Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Komunikace sestry se sluchově znevýhodněným pacientem na covidových jednotkách
RAUŠOVÁ, Ilona
Úvod: Pro sestry je komunikace základním nástrojem v ošetřovatelském procesu. V době pandemie Covid - 19 měly sestry povinnost nosit ochranné pomůcky, aby se zabránilo šíření této nemoci. Ochranné pomůcky, zejména roušky, mají negativní dopad na komunikaci. Tlumí hlasitost mluvené řeči, zabraňují odezírání a rozpoznání výrazu tváře. Sestry se musely vyrovnat s těmito komunikačními bariérami a zároveň zachovat standardy ošetřovatelské péče. Cíle práce: Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika při komunikaci sester se sluchově znevýhodněným pacientem. Metodologie: Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Pro sběr dat byl použit hloubkový rozhovor se sestrami, které v období pandemie Covid - 19 pracovaly na covidové jednotce. Rozhovory probíhaly v období březen až květen roku 2023. Rozhovory byly se souhlasem nahrány na mobilní telefon do aplikace Záznamník. Poté byly rozhovory přepsány do písemné formy v programu Microsoft Word. Sepsaná data byla analyzována metodou otevřeného kódování, technikou "tužka papír". Získaná data byla rozdělena do tří kategorií, které byly následně rozděleny na podkategorie. Pro větší názornost byly jednotlivé kategorie a podkategorie zpracovány do přehledných schémat a podrobně popsány. Výsledky: Výsledky práce byly rozčleněny na tři hlavní kategorie, kterými jsou sluchově znevýhodněný pacient, bariérová ošetřovatelská péče a komunikace sester se sluchově znevýhodněným pacientem. Obě kategorie jsou členěny na období před pandemií v době pandemie a po ukončení pandemie Covid - 19. Z výzkumného šetření vyplývá, že pandemie Covid - 19 změnila postoj sester k bariérové ošetřovatelské péči, sestry získaly neocenitelné zkušenosti v oblasti komunikace se sluchově znevýhodněným pacientem. Naučily se improvizovat a využívat všechny dostupné komunikační nástroje. Vzájemně si sdělovaly informace, rady a psychickou podporu. Závěr: Práce dokumentuje pohled sester na bariérovou ošetřovatelskou péči a její vliv na komunikaci se sluchově znevýhodněným pacientem. Výzkum ukázal, že sestry překonaly komunikační bariéry a dokázaly udržet standardy ošetřovatelské péče. Přizpůsobily se náročným podmínkám, naučily se používat jednoduché nástroje, které jim usnadnily komunikaci se sluchově znevýhodněným pacientem. Prohloubily vzájemnou spolupráci. Zároveň odhalila, že většina sester se s problémy vyrovnávala na základě intuice. U sester tato zkušenost vyvolala potřebu odborného vzdělávání v oblasti komunikace se sluchově znevýhodněným pacientem. Práce přináší celkový pohled na problematiku komunikace v ošetřovatelském procesu při používání ochranných pomůcek. Předkládá pomůcky, které pomáhají překonat komunikační bariéru. Výsledky mohou pomoci ostatním sestrám v praxi.
Násilí na ženách v době pandemie Covid-19
Asszonyi, Anna ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Havigerová, Jana Marie (oponent)
Autor: Anna Asszonyi Instituce: Univerzita Karlova Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav nelékařských studií Název práce: Násilí na ženách v době pandemie Covid-19 Vedoucí práce: prof. PhDr.Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 87 Počet příloh: 6 Rok obhajoby: 2023 Bakalářská práce, "Domácí násilí na ženách v době pandemie Covid-19" se v teoretické části zabývá problematikou domácího násilí uvnitř rodin a možnostmi pomoci ženám, jeho obětem. Podává základní informace o domácím násilí, jeho formách a příčinách, dynamice i důsledcích a to nejen na ženách, ale také na dětech. Významnou částí se bakalářská práce zaměřuje na nutnost profesionálního přístupu a postupu zdravotnického lékařského i nelékařského personálu v procesu interdisciplinární spolupráce k obětem domácího násilí. Ve výzkumné části se bakalářská práce snaží proniknout do problematiky domácího násilí z pohledu pěti žen různých ročníků, které si domácím násilím prošly a to i během karantény. Pomocí narativního interview, zaznamenává jejich životní osudy a zjišťuje způsoby, jakými se ony samy snaží svoji situaci řešit. Klíčová slova: násilí na ženách, Covid - 19, syndrom, karanténa, násilí v rodině, agresor, oběť
Zájem o zájmové činnosti žáků I. stupně v souvislosti s pandemií covid - 19
BARTÁČKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá zájmem o zájmové činnosti v době před, během a po pandemii Covid - 19. Jaký zájem měli žáci, rodiče i vedoucí o zájmové činnosti, které jsou nabízeny žákům prvního stupně základní školou a domem dětí a mládeže. Bakalářská práce má dvě části. V první části se věnuji rozborem a popisování výše uvedených termínů. Ve druhé části se zabývám analýzou a prezentací sebraných dat dotazníkovou metodou, která je zaměřena na účast žáků prvního stupně v zájmových činnostech. Vede k získání informací o nejoblíbenější zájmový kroužek a další důležité z těchto plynoucích dat v souvislosti s pandemií Covid - 19. Kvalita nabízených zájmových činností nespočívá pouze v tom, jaké a kolik druhů kroužků škola a DDM nabízí, ale především na kvalitě lidí, kteří v nich pracují. Dělají - li svou práci s láskou, jsou oni i žáci spokojeni.
Sociální situace matek samoživitelek v době koronavirové krize
KOLAFA, Pavla
Bakalářská práce pojednává o sociální situace matek samoživitelek v době koronavirové krize. V teoretické části vymezuji základní pojmy vztahující se k mému tématu, jsou jimi charateristika nemoci Covid - 19, matka samoživitelka, sociální situace matek samoživitelek a jejich situace v době koronavirové krize. V druhá část práce se věnuje výzkumu, nejprve metodologii a poté jsou prezentovány výsledky výzkumu, které jsou rozděleny do tří podkapitol - finanční situace, výchova, rodina a volný čas a vzdělávání. Výzkum je zakončen diskuzí, která shrnuje poznatky a porovnává je s dostupnou literaturou.
FOOD WASTE - potravinový odpad v domácnostech a maloobchodu
NOVÁ, Vlasta
Tato práce se zabývá problematikou potravinového odpadu v domácnostech a maloobchodech. Zaměřuje se na příčiny vzniku, možnosti snižování a formy nakládání s tímto odpadem. Součástí práce je provedení výzkumu na úrovni domácností a maloobchodních provozoven. Použité metody se opírají o kvantitativní přístup, jsou provedena dotazníková šetření. Zjištěné výsledky jsou v rámci vyhodnocení výzkumných otázek porovnány s výsledky mezinárodních výzkumů. V závěru práce jsou uvedena doporučení, která by mohla vést ke snížení plýtvání potravinami v domácnostech a maloobchodě.
Potřeby organizací poskytujících sociální služby z pohledu manažerů
MICHALCOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce je součástí projektu s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Cílem této práce je analýza potřeb organizací poskytujících sociální služby z pohledu manažerů neboli ředitelů těchto organizací. Výzkum probíhal ve třech vlnách sběru dat v období od 09/2020 až do 03/2021. První vlna sběru dat byla uskutečněna (po třech měsících) v 09/2020, která s odstupem času mapovala zpětně situaci začínající pandemie covidu - 19, probíhala v březnu 2020. Následující vlny sběru dat byly spuštěny v časovém intervalu po třech měsících čili v 12/2020 a v 03/2021. Jedná se o kvalitativní data, která byla získána prostřednictvím realizovaných rozhovorů pomocí metody CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing). Vzhledem k probíhající pandemii covidu - 19 byly polostrukturované rozhovory transformovány do distanční formy. Data byla zpracována otevřeným, axiálním a selektivním kódováním, ze kterých byla následně vytvořena schémata. Poté byla tato schémata z jednotlivých vln sběru dat porovnána metodou kontrastování mezi jednotlivými vlnami. Výzkum nalézá odpovědi na modifikaci vnímaných potřeb organizací poskytujících sociální služby v jednotlivých vlnách sběru dat během pandemie covidu - 19. Výsledky budou předloženy oběma krajům pro případnou konstrukci krajských krizových plánů v podobných situacích a taktéž organizacím, které se výzkumu účastnily. Konkrétní metody a postupy mohou být vodítkem pro tvorbu krizových plánů i v těchto dílčích organizacích.
Analýza mimoškolních pohybových aktivit se zaměřením na mladší školní věk v rámci pandemie Covid - 19 ve vybrané části Prahy.
Strychová, Lucie ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Dvořáková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou mimoškolních pohybových aktivit žáků mladšího školního věku - 1. stupně základní školy v rámci pandemie Covid-19. Analýza probíhala u žáků 1. - 5. ročníků. Teoretická část se věnuje charakteristice dítěte mladšího školního věku a zabývá se také specifiky tohoto věku z hlediska psychického, tělesného, sociálního, emocionálního a pohybového vývoje. Také se v této části věnujeme pojmu pandemie Covid-19. Dále je velká část věnována pohybové aktivitě. Podrobněji se zabývá dělením pohybových aktivit, činiteli, které ovlivňují pohybovou aktivitu, významem pro zdraví člověka. Zabývá se také pohybovou inaktivitou, jejími následky u dětí mladšího školního věku a doporučeným množstvím pohybových aktivit. Teoretická část se věnuje i mimoškolním pohybovým aktivitám, trávením volného času dětí mladšího školního věku, jeho charakteristikou a funkcí. Výzkumná část práce je pak orientována na výsledky mimoškolních pohybových aktivit dětí mladšího školního věku a jejich interpretaci v době před pandemií a v době při pandemii Covid-19. Výsledky jsou zpracovány pomocí grafů - sloupcových a výsečových. V této části práce je popsán také výzkumný soubor, použité metody, věnujeme se diskuzi a závěrům práce. Prováděný výzkum potvrdil větší míru hypokineze v rámci pandemie Covid-19 než...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.