|
|
Antický hudební mýtus a jeho responze ve středoškolské hudební výchově
Kozel, David
Disertační práce se zabývá vlivem mytologie na hudbu. Antický mýtus s hudebními prvky je chápán jako inspirační podnět pro hudební kompozice s důrazem na instrumentální programní hudbu, hudební impresionismus a hudbu 20. století. Zohledněna je také hudebně historiografická dimenze tématu. Interpretace mýtu v hudbě je provedena pomocí teorie archetypů Carla Gustava Junga a modifikované sémantické analýzy. Důležitou součástí práce je aplikace problematiky jednotného celku mytologie, archetypů a hudby v oblasti hudební pedagogiky. V první kapitole teoreticky zkoumáme možnosti interakcí mezi mýtem a hudbou, přibližujeme archetypální teorii, definujeme možné způsoby chápání hudebních archetypů a jejich využití při interpretaci hudebního díla. Druhá kapitola se věnuje antickým mýtům o Apollónovi, Dionýsovi, Orfeovi, Pánovi a Sirénám, shrnuje různé verze mytologických příběhů a interpretuje je archetypálně. Třetí kapitola sleduje vybrané mytologické motivy v historické perspektivě jako náměty hudebních skladeb. Čtvrtá kapitola přináší tři archetypální, sémantické analýzy a interpretace skladeb Igora Stravinského (Orpheus), Vítězslava Nováka (Pan) a Clauda Debussyho (Sirènes). Závěrečná kapitola je teoretickou pedagogickou responzí všech zmíněných problémových okruhů s praktickými aplikacemi se zaměřením...
|
|
|
Analýza genderových archetypů v knize Women Who Run With the Wolves
Karasová, Teresa ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (oponent)
V této diplomové práci se zabývám genderovou analýzou knihy Women Who Run With the Wolves, jejíž autorkou je Clarissa Pincola Estés. Tato kniha v sobě podle mého názoru zahrnuje potenciál využití jak pro studijní účely, tak pro běžný život, neboť se jedná o interpretační esejistiku, stojící na pomezí odborného textu a beletrie. Ve své diplomové práci vycházím především z teorií Annis Pratt, Pam Morris a Judith Fetterley. Jelikož zde Estés klade velkou pozornost na význam archetypů, využívám právě těchto klíčových teoretických konceptů, které nejprve interpretuji v teoretické části a následně na ně zaměřuji stěžejní pozornost i v analytické části této diplomové práce. Estés je značně ovlivněna analytickou psychologií Carla Gustava Junga, proto se v analytické části práce zaměřuji na to, v čem Jungovo klasické pojetí reprodukuje a které koncepty naopak pojímá subverzivně. Současně se snažím poukázat na to, v čem se přístup Estés shoduje, či naopak rozchází s dalšími autorkami, zabývajícími se archetypální problematikou. Zároveň se zde zabývám identifikováním dalších konceptů, převážně feministických teorií, které diskurs textu ovlivnily. Cílem práce není literární analýza jednotlivých příběhů, nýbrž kritické zhodnocení toho, jak tyto příběhy interpretuje autorka knihy a jaký přikládá význam...
|
|
|
Pollock a Jung
Dvořáková, Simona ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Na příkladu Jacksona Pollocka ve vztahu k analytické psychologii Carla Gustava Junga zkoumám použití Jungova symbolického slovníku reprezentujícího archetypy kolektivního nevědomí. Od úvodní části kontextu doby přecházím k objasnění pojmu nevědomí a klíčových psychologických aspektů, jejichž porozumnění hraje zásadní roli pro možnou interpretaci některých z Pollockových raných děl. Poukáži, že nejen psychoterapie, kterou poprvé podstoupil v roce 1938, ale i jeho hlubší zájem o psychologii překračují požadavky na vlastní léčbu a vytvořily elementy jeho osobní ikonografie. Je to patrné od roku 1941, kdy začínají být jeho práce bohatěji vrstvené v imaginaci. Podle Jungových principů se jeho zájem zároveň soustřeďuje k mýtu a kultuře raných civilizací - asyrské, egyptské, mayské a dalšímu před-kolumbijskému umění. K rozšíření jeho nevědomého symbolismu docházelo skrze teorie Johna Grahama, nebo znalosti "Modern Man" literatury Josepha Campbella nebo Harvey Fergussona. V závěru se zabývám otázkou aplikace Pollockových zkušeností z psychoanalýzy na vizuální jazyk jeho uměleckého díla. Snažím se nalézt odpověď; do jaké míry je možné prokázat objektivnost psychoanalytického výkladu jeho užité symboliky, za přítomnosti dalších vlivů a zároveň neopomenout skutečnou podstatu předmětu jeho umělecké praxe. Powered by...
|
|
|
Osudové ženy v beletrii Ladislava Klímy : genderové archetypy v dílech Utrpení knížete Sternenhocha a Slavná Nemesis
Veselá, Blanka ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Kalivodová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce je literární analýzou, která pojednává o genderových archetypech ve dvou obsáhlejších beletristických dílech Ladislava Klímy, které jím byly upraveny do definitivní podoby: Utrpení knížete Sternenhocha a Slavná Nemesis. Metodologická a teoretická část práce problematizuje otázku literárního kánonu, obhajuje feministickou kritiku jako legitimní přístup k textu, ohlíží se za poměrně krátkou historií užití genderu jako analytické kategorie a představuje metodu vzdorného čtení. Reflektuje rovněž inspirační zdroj Klímovy tvorby, kterým je filosofie Friedricha Nietzsche, s důrazem na genderové aspekty. Za pomoci dnes již klasických feministických textů, prací o literární teorii a také děl, která jsou stěžejní pro (nejen feministický) rozbor (nejen literárních) archetypů, identifikuje (především) ženské literární postavy s některými z tradičních (i méně obvyklých) archetypů - matkou, čarodějnicí, bohyní spravedlnosti a osudu, kolaborantkou, a dalšími. Kromě archetypů se práce okrajově zabývá také jinými genderovými (literárními) aspekty, například problematikou stereotypně zobrazovaného ženství a mužství, pojímáním žen jako kapitálu, jejich spojením s přírodou nebo ženskou sexualitou, která je stále mnohdy analyzována na základě psychoanalytické teorie Sigmunda Freuda. Klíčová slova:...
|
|
|
Antický hudební mýtus a jeho responze ve středoškolské hudební výchově
Kozel, David
Disertační práce se zabývá vlivem mytologie na hudbu. Antický mýtus s hudebními prvky je chápán jako inspirační podnět pro hudební kompozice s důrazem na instrumentální programní hudbu, hudební impresionismus a hudbu 20. století. Zohledněna je také hudebně historiografická dimenze tématu. Interpretace mýtu v hudbě je provedena pomocí teorie archetypů Carla Gustava Junga a modifikované sémantické analýzy. Důležitou součástí práce je aplikace problematiky jednotného celku mytologie, archetypů a hudby v oblasti hudební pedagogiky. V první kapitole teoreticky zkoumáme možnosti interakcí mezi mýtem a hudbou, přibližujeme archetypální teorii, definujeme možné způsoby chápání hudebních archetypů a jejich využití při interpretaci hudebního díla. Druhá kapitola se věnuje antickým mýtům o Apollónovi, Dionýsovi, Orfeovi, Pánovi a Sirénám, shrnuje různé verze mytologických příběhů a interpretuje je archetypálně. Třetí kapitola sleduje vybrané mytologické motivy v historické perspektivě jako náměty hudebních skladeb. Čtvrtá kapitola přináší tři archetypální, sémantické analýzy a interpretace skladeb Igora Stravinského (Orpheus), Vítězslava Nováka (Pan) a Clauda Debussyho (Sirènes). Závěrečná kapitola je teoretickou pedagogickou responzí všech zmíněných problémových okruhů s praktickými aplikacemi se zaměřením...
|
|
|
Porovnávání pohledu na člověka u Karla Marxe, Sigmunda Freuda a jejich následovníků
Havel, Jan ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Cílem této práce je porovnat různé pohledy na člověka, a to především ze dvou různých stran. Totiž ze strany Karla Marxe a ze strany Sigmunda Freuda. V čem se přesně jejich způsob definice člověka, jeho chování i jeho uvažování liší a v čem jsou si podobní? Jakým způsobem se dále vyvíjely jejich myšlenky u dalších autorů a kam je tento jejich posun zavedl? Je možné vyhledat u jejich následovníků podobné znaky? To jsou dvě otázky, které se tato práce pokusí zodpovědět. Zároveň by chtěla tato práce vytvořit nový smysluplně strukturovaný pramen sekundární literatury, zabývající se pohledem na člověka u jednotlivých zvolených autorů.
|
|
|
Teoretická východiska a jejich reprezentace v surrealistické tvorbě Vítězslava Nezvala
SVOBODA, Tomáš
Období vzniku Surrealistické skupiny v Československé republice a období, v němž tvořil svá surrealistická díla Vítězslav Nezval, mělo několik teoretických opěrných bodů v psychologii a filozofii. Cílem diplomové práce bude tato východiska pojmenovat a interpretovat v souvislosti s Nezvalovou surrealistickou tvorbou. Při psaní budu jako zdroj využívat primární literaturu beletristickou a teoretickou, a také dobový tisk s publikacemi týkající se surrealismu.
|
|
|
Mýtus a sen.
NOVÁKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zaměřuje na rozbor symbolického a archetypálního rozměru antického mýtu, biblického příběhu a pohádky. Věnuje se zároveň výkladu snů, které jsou v daných artefaktech explicitně zmíněny. První část práce je věnována vymezení teoretických východisek se zřetelem na práci se sny ve freudiánské a jungiánské psychoterapii. Hlavní část se věnuje výkladu a srovnání literárních artefaktů a snů v nich obsažených.
|
host ::
RSS.