|
|
Radikální a militantní aspekty boje za práva černochů v USA v 60. letech 20. století.
Vajda, Jan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osobnostmi, skupinami a hnutími, které v 60. letech 20. století usilovali o lepší postavení černochů ve Spojených státech Amerických. Zaměřuje se však na ty, pro něž odpovědí nebyla integrace do americké společnosti, ale právě naopak usilovali o rasovou separaci a mnohdy obhajovali násilí. Po představení několika jedinců, kteří podobná stanoviska zastávali již v dřívějších desetiletích, se práce zabývá Malcolmem X, který svými názory v první polovině 60. let, zásadně ovlivnil organizace druhé poloviny dekády. V další části se práce zabývá hnutím Black Power, které kladlo důraz na ekonomickou a institucionální samostatnost černochů. Předposlední kapitola se zabývá stranou Černých panterů, kteří svým propagováním ozbrojené sebeobrany pobouřili Ameriku. Prostor je kladen také aktivitám této strany v rámci černošských ghett. Poslední kapitola práce je zhodnocením odkazu těchto skupin.
|
|
|
Martin L. King vs. Malcolm X: Dvě konkurující si vize boje za občanská práva ve Spojených státech amerických
Spilková, Eva ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Diplomová práce "Martin L. King vs. Malcolm X: Dvě konkurující si vize boje za občanská práva ve Spojených státech amerických" pojednává o dvou rozdílných vizích boje za občanská práva, které jsou reprezentovány dvěma klíčovými osobnostmi - Martinem Lutherem Kingem a Malcolmem X. Porovnává jestli je lepší a pro černochy výhodnější rasová integrace či separace, a zda je možné získat práva a respekt pomocí nenásilného boje, či je nutné požadovat je "všemi dostupnými prostředky". Pozornost je také věnována proměnám názorů a myšlenek obou osobností v průběhu jejich životů.
|
|
|
Malcolm X a jeho význam v hnutí za práva Afroameričanů
Marinovová, Klára ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Bakalářská práce "Malcolm X a jeho význam v Hnutí za práva Afroameričanů" pojednává o životě, ideologii a filosofii Malcolma X, představitele radikální větve Hnutí za občanská práva Afroameričanů. Práce vychází v první části z nacionalistických myšlenek černošské hrdosti a výjimečnosti Marcuse Garveyho, které Malcolma v dětství silně ovlivnily. V druhé části potom z neustálého teroru ze strany rasistických skupin a tlaku společnosti, jež měly za následek rozpad jeho rodiny a Malcolmovu následnou dlouholetou kriminální činnost v ulicích newyorské čtvrti Harlemu. Text se dále věnuje i Malcolmově pobytu ve vězení, setkání se s vírou Národa islámského a následné konverzi na islámskou víru a počátkům jeho kazatelské kariéry. Významná pasáž je věnovaná komparaci myšlenek a postojů Malcolma X s mnohdy uznávanějším představitelem umírněné větve Hnutí Martinem L. Kingem. Pozdější odchod Malcolma z Národa islámského a pouť do Mekky znamenala důležitý mezník v jeho životě a měla za následek změnu postojů, které se do předčasného ukončení Malcolmova života neustále přetvářely a vyvíjely. Na základě analýzy životních zkušeností a z nich pramenících postojů a přesvědčení v celé řadě delikátních otázek, jako je užívání násilí, separace od bílé společnosti, či černošská hrdost a uvědomění, vyhodnocuje nejen jeho...
|
|
|
Radikální a militantní aspekty boje za práva černochů v USA v 60. letech 20. století.
Vajda, Jan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osobnostmi, skupinami a hnutími, které v 60. letech 20. století usilovali o lepší postavení černochů ve Spojených státech Amerických. Zaměřuje se však na ty, pro něž odpovědí nebyla integrace do americké společnosti, ale právě naopak usilovali o rasovou separaci a mnohdy obhajovali násilí. Po představení několika jedinců, kteří podobná stanoviska zastávali již v dřívějších desetiletích, se práce zabývá Malcolmem X, který svými názory v první polovině 60. let, zásadně ovlivnil organizace druhé poloviny dekády. V další části se práce zabývá hnutím Black Power, které kladlo důraz na ekonomickou a institucionální samostatnost černochů. Předposlední kapitola se zabývá stranou Černých panterů, kteří svým propagováním ozbrojené sebeobrany pobouřili Ameriku. Prostor je kladen také aktivitám této strany v rámci černošských ghett. Poslední kapitola práce je zhodnocením odkazu těchto skupin.
|
|
|
Příčiny konfliktů mezi Afroameričany a Korejci žijícími v USA v 80. a 90. letech 20. století
Fejerová, Eva ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předkládaná bakalářská práce zkoumá příčiny konfliktů mezi dvěma americkými etnickými menšinami - Afroameričany a Korejci žijícími v USA. Problémy v soužití těchto dvou skupin bylo možné sledovat v průběhu 80. a 90. let 20. století v téměř všech amerických velkoměstech. Práce začíná krátkou charakteristikou konfliktů mezi skupinami, posléze jsou představeny a diskutovány mediální interpretace konfliktů a médii vytvořené společenské konstrukty obou skupin. Analytická část používá různé přístupy k vysvětlení napětí mezi Afroameričany a Korejci. Nejprve zkoumá běžné denní zkušenosti vzájemného setkávání obou skupin v obchodech Korejců v afroamerických sousedstvích. Tyto zkušenosti odhalují základní aspekty problémů v jejich soužití. Pro hlubší porozumění příčinám těchto problémů práce zkoumá psychologický proces vytváření negativních stereotypů, teorii "zprostředkovatelské menšiny" (společensko-strukturální a ekonomická teorie) a ideologickou, mocenskou a podnikatelskou motivaci organizátorů proti-korejských protestů. Práce dochází k závěru, že napětí mezi skupinami je udržováno negativními stereotypy o druhém etniku členy obou skupin, ekonomickými tenzemi mezi oběma skupinami, způsobenými odlišným ekonomickým postavením (obchodník-zákazník), špatnými zkušenostmi Korejců s trestnou činností Afroameričanů a...
|
|
|
Tensions Within the Abolitionist Movement in the United States of America
Dvořáková, Irena ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá abolicionistickým hnutím ve Spojených státech amerických a přistupuje k němu jako k vnitřně nejednotnému hnutí. Věnuje se konfliktům mezi jeho nejvlivnějšími představiteli, včetně Williama Lloyda Garrisona a Fredericka Douglasse. Práce analyzuje rozdílné motivy jednotlivých vůdčích osobností pro zapojení do abolicionistického hnutí a ukazuje na nich jejich rozpory. Pozornost je věnována problematice rasového útlaku, ke kterému je přistupováno jako k jedné z hlavních sil určujících vývoj nejen abolicionistického hnutí, ale také událostí následujících po schválení 13. dodatku Ústavy Spojených států amerických v roce 1865. Jde především o rozvoj černošského nacionalismu a černošského rasismu. Ačkoli abolicionisté usilovali o zrušení otroctví, mimo jiné kvůli tomu, že bylo založeno na rasismu, mnoho z nich odmítalo uznat rasovou rovnoprávnost bílých Američanů s Afroameričany. Myšlenkami abolicionistů Williama Lloyda Garrisona, Fredericka Douglasse a Davida Walkera se zabývají první tři kapitoly, jež se soustředí především na jejich rozdílné a protichůdné názory. Čtvrtá kapitola pojednává o emancipaci žen, která byla úzce spjata s emancipací otroků. Propojení abolicionismu s otázkou ženských práv mělo jak své příznivce, tak odpůrce, což přispělo k mnoha rozporům v tomto...
|
host ::
RSS.