interních periodik Československé televize a Československého rozhlasu" pojednává o obsahu časopisů Televizní tvorba a Rozhlasová práce. Tyto vycházely pro vnitřní potřebu dvou masově působících sdělovacích prostředků, tou dobou již institucionalizovaných, o něž Komunistická strana Československa po sovětském vzoru opírala své ideologické, respektive propagandistické působení na občany socialistického státu i směrem do zahraničí. Na tomto půdorysu práce zjišťuje, jakými tématy se pracovníci tehdejší televize a rozhlasu v rámci debaty o své práci uvnitř instituce zabývali, jaká byla východiska takových diskusí a jaké jejich závěry. Kvantitativní analýza dvou uvedených peridodických titulů je uvozena stručným historickým přehledem výchozí společenské situace na přelomu 60. a 70. let. Doplňuje ji výčet periodik vydávaných Československou televizí a Československým rozhlasem pro jejich vnitřní potřebu.
|
|
|
Transformace Rádia Svobodná Evropa po roce 1989 se zřetelem na působení paní Kamily Moučkové (případová studie)
Šalanská, Lucie ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je nastínit případnému čtenáři působení paní Kamily Moučkové v Rádiu Svobodná Evropa. Je žádoucí, aby si čtenář mohl vytvořit ucelený pohled na danou problematiku. Z tohoto důvodu bakalářská práce obsahuje kapitolu podrobně popisující životní příběh paní Kamily Moučkové. Zároveň je v práci popsán vznik a vývoj Rádia Svobodná Evropa. Pozornost je zaměřena zejména na činnost československé a následně české redakce Rádia Svobodná Evropa. Vzhledem ke skutečnosti, že paní Moučková do redakce Svobodné Evropy nastoupila až v porevolučním období, je nutné popsat i transformaci stanice v předmětném časovém úseku. Práce byla zpracována zejména metodou analýzy odborné literatury a pomocí dotazování bývalých kolegů paní Moučkové z Rádia Svobodná Evropa. Jmenovitě pana Radko Kubička a pana Petra Hartmana. Paní Moučková působila v Rádiu Svobodná Evropa téměř po celou dobu existence české redakce. Paní Moučková se podílela zejména na pořadu Události a názory. Na jejím případu, tak lze ukázat praktické vytváření jednoho z pořadů této ikonické rozhlasové stanice v pozdější fázi její existence.
|
|
|
Rozhlasový večerníček jako zrcadlo společensko-politických proměn v Československu ve "zlatých šedesátých"
Dobešová, Lenka ; Soukupová, Blanka (vedoucí práce) ; Burešová, Jana (oponent) ; Štoll, Martin (oponent)
Rozhlasový večerníček jako zrcadlo společensko-politických proměn v Československu ve "zlatých šedesátých" Cílem práce je mediální analýza rozhlasového večerníčku Dobrou noc, děti (jeho vznik a vývoj) v letech 1961-1971. Kromě vývoje tohoto pořadu jsou zde také zkoumány aluze na dobové společensko-politické události, které se promítly do jeho obsahu. Disertace se zabývá změnami rozhlasového večerníčku a sleduje je od počátku společensko-politických změn v šedesátých letech 20. století až do začátku "normalizace". Disertační práce je po formální stránce členěna na tři části - historickou, empirickou a interpretační. Těžištěm historické kapitoly je deskripce vývoje rozhlasu v Československu. Empirická část zahrnuje rozbor dějin pořadu pro děti v letech 1961-1971. Interpretační část se zabývá především tím, jak rozhlasový večerníček a jeho tvůrci reagovali na politická výročí a křesťanské svátky ve sledovaném období. V závěru práce je pořad zkoumán z antropologického pohledu jako kulturní změna.
|
|
|
Počátky sportovního rozhlasového vysílání na území Československa (1923-1948)
Michna, Tomáš ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce formou praktického výzkumu a historické analýzy popisuje rozvoj sportovního rozhlasového vysílání na území Československa. Zkoumané období začíná rokem 1923, počátkem existence Radiojournalu jako první rozhlasové stanice v Československu a je vymezeno do roku 1948. Práce je rozdělena systematicky do celkem pěti období, ve kterých jsou postupně popsány náznaky prvního zájmu o sport v pravidelném rozhlasovém vysílání, první velké sportovní akce ve vysílání Radiojournalu, organizační, personální a technické zázemí, okrajové sporty. Podrobně jsou popsány vybrané sportovní události většího i menšího významu, které byly postupně přenášeny Radiojournalem a Československým rozhlasem v jednotlivých obdobích. V práci je zmíněno také období okupace Československa během druhé světové války, ve kterém sice zájem o sport v rozhlase poklesnul, ale zcela nevymizel. Ve stejném období je nastíněna také činnost Josefa Laufra, ikony československé sportovní rozhlasové reportáže, během druhé světové války a okupace. V poválečném období poté vzniká samostatná sportovní redakce Československého rozhlasu a dochází k personálnímu rozšíření. Práce vychází z praktického výzkumu v archivu Českého rozhlasu, kdy nejvíce přínosných informací poskytla jednotlivá vydání rozhlasového týdeníku v rámci vymezeného období.
|
host ::
RSS.