|
|
Učitel na cestách v první třetině 20. století
Jurčíčková, Romana ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Práce pojednává o cestování středoškolských učitelů do zahraničí v první třetině 20. století. Hlavním tématem jsou konkrétní cesty učitelů, což zahrnuje výběr země, kterou chtěli navštívit, motivy, průběh cest, a v neposlední řadě výstupy, nebo-li využití získaných vědomostí ve výuce. Zaměření učitelů na přírodovědné, humanitní nebo odborné předměty ovlivňovalo výběr cílové země a jejího dalšího poznávání, proto jsou zde pedagogové rozděleni dle těchto kritérií do tří skupin. Na základě článků a zpráv, které učitelé o cestách zanechali, je pozornost zaměřena mimo jiné i na tato témata: každodennost, místní obyvatelé nebo čeští krajané. Pedagogové si rovněž všímali zahraničních škol a porovnávali je se školami českými. V menší míře se práce věnuje obecně možnostmi cestování v této době, rozvojem dopravy a cestovního ruchu, který přispěl k většímu zájmu lidí o poznávání cizích zemí.
|
|
|
Barbora Markéta Eliášová a obraz Japonska v české společnosti ve dvacátých letech 20. století
Jurčíčková, Romana ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Práce pojednává o českých cestovatelích do Japonska, kteří své výpravy podnikli na počátku 20. století a po návratu do vlasti o nich vydali svědectví ve formě cestopisu. Z tohoto pohledu je pozornost zaměřena především k osobě Barbory Markéty Eliášové, která jakožto první žena nejenže samostatně podnikla cestu kolem světa, ale v Japonsku strávila několik let a dokonale poznala tamější život. Na základě literárního díla cestovatelů je pak poukázáno na to, že svým spoluobčanům doma předkládali obraz Japonska jako modernizující se země, která si ale přese všechno stále zachovávala ráz tradiční společnosti a kultury. V menší míře se pak práce zabývá politickými a obchodními styky mezi Japonskem a samostatným Československem po roce 1918. Vztahy mezi oběma zeměmi se rozvíjely díky kontaktům českých legionářů a japonských vojáků bojujících společně na Sibiři proti bolševikům. Završeny pak byly vznikem československého vyslanectví v Tokiu.
|
|
|
Učitel na cestách v první třetině 20. století
Jurčíčková, Romana ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Práce pojednává o cestování středoškolských učitelů do zahraničí v první třetině 20. století. Hlavním tématem jsou konkrétní cesty učitelů, což zahrnuje výběr země, kterou chtěli navštívit, motivy, průběh cest, a v neposlední řadě výstupy, nebo-li využití získaných vědomostí ve výuce. Zaměření učitelů na přírodovědné, humanitní nebo odborné předměty ovlivňovalo výběr cílové země a jejího dalšího poznávání, proto jsou zde pedagogové rozděleni dle těchto kritérií do tří skupin. Na základě článků a zpráv, které učitelé o cestách zanechali, je pozornost zaměřena mimo jiné i na tato témata: každodennost, místní obyvatelé nebo čeští krajané. Pedagogové si rovněž všímali zahraničních škol a porovnávali je se školami českými. V menší míře se práce věnuje obecně možnostmi cestování v této době, rozvojem dopravy a cestovního ruchu, který přispěl k většímu zájmu lidí o poznávání cizích zemí.
|
|
|
Barbora Markéta Eliášová a obraz Japonska v české společnosti ve dvacátých letech 20. století
Jurčíčková, Romana ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Práce pojednává o českých cestovatelích do Japonska, kteří své výpravy podnikli na počátku 20. století a po návratu do vlasti o nich vydali svědectví ve formě cestopisu. Z tohoto pohledu je pozornost zaměřena především k osobě Barbory Markéty Eliášové, která jakožto první žena nejenže samostatně podnikla cestu kolem světa, ale v Japonsku strávila několik let a dokonale poznala tamější život. Na základě literárního díla cestovatelů je pak poukázáno na to, že svým spoluobčanům doma předkládali obraz Japonska jako modernizující se země, která si ale přese všechno stále zachovávala ráz tradiční společnosti a kultury. V menší míře se pak práce zabývá politickými a obchodními styky mezi Japonskem a samostatným Československem po roce 1918. Vztahy mezi oběma zeměmi se rozvíjely díky kontaktům českých legionářů a japonských vojáků bojujících společně na Sibiři proti bolševikům. Završeny pak byly vznikem československého vyslanectví v Tokiu.
|
host ::
RSS.