|
|
Vliv západních myslitelů na Sunjatsena, jeho politickou filozofii a praxi
Mališ, Jan ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Cílem této práce je poukázat na vlivy hlavních západních myslitelů na Sunjatsena, kteří autoři měli jak velký vliv, a jak na sebe různé vlivy od různých autorů působí. Práce začíná, tedy hned po úvodu, stručným shrnutím Sunjatsenova života, s důrazem na možné vlivy z jakéhokoli úhlu. Dále se práce přesouvá na hlavní část, kterou jsou samotné vlivy, rozdělené na dvě části. Tou první jsou vlivy širší, tedy vlivy autorů, podnětů nebo prostředí, které neměli vliv tak velký, jako čtyři hlavní autoři, ale stále stojí za samotnou podkapitolu v práci. V těchto kapitolách je analyzován Mill, Rousseau, Lincoln, a poté vliv Japonska a území s britských vlivem. V části druhé pak jde o autory hlavní, kterými jsou Montesquieu, George, Kropotkin a Marx. Práce je poté ukončena shrnutím hlavních poznatků, krátkou rekapitulací práce a celkově závěrečnými myšlenkami k práci.
|
|
|
Demokracie je agon: k Machiavelliho populistickému republikanismu
Bíba, Jan ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent) ; Velek, Josef (oponent)
Tématem předkládané práce je vztah agonismu a demokracie. Práce se snaží obhájit tezi, že určité problematické aspekty současných liberálních demokracií nemají svůj původ pouze ve změně sociálních podmínek (objevení se masové demokracie, nárůst komplexnosti moderních společností), které učinily původní demokratické ideály nerealizovatelnými, ale že jejich původ spočívá v zapomenutí na agon. Tento agon je chápán jako konstitutivní rys demokratické společnosti a jeho zapomenutí je v práci chápáno jako nikoli náhodné. Tuto tezi se snažím obhájit prostřednictvím výkladu dialogu mezi populistickým republikanismem (Machiavelli) a republikanismem elitářským (Guicciardini) jako zdrojů moderní demokratické tradice. Práce ukazuje, že v Machiavelliho politické teorii jsou přítomny dva druhy agonu - agon pragmatický, jehož podstatou je konflikt jako základní forma sociální koheze, a agon strategický, jehož podstatou je troufalé egalitářství, jímž se občané druhého řádu domáhají rovnosti na občanech prvního řádu - a že jejich vzájemná kombinace tvoří nejenom osu Machiavelliho pojetí politična ale i svobodné republiky a demokracie. Proti tomuto pojetí je postaven rozbor Guicciardiniho elitářského republikanismu. Tento rozbor ukazuje, jednak jakým způsobem je požadavek rovnosti strategického agonu falšován a nahrazován...
|
|
|
Komparace neoklasické a keynesiánské ekonomie v oblasti nezaměstnanosti
Vinterová, Michaela ; Janíčko, Martin (vedoucí práce)
Abstrakt Cílem mé práce je podrobně popsat a uvést zásadní rozdíly v chápání příčin vzniku nezaměstnanosti v neoklasickém a keynesiánském pojetí. V části první popisuji základní poznatky neoklasického pojetí a provádím podrobný rozbor jejich pohledů na příčiny nezaměstnanosti vycházející z tzv. Cambridgeské větve neoklasické ekonomie. Zde se též zaměřuji na předpoklady této teorie a na posouzení z toho plynoucích konsekvencí pro trh práce.V druhé části bych chtěla podrobně prezentovat teorii vzniku nezaměstnanosti, jak ji chápe John Maynard Keynes vycházejíce zejména z Obecné teorie zaměstnanosti, úroku a peněz. V této souvislosti bych chtěl zejména uvést na základě jakých fundamentů svou teorii formuluje, jaké další okolnosti bere v úvahu a současně také uvést, jaké důsledky v této oblasti jeho teorie přináší.V třetí části bych oba pohledy chtěla srovnat za pomoci nalézání styčných ploch a rozdíl obou těchto teorií.
|
host ::
RSS.