|
|
Vliv studené války na ekonomiku a hospodářskou politiku USA
Darebník, Vojtěch ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Ve své práci se budu zabývat především dopadem studené války na ekonomiku a hospodářskou politiku Spojených států amerických. Chronologicky se bude jednat o období konce 40. a začátek 50. let. Tedy pouze o období vzniku studené války. V první části práce vymezím studenou válku a roli USA v jejím počátku. V dalších částech pak analyzuji změny v zahraniční a hospodářské politice, které byly přímou reakcí na novou mezinárodní situaci. Také představím domácí souvislosti a jejich vliv na hospodářskou politiku. Poté budu analyzovat, jaký měla studená válka dopad na zahraniční obchod USA v prvních letech této války. Práce bude ukončena rozpoutáním korejské války. V závěru se zaměřuji na ekonomický význam stability bipolárního systému mezinárodních vztahů pro ekonomiku USA.
|
|
|
Budování pověsti státu v období studené války
Matoušková, Martina ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Práce porovnává západní a sovětský přístup k budování pověsti státu v období studené války. V první kapitole jsou vysvětleny pojmy veřejná diplomacie, propaganda a agitace a popsány zásadní momenty studené války. Druhá kapitola popisuje americký a britský přístup k veřejné diplomacii po 2. světové válce a zabývá se západními nástroji a metodami používanými k budování image státu v zahraničí. Třetí kapitola popisuje sovětskou propagandou a její aparát uvedeného období a čtvrtá kapitola srovnává a hodnotí západní a východní přístupy. Ukazuje se, že i přes vlastnosti způsobené rozdílností demokratické a totalitní formy stát byla struktura a instituce používané k budování pověsti státu v zahraničí v období studené války u obou protivníků velmi podobná.
|
|
|
Stůj, ruce vzhůru! Tady Pohraniční stráž. Kdo tam?
POLÁK, Petr
Záměrem mé diplomové práce bylo přiblížit období bipolárně rozděleného světa v jihočeském regionu Novohradských hor. Práce vycházela z množství nepublikovaných archivních materiálů, odborné literatury a rozhovorů s pamětníky. Nejprve jsem se pokusil zachytit celkové dění na česko {--} rakouské státní hranici od nejstarších dob až po současnost, v dalších kapitolách jsem se specializoval na problémy umístění pohraničních rot, na život příslušníků Pohraniční stráže a na spolupráci místního obyvatelstva při ostraze státní hranice. Na základě nepublikovaných materiálů studie seznamuje s osudy zadržených a usmrcených osob, které se pokoušely o nelegální přechod státních hranic. Zmíněny jsou zde i hlavní ilegální skupiny III. protikomunistického odboje operující v českobudějovickém kraji a zpravodajská síť agentů cizích státních rozvědek. V celku jsou tak zachyceny osudy nejen přímých obětí železné opony {--} bezbranných běženců, ale i vojáků základní vojenské služby, kteří bez možnosti volby museli splnit svou nezáviděníhodnou vlasteneckou povinnost, chránit státní hranice totalitního režimu.
|
|
| |
|
|
Proměny americké zahraniční bezpečnostní politiky ve 21. století
Pospíšil, Tomáš ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Školkayová, Marta (oponent)
Diplomová práce identifikuje a analyzuje proměny americké zahraniční bezpečnostní politiky ve 21. století. Cílem práce je zároveň i analyzovat, zda Spojené státy americké vstoupily spolu s útoky 9/11 do nové éry a zda byla tzv. Bushova doktrína vhodnou odpovědí na globální terorismus. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola popisuje americké zahraniční bezpečnostní strategie od konce 2. světové války. Druhá kapitola analyzuje zahraniční politiku George W. Bushe a její proměnu oproti politikám předchozím. Poslední kapitola zpracovává zahraničněpolitickou koncepci Baracka Obamy a její rozdílnost oproti Bushově doktríně.
|
|
| |
|
|
Okolnosti vyhlášení tzv. Marshallova plánu
Beran, Jiří ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Krček, Matěj (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje situaci, která panovala na poli mezinárodních vztahů během dvouletého období po druhé světové válce. Hlavním předmětem mého zájmu je zahraniční politika praktikovaná Spojenými státy mezi léty 1945-1947. Bezprostřední poválečné nadšení prezidenta F. D. Roosevelta k pokračující spolupráci se Sovětským svazem vystřídal Trumanův mnohem obezřetnější přístup. S Kennanovým "Dlouhým telegramem" přišel do Bílého domu definitivní odklon od představy Stalina coby spojence. Napětí mezi velmocemi gradovalo v první polovině roku 1947. Kongres schválil pomoc Řecku a Turecku (Trumanovu doktrínu) znamenající příchod politiky zadržování. V návaznosti na ni a s ohledem na evropský vývoj, který se jevil jako klíčový k budoucímu celosvětovému uspořádání, byl 5. června 1947 vyhlášen Marshallův plán. Má práce nabízí odpovědi na následující otázky. Co stálo na pozadí rozhodnutí, díky nimž se Amerika vydala tímto směrem? Existovaly nějaké alternativy? Jaké byly konkrétní dopady nové americké zahraniční politiky?
|
|
|
Rozvoj bezpečnostní a obranné identity Evropy (perspektivy spolupráce EU a NATO)
Šibík, Milan ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem evropské bezpečnosti a zkoumá její vývoj od konce druhé světové války do současnosti. Analyzovány jsou jednotlivé vývojové etapy, kdy je v první části zvýšená pozornost věnována Západoevropské unii. Následně práce přibližuje vznik Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, její vývoj v jednotlivých primárních dokumentech EU, její hlavní nástroje a aktéry a poté postupné vyčleňování Evropské bezpečnostní a obranné politiky. Popsány jsou rovněž dosud uskutečněné mise EU. Celou práci prostupují vztahy mezi Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí, analyzovány jsou právní, politické a praktické konflikty a obtíže, k nimž v těchto vztazích docházelo. Významná část se rovněž zaobírá národními pozicemi vybraných států ve vztahu k bezpečnostní politice Evropy.
|
|
| |
|
|
Vliv konce studené války na vztah USA - Evropa (1991-2001)
Tázler, Radek ; Krátký, Karel (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá euroatlantickými vztahy v politicko-bezpečnostní oblasti po konci studené války. V roce 1991 se rozpadl Sovětský svaz a komunistická hrozba, která se po celých 46 let studené války vznášela nad Evropou, opadla. Tato změna zásadním způsobem změnila postavení Evropy a USA. Spojené státy zůstaly jedinou světovou supervelmocí a sjednocená Evropa se chtěla vymanit závislosti na Spojených státech. 90. léta začínala myšlenkou "globálního světového partnerství" G. Bushe st., končila však tendencí k unilateralistickému přístupu G. Bushe ml. Přesto teroristické útoky z 11. září 2001 demokratický Západ významným způsobem sjednotily. Jestliže se Evropa chtěla stát velmocí podobnou Spojeným státům, pak se jí to ve vojenské oblasti nepovedlo. Přes tyto odstředivé tendence zůstalo mezi Evropou a USA spojenectví, které je vyjádřeny formou spolupráce v NATO.
|
host ::
RSS.