Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  předchozí11 - 18  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Každodennost pronásledování. Lidské vztahy mezi Státní bezpečností a opozicí během normalizace.
Hošek, Jakub ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá střetáváním Státní bezpečnosti a opozice během normalizačního období v Československu. Cílem práce je plasticky zachytit různé formy tohoto střetávání, strategie, které při něm volily obě zainteresované strany a naznačit, kdy mezi těmito představiteli obou stran mohlo docházet ke vzniku osobních vztahů. Práce se opírá o prameny z provenience Státní bezpečnosti, materiály a texty, které vznikaly uvnitř opozice a také rozhovory s aktéry. To vše je podpořeno studiem a citacemi sekundární literatury. V první části jsou popsány strategie, které Státní bezpečnost uplatňovala proti opozici. Ve druhé části je popsáno, jak se tyto strategie promítly do života opozičních představitelů. Ve třetí části jsou vysvětleny obranné mechanismy, které si opozice vytvářela proti represím Státní Bezpečnosti, a čtvrtá část se zabývá lidskými vztahy mezi příslušníky Státní bezpečnosti a disidenty. Klíčová slova: Státní bezpečnost, opozice, disent, Charta 77, každodennost, persekuce
Informace o Chartě 77 (1978-1990)
Suk, Marek ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje samizdatovému periodiku Informace o Chartě 77, které mělo velký význam pro šíření informací v rámci disentu i propagaci klíčových myšlenek a konceptů Charty. Zveřejňovaly se v něm dokumenty Charty 77 a sdělení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, zprávy o represi, dopisy disidentů československým státním orgánům, recenze a anotace jiných samizdatových periodik a knih a zřídka také ekonomické úvahy. Předmětem zkoumání jsou osobností profily jednotlivých protagonistů, fungování "nezávislé" redakce, příprava a distribuce textů, formování distribuční sítě, konspirační prostředí, ve kterém bylo periodikum vydáváno (používání šifer, pseudonymů, konspiračních bytů, přátelské důvěry aj.), financování a odesílání do zahraničí.
Charta 08 a postavení veřejných intelektuálů v současné Čínské lidové republice
Košková, Zuzana ; Klimeš, Ondřej (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
CHARTA 08 A POSTAVENÍ VEŘEJNÝCH INTELEKTUÁLŮ V SOUČASNÉ ČÍNSKÉ LIDOVÉ REPUBLICE ABSTRAKT Bakalářská práce "Charta 08 a postavení veřejné inteligence v soudobé Čínské lidové republice" charakterizuje současný čínský disent sdružený kolem dokumentu Charty 08 z r. 2008 jako veřejné intelektuály zastávající hodnoty demokracie a liberalismu. Popisuje vývoj čínské veřejné inteligence z historického a společenského hlediska přičemž zdůrazňuje vztah režimu a postavení veřejných intelektuálů. Popisuje oblasti působnosti současných veřejných intelektuálů v Číně a ilustruje postavení čínských veřejných intelektuálů na příkladech vybraných signatářů Charty 08. Zvláštní pozornost je věnována jednomu z hlavních autorů Charty 08, Liu Xiaoboovi. I přes to, že je Čína klasifikována jako autoritářský režim, který nedovoluje žádnou opozici ve svém nejširším slova smyslu, zdá se, že se veřejná inteligence v Číně dokáže organizovat a být společensky aktivní, což odporuje pojetí mizení veřejných intelektuálů v postmoderní společnosti. Práce se zabývá také Chartou 77, manifestem československých disidentů, která byla pro autory čínské Charty inspirací. Srovnání ukazuje, že ačkoliv oba dokumenty vznikly v společensky a historicky vzdálených podmínkách, oba dokumenty i historické situace mají mnoho společných rysů.
Obrodný proces a normalizace v Československu z norského pohledu
Jirásek, Vojtěch ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Cílem této práce je rekonstrukce norského pohledu na demokratizační proces druhé poloviny 60. let a zmapování následné norské pomoci československým nezávislým iniciativám. Práce stručně shrnuje vývoj česko-norských vztahů, činnost poúnorové a posrpnové emigrace v Norsku. Dále se zaměřuje na vliv, který měly na norskou zahraniční politiku a norskou veřejnost historické milníky, které byly určující pro poválečné dějiny naší země. Jedná se o únor 1948 a převzetí moci komunisty, rok 1968 a s tím související Pražské jaro a následná invaze okupačních vojsk do Československa, v roce 1977 pak o vznik Charty 77. V procesu formování československo-norských vztahů v padesátých a šedesátých letech hrála podstatnou úlohu poúnorová emigrace, organizace Norsk - Tsjekkoslovakisk hjelpeforening a jeho vůdčí osobnost a zakladatelka Jarmila Kvapilová, ve své vlasti aktivní národní socialistka a spolupracovnice Milady Horákové, za války kvůli odbojové činnosti vězenkyně koncentračního tábora Ravensbrück. Po znovuotevření své ambasády v Praze sledovali Norové se zájmem a sympatiemi demokratizační proces v ČSSR. Slibně se rozvíjející spolupráci v oblasti kulturní poznamenala invaze vojsk Varšavské smlouvy, kterou norská vláda i norská veřejnost odsoudila. Impulsem k aktivizaci norské pomoci v období tvrdé normalizace...
Podpora československé opozice ze strany Francie v 80. letech 20.st.
Hrachová, Alena ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Bakalá ská práce pojednává o podpo e eskoslovenské opozice ze strany Francie v 80. letech 20. století. Autorka koumá podporu a kontakty z oficiální úrovn francouzské reprezentace a také podporu od r zných iniciativ z francouzské ob anské spole nosti. Pozornost je v nována p sobení Francouzského velvyslanectví v Praze, Francouzského institutu v Praze, Výboru 5. ledna a dal ím výbor m na podporu Charty 77 ve Francii, Spole nosti Jana Husa, asopisu Sv dectví, socialist m, jiným levicovým iniciativám a církevním kontakt m. Do kontextu nového konceptu zahrani ní politicky Francie v i Východu je zasazena náv t va francouzského prezidenta Francoise Mitterranda v Praze v roce 1988, b hem ní se jako první západní prezident setkal s disidenty. Autorka koumá také rekce eskoslovenské reprezentace na náv t vu francouzského prezidenta a na povolené setkání ob anských iniciativ na výro í Dne lidských práv 10. prosince 1988 v Praze. Studiem dobového francouzského a eského tisku (oficiálního i samizdatového) a rozhovory s pam tníky jsou zhodnoceny reakce na jednotlivé události a jejich interpretace v dané dob .
Mediální kampaň Proti Chartě 77 jako vrcholný příklad komplexní komunistické propagandy období tzv. normalizace
Železný, Jakub ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na mediální kampaň československého komunistického režimu proti občanské iniciativě Charta 77 v období ledna - února 1977. Práce sestává z úvodní studie "Československá žurnalistika v období normalizace" a z dalších kapitol, sumarizujících hlavní momenty této kampaně. Práce se zaměřuje na mediální kampaň československého komunistického režimu proti občanské iniciativě Charta 77 v období ledna - února 1977. Práce sestává z úvodní studie "Československá žurnalistika v období normalizace" a z dalších kapitol, sumarizujících hlavní momenty této kampaně. Práce se zaměřuje na mediální kampaň československého komunistického režimu proti občanské iniciativě Charta 77 v období ledna - února 1977. Práce sestává z úvodní studie "Československá žurnalistika v období normalizace" a z dalších kapitol, sumarizujících hlavní momenty této kampaně. Práce se zaměřuje na mediální kampaň československého komunistického režimu proti občanské iniciativě Charta 77 v období ledna - února 1977. Práce sestává z úvodní studie "Československá žurnalistika v období normalizace" a z dalších kapitol, sumarizujících hlavní momenty této kampaně. Práce se zaměřuje na mediální kampaň československého komunistického režimu proti občanské iniciativě Charta 77 v období ledna - února 1977. Práce sestává z úvodní studie...
Hudba undergroundu jako subkultura pražské mládeže v letech 1968-1989
KAŠŤÁK, Roman
Práce se zabývá zmapováním fenoménu kulturního undergroundu v československém normalizačním prostředí. Především pak subkultury vzniklé v okruhu kapely The Plastic People of the Universe. Popsána je stručná historie kapely, její inspirační zdroje, texty a hudba. V další části se zaměřuje na perzekuce ze strany režimu a následnou vlny solidarity z řad českých intelektuálů a disidentů, která podstatně přispěla k formování Charty 77.
Mezinárodní solidarita s perzekuovanými signatáři Charty 77
Pažout, Jaroslav
Signatáři Charty 77 byli vystaveni perzekuci ze strany komunistického režimu bezprostředně po zveřejnění jejího základního prohlášení. Tato perzekuce měla rozličné formy. Článek se věnuje nejznámějšímu případu, pronásledování a odsouzení členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných v roce 1979.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   předchozí11 - 18  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.