|
| |
|
|
Jak vypadá neviditelné město
Gavriněvová, Kristýna ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Předkládaná práce Jak vypadá neviditelné město se zabývá vnímáním města a jeho reprezentací. Vychází z předpokladů urbánní sémiotiky, která město chápe jako komunikační systém. Využívá také postupů smyslového urbanismu a rytmové analýzy, které jsou založeny na tělesném prožívání městského prostoru. Autorka se zamýšlí nad tím, zda mohou být města symbolizována jinými než vizuálními znaky, jako je tomu obvykle u produktů turistického průmyslu (bedekrů, suvenýrů, apod.). Nejčastějším symbolem města je obraz jeho panoramatu. Pro Prahu jsou to Hradčany, pro Paříž Eiffelova věž, pro New York Socha Svobody atd. Každé město má ale i další charakteristické kvality. Jaké to jsou, na to se autorka snaží odpovědět s pomocí nevidomých lidí. Tito lidé umí nevizuální kvality města citlivěji rozpoznávat, protože je používají pro svou každodenní orientaci v prostoru. S nevidomými lidmi autorka vedla rozhovory a pozorovala také jejich čtení města v terénu. Praktická část práce se soustředí na to, jak může být vnímáno historické centrum Prahy.
|
|
|
Flow Arts: Prožitek flow jako praktikování transu v západních společnostech
Mikešová, Eva ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Sedláčková, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem Flow Arts a prožitkem flow, který je těmito praktikami navozován. Prostřednictvím analýzy terénního deníku a devíti biografických rozhovorů se snažím zachytit individuální zkušenosti flow artistů a procesy, které hrají roli v dosažení prožitku plynutí. Tento prožitek nahlížím jako změněný stav vědomí, a v dialogu se studií neo- šamanské praxe Kateřiny Horské (2017) se snažím o komplexní analýzu dynamiky interpretací prožitku flow a dílčími aspekty praktik flow arts. Analýza se tak věnuje klíčovým procesům pro navození prožitku flow, kterými je proces učení a proces automatizace pohybu. V těchto procesech hraje klíčovou roli vědomí. Tyto procesy umožňují osvojení technik těla (Mauss 1968), které jsou nezbytné pro navození prožitku plynutí. Předmětem analýzy je tak role těla a tělesnosti jako klíčových aspektů flow arts. Dále se analýza věnuje strukturám, které kolem praktik flow arts vznikají. Tyto struktury navrhuji označovat jako zájmovou síť nebo také zájmové komunity, které umožňují tzv. sharing, tedy sdílení dovedností, které jsou klíčové pro osvojování tělesných technik.
|
|
|
Antropologie veřejného prostoru. Prostorová regulace a transgrese na příkladu buskingu.
Čápová, Běla ; Lupták Burzová, Petra (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Práce se zabývá problematikou regulace veřejného prostoru na příkladu buskingu v Praze. Cílem bylo analyzovat možné způsoby regulace veřejného prostoru. Práce vychází z pojetí města jako sociálního prostoru. Autorka se zaměřuje na analýzu každodenního chování ve městě, kde je busking překvapujícím prvkem. Busking je v této práci definován jako performance buskera ve veřejném prostoru za účelem získání dobrovolného příspěvku od náhodných kolemjdoucích. Práce vychází z dlouhodobého terénního pozorování a rozhovorů s buskery. Dále byly také analyzovány vyhlášky, regulující pouliční vystupování v Praze. V práci je rozlišována vnitřní a vnější regulace veřejného prostoru. Autorka pracuje s konceptem prostorové transgrese. Na busking je v práci nazíráno jako na transgresivní jev. Regulace buskingu v Praze ovlivňují každodenní uživatelé veřejného prostoru. Rezidenti centrálních oblastí Prahy mají negativní zkušenost s buskingem, jelikož jeho akustická forma narušuje jejich soukromý prostor. Svými stížnostmi tlačí na politiky, a tak spoluvytváří regulaci buskingu.
|
|
|
Pouliční umění a jeho vztah k cestovnímu ruchu v Praze
Šubrt, Jan ; Marianovská, Veronika (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
Pouliční umění a jeho vztah k cestovnímu ruchu v Praze Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na vzájemný vztah mezi pouličním uměním a cestovním ruchem v městském prostředí. Cílem práce je popsat vztah mezi pouličními umělci (buskery) a ostatními účastníky historického centra Prahy, dále pak vliv buskingu na město. V první části práce je rozebrána a shrnuta odborná literatura, která se zabývá se problematikou pouličního umění, veřejného prostoru a městského cestovního ruchu. V práci jsou také identifikovány současné podmínky pro vystupující umělce a nastíněny vývojové fáze pouličního umění v Praze. Přijetím restriktivní vyhlášky pro pouliční umělce v roce 2016 dochází oproti předešlým létům, ke snížení vlivu pouličního umění na městský cestovní ruch. Městské prostředí není tolik zatěžováno pouliční produkcí. Během výzkumu byla použita kombinace více kvalitativních metod. V kapitole, která se zabývá případovou studií Praha, jsou vyhodnoceny výsledky pozorování ve vybraných lokalitách a také jsou zde analyzovány vytvořené rozhovory s vybranými provozovateli pouličního umění a také se zástupci veřejné správy. Klíčová slova: Praha, busking, cestovní ruch, veřejný prostor, městský turismus
|
|
|
Kulturní strategie pro umění ve veřejném prostoru
Kunc, Jiří ; KAŠPAR, David (vedoucí práce) ; SULŽENKO, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje široké oblasti živého umění ve veřejném prostoru, takzvaného buskingu, a to ve vztahu ke dvěma hlavním myšlenkovým proudům – jednak bariérám pro realizaci aktivit, napříč městy; v řadě další potom kulturním strategiím pro tuto oblast. Nasbírané teoretické znalosti i praktické zkušenosti (mimo jiné z historického vývoje městských společenství, studia celé řady legislativních dokumentů, kulturních strategií, vlastních výzkumů autora, četných pozorování a rozhovorů s uměleckými aktéry a zástupci standardotvorných institucí napříč celým světem, analýz překážek pro realizaci aktivit ve veřejném prostoru a dalšího) přeměňuje jednak v komparaci dvou měst – v prvé řadě Prahy a v řadě druhé Londýna jakožto etalonu přístupu k uměleckým aktivitám ve veřejném prostoru, dále poté v sérii konkrétních doporučení pro tvorbu standardu, strategie a případně i navazující legislativy pro realizaci opatření ve vztahu k předmětu práce v rámci hlavního města Prahy. Myšlenkovým fundamentem celé diplomové práce je přesvědčení, že kulturní aktivity tzv. živého umění do veřejného prostoru patří, neboť mají poten-ciál zvyšovat kvalitu života, edukovat obyvatelstvo a zásadně zvyšovat jeho kreativitu, rozvíjet potenciál místa a lokality, snižovat kriminalitu, tvořit ekonomické multiplikace a další.
|
|
|
Jak vypadá neviditelné město
Gavriněvová, Kristýna ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Předkládaná práce Jak vypadá neviditelné město se zabývá vnímáním města a jeho reprezentací. Vychází z předpokladů urbánní sémiotiky, která město chápe jako komunikační systém. Využívá také postupů smyslového urbanismu a rytmové analýzy, které jsou založeny na tělesném prožívání městského prostoru. Autorka se zamýšlí nad tím, zda mohou být města symbolizována jinými než vizuálními znaky, jako je tomu obvykle u produktů turistického průmyslu (bedekrů, suvenýrů, apod.). Nejčastějším symbolem města je obraz jeho panoramatu. Pro Prahu jsou to Hradčany, pro Paříž Eiffelova věž, pro New York Socha Svobody atd. Každé město má ale i další charakteristické kvality. Jaké to jsou, na to se autorka snaží odpovědět s pomocí nevidomých lidí. Tito lidé umí nevizuální kvality města citlivěji rozpoznávat, protože je používají pro svou každodenní orientaci v prostoru. S nevidomými lidmi autorka vedla rozhovory a pozorovala také jejich čtení města v terénu. Praktická část práce se soustředí na to, jak může být vnímáno historické centrum Prahy.
|
|
| |
|
|
Busking v Praze
Matoušek, Martin ; PĚRUŠKA, Jan (vedoucí práce) ; MALÝ, Lubomír (oponent)
Cílem práce je vymezení termínu busking, zmapování nedávných dějin buskingu v Praze a současných možností veřejného vystupování v tomto městě. Autor se zamýšlí též nad etiketou a vztahy mezi buskery a veřejností. Zvláštní pozornost věnuje podmínkám k živým představením na Karlově mostě. Součástí je rozhovor se stálým pražským bardem Jiřím Wehlem doplněný jeho krátkým profilem.
|
host ::
RSS.