|
|
Zásada svobody svědomí v Církvi československé v letech 1920-1924
Sedlák, Filip ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Zásada svobody svědomí je pro Církev československou husitskou zásadou nosnou a typickou, jak je vidět již z období před vznikem nové církve. A to v článcích od Aloise Spisara v reformě-modernistickém časopise Právo národa nebo třeba ve Farského spise Český problém církevní, ve kterém volá po volnosti svědomí. CČS vědomě se svou koncepcí svobody svědomí navazuje na Mistra Jana Husa. Podle Farského je svoboda svědomí právě ve smyslu Husově základním a jediným dogmatem CČS. O návaznosti na Husa můžeme mluvit ve smyslu svobody svědomí jako o svobodě k plné vnitřní závaznosti vůči zákonu Božímu, zákonu Kristovu, jak o tom píše Hus, nebo vůči duchu Kristovu, jak se pak používá v CČS. Duch Kristův je smyslem a požadavkem, který na nás skrze Krista Ježíše klade Bůh a který není v liteře Písma, ale je jaksi skryt za ní. Svoboda svědomí byla při odloučení od Říma a vzniku CČS vyhlášena v Provolání národu československému stěžejní zásadou nové Církve československé, a to už konkrétněji ve smyslu svobody náboženského přesvědčení. Zápas o svobodu svědomí vyvrcholil v počátcích církve v ideovém zápase známém jako pravoslavná krize. Ve snaze získat biskupské svěcení s apoštolskou posloupností jednala CČS s pravoslavnou církví srbska, což vedlo k nemalým problémům právě s ohledem na svobodu svědomí v roli korektivu vůči...
|
|
|
Pražské Husovy sbory třicátých let 20. století
Kozáková, Kateřina ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématikou pražských Husových sborů třicátých let 20. století. První část práce je věnována historii a základním myšlenkám CČSH, které jsou pro pochopení daného tématu klíčové. Autorka se dále pokouší charakterizovat obecnější pojetí sakrálního prostoru a problematiku výstavby sborových staveb nově vzniklé církve během meziválečného období. Těžištěm práce je pak část věnující se podrobně čtyřem pražským Husovým sborům postaveným v období třicátých let. Jedná se o Husovy sbory nacházející se ve Vršovicích, Vinohradech, Smíchově a Holešovicích.
|
|
| |
|
|
Stanoviska církví k eutanázii v České republice
Mlýnková, Kristýna ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Diplomová práce s názvem "Stanoviska církví k eutanázii v České republice" pojednává o problematice eutanázie napříč dokumenty čtyř vybraných církví, působících v České republice. Jedná se o Římskokatolickou církev, Pravoslavnou církev v českých zemích a na Slovensku, Českobratrskou církev evangelickou a Církev československou husitskou, přičemž je přihlédnuto i k dokumentům, které vydala ekumenická grémia, mezi jejichž členy tyto církve patří. Cílem práce je vytvořit souhrnné pojednání o stanoviscích těchto církví. Po uvedení do problematiky eutanázie, vysvětlení základních pojmů a nastínění její historie se práce věnuje analýze dokumentů vybraných církví. Další metodou je komparace jednotlivých dokumentů, která ústí v definování aspektů, ve kterých se dané církve shodují.
|
|
|
Srovnání základních věroučných dokumentů CČSH a ČCE
Vejvoda, Michal ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Srovnání základních věroučných dokumentů CČSH a ČCE The Comparison of the basic doctrinal Documents CČSH and ČCE Michal Vejvoda Porovnání základních věroučných dokumentů v jejich širším kontextu vedlo ke zjištění vzácných shod ve věrouce církví. Byly přece jen nalezeny některé více či méně významní rozdíly. Zejména otázka pravidla víry, za kterou ČCE přijímá podle svých Zásad Slovo Boží, které čerpá zejména výkladem Písma Svatého při spolupůsobení Ducha svatého a pro CČSH jím naproti tomu je Duch Kristův. Při bližším posouzení se jedná o podobné pojetí tohoto pravidla. Dalším rozdílem je pojetí a přístup k církvi, CČSH hovoří o Boží církvi jako viditelné, zjevující se ve viditelném lidském společenství, ČCE o neviditelné Boží církvi, působící ve viditelném konkrétním společenství. Dalším tentokrát praktickým rozdílem je počet vysluhovaných svátostí, nicméně tento rozdíl je potlačen blízkostí jejich pojetí a přístupem k nim. V ČCSH je patrnější důraz na církev jako instituci, v Zásadách ČCE zase větší důraz na působení v podmínkách současného světa. Obě církve jsou si tedy svým učením velmi blízké a jejich svébytné teologické důrazy se více doplňují a vyvažují, než aby působily protichůdně.
|
|
|
Druhá liturgie Církve československé husitské
Basl, Vojtěch ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Tvrdek, Petr (oponent)
Předkládaná práce se pokusila ve své první části zhodnotit textový i teologický vývoj liturgie v Církvi československé (husitské). Soustředila se na Farského překlad římské mše v r. 1919, první liturgické reformy mladé církve, liturgické rozrůznění i sjednocení v nově koncipované Farského liturgii v r. 1923. Dále práce sledovala vývoj právě této liturgie, především její revizi z r. 1939 a pokusy o liturgickou obnovu v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Práce dochází k závěru, že zejména revizí došlo k znejasnění některých částí Farského liturgie. Nebyla uvedena do souladu s Učením, oficiálním věroučným dokumentem církve, ale zároveň nezůstala věrná svému původu. Hlavní část práce se pak soustředila na rozbor jednotlivých částí Druhé liturgie v podobě, v jaké byla přijata sněmem v r. 1991. Práce se tuto liturgii pokouší srovnávat se zmiňovanými návrhy z předcházejících let. Zejména konstatuje, že v současné podobě Druhé liturgie je bohoslužba slova rozdělena na dvě části, přičemž první čtení je od ostatních ostře odděleno. Dále nejsou správně vnímány antifony - vstupní antifona (Introit) a antifona k přijímání (Communio). V podstatě pouze antifona k obětování (Offertorium) je na správném místě. Písně lidu nejsou vnímány ve vztazích k těmto antifonám, spíše jsou vnímány jako oddělení jednotlivých...
|
|
|
Nejstarší českobudějovický sbor Církve československé (husitské) v letech 1920-1948
SLAVÍKOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce byla napsána v rámci projektu Grantové agentury Jihočeské univerzity r. č. 103/2010/H Společnost českých zemí v 17. až 20. století. Prostor, ekonomické, sociální, kulturní a náboženské struktury českých zemí a jejich proměny v průběhu 17.-20. století. Text práce přináší informace o vzniku a následném vývoji nejstarší náboženské obce Církve československé v Českých Budějovicích v letech 1920-1948. Blíže se zabývá především členskou základnou náboženské komunity, hlavně jejím nárůstem na počátku dvacátých let dvacátého století, dále pak stavbou Husova sboru a spolky, které fungovaly uvnitř zkoumané náboženské obce. Důležitým tématem předkládané práce je v neposlední řadě také reflexe dění uvnitř tohoto společenství ostatními obyvateli města. Téma bylo zpracováno hlavně na základě pramenů ze soukromého archivu Církve československé v Českých Budějovicích. Použity ale byly i prameny uložené ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích a prameny přístupné na webových stránkách Státního oblastního archivu v Třeboni. Neméně důležitá byla i rešerše dobového regionálního tisku. Cílem práce je upozornit na dosud v odborné literatuře spíše přehlížené dějiny druhé největší náboženské komunity v Českých Budějovicích a přispět tak k lepšímu poznání dějin tohoto společenství i dějin města.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.