|
|
Mongolia: A land between the Bear and the Dragon
Sutherland, Owen ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Tato studie se ponoří do geopolitiky nárazníkových států a na případové studii Mongolska poskytuje komplexní analýzu jeho role v geopolitice. Výzkum se zaměřuje na to, jak interakce Mongolska s Ruskem a Čínou formovaly jeho snahu o demokracii. Zkoumáním souhry mezi nedávnými a historickými událostmi, mongolskou politikou třetího souseda a jeho rozsáhlým nerostným bohatstvím nabízí tato studie jedinečný pohled na roli nárazníkových států v geopolitice. S využitím multidisciplinárního přístupu, který kombinuje měkkou sílu a vyrovnávací státní politické teorie, si výzkum klade za cíl rozebrat komplexní dynamiku mongolské zahraniční politiky. Ústředním argumentem této teze je, že nedávná minulost národa hraje zásadní roli v ovlivňování jeho aspirací na demokracii. Prostřednictvím zkoumání historického kontextu Mongolska tento výzkum ukazuje, jak zkušenosti pod ruským a čínským vlivem nejen formovaly politickou krajinu země, ale také ovlivnily její oddanost demokratickým ideálům. Studie navíc zdůrazňuje význam politiky třetího souseda Mongolska a strategického využití jeho obrovského nerostného bohatství jako klíčových faktorů při utváření jeho snahy o demokracii.
|
|
|
Česko mezi 'Východem' a 'Západem': Kritická geopolitika zahraničních vztahů a ekonomických toků
Fiřtíková, Eva ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
V této práci se zabývám souvislostí mezinárodních vztahů a ekonomických toků Česka vůči USA a Číně v období 2002-2022. Pomocí jednotlivých indikátorů v oblasti obchodu, přímých zahraničních investic, a ve výzkumu a vývoji, zkoumám závislost ekonomických toků na zahraničních vazbách. Zahraniční bilaterální setkání plní významnou roli v následné reakci ekonomiky státu. Zkoumám, jak zahraniční vazby ovlivňují různé druhy ekonomických toků, stejně tak jejich vývoj či variabilitu. Průběh ekonomických toků je často velmi ovlivněn událostmi (jako globální finanční krize nebo Covid-19), jež mohou na stát zapůsobit v řadě negativních důsledků. Díky úsilí vládních představitelů, diplomatických zástupců a významných podnikatelů však může následný vývoj politicko-ekonomické sféry států mířit k úspěšnému růstu, a to pomocí závěrů a dohod ze zahraničních setkání nebo ověřených postupů při vzájemné spolupráci.
|
|
|
Komparace úspěšnosti Čínské a Tchajwanské rouškové diplomacie na případu ČR
Svatoňová, Kateřina ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vnímání čínské a tchajwanské rouškové diplomacie (dodávky zdravotnického materiálu a události s nimi spojené) v České republice. Práce si klade za cíl odpovědět na výzkumnou otázku "Jak a proč se lišilo vnímání čínské a tchajwanské rouškové diplomacie v ČR" analýzou a interpretací dat získaných užitím metod kvalitativní obsahové analýzy článků, které se věnují dodávkám zdravotnického materiálu, a polostrukturovaných rozhovorů s vybranými novináři, kteří některé z těchto článků publikovali. Zjištění vycházející z obsahové analýzy a rozhovorů s novináři jsou interpretovány skrze teorie veřejné diplomacie a soft power amerického politologa a teoretika mezinárodních vztahů Josepha Nyeho. Práce také diskutuje limitace využití aplikace těchto teorií na asijské státy s odlišnými politickými systémy oproti západním zemím.
|
|
|
Ekonomická a veřejná diplomacie Číny a Taiwanu v zemích Střední Ameriky
Jabůrek, Štěpán ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato práce se zabývá tématem čínsko-taiwanského diplomatického soupeření ve Střední Americe. Konkrétně se soustředí na 4 státy, Honduras, Nikaraguu, Panamu a Salvador, které mezi lety 2017-2023 opustily diplomatické vztahy s Taiwanem a místo toho nově uznaly Čínu. Práce se snaží zjistit, zda důvody pro tyto diplomatické změny byly čistě ekonomické v podobě čínské dolarové diplomacie, nebo zda roli hrály i neekonomické motivace. Analytická sekce práce se skládá ze čtyř případových studií, ve kterých jsou zkoumány relevantní motivace. Autor dochází k závěru, že ekonomické motivace hrály roli (často klíčovou) ve všech zkoumaných případech. Zároveň ale bylo možné ve všech případech detekovat alespoň jednu další neekonomickou motivaci, která změnu ovlivnila. Konkrétně byly ve všech případech zjištěny mocenské motivace spojené se strategickými ambicemi v regionu a snahou limitovat vliv USA. Ve dvou případech byly detekovány také ideologické motivace, v podobě spřízněnosti domácí vlády s Komunistickou stranou Číny. V dalších dvou případech byly pozorovány vnitropolitické motivace, spojené s volbami.
|
|
|
David and Goliath: Aspects of Air Warfare in the China-Taiwan Confrontation
Maxa, Jaroslav ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Možnost čínské invaze na Tchaj-wan a její dopad na region vyvolává obavy již řadu let. Cílem této práce je analyzovat potenciální výsledek letecké války v případě čínské invaze se zaměřením na změny čínských a tchajwanských vojenských schopností v průběhu času. Na základě předchozích výzkumů společnosti RAND Corporation publikovaných v posledních dvou desetiletích tato práce zkoumá dva aspekty potenciální čínské invaze, a to možnost odzbrojujícího úderu proti tchajwanské protivzdušné obraně a leteckým základnám a možný výsledek letecké války. Za tímto účelem byly zkoumány kritické proměnné z předchozích studií a vývoj jejich hodnot byl posuzován prostřednictvím kombinace kvantitativní a kvalitativní analýzy. Práce dochází k závěru, že Čína v současné době disponuje převahou ve vojenských schopnostech, takže je nepravděpodobné, že by Tchaj-wan dokázal obstát v plnohodnotné letecké válce bez podpory USA. Studie se rovněž zabývá možným budoucím vývojem v soupeření o vzdušnou převahu nad Tchaj-wanem v příštím desetiletí a nabízí možné politické implikace pro Tchaj-wan, aby udržoval úzké vazby se svými spojenci a investoval do svých vojenských schopností, zejména do protivzdušné obrany.
|
|
| |
|
|
Protestné hnutia v Hongkongu
Chodúrová, Dominika
Bakalářská práce se věnuje protestním hnutím v Hongkongu, která probíhala v letech 2014 a 2019. V první části je představený historický a politický kontext, který předcházel protestům v roce 2014. V této části je také popsaný teoretický přehled související se sociálními a protestními hnutími. V analytické části práce jsou prostřednictvím samostatných případových studií analyzované obě protestní hnutí. Pomocí komparativní metody porovnává zásadní prvky obou hnutí a analyzuje, zda prošly změnou nebo ne. Příčiny změny analyzuje pomocí poznatků autorů zaobírajících se tematikou protestů v Hongkongu a teorií sociálních hnutí. Závěrem práce je zjištění, že charakter hnutí v roce 2019 byl v mnohých ohledech odlišný a to hlavně ve formě taktiky a prostředků jeho účastníků. Největší změnou hnutí v roce 2019 byla radikalizace některých jeho skupin a jejich prostředků. Jako příčiny radikalizace byly identifikované přetrvávající politické problémy a frustrace některých účastníků, kteří věřili, že nenásilné prostředky jsou neúčinné. Radikalizace a změna taktiky hnutí byla také reakcí na represi ze strany hongkonské vlády a policie. Změnou přešlo i vedení hnutí a tentokrát ho nereprezentovali žádní veřejně známí lídři. Hlavní příčinou neexistence lídrů v hnutí v roce 2019 byl fakt, že vedení hnutí z roku 2014 bylo po jeho ukončení stíhané.
|
|
|
Založenie Ázijskej infraštruktúrnej a investičnej banky ako nástroj čínskej zahraničnej politiky
Neščivera, Jakub
Bakalářská práce se zabývá okolnostmi vzniku Čínou iniciované banky AIIB a kontextu pozadí jejího vzniku, důležitého pro pochopení další části práce zabývající se popisem možných způsobů zneužití vzniku banky pro naplnění cílů čínské zahraniční politiky z postoje více autorů a více úhlů pohledu. Následně se práce zabývá podmínkami a zkoumáním motivace, za jakých se jí důležití členové rozhodli pro členství v bance a její relativně úspěšné rozběhnutí se. To se pokusím vysvětlit na příkladech jejích prvních projektů a spolupráci s dalšími bankami.
|
|
|
Ekonomický vplyv Číny v Latinskej Amerike
Čech, Michal
Bakalářská práce se zabývá současným angažmá Číny v zemích Latinské Ameriky. Blíže se však práce zaměřuje na oblast těžby nerostných surovin, s níž se čínské přítomnost je často spojena s. Důraz je kladen na analýzu vzájemných obchodních vztahů, ale také dopad přítomnosti Číny v regionu. Dále se práce zabývá také přímým zahraniční investice a vývozní trh. Cílem bakalářské práce je zjistit, co je to hospodářský význam Číny pro Latinskou Ameriku, konkrétně jakou roli hraje čínská ekonomika v Latinské Americe. obchod a čínské investice pro latinskoamerické hospodářství. Jako atributy jsme nastavili vývoz a investice ve vybraných zemích Latinské Ameriky, konkrétně v oblasti Chile, Mexiko a Peru. Tato práce se skládá z teoretické a empirické části. V teoretické části se zaměříme na rešerši literatury, prostřednictvím které teoretické znalosti o zahraničněpolitických vztazích mezi Čínou a Latinskou Amerikou. Amerika. Na základě dostupné literatury teoreticky rozpracováváme ekonomické vztahy. Čína a Latinská Amerika, které aplikujeme na empirickou část. Empirická část práce bude sestávat z případových studií vybraných latinskoamerických zemí, a to Chile, Mexiko a Peru. Atributy porovnání, které budou popsány v práci, jsou tyto těchto zemí jsou vývoz a zahraniční investice. Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
|
|
|
The Belt Tightens: China's Learning Curve on Employing Soft Power in Sri Lanka
Tizard, Will ; Hrishabh, Sandilya (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
The Belt Tightens: China's learning curve on employing soft power Sri Lanka Will Tizard Master's Thesis Department of Geopolitical Studies January 2018 Abstract As China's ascendency in the geopolitical order accelerates, lesser powers are increasingly critical to the growth of its economy, trade relationships and international prestige. Sri Lanka, long a useful entity for the Middle Kingdom, has benefited substantially from Chinese investment and cordial relations. During the hardline Rajapaksa regime and 26-year civil war in Sri Lanka, Chinese largesse allowed the island nation's power structure not just to sustain itself but to consolidate and to stand astride impressive development projects even as it faced sanctions from the West over its human rights record and authoritarian rule. Nine years on from the end of the destabilizing civil war, I examine how the Eastern embrace evolved from soft power into increasingly strategic hard power in Sri Lanka. I also consider the limitations of this success: Although it was clearly more effective than the more traditional hard-power economic sanctions from the West in achieving its goals, the still-evolving skills of China and Sri Lanka in converting resources into effective soft power have resulted in behaviors that are hardly projecting a glowing, attractive...
|
host ::
RSS.