|
|
Zásady komplexní fyzioterapie u pacienta s roztroušenou mozkomíšní sklerózou v průběhu klinického průběhu onemocnění
HODÁČOVÁ, Barbora
Tématem bakalářské práce jsou zásady komplexní fyzioterapie u pacienta s roztroušenou mozkomíšní sklerózou v kontextu klinického průběhu onemocnění. Cílem práce bylo podat komplexní pohled na dané onemocnění, od diagnostiky až po léčbu, kde jsem se zaměřila na možnosti fyzioterapie na neurofyziologickém podkladě. Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění, na které v současné době stále neexistuje kauzální léčba. Jelikož v prvních letech od diagnostiky bývají pacienti často bez klinických příznaků, mají představu, že s dlouhodobou léčbou nemusí spěchat. Bylo však prokázáno, že jedinou prevencí trvalého neurologického postižení je včasná diagnostika a téměř okamžité zahájení léčby, jehož nedílnou součástí je fyzioterapie. Společně s farmakoterapií a režimovými opatřeními dávají pacientům možnost udržet si kvalitní život. Praktická část této práce byla zpracována jako kvalitativní výzkum formou tří kazuistik. Metod získávání účelových dat bylo použito více, první byla analýza celé zdravotnické dokumentace, poté následoval rozhovor s pacientem a odebrání kompletní anamnézy, a nakonec byl provedeno kineziologické vyšetření. Pro zhodnocení výsledků čtyřměsíční terapie byl proveden výstupní kineziologický rozbor, který byl porovnán se vstupním. Z výsledků výzkumu bylo patrné, že největší význam v rehabilitační péči mají terapie na neurofyziologickém podkladě. Protože všichni tři pacienti měli potíže s titubací ve stoje, byla terapie z určité části směřována na balanční trénink s využitím senzomotorické stimulace. Subjektivně pacienti hodnotili tento koncept jako nejpřínosnější. Jelikož byla terapie zaměřená komplexně na všechny klinické příznaky, odnesli si pacienti nejen možnosti nového cvičení, ale také edukaci o správných pohybových stereotypech při běžných denních činnostech za účelem zlepšení celkového zdravotního stavu. Bakalářská práce může posloužit jako inspirace pro fyzioterapeuty, co všechno je možné využít u pacientů s roztroušenou sklerózou a jak v rehabilitaci postupovat.
|
|
|
Cirkadiánní změny cholinergního systému v různých oblastech centrální nervové soustavy
Křížová, Monika ; Mysliveček, Jaromír (vedoucí práce) ; Jakubík, Jan (oponent)
Muskarinové acetylcholinové receptory typu 4 jsou jedním z pěti podtypů metabotropních muskarinových receptorů, jejichž vyřazení u myších samic vedlo k narušení biorytmu reprezentovaného lokomocí. V této diplomové práci jsme se pokusili určit biorytmickou aktivitu vybraných komponent cholinergního systému ve strukturách centrální nervové soustavy, jež se pravděpodobně účastní regulace cirkadiánní lokomoční aktivity. Těmito zvolenými strukturami byla oblast striata, motorický kortex, thalamus, intergenikulátní lístek, subparaventrikulární zóna a posteriorní hypotalamická oblast. Na samicích myší běžného typu a samicích myší s vyřazenými M4 receptory jsme za pomoci autoradiografie sledovali změny denzity muskarinových receptorů v průběhu dne. V oblasti striata, motorického kortexu a thalamu byla také autoradiografií měřena denzita muskarinových receptorů typu 1 a za využití Ellmanovy metody i aktivita acetyl- a butyrylcholinesteráz. Ve všech námi vybraných strukturách byly zaznamenány rytmické oscilace denzity muskarinových receptorů u obou typů myší. Jako hlavní mozková struktura zodpovědná za rozdílnosti v biologickém rytmu myší běžného typu a myší bez M4 receptorů byla určena oblast striata a motorického kortexu, kde bylo procentuální zastoupení M4 receptorů nejvyšší. Denní oscilace rovněž...
|
|
|
Význam jednotlivých částí CNS při vniku závislosti na opioidech
Vyvadilová, Tereza ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent)
Opioidy se v lékařství používají jako nejsilnější léky proti bolesti. Mechanismus jejich účinku je dán prostřednictvím vazby na opioidní receptory, které se nacházejí v centrálním nervovém systému a periferní nervové soustavě. Opioidy mají vysoký potenciál pro vznik závislosti. Psychická složka závislosti se vyznačuje ztrátou kontroly nad užíváním a nutkavou touhou opatřit si návykovou látku s cílem dosáhnout určitého psychického stavu. Somatickou součástí je vzestup tolerance, která se projevuje nutností zvyšování dávek k dosažení požadovaného účinku. V této bakalářské práci jsou shrnuty poznatky o jednotlivých částech centrální nervové soustavy, které se podílí na vzniku závislosti, což jsou ventrální tegmentální oblast, nucleus accumbens, locus coeruleus, ventrální pallidum a amygdala. Zdá se, že hlavní úlohu ve vzniku závislosti hraje mesolimbický systém odměny, který souvisí se zvýšeným uvolňováním dopaminu, což má za následek povzbuzení centra odměny.
|
|
|
Úloha M4 muskarinových receptorů v centrální nervové soustavě
Křížová, Monika ; Mysliveček, Jaromír (vedoucí práce) ; Slepička, Jakub (oponent)
Muskarinové receptory typu 4 jsou jedním z pěti podtypů muskarinových receptorů, které patří spolu s receptory nikotinového typu mezi tzv. cholinergní receptory. Po aktivaci receptoru vyvolané vazbou acetylcholinu dochází k přenosu signálu do buňky prostřednictvím G-proteinů umístěných na plazmatické membráně, kdy muskarinové receptory typu 4 jsou spřaženy s Gi/o proteiny. Receptory M4 se stejně jako ostatní podtypy muskarinových receptorů vyskytují v centrální i periferní nervové soustavě. V centrální nervové soustavě je jejich výskyt nejvýraznější v oblasti striata a hipokampu. M4 receptory mají celou řadu regulačních funkcí, z nichž nejvýznamnější je pravděpodobně jejich vliv na lokomoci skrze dopaminergní systém ve striatu. Muskarinové receptory typu 4 se účastní i celé řady behaviorálních a kognitivních dějů, díky čemuž jsou zkoumány jako potenciální cíl pro léčbu duševních onemocnění. Klíčová slova: muskarinové receptory, M4 muskarinové receptory, GPCRs, cholinergní systém, centrální nervová soustava
|
|
|
Úloha M4 muskarinových receptorů v centrální nervové soustavě
Křížová, Monika ; Mysliveček, Jaromír (vedoucí práce) ; Slepička, Jakub (oponent)
Muskarinové receptory typu 4 jsou jedním z pěti podtypů muskarinových receptorů, které patří spolu s receptory nikotinového typu mezi tzv. cholinergní receptory. Po aktivaci receptoru vyvolané vazbou acetylcholinu dochází k přenosu signálu do buňky prostřednictvím G-proteinů umístěných na plazmatické membráně, kdy muskarinové receptory typu 4 jsou spřaženy s Gi/o proteiny. Receptory M4 se stejně jako ostatní podtypy muskarinových receptorů vyskytují v centrální i periferní nervové soustavě. V centrální nervové soustavě je jejich výskyt nejvýraznější v oblasti striata a hipokampu. M4 receptory mají celou řadu regulačních funkcí, z nichž nejvýznamnější je pravděpodobně jejich vliv na lokomoci skrze dopaminergní systém ve striatu. Muskarinové receptory typu 4 se účastní i celé řady behaviorálních a kognitivních dějů, díky čemuž jsou zkoumány jako potenciální cíl pro léčbu duševních onemocnění. Klíčová slova: muskarinové receptory, M4 muskarinové receptory, GPCRs, cholinergní systém, centrální nervová soustava
|
|
|
Biologické změny CNS po traumatech
Maulenová, Kristýna ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Tato práce se zaměřuje na traumatická poranění mozku a jejich negativní dopad na mozek jako celek i jednotlivé mozkové struktury. První dvě kapitoly teoretické části shrnují informace o anatomii a funkcích centrální nervové soustavy a nejčastější příčiny traumat a jejich charakteristiku. Stěžejní bod práce tvoří psychické následky traumat, jež jsou členěny dle mozkového laloku, který se hlavní měrou podílí na klinickém projevu poškozených funkcí. Práce dále shrnuje oblasti neurodiagnostiky a uvádí některé konkrétní metody využívané při práci s pacienty po traumatech. Poslední kapitola teoretické části se zabývá možnostmi a příklady neurorehabilitace i faktory, jež se podílí na prognóze posttraumatického stavu. Část této kapitoly se rovněž věnuje plasticitě mozku. Poslední dvě kapitoly odkazují na další doporučenou literaturu. Empirická část podává návrh výzkumu změn zapojených mozkových částí u pacientů po traumatických poraněních mozku při rozpoznávání emocí vyjádřených obličejem pomocí Ekmanova testu rozpoznání emocí a zobrazovací metodou SPECT. Klíčová slova: Centrální nervová soustava, mozkové laloky, neurodiagnostika, psychické následky, rozpoznání emocí, traumatické poranění mozku
|
|
|
Role of glial cells in the immune response of mice infected by neurotropic fluke Trichobilharzia regenti
Macháček, Tomáš ; Panská, Lucie (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Centrální nervová soustava (CNS) může být napadena celou řadou cizopasníků, včetně parazitických helmintů. Imunitní odpověď hostitele zahrnuje při těchto infekcích nejenom účast periferních leukocytů, ale mohou se na ní podílet i astrocyty a mikroglie, rezidentní gliové buňky CNS. Aktivace astrocytů a mikroglií byla v poslední době potvrzena i při infekci myších hostitelů neurotropní ptačí motolicí Trichobilharzia regenti (Digenea: Schistosomatidae), pro niž savci představují náhodné hostitele. Parazit v nich nedospívá a vyvolává v CNS rozvoj zánětlivé odpovědi, která se může podílet na jeho destrukci. Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit na základě in vitro experimentů možnou úlohu astrocytů a mikroglií v imunitní odpovědi myší proti motolici T. regenti. Za tímto účelem byly zavedeny postupy pro přípravu primárních kultur myších astrocytů a mikroglií a tyto buňky byly následně stimulovány antigeny T. regenti (homogenátem transformovaných cerkárií a rekombinantními katepsiny B1.1 a B2). Následně byla v těchto kulturách vyhodnocována produkce oxidu dusnatého a vybraných prozánětlivých cytokinů (IL-1 beta, IL-6, TNF-alfa). Získané výsledky ukázaly, že in vitro stimulované astrocyty a mikroglie zvyšují produkci oxidu dusnatého, IL-6 a TNF-alfa. Taková odpověď může mít vliv na průběh infekce in...
|
|
|
The effect of hypothermia on outcome and neurologic injury after prolonged cardiac arrest treated by emergency preservation and delayed resuscitation
Drábek, Tomáš ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Hess, Ladislav (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
6 Souhrn: Úspěšnost resuscitace obětí srdeční zástavy je stále neuspokojivá. Srdeční zástava způsobená traumatem a následným vykrvácením má za použití konvenčních technik resuscitace velmi špatnou prognózu. Většina těchto pacientů umírá přímo na místě, přestože poranění by mohla být při patřičném vybavení chirurgicky ošetřitelná. Emergency Preservation and Resuscitation (EPR) je nová resuscitační metoda, která využívá masivní infuze ledové tekutiny do tepenného řečiště k navození hypotermie jako hlavního ochranného mechanismu (Emergency Preservation). Navozená hypotermie pro období srdeční zástavy umožňuje získat čas pro převoz raněného do zdravotnického zařízení. Po chirurgické kontrole krvácení je odložená resuscitace následně zahájena s využitím mimotělního oběhu (Resuscitation), obdobně jako je tomu v srdeční chirugii. Ve výzkumu jsme nejprve využívali model na psu, který nejlépe odpovídá klinické praxi. Zjistili jsme, že hloubka hypotermie koreluje s dobou zástavy, po níž je ještě možné docílit příznivého neurologického výsledku. Co nejčasnější navození hypotermie po nastalé zástavě je spojeno s příznivějšími výsledky. Úloha léků se jeví jako omezená. Prodloužená doba krvácení před zástavou není překážkou úspěchu EPR. Krevní deriváty a energetické substráty mohou mít kladný vliv. V nově vyvinutém...
|
|
|
Význam jednotlivých částí CNS při vniku závislosti na opioidech
Vyvadilová, Tereza ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent)
Opioidy se v lékařství používají jako nejsilnější léky proti bolesti. Mechanismus jejich účinku je dán prostřednictvím vazby na opioidní receptory, které se nacházejí v centrálním nervovém systému a periferní nervové soustavě. Opioidy mají vysoký potenciál pro vznik závislosti. Psychická složka závislosti se vyznačuje ztrátou kontroly nad užíváním a nutkavou touhou opatřit si návykovou látku s cílem dosáhnout určitého psychického stavu. Somatickou součástí je vzestup tolerance, která se projevuje nutností zvyšování dávek k dosažení požadovaného účinku. V této bakalářské práci jsou shrnuty poznatky o jednotlivých částech centrální nervové soustavy, které se podílí na vzniku závislosti, což jsou ventrální tegmentální oblast, nucleus accumbens, locus coeruleus, ventrální pallidum a amygdala. Zdá se, že hlavní úlohu ve vzniku závislosti hraje mesolimbický systém odměny, který souvisí se zvýšeným uvolňováním dopaminu, což má za následek povzbuzení centra odměny.
|
|
|
Inhibitory axonální regenerace a jejich význam pro neuroplasticitu, chování a paměť
Vojtěchová, Iveta ; Petrásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Centrální nervová soustava vyšších obratlovců, na rozdíl od periferní, neregeneruje. Příčinou je především přítomnost řady růstových inhibitorů produkovaných gliovou jizvou a oligodendrocyty, z nichž nejdůležitější jsou MAG (myelin-associated glycoprotein), OMgp (oligodendrocyte-myelin glycoprotein) a především Nogo protein. Nogo-A je jednou ze tří izoforem Nogo poteinu vyskytující se primárně v mozku a míše, kde v dospělosti způsobuje degradaci růstových kuželů, inhibuje růst neuritů, omezuje neuroplasticitu a znemožňuje regeneraci poraněných axonů. Pro příjem signálu slouží Nogo receptorový komplex, na něj navazující signální dráha pak způsobuje destabilizaci aktinových vláken. Existují ale i další receptory pro Nogo-A, například PirB receptor. Během vývoje je Nogo-A exprimován ve velké míře neurony, v dospělosti jsou však hlavními producenty oligodendrocyty. Je pozoruhodné, že neuronální exprese Nogo-A po narození neklesá ve strukturách s vysokou plasticitou. Mezi ně patří také hipokampus, který je významný zejména pro prostorové učení a paměť. V něm Nogo-A udržuje rovnováhu mezi synaptickou plasticitou a stabilitou a omezuje dlouhodobou potenciaci. Tato bakalářská práce proto kromě výše zmíněného dále představuje některé behaviorální metody použité ke studiu učení a paměti u Nogo deficientních modelů a...
|
host ::
RSS.