|
|
Anglie v cestopisech Nikose Kazantzakise a Karla Čapka (Ταξιδεύοντας. Αγγλία & Anglické listy)
Stružková, Petra ; Šípová, Pavlína (vedoucí práce) ; Vořechovská, Dita (oponent)
Kazantzakisův cestopis Ταξιδεύοντας. Αγγλία patří k nejvýznamnějším dílům tohoto žánru jak v Řecku, tak v zahraničí. V domácím prostředí se nabízí srovnání s obdobně významnými Anglickými listy Karla Čapka. Na jednotlivých tématech jsme se pokusili srovnat zejména způsob, jakým oba autoři, zároveň žurnalisté, navštívenou zemi vnímají a jak své dojmy zprostředkovávají, co mají společného a v čem se nejvíce liší. Pro oba cestopisy je charakteristické mísení žánrů. Čapkův je psán formou humorně laděného cestopisného fejetonu, Kazantzakisův cestopis je vážnou úvahou s prvky fikce. Kazantzakis se v něm zabývá historií národa a politikou, u Čapka tato témata zcela chybí.
|
|
|
Odborná a popularizační činnost Aloise Musila, českého arabisty a orientalisty
Šajmovičová, Barbora ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá odbornou a popularizační činností Aloise Musila, českého arabisty a orientalisty. Práce v první části nastiňuje život Aloise Musila, který je klíčem k pochopení jeho děl, ať už ryze odborných či směřující širší veřejnosti. Biografická část má za cíl vyzdvihnout dobové souvislosti, jež vedly kněze původem z Hané, započít dlouhou cestu kartografa, etnografa a etnologa Blízkého východu, částí maghribu, Afrického rohu a Indie. Průzkumy, kterých dosáhl, mu zajistily nesmazatelné místo v dějinách lidské historie a objevů. Hlavní částí práce je analýza odborné a popularizační činnosti Aloise Musila se zvláštním zřetelem na období jeho působení v Československém rozhlase. Tato část je rozdělena do třech subkapitol, z níž každá se samostatně věnuje: odborné činnosti, dále popularizační činnosti a v poslední řadě působení v Československém rozhlase. V těchto částech vycházím z rozsáhlých děl Aloise Musila psaných v jazyce českém a anglickém, a jeho vlastních přednášek nahraných pro Československý rozhlas po roce 1930. Hlavní důraz je kladen na faktografický, etnografický a etnologický přínos Musilovy tvorby, zejména té popularizační. Celková analýza je výstupem z pečlivého výzkumu prováděného v archivu Národní knihovny České republiky, v archivu Muzea Vyškovska na Moravě a v...
|
|
|
Reflexe Francouzů o Čechách v 17. a 18. století
Tichá, Marie ; Havelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Práce se zabývá literární reflexí Francouzů a jejich vztahem k českým zemím v průběhu 17. a 18. století. Zkoumá, jaký postoj k Čechám a českému národu zaujímali francouzští cestovatelé a historici především v oblasti otázek náboženství a duchovního života. Dále si všímá, jak se v průběhu obou století proměňovaly názory Francouzů na české země v závislosti na měnící se době. Zaznamenává, co bylo středem jejich pozornosti a jaké faktory mohly jejich stanoviska ovlivňovat. Práce vychází zejména z pramenné literatury, tj. francouzských cestopisů a historických děl.
|
|
|
"A tak by měli všickni dělat". Konstrukce "společenství Čechů" ve vybraných cestopisných dílech Václava Matěje Krameria
Fialka, Jiří ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Storchová, Lucie (oponent)
Záměrem této práce je nevnímat Krameria apriorně jako "národního obrozence", nýbrž ho pojmout jako spisovatele a vydavatele. Snažím se totiž poukázat na to, že Kramerius může využívat a zároveň utvářet nacionalismus nejen pro potřeby "obecného blaha", ale také pro potřeby vlastní. Na základě této optiky se pak poučování čtenářů může také jevit jako návod, jak se stát dobrým Krameriovým zákazníkem. Jako zastřešující pojem pro přístup k pramenům, tedy Krameriovým cestopisům, jsem si zvolil Nový historismus, jenž propojuje historiografii s literární vědou a klade důraz na reprezentace a žánr textu. Snahou této práce je poukázat také na konstruovanost řady fenoménů, jež jsou často chápány jako objektivní. Více než cokoli jiného je tak tato práce analýzou stereotypů. Klíčová slova: Václav Matěj Kramerius, cestopisy, nacionalismus, konstruktivismus, Čechové
|
|
|
Barbora Markéta Eliášová a obraz Japonska v české společnosti ve dvacátých letech 20. století
Jurčíčková, Romana ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Práce pojednává o českých cestovatelích do Japonska, kteří své výpravy podnikli na počátku 20. století a po návratu do vlasti o nich vydali svědectví ve formě cestopisu. Z tohoto pohledu je pozornost zaměřena především k osobě Barbory Markéty Eliášové, která jakožto první žena nejenže samostatně podnikla cestu kolem světa, ale v Japonsku strávila několik let a dokonale poznala tamější život. Na základě literárního díla cestovatelů je pak poukázáno na to, že svým spoluobčanům doma předkládali obraz Japonska jako modernizující se země, která si ale přese všechno stále zachovávala ráz tradiční společnosti a kultury. V menší míře se pak práce zabývá politickými a obchodními styky mezi Japonskem a samostatným Československem po roce 1918. Vztahy mezi oběma zeměmi se rozvíjely díky kontaktům českých legionářů a japonských vojáků bojujících společně na Sibiři proti bolševikům. Završeny pak byly vznikem československého vyslanectví v Tokiu.
|
|
|
Perception of Attractiveness of Poland as a Tourism Space by Population of Czechia
Kubín, Ewa ; Vágner, Jiří (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent) ; Kowalczyk, Andrzej (oponent)
Disertační práce je věnována analýze percepce atraktivity Polska jako turistického prostoru z pohledu obyvatel České republiky v širším kontextu vzájemných česko - polských vztahů v oblasti cestovního ruchu. Vychází z teoretických konceptů geografie cestovního ruchu a současně dále navazuje na jiná geografická odvětví (např. behaviorální geografii) a vědecké disciplíny (např. marketing anebo sociologii). Metodologický rámec práce těží z otevřenosti a multidisciplinární povahy cestovního ruchu, důraz je kladen na využití synergií vyplývajících z vzájemného doplňování různých pohledů na vědecký výzkum. Část práce vznikla s využitím metod a technik tradičně využívaných v geografii. Byl proveden: anketový výzkum mezi žáky základných škol, strukturované rozhovory se zaměstnanci cestovních kanceláří, semi-strukturované rozhovory s představiteli polských vládních institucí a také analýza internetových a tištěných zdrojů. Dodatečně byly použité metody a techniky častěji využívané v jiných disciplínách, mezi jinými: delfská metoda, analýza SWOT, mystery shopping, analýza internetových cestopisů a internetových zdrojů informací o Polsku a také analýza obsahu učebnic. Empirická část práce posloužila k realizaci čtyř základních cílů. Za hlavní z nich lze považovat identifikaci a zhodnocení názorů zvolených...
|
|
|
Vnímání mouřenínů v alžbětinské Anglii
Bielková, Andrea ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Text předložené práce se věnuje vnímání afrického obyvatelstva v alžbětinské Anglii. Práce se pokouší osvětlit společenský kontext, v jehož rámci se obraz Afričana, člověka s tmavou pletí, jako specifického Jiného vyvíjel. Práce si klade následující hlavní otázky: jaké významné celospolečenské fenomény měly zásadní vliv na formování a transformaci obrazu Jiného a v jaký výsledný obraz výše uvedené vlivy vyústily; zda a jak se tyto faktory projevily v prezentaci prostřednictvím lidové kultury. Pramennou základnu analýzy tvoří především cestopisná tvorba a dramatická produkce daného období. Klíčová slova: Alžběta I.; mouřeníni; černoši; cestopisy; George Best; Richard Hakluyt; alžbětinské drama; Othello; Kupec benátský; Bitva o Alcazar; Nadvláda chtíče; Titus Andronicus; Maroko; Berbérie
|
|
|
Cesty za poznáním v době českého humanismu
ANDERLOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá čtyřmi cestopisnými díly z období českého humanismu. Díla byla vybrána na základě jejich literární kvality, která je hodnocena v publikacích zabývajících se starší českou literaturou a kterou v této práci taktéž posoudíme. Dalším aspektem jejich výběru byly lokality, do nichž se autoři vydali. Analyzovanými díly jsou Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa od Václava Šaška z Bířkova, Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny od Oldřicha Prefáta, Cesta Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a na Pecce od Kryštof Haranta a Příhody Václava Vratislava z Mitrovic od Václava Vratislava z Mitrovic. Cestopis Václav Šaška byl vybrán kvůli množství evropských měst, jež navštívil, a také kvůli době jeho vzniku. Díla Kryštofa Haranta a Oldřicha Prefáta jsme zvolili kvůli shodnému výběru cílové lokality a jejich možné komparaci s tím, že Harantovu Cestu uvádíme jako první díky obsáhlejším popisům a prodloužené trase putování. Cestopis Václava Vratislava z Mitrovic byl zařazen kvůli rozdílnému cíli cesty a také kvůli odlišné stylistické výstavbě díla. Nejprve si vymezíme pojem cestopis a uvedeme jeho vývoj, stručně se seznámíme s autory vybraných cestopisů, a poté se již věnujeme jejich dílům. Zmapujeme vykonané cesty, přiblížíme si lokality, jež autoři navštívili, poznáme tehdejší zvyky, tradice a obyvatele daných zemí a vše zasadíme do historického kontextu. Cílem práce není stanovit nejhodnotnější cestopis, ale vytyčit specifika každého jednotlivého díla a zjistit, v čem se shodují a v čem se naopak liší.
|
host ::
RSS.