|
|
Informovanost o syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte v kontextu kampaně Me too
KOSTELECKÁ, Adéla
Bakalářská práce se zabývá problematikou syndromu týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte. Cílem práce je zjistit informovanost studentů gymnázií o tomto problému. Práce seznamuje se základními pojmy týkajícími se syndromu CAN, zmiňuje možnosti prevence, formy syndromu CAN a jeho následky. Dále jsou zde uvedeny vybrané instituce, které se tímto syndromem zabývají. Praktická část se zaměřuje na zjištění informovanosti studentů gymnázií o syndromu CAN a kampani #MeToo. V praktické části je využito kvantitativního výzkumu. V závěrečné části jsou shrnuty poznatky, které byly zjištěny pomocí dotazníkového šetření.
|
|
|
Transgenerační přenos agresivního chování v rodinách jako příčina vzniku domácího násilí
Růžičková, Světlana ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Diplomová práce na téma Transgenerační přenos agresivního chování v rodinách jako příčina vzniku domácího násilí má povahu teorericko-empirickou a je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je definována rodina, její funkce, typy a je popsána patologie rodiny v kontextu s domácím násilím a syndromem CAN. Stěžejní kapitoly této části dále pojednávají o výchovných stylech, rodičovských postojích, charakteristice domácího násilí a vývoji dítěte v rodinách s výskytem domácího násilí. Praktická část obsahuje kvalitativní analýzu dokumentů rodin zasažených domácím násilím, vedených na Městském úřadu Prachatice, oddělení sociálně právní ochrany dětí. Analýzou je zjišťováno, zda lze v těchto rodinách uvažovat o transgeneračním přenosu vzorců chování a výchovných stylů z rodiny orientační do rodiny prokreační. Analýza je doplněna případovou studií a polostrukturovaným rozhovorem. Klíčová slova Rodina, funkce rodiny, výchovné styly, vývoj dítěte, domácí násilí, syndrom týrané ženy, dítě jako oběť domácího násilí, syndrom CAN, transgenerační přenos domácího násilí.
|
|
|
Zanedbávané dítě v MŠ
Tržilová, Jitka ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Cílem této práce bylo přiblížit čtenářům historický vývoj péče o dítě ve světě i v ČR. Děti to nikdy neměli ve světě dospělých jednoduché. V prvopočátcích rozhodoval vůdce kmene o životě dítěte. V historii docházelo také často k usmrcování děvčátek, muži mohli bojovat a lépe ochránit kmen či vlast. Chlapce nezřídka zabíjel nepřítel, aby nezůstal následník. Teprve po přijetí křesťanství v 16. století dochází ke změně k lepšímu. Nejednalo se však o bezstarostné dětství, pouze nedocházelo k usmrcování dětí, spousta jich však končila v klášterech bez rodičů. V současné době, alespoň ve vyspělých zemích, by měli děti prožívat opravdové dětství, bohužel opačných případů je stále velké množství. Dalším cílem bylo seznámit čtenáře se Syndromem CAN. V roce 1962 se začal používat pojem syndrom bitého dítěte, později se vžil název Syndrom CAN. Tento syndrom byl nejprve popsán v USA, kde bylo zpozorováno, že některé děti mají úrazy, které rodiče nedokážou věrohodně vysvětlit. Kategorie, které jsou zařazeny do Syndromu CAN, určila zdravotní komise Rady Evropy v roce 1992. Jedním z nejdůležitějších cílů celé práce bylo zaměřit se na zanedbávání dětí (na formy, podmínky a příznaky zanedbávání). Ve výzkumné části bylo stanoveno několik hypotéz, jejichž platnost byla ověřena pomocí dotazníků. Výsledky dotazníkového...
|
|
|
Možnosti prevence sexuálního zneužívání u dětí mladšího školního věku pomocí příběhu
Stoilovová, Mariana ; Kodymová, Pavla (oponent) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Téma: Možnosti prevence sexuálního zneužívání u dětí mladšího školního věku pomocí příběhu Abstrakt Rigorózní práce se zabývá primární prevencí sexuálního zneužívání dětí mladšího školního věku (6-9 let) pomocí příběhu. V první kapitole zmiňuji kulturně-historický kontext, dále rozpracovávám teoretická východiska (syndrom CAN, sexuální zneužívání, mladší školní věk, primární prevence, práce s příběhem) a další témata s konceptem spojená. Výzkumná sonda, která tvoří empirickou část práce, se snaží ověřit účinnost preventivní příručky, kterou jsem pro tuto práci vytvořila. Příručka je interaktivním návodem prevence sexuálního zneužívání dětí mladšího školního věku a příběh v ní obsažený je koncipován tak, aby pomohl dětem i rodičům osvojit si informace a kompetence, které by mohly snížit riziko sexuálního zneužití. Řízený interaktivní dialog, ke kterému příručka svou formou vybízí, má v konečném důsledku za cíl posílit důvěru mezi rodičem a dítětem, zlepšit jejich vzájemnou komunikaci a započít nekončící dialog. Klíčová slova: primární prevence, sexuální zneužívání, práce s příběhem, mladší školní věk, syndrom CAN, trauma, sexuální výchova, mezery v rolích, prevence sociálně patologických jevů ve společnosti, vývojové potřeby
|
|
|
Transgenerační přenos agresivního chování v rodinách jako příčina vzniku domácího násilí
Růžičková, Světlana ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Diplomová práce na téma Transgenerační přenos agresivního chování v rodinách jako příčina vzniku domácího násilí má povahu teorericko-empirickou a je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je definována rodina, její funkce, typy a je popsána patologie rodiny v kontextu s domácím násilím a syndromem CAN. Stěžejní kapitoly této části dále pojednávají o výchovných stylech, rodičovských postojích, charakteristice domácího násilí a vývoji dítěte v rodinách s výskytem domácího násilí. Praktická část obsahuje kvalitativní analýzu dokumentů rodin zasažených domácím násilím, vedených na Městském úřadu Prachatice, oddělení sociálně právní ochrany dětí. Analýzou je zjišťováno, zda lze v těchto rodinách uvažovat o transgeneračním přenosu vzorců chování a výchovných stylů z rodiny orientační do rodiny prokreační. Analýza je doplněna případovou studií a polostrukturovaným rozhovorem. Klíčová slova Rodina, funkce rodiny, výchovné styly, vývoj dítěte, domácí násilí, syndrom týrané ženy, dítě jako oběť domácího násilí, syndrom CAN, transgenerační přenos domácího násilí.
|
|
|
Zanedbávané dítě v MŠ
Tržilová, Jitka ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Cílem této práce bylo přiblížit čtenářům historický vývoj péče o dítě ve světě i v ČR. Děti to nikdy neměli ve světě dospělých jednoduché. V prvopočátcích rozhodoval vůdce kmene o životě dítěte. V historii docházelo také často k usmrcování děvčátek, muži mohli bojovat a lépe ochránit kmen či vlast. Chlapce nezřídka zabíjel nepřítel, aby nezůstal následník. Teprve po přijetí křesťanství v 16. století dochází ke změně k lepšímu. Nejednalo se však o bezstarostné dětství, pouze nedocházelo k usmrcování dětí, spousta jich však končila v klášterech bez rodičů. V současné době, alespoň ve vyspělých zemích, by měli děti prožívat opravdové dětství, bohužel opačných případů je stále velké množství. Dalším cílem bylo seznámit čtenáře se Syndromem CAN. V roce 1962 se začal používat pojem syndrom bitého dítěte, později se vžil název Syndrom CAN. Tento syndrom byl nejprve popsán v USA, kde bylo zpozorováno, že některé děti mají úrazy, které rodiče nedokážou věrohodně vysvětlit. Kategorie, které jsou zařazeny do Syndromu CAN, určila zdravotní komise Rady Evropy v roce 1992. Jedním z nejdůležitějších cílů celé práce bylo zaměřit se na zanedbávání dětí (na formy, podmínky a příznaky zanedbávání). Ve výzkumné části bylo stanoveno několik hypotéz, jejichž platnost byla ověřena pomocí dotazníků. Výsledky dotazníkového...
|
|
|
Tělesné tresty očima studentek oboru Sociální práce ve veřejné správě na ZSF JU.
EMROVÁ, Martina
Hlavním tématem této práce je problematika tělesných trestů v České republice. Toto téma je stále nadčasové, nevyřešené, diskutované a velice závažné. V České republice jsou tělesné tresty pořád ve velké míře aplikovány jako výchovný prostředek, což poukazuje na toleranci naší společnosti k tělesným trestům, nebo na strach přijmout zákon zakazující používání tělesných trestů. Prostřednictvím výzkumných otázek byla zmapována současná situace, názory a postoje studentek a jejich povědomí o alternativních metodách výchovy dítěte. Všechny výzkumné otázky byly saturovány v plné míře a závěry šetření naplnily očekávání. Není překvapivé, že výsledky studie poukazují na škodlivost tělesných trestů, což dříve potvrdily analogické výzkumy. Není ani zarážející poměrně velké množství oslovených, které popsaly vlastní zkušenost s tělesnými tresty v rozličné míře. Tento jev je přisuzován nízké osvětě starší generace, která přenáší své zkušenosti z dob již dávno minulých. Za velmi zajímavý až překvapující moment lze označit postoj studentek k tělesným trestům. Většina z nich uvedla, že tělesné tresty při výchově svých dětí uplatňovat bude. Jako příčina je považována vlastní zkušenost nízké intenzity tělesného trestu a fenomén transgeneračního přenosu. Komunikační partnerky, které uvedly, že tělesné tresty užívat nebudou, mají vlastní zkušenost s vyšší intenzitou tělesného trestání. Nicméně intenzita u nich nedosáhla tak vysoké úrovně, aby se mohla patologickým způsobem projevit ve struktuře osobnosti při jejím formování. Tyto partnerky vykazují tendenci se tělesným trestům vyhýbat. V případě patologických projevů, by se objevovalo agresivní a násilnické chování, které by jimi samými bylo považováno za standardní normu výchovy.
|
|
|
Kompetence studentů vybraných fakult Univerzity Karlovy k prevenci syndromu sexuálního zneužívání dětí
HANUŠOVÁ, Jaroslava
Cílem disertační práce {\clq}qKompetence studentů vybraných fakult Univerzity Karlovy k prevenci syndromu sexuálního zneužívání dětí`` je zjistit připravenost vybraných budoucích odborníků (studentů pátých ročníků) k prevenci syndromu sexuálního zneužívání dětí. V teoretické části práce jsou zmíněny pouze základní definice, pojmy k problematice syndromu sexuálně zneužívaného dítěte (syndromu CSA), popř. syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (syndromu CAN), dále jsou zde uvedeny některé epidemiologické ukazatele, které svědčí o tom, že syndrom CSA (popř. syndrom CAN) se v běžné populaci vyskytuje a je potřeba, aby odborníci disponovali znalostmi, kompetencemi z této problematiky. V praktické části je využita metoda kvantitativního dotazníkové šetření realizovaného technikou Computer Aided Web Interviewing (CAWI). Výběrový soubor je stanoven metodou náhodného stratifikovaného výběru. Byli kontaktováni studenti pátých ročníků těchto fakult Univerzity Karlovy - 1., 2., 3. lékařské fakulty; Lékařské fakulty v Hradci Králové; Lékařské fakulty v Plzni; Právnické fakulty; Pedagogické fakulty; Filozofické fakulty a Fakulty humanitních studií. Bylo osloveno celkem 579 respondentů studujících v akademickém roce 2007/2008 na vybraných fakultách Univerzity Karlovy. Vlastní dotazník je vnitřně strukturován do částí, jsou v něm využity jak uzavřené, tak i otevřené otázky. Při vyhodnocování je využita dle typu vztahu, který můžeme mezi hodnotami zjišťovat ordinální (bodová, známkovací) škála, která umožňuje stanovit pořadí výsledků. Je určena absolutní četnost, relativní četnost, kumulativní četnost, chí kvadrát test nezávislosti, analýza rozptylu, medián a výběrová směrodatná odchylka. Rozdělení četností jsem vyjádřila tabulkami a grafy. Na základě zjištěných informací je vypracován standard minimálních znalostí, jehož součástí je i návrh na fungování interdisciplinární spolupráce. Standart prezentovaný v této disertační práci lze označit jako bazální a je určen pro vysokoškolské učitele na všech uvedených fakultách. Standard obsahuje výčet základního pojmosloví a souvislostí. Předpokládá se, že na každé fakultě na úrovni jednotlivých oborů bude materiál vhodně doplněn a rozpracován o další potřebné informace, které mají přímou souvislost ke studované specializaci.
|
host ::
RSS.