|
|
Léčba vysokoprůtokovým nosním kyslíkem jako alternativa umělé plicní ventilace u COVID+ pacientů v intenzivní péči
Čermáková, Radka ; Juřena, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ďásková, Pavla (oponent)
Klíčová slova: Oxygenoterapie; Umělá plicní ventilace; Highflow; Covid 19; Léčba respiračního onemocnění Diplomová práce se zabývá podpůrnými respiračními, ventilačními a neinvazivními technikami dechové podpory, které souvisejí s celosvětovou pandemií Covid-19, která v období 2020-- 2021 ovlivnila život mnoha lidem. Během této pandemie se v nemocnicích rozmohla terapie vysokoprůtokovým nosním kyslíkem (Highflow) jakožto možné alternativy umělé plicní ventilace u Covid pozitivních pacientů. Práce se zabývá problematikou přístroje highflow, jakou s ním mají sestry zkušenost a zda může být alternativou umělé plicní ventilace u Covid pozitivních pacientů v intenzivní péči. V teoretické části jsou charakterizována témata, jako oxygenoterapie, umělá plicní ventilace, highflow, Covid-19, léčba respiračního onemocnění a Hacor score. Empirická část vyplývá ze dvou provedených kvantitativních výzkumů. V prvním kvantitativním šetření bylo cílem zjistit, zda jsou sestry srozuměné s přístrojem highflow, jejím principem a užíváním a zda se jim dostalo dostatečného školení k tomuto přístroji. V druhém kvantitativním šetření, kde bylo cílem znázorněním ventilačních režimů u všech hospitalizovaných pacientů, kteří podstoupili terapii na umělé plicní ventilaci či highflow, zjistit, zda je highflow alternativou...
|
|
|
Duchovní péče o seniory v Diakonii v kontextu koronavirové pandemie
MALÍŠKOVÁ, Sandra
Bakalářská práce je zaměřena na téma duchovní péče o seniory v době koronavirové pandemie. Práce je teoreticky zaměřena s cílem popsat a zjistit význam spirituality v oblasti sociální práce. V mé práci popisuji dostupné poznatky týkající se seniorů a pandemie covidu 19, jak tato pandemie poznamenala a ovlivnila život seniorů. Dále je práce zaměřena na problematiku stáří a stárnutí a vliv duchovní péče o seniory v době této pandemie.
|
|
|
Dopad pandemie koronaviru na psychický stav plavců staršího školního věku
Hrabíková, Zuzana ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Suchý, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce je zhodnotit, jak pandemie koronaviru ovlivnila psychický stav plavců, kteří se nemohli účastnit pravidelných tréninků. Současně je zjišťováno, jakými způsoby se jedinci s danou situací vyrovnávali a jak jinak kompenzovali plavecký trénink. V práci je rovněž zkoumáno, zda je rozdíl ve vnímání a zvládání dané situace mezi dívkami a chlapci. Pro praktickou část je zvolena metoda formou dotazníku, díky kterému jsem zpracovávala a shromažďovala potřebná data. Dotazníky byly rozdány v plaveckém oddíle, a to mezi samotné sportovce. Data, která byla během výzkumu nasbírána, byla následně vyhodnocena podle jednotlivých kategorií a poté byly vyvozeny závěry. Tato diplomová práce by mohla být přínosem pro trenéry a především plavce, kteří z jakéhokoli důvodu nemohou nějaké období navštěvovat plavecký bazén, ale přitom mohou pokračovat ve sportovní přípravě. Vypracováním jsem zjistila mnoho nových poznatků a rovněž si ověřila své poznatky, které jsem načerpala vlastní praxí. Klíčová slova: plavání, Covid-19, starší školní věk, emoce
|
|
|
Práce zdravotnického záchranáře z pohledu pacientů
PETRLÁK, Jakub
Na začátku bakalářské práce okrajově zmiňuji historii zdravotnických záchranných služeb. V další části se věnuji vzdělávání zdravotnického záchranáře a možnostem dalšího vzdělávání, ať navazujícímu magisterskému nebo specializaci po ukončení studia na vysoké škole. V neposlední řadě také zmiňuji jednotlivé charakterové vlastnosti zdravotnického záchranáře a předpoklady pro tuto profesi. Práci věnuji různým druhům úskalí, se kterými se může zdravotnický záchranář během své profesní kariéry setkat. Dále zde zmiňuji negativní dopady na osobu zdravotnického záchranáře v podobě syndromu vyhoření a jeho fáze. Cílem práce je zjistit, jak pacient celkově vnímá práci zdravotnického záchranáře, zda pacient nabyl i negativních zkušeností při kontaktu se zdravotnickým záchranářem a také jak pacientův pohled na tuto profesi poznamenala pandemie Covid 19. Pro výzkumnou část jsem zvolil kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které tvořilo 15 otázek. Pro výzkum v mé práci jsem oslovil 5 respondentů. Respondenti byly vybráni záměrně s ohledem na věk a vzdělání. Sběr dat probíhal v únoru a březnu roku 2022. Před započetím výzkumu jsem jednotlivé respondenty oslovil a poprosil je, zda by byli ochotní mi odpovědět na tyto otázky. Předem byli upozorněni na to, že nikde nebudou figurovat jejich osobní údaje. Rozhovory byly nahrávány na diktafon, čemuž předcházel souhlas respondentů. Po přepsání do textového souboru byly tyto nahrávky smazány. Na základě prováděného výzkumu a zpracování nasbíraných údajů jsem došel k tomu, že všechny stanovené výzkumné otázky byly odpovězeny a výzkumné cíle byly splněny. Zjistil jsem, že až na pár situací je pohled na zdravotnickou záchrannou službu a práci zdravotnického záchranáře kladný. V jednom z pěti případů jsou negativní zkušenosti s prací zdravotnického záchranáře spojeny hlavně s chováním posádky, nikoliv s tím, že posádka na pacienta působila dojmem, že neví, co má dělat. Během výzkumu bylo také zjištěno, že profese zdravotnického záchranáře je spojena hlavně s prací na zdravotnické záchranné službě, nikoliv v nemocnici na oddělení urgentního příjmu nebo na anesteziologicko-resuscitačním oddělení.
|
|
|
Metodika zdravotnického operačního střediska během pandemie SARS-CoV-2
ČÍHAL, Marek
Tato bakalářská práce byla zaměřena na metodiku zdravotnického operačního střediska (ZOS) během pandemie viru Severe acute respiratory syndrome - related coronavirus 2 (SARS-CoV-2). Zkoumala, jak se změnily postupy dispečerů operačních středisek a také mapovala zkušenosti členů výjezdových posádek s předáváním informací získaných od pacientů na tísňovou linku. I když je v této době onemocnění způsobené tímto virem na ústupu, stále se jedná o aktuální celosvětovou hrozbu, která by neměla být podceňována. Práce popisuje jak onemocnění Coronavirus disease (COVID 19), tak i metodiku dispečerů na ZOS. Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat postupy dispečerů ZOS během pandemie SARS-CoV-2 a zmapovat zkušenost zdravotnických záchranářů s vyhodnocováním tísňové výzvy prostřednictvím ZOS u pacientů s epidemiologickými kritérii možné nákazy COVID 19. Výzkum probíhal na ZOS kraje Vysočina v Jihlavě. Byl zvolen kvalitativní typ výzkumu, který byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny s deseti dispečery a deseti zdravotnickými záchranáři (ZZ) výjezdových posádek, kteří odpovídali na předem připravené otázky. Tyto otázky se zabývaly zejména vyhodnocovanými epidemiologickými kritérii, změnou metodiky při pandemii SARS-CoV-2 a spokojeností ZZ s předávanými informacemi. Výsledky výzkumného šetření dispečerů ZOS ukázaly, že ne všichni postupují při odběru a vyhodnocování epidemiologických kritérií jednotně, ale zároveň jsou znalí aktuálních doporučených postupů a ve velké míře je až na malé odchylky dodržují. Výsledky výzkumného šetření se zdravotnickými záchranáři výjezdových posádek ukázalo, že nejsou zcela se způsobem předávání informací prostřednictvím ZOS spokojeni, přesto si cení práce svých kolegů dispečerů a považují ji, vzhledem k aktuální situaci, za více než dostatečnou.
|
|
|
Mediální obraz a pokrytí bezdomovců během koronavirové krize
Dařílek, Jan ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediálním obrazem bezdomovců jednoho roku před vypuknutím koronavirové krize (1. března 2019 až 28. února 2020) a jednoho roku během koronavirové krize (1. března 2020 až 28. února 2021). Klíčovou částí textu diplomové práce tvoří samotný výzkum, opřený především o zahraniční studie Moiry J. Calder (et al., 2011), Carole Zufferey (2008; 2010; 2014) a Mao (et al., 2012). V textu jsou shrnuty a použity téměř všechny dohledatelné práce, týkající se médií a bezdomovectví v České republice (Kadeřávek, 2016; Stuhlíková, 2011; Košťálová, 2013; Kronika, 2011; Balcar, 2014; Aujezdský, 2014; Malík, 2011; Straškrábová, 2018; Hejnal, 2012). Použitou metodou je kvantitativní analýza mediálních obsahů, výsledkem je pak popis mediálního obrazu. Zkoumány byly články internetového zpravodajství třech nejčtenějších veřejnoprávních médií - ČT24.cz; iRozhlas.cz; České noviny.cz a třech soukromých médií - Novinky.cz; iDnes.cz; Aktuálně.cz. Práce se věnuje nejprve prvnímu období, pak druhému období, ve kterých analyzuje a porovnává mediální obraz bezdomovectví mezi veřejnoprávními a soukromými médii a nakonec porovnává mediální obraz bezdomovců před začátkem krize a během krize. Díky svému rozsahu a zaměření je práce jedinou dohledatelnou studií o mediálním obrazu bezdomovců během koronavirové...
|
|
|
Mechanizmy úniku viru SARS-CoV-2 před protivirovou vrozenou obranou hostitele
Rybová, Lucie ; Němečková, Šárka (vedoucí práce) ; Pospíšek, Martin (oponent)
SARS-CoV-2 z čeledi Coronaviridae způsobuje u lidí nemoc zvanou Covid-19. Disponuje řadou strukturních, nestrukturních a pomocných proteinů, které interferují s imunitní odpovědí hostitele a napomáhají viru unikat této odpovědi a přežívat v hostiteli. Nejvýznamnějším únikovým mechanismem je potlačení funkce interferonů hostitele. Molekuly způsobující inhibici vrozené imunity hostitele jsou kódovány z oblasti genomu viru ORF1a a ORF1ab. Tato práce poskytuje souhrn o charakteristice, morfologii, genomu, replikačním cyklu, mechanismech vrozené imunity uplatňující se při obraně hostitele před infekcí a únikových mechanismech SARS-CoV-2. Klíčová slova: SARS-CoV-2, virus, morfologie SARS-CoV-2, genom SARS-CoV-2, strukturní proteiny, nestrukturní proteiny, únik před vrozeným imunitním systémem, dysregulace IFN odpovědi, TLRs, varianty SARS-CoV-2, Covid-19
|
|
| |
|
|
Dopady pandemie Covid 19 na duševní zdraví
Pospíšilová, Magdalena ; Buriánková, Jitka (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Dopady pandemie Covid 19 na duševní zdraví Cíle: Hlavním cílem práce je vypozorování, jaký vliv měla pandemie Covidu 19 na duševní zdraví u respondentů ve věkovém rozmezí od 10 až 80 let. Cílem výzkumu je zjistit, na kterou skupinu respondentů měla pandemie největší vliv, jak se změnil jejich život během probíhající pandemie. Metody: Podkladem pro tuto práci byl kvantitativní výzkum v podobě dotazníkového šetření, jehož výsledky byly zpracovány prostřednictvím popisné statistiky, kontingenčních tabulek a metodou regrese, která byla využita pro ověření stanovených hypotéz. Do dotazníkového šetření byly zahrnuty baterie otázek týkající se problematiky duševního zdraví, konzultací, well-beingu, osamělosti, zaměstnání, životního stylu, vlivu sledování médií, sebevražedných myšlenek a sociodemografických ukazatelů. Výsledky: Bylo zjištěno, že nejhorší dopady pandemie v oblasti duševního zdraví vykazují respondenti spadající do nejstarší věkové kategorie, tj. 60 a více let. Riziko sebevražedných myšlenek bylo nejvyšší u nejmladší kategorie 10-19 let a také u nejstarší nad 60 let. Dalším zjištěním bylo, že pokud respondenti sledovali média více než 2 hodiny denně, bývalo to spojováno s vyšším rizikem dopadů na jejich duševním zdraví. Dále je s vyšším rizikem spojována také změna režimu práce...
|
host ::
RSS.