|
|
SPOLEČNOST A CÍRKEV NA ÚZEMÍ BÝVALÉ ZÁPADOŘÍMSKÉ ŘÍŠE V 5. AŽ 7. STOLETÍ
Jaroš, Josef ; Veverková, Kamila (vedoucí práce)
Diplomová práce Společnost a církev na území bývalé západořímské říše v 5.-7. století se zabývá vztahy mezi společností a církví konkrétně na území, které ve vymezeném období tvořilo západořímskou říši (5. století), respektive tvořilo nástupnické státní útvary (6.-7.století). Dané období je zvoleno, protože v něm došlo k přelomovému vývoji relace mezi státem, respektive společností a církví a v tomto období lze hledat kořeny dalšího, nejen církevního, vývoje v Evropě. Páté století tvoří určitou předehru, nástup pro zlomové století šesté a sedmé století je pak dohrou, jakýmsi doladěním detailů dalšího směřování katolické církve. Samotným cílem mé práce je analýza, zda, respektive jakým způsobem křesťanství (církev) přispělo k pádu západořímské říše či ho urychlilo, jakým způsobem a přispělo k panujícím poměrům a jaký byl charakter církve jako instituce. Pozornost je věnována nejprve poměrům politickým a hospodářským a následně vztahům mezi církví a společností, tj. pozici církve a křesťanství ve státě (vliv na společnost), vztahu k pohanům, majetku církve a vnitřním teologickým rozepřím ve sledovaném období. Tato práce vychází ze současné odborné literatury zahraniční i české a komparace teorií a interpretací a pramenné literatury.
|
|
|
Scenarios of future EU-Britain defence cooperation
Boyanova, Pavlina ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kazharski, Aliaksei (oponent)
Citace BOYANOVA, Pavlina. Scenarios of Future EU-Britain Defence Cooperation. Prague, 2020. Master's thesis. Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of Security Studies. Abstrakt Brexit je již za námi, ale víme příliš málo o tom, jak bude vypadat vztah mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím. Tato práce zkoumá různé scénáře pobrexitové spolupráce mezi EU a Spojeným královstvím se zaměřením zejména na partnerství v oblasti obrany. Zvažuje spolupráci v obranné politice (1) v rámci EU, (2) spolupráci uvnitř NATO, (3) strukturovanou spolupráci mimo rámce EU a NATO, jakož i (4) bilaterální vztahy mezi Spojeným královstvím a jednotlivými státy EU a (5) nespolupráci. Autorka kombinuje analytický eklektismus s kvalitativně interpretativní metodou, jimiž porovnává jednotlivé scénáře v kontextu teoreticky podložených empirických předpokladů týkajících se rozhodnutí vlád o společném přístupu k obranné politice. Předkládá teoretický rámec obsahující takové faktory jako jsou strategická kultura, zahraničně-politické postoje a stanoviska vůči Evropské integraci coby možná zdůvodnění pobrexitového vývoje v rámci spolupráce v oblasti obrany. Klíčová slova Brexit, Británie, Evropská unie, obrana, spolupráce, scénáře
|
|
|
Příspěvek k diplomacii Spojených států amerických a vybraných evropských mocností v období válek za nezávislost (1776-1783)
Petr, Vojtěch ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Tesař, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o diplomatických vztazích mezi Spojenými státy a evropskými mocnostmi v časovém období války za nezávislost (1776-1783). V roce 1776 vyhlašuje třináct kolonií skrz svůj Kontinentální kongres nezávislost na Velké Británii. Spojené státy na Velkou Británii nestačí a nutně potřebují spojence, tady začínají první diplomatická jednání mezi Francií a Spojenými státy. Ta končí úspěšně a Francie se přidává na stranu Spojených států proti Velké Británii. V tuto chvíli přechází pozornost Británie z kolonií na svého evropského rivala. Situace se pro Brity ještě zhorší v momentě, kdy se po bok Francie připojí Španělsko. Jeho zájmy leží převážně v Evropě, hlavním cílem Španělska je Gibraltar. Po úspěšném obléhání Yorktownu Británie složí zbraně a ustoupí ze svých nároků na kolonie. Nastupují vyjednávání, ve kterých jsou Spojené státy donuceni za zády svých spojenců vyjednat předběžný mír s Anglií. Británie zvládne díky dobrému úsudku premiéra Shelburna získat ze situace maximum a uzavře mír 3. listopadu 1783, podepsáním Pařížské smlouvy. Cílem této práce je analyzovat průběh jednání. Vyvodit motivy a roli Španělska ve válce a zjistit pozici Británie po válce a výsledek její diplomacie.
|
|
|
Mediální obraz Československa v britském tisku 1918 - 1922
Bajerová, Adéla ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá recepcí nově vzniklého Československa britským tiskem v letech 1918 až 1922. Mým úkolem bylo zjistit jak často a v jakém kontextu se Československo v tisku objevovalo a jaký byl rozdíl mezi portrétováním republiky v jednotlivých denících. Sekundárně, bylo mým úkolem zhodnotit úspěšnost Československé propagandy v Británii. Práce se sestává ze dvou částí, v rešeršní části je přiblížen kontext vzniku republiky, dosavadní poznatky o československo-britské diplomacii v daném období a kulturní propaganda. Jedna kapitola je dále věnována vývoji britského tisku a profilům zkoumaných deníků v daném období. Praktická kapitola kombinuje poznatky získané z kvantitativní a kvalitativní analýzy tisku. Celkem byla v této práci zkoumána čtyři britská periodika ze sektoru kvalitního tisku. Jsou to tři deníky The Times, The Manchester Guardian a The Daily Telegraph, a jeden nedělní list The Observer. Tělo praktické části tvoří kvantitativní obsahová analýza deníku The Times, která přibližuje četnost, délku, zájem a téma zpráv, v nichž se Československo objevuje. Na základě této analýzy byly vybrány zkoumané časové úseky pro kvalitativní analýzu napříč všemi čtyřmi deníky. Kvalitativní analýza dále prohlubuje kvantitativní část a předkládá explicitní a implicitní přízviska, jež britská...
|
|
|
SPOLEČNOST A CÍRKEV NA ÚZEMÍ BÝVALÉ ZÁPADOŘÍMSKÉ ŘÍŠE V 5. AŽ 7. STOLETÍ
Jaroš, Josef ; Veverková, Kamila (vedoucí práce)
Diplomová práce Společnost a církev na území bývalé západořímské říše v 5.-7. století se zabývá vztahy mezi společností a církví konkrétně na území, které ve vymezeném období tvořilo západořímskou říši (5. století), respektive tvořilo nástupnické státní útvary (6.-7.století). Dané období je zvoleno, protože v něm došlo k přelomovému vývoji relace mezi státem, respektive společností a církví a v tomto období lze hledat kořeny dalšího, nejen církevního, vývoje v Evropě. Páté století tvoří určitou předehru, nástup pro zlomové století šesté a sedmé století je pak dohrou, jakýmsi doladěním detailů dalšího směřování katolické církve. Samotným cílem mé práce je analýza, zda, respektive jakým způsobem křesťanství (církev) přispělo k pádu západořímské říše či ho urychlilo, jakým způsobem a přispělo k panujícím poměrům a jaký byl charakter církve jako instituce. Pozornost je věnována nejprve poměrům politickým a hospodářským a následně vztahům mezi církví a společností, tj. pozici církve a křesťanství ve státě (vliv na společnost), vztahu k pohanům, majetku církve a vnitřním teologickým rozepřím ve sledovaném období. Tato práce vychází ze současné odborné literatury zahraniční i české a komparace teorií a interpretací a pramenné literatury.
|
|
|
SPOLEČNOST A CÍRKEV NA ÚZEMÍ BÝVALÉ ZÁPADOŘÍMSKÉ ŘÍŠE V 5. AŽ 7. STOLETÍ
Jaroš, Josef ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Společnost a církev na území bývalé západořímské říše v 5.-7. století se zabývá vztahy mezi společností a církví konkrétně na území, které ve vymezeném období tvořilo západořímskou říši (5. století), respektive tvořilo nástupnické státní útvary (6.-7.století). Dané období je zvoleno, protože v něm došlo k přelomovému vývoji relace mezi státem, respektive společností a církví a v tomto období lze hledat kořeny dalšího, nejen církevního, vývoje v Evropě. Páté století tvoří určitou předehru, nástup pro zlomové století šesté a sedmé století je pak dohrou, jakýmsi doladěním detailů dalšího směřování katolické církve. Samotným cílem mé práce je analýza, zda, respektive jakým způsobem křesťanství (církev) přispělo k pádu západořímské říše či ho urychlilo, jakým způsobem a přispělo k panujícím poměrům a jaký byl charakter církve jako instituce. Pozornost je věnována nejprve poměrům politickým a hospodářským a následně vztahům mezi církví a společností, tj. pozici církve a křesťanství ve státě (vliv na společnost), vztahu k pohanům, majetku církve a vnitřním teologickým rozepřím ve sledovaném období. Tato práce vychází ze současné odborné literatury zahraniční i české a komparace teorií a interpretací a pramenné literatury.
|
|
|
Transformace moci na indickém subkontinentu po 2. světové válce
Gabriel, Jan ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato práce analyzuje příčiny, které vedly k přesunu moci mezi britskými kolonisty a vůdčími představiteli Indie. Cesta dekolonizace byla dlouhá a obtížná. Příčiny byly jak vnitřní, tak i vnější. Vnitřní příčiny byly dány rozdíly indického obyvatelstva po stránce náboženské, jazykové, ekonomické, sociální a vzdělanostní. Velká Británie sice investovala do technického rozvoje v Indii, ale většinou ve svůj vlastní prospěch. Určitý tlak lze najít ve zvyšující se vzdělanosti Indů, kteří byli schopni organizovat odboj proti britské nadvládě. Vnější příčiny byly způsobeny celosvětovou hospodářskou krizí, která vedla k oslabení ekonomické moci Velké Británie. Nelze pominout rozpory mezi Indickým národním kongresem a Muslimskou ligou, které nakonec způsobily, že nebyl vytvořen nezávislý jednotný stát, ale Indie a Pákistán.
|
|
|
Velká listina práv a svobod: ústavní dokument a mýtus
Černá, Ester ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Salamon, Janusz (oponent)
Tato bakalářská práce je případovou studií pojednávající o Velké listině práv a svobod. Ta v roce 2015 oslavila 800. výročí svého vzniku a i z jubileum bylo, je zřejmé, že se jedná o jeden z nejslavnějších ústavních dokumentů na světě. Bakalářská práce se soustředí zejména na to, jakou roli dnes hraje Velká listina britském prostředí. Část této práce je tedy věnována odborné diskuzi nad významem Listiny pro současnost. Z ní vychází najevo, že odborníci se dnes o Velké listině vyjadřují a problematikou potenciální psané ústavy pro Velkou Británii. Těžištěm práce je však analýza využití symbolu Velké listiny práv a svobod v proslovech čtyř vybraný britských premiérů. Velká listina práv a svobod je stále častěji využívaným symbolem, jenž se navíc vyznačuje svou nezvyklou variabilitou. Nejen, že ho využívají jak představitelé Labouristické tak i protichůdných politických cílů, ale dokonce je jejího jména v některých případech používáno způsobem, který ve své podstatě její původní význam popírá. Hlav zjištěním této práce je skutečnost, že ačkoliv je v současnosti právní význam Velké listiny marginální, její symbolický význam stále roste a je nebývale často využívána v
|
|
|
Ideový rámec britské zahraniční politiky za vlády New Labour.
Váška, Jan ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent) ; Fiala, Vlastimil (oponent)
Předkládaná disertační práce zkoumá ideový rámec britské zahraniční a evropské politiky v éře vlád New Labour (1997-2010). Vychází z premis sociálního konstruktivismu a "obratu k jazyku" ve společenských vědách. Na základě obsahové a diskurzní analýzy souboru klíčových projevů ministerských předsedů a ministrů zahraničí a volebních programů Labouristické strany rekonstruuje ideovou strukturu, v níž byla praktická zahraniční politika Spojeného království ve zkoumaném období situována. Identifikuje konceptuální představy tvůrců britské zahraniční politiky o povaze a pravidlech mezinárodního řádu, rozložení moci, hierarchii témat soudobé mezinárodní agendy, mezinárodní identitě, roli a klíčových zahraničních vazbách Británie, o mocenských zdrojích britské zahraniční politiky a o zájmech a hodnotách, které ji formují. Analyzuje vývoj a změny těchto řídících významů v kontextu empirického vývoje mezinárodního prostředí. Konstatuje převažující tendenci ideových struktur ke stabilitě a sebereprodukci prostřednictvím ustavování aktérů a organizace jejich diskurzívního jednání. Pro období vlád New Labour přesto identifikuje šest předělových momentů, jež v ideovém rámci britské zahraniční politiky katalyzovaly změny systémového významu. Závěrem práce na základě abstrakce těchto poznatků navrhuje orientační...
|
|
|
Geraldine Mucha. Sonda do života a díla skladatelky
Vacková, Barbora ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Havelková, Hana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o skotsko-české hudební skladatelce Geraldine Muchové (1917-2012). Cílem práce je na základě dostupných pramenů kriticky zhodnotit skladatelčin přístup ke kompozici a jeho vývoj v průběhu jejího života. Hlavní důraz je kladen na analýzu kulturních a společenských faktorů, které formovaly jak samotnou kompoziční aktivitu skladatelky, tak způsob, jakým o ní hovořila. Muchovou tak představuji jako ženu konkrétní doby a kultury, která musela nalézt způsob, jak své kompoziční zájmy co nejlépe skloubit s ostatními rolemi, které chtěla či byla nucena vykonávat. Rovněž řeším, proč volila právě cestu distancování se od propagace svého díla a komponování jen nenápadně v soukromí domova. Práce je metodologicky ukotvena v literatuře problematizující psaní ženské skladatelské biografie v muzikologii. Na konkrétním případu skladatelské osobnosti, jíž se odborná muzikologická literatura dosud nezabývala, tak přispívám k diskusi o této problematice. Klíčová slova: Geraldine Mucha, skladatelka, ženská biografie, gender, Československo, Británie
|
host ::
RSS.