|
|
Publicistika poúnorového sociálnědemokratického exilu (1948-1953)
Horák, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií exilové sociální demokracie v letech 1948-1953, konkrétně její publicistikou, zpravodajstvím a propagandou. Popisuje vytváření jednotlivých stranických frakcí, jejich vymezování, vzájemnou komunikaci a mediální prezentaci. Pozornost věnuje formě tiskovin, výrobě, financování a velikosti nákladu. Sleduje působení sociálních demokratů v rozhlasu a otázky související s plány na tzv. černou vysílačku. Na případu tajemníka Blažeje Vilíma a Bohumila Laušmana, posledního předúnorového předsedy strany, pak studie ukazuje, zda se jednotlivé stranické skupiny ve zkoumaném období snažily publicistickou činností primárně ovlivnit dění v ČSR, nebo zda toto snažení s postupem času ochromoval frakční boj a frustrace z beznadějné politické situace a nedostatku publika natolik, že se mediální výstupy omezily jen na vnitrostranickou diskuzi a formulování politických názorů.
|
|
|
Proponenti samostatného Československa v angloamerickém tisku mezi lety 1914 - 1918
Kříž, Jonáš ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Práce se zabývá otázkou tematizace a reflexe československých snah o prosazení vlastní státnosti v angloamerickém denním tisku během první světové války (1914 - 1918). Předkládá chronologický rámec vývoje exilového hnutí, popisuje výzvy, problémy a milníky, kterými snahy Čechů a Slováků o nezávislost na Rakousku během sledovaného období procházely. Popisuje nejznámější koncepce možné české a slovenské státnosti, které se na počátku konfliktu objevovaly. V základních obrysech načrtává průběh Masarykovy zahraniční akce a význam role, kterou pro její úspěch měly osobní vazby. V hlavní části se zabývá mediálními výstupy, které se v souvislosti s československým hnutím a bojem za nezávislost objevovaly na stránkách novin ve Velké Británii a Spojených státech. Kromě dobového tisku a historické literatury pracuje i s archivními dokumenty. Na základě jednotlivých článků zahrnutých do analytické části pak kvalitativní metodou rekonstruuje rámce, do kterých byly mediální výstupy reflektující snahy Čechoslováků zasazovány. V souvislosti s nimi se pokouší identifikovat jejich jednotlivá podtémata i autory. Porovnáním s archivními prameny a dokumenty československého hnutí se snaží ukázat případný překryv mezi mediální agendou tehdejšího anglofonního tisku a agendou politickou, kterou se v návaznosti na...
|
|
|
Formování českého stranického systému 1943-1945
Langerová, Pavlína ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Tato práce se zabývá obnovou českého stranického systému v letech 1943-1945. V úvodu práce je pozornost věnována otázkám likvidace stranického systému v roce 1938, stranickému systému za druhé republiky a jejich zasazením do kontextu teorií stranických systémů. Další část práce se zabývá utvářením představ domácího i zahraničního československého odboje o budoucí podobě stranického systému, zejména spolupráci londýnského a moskevského exilu. Práce popisuje vztahy a jednání Komunistické strany Československa, sídlící v Sovětském svazu a konkurenčních demokratických stran, kteří měli hlavní sídlo v Londýně, kde úřadoval i prezident Beneš a Státní rada. Zejména tyto vztahy bude zkoumat výzkumná otázka, která se zabývá mírou vlivu vzájemného jednání mezi Londýnem a Moskvou na poválečné stranické uspořádání. Hypotéza, že aktivita Československé komunistické strany v moskevském exilu byla klíčová, bude v dílčích pasážích této práce testována a posléze potvrzena či vyvrácena v závěru. Závěrečná kapitola se věnuje počátkům obnovy a programové a organizační formě stranického systému v letech 1944 - 1945 a počátkům činnosti stran v rámci Národní fronty v roce 1945. Důraz se klade na vliv komunistické strany na poválečný vývoj Československé republiky a její sílící vliv na stranické i vládní rovině.
|
|
|
Edvard Beneš a Wenzel Jaksch. Důvody nevydařené spolupráce
Romočuský, Martin Štěpán ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V této mé bakalářské práci se zaměřuji na společná jednání Edvarda Beneše jako zástupce československého exilu a Wenzela Jaksche jako představitele sudetoněmeckého exilu. Oba politici spolu v londýnském exilu od roku 1939 vedli rozhovory ohledně budoucího poválečného řešení sudetoněmecké otázky a uspořádání Sudet v rámci ČSR a střední Evropy. Beneš a Jaksch byli na začátku exilu ochotni ke společné spolupráci a diskutovali spolu své politické kroky, i když již v prvních okamžicích byly zřejmé jejich odlišné představy a vize, které byly místy dokonce neslučitelné. Přesto existovala značná naděje na vytvoření kompromisního řešení. S pokračováním války, vzrůstajícím protiněmeckým cítěním v Protektorátu i ve Velké Británii a s posilováním Benešovy pozice, se možná dohoda stávala stále nepravděpodobnější a Jaksch nezadržitelně ztrácel svůj politický vliv na exilové dění a také na budoucí poválečnou politiku. Benešovi se navíc podařilo prosadit některé stěžejní body svého politického programu - uznání čs. exilové vlády (1941), odvolání Mnichovské dohody (1942) a získání principiálního souhlasu britské vlády s odsunem německé menšiny z ČSR (1942) - čímž získal nad Jakschem silnou převahu a nemusel již brát na jeho požadavky žádné ohledy. Nakonec došlo v roce 1943 k definitivnímu ukončení spolupráce....
|
|
|
Publicistika poúnorového sociálnědemokratického exilu (1948-1953)
Horák, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií exilové sociální demokracie v letech 1948-1953, konkrétně její publicistikou, zpravodajstvím a propagandou. Popisuje vytváření jednotlivých stranických frakcí, jejich vymezování, vzájemnou komunikaci a mediální prezentaci. Pozornost věnuje formě tiskovin, výrobě, financování a velikosti nákladu. Sleduje působení sociálních demokratů v rozhlasu a otázky související s plány na tzv. černou vysílačku. Na případu tajemníka Blažeje Vilíma a Bohumila Laušmana, posledního předúnorového předsedy strany, pak studie ukazuje, zda se jednotlivé stranické skupiny ve zkoumaném období snažily publicistickou činností primárně ovlivnit dění v ČSR, nebo zda toto snažení s postupem času ochromoval frakční boj a frustrace z beznadějné politické situace a nedostatku publika natolik, že se mediální výstupy omezily jen na vnitrostranickou diskuzi a formulování politických názorů.
|
host ::
RSS.