|
|
Percepce zahraniční politiky USA za vlády Billa Clintona v Bosně a Hercegovině prostřednictvím amerického tisku
Matela, Matěj ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent)
Cílem práce je popsat a analyzovat stanoviska několika vybraných novinářů The New York Times vůči participaci tehdejší oficiální politiky Spojených států ve válce v Bosně a Hercegovině (1992-1995). Na základě dobových textů několika výrazných osobností americké publicistiky první poloviny 90. let práce podává obraz toho, jak konflikt na Balkáně rezonoval na stránkách jednoho z nejpopulárnějších amerických periodik a především to, jakým způsobem jednotliví analytici průběžně hodnotili balkánskou politiku prezidenta Billa Clintona a jeho národně-obranného týmu. Vedle této ústřední, praktické části, která obsahuje také přehled analyzovaných autorů a politickou orientaci The New York Times, nastiňuje práce celkový charakter zahraniční politiky W. J. Clintona i George Bushe staršího, historicko-společenské pozadí bosenského konfliktu a podrobný přehled událostí ve válečné Bosně s výrazným důrazem na účast Bílého domu.
|
|
|
Plán Kolumbie v kontextu americké War on Drugs a War on Terror
Kvačková, Karolína ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Plánem Kolumbie, iniciativou Spojených států na pomoc Kolumbii na boj proti pašerákům drog. Nicméně v průběhu let se z něj stala iniciativa zasahující i proti ozbrojeným skupinám jako FARC, ELN nebo AUC. Hlavním cílem je dokázat, že Plán Kolumbie je součástí politiky War on Drugs a zároveň politiky War on Terror. Tato hypotéza je podpořena třemi argumenty. Prvním je americká legislativa, která se změnila a byl tak pozměněn i cíl Plánu Kolumbie samotného. Druhým argumentem je financování Plánu a jeho jasná afilace k více vojenskému rozpočtu než nevojenskému. Třetím je očividná neefektivnost eradikace a malá podpora alternativních zdrojů, které jsou pro protidrogové plány velmi důležité. Protiargumentem slouží fakt, že War on Drugs se v průběhu 90. let militarizovala i bez vlivu atmosféry po 11. zářím 2001, a Plán Kolumbie tedy není nutně plodem War on Terror. V bakalářské práci jsou tyto argumenty jednotlivě popsány a základě nich také soudím, že se má hypotéza z velké části potvrdila. Musíme ale vzít v potaz, že Plán Kolumbie běžící do roku 2001 do tohoto závěru nezapadá. A to protože se o politice War on Terror dá hovoři až na konci 2001, tedy až po naplánování a prvotní investici.
|
|
|
Madeleine Albrightová - velvyslankyně USA v OSN
Krzyžanková, Gabriela ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Madeleine Albrightová, narozená v Československu jako Marie Jana Körbelová, se stala ženou, na kterou každý člověk pocházející z naší země může být pyšný. Práce má za vedlejší cíle přiblížit čtenáři, jaká Albrightová je; co to znamená být ženou a zároveň diplomatkou světové velmoci; čím si zasloužila post velvyslankyně Spojených států amerických v Organizaci spojených národů; co přimělo prezidenta Billa Clintona jmenovat ji i na pozici ministryně zahraničí USA. Metodami pozorování a srovnávání splní hlavní cíl práce, a to, jak ovlivnila Albrightová procesy rozhodování v Radě bezpečnosti OSN o vybraných intervencích či akcích v mezinárodním dění a jaká tato rozhodnutí měla dopad na zúčastněné země. Součástí práce je i výsledek vlastního online i offline dotazníkového šetření mezi studenty diplomacie o ženách v diplomacii.
|
|
|
Percepce zahraniční politiky USA za vlády Billa Clintona v Bosně a Hercegovině prostřednictvím amerického tisku
Matela, Matěj ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent)
Cílem práce je popsat a analyzovat stanoviska několika vybraných novinářů The New York Times vůči participaci tehdejší oficiální politiky Spojených států ve válce v Bosně a Hercegovině (1992-1995). Na základě dobových textů několika výrazných osobností americké publicistiky první poloviny 90. let práce podává obraz toho, jak konflikt na Balkáně rezonoval na stránkách jednoho z nejpopulárnějších amerických periodik a především to, jakým způsobem jednotliví analytici průběžně hodnotili balkánskou politiku prezidenta Billa Clintona a jeho národně-obranného týmu. Vedle této ústřední, praktické části, která obsahuje také přehled analyzovaných autorů a politickou orientaci The New York Times, nastiňuje práce celkový charakter zahraniční politiky W. J. Clintona i George Bushe staršího, historicko-společenské pozadí bosenského konfliktu a podrobný přehled událostí ve válečné Bosně s výrazným důrazem na účast Bílého domu.
|
|
|
Příčiny neúspěchu reformy zdravotnictví Billa Clintona
Sukopová, Hana ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent) ; Calda, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá příčinami neúspěchu reformy zdravotnictví, která byla projednávána ve Spojených státech amerických v období 103. Kongresu v letech 1993-1994. Tato reforma je úzce spjata s prezidentem Billem Clintonem, jejím předmětem bylo především uzákonění všeobecného zdravotního pojištění. Všeobecné zdravotní pojištění nemá ve Spojených státech tradici. Práce začíná stručným shrnutím tradičních amerických hodnot, díky nimž se v USA prosadil jiný systém zdravotnictví než v evropských zemích. Následuje stručný historický přehled vývoje amerického zdravotnictví od 19. století do přelomu 80. a 90. let 20. století. Z tohoto přehledu vyplývají problémy, které vedly k potřebě reformy systému. Poté se práce věnuje procesu přípravy reformy a jejímu projednávání v americkém Kongresu a představuje nejdůležitější a nejdiskutovanější změny, které reforma navrhovala. V následující kapitole práce analyzuje důvody, kvůli nimž reforma nakonec nebyla schválena. Pro lepší přehlednost rozděluje tyto důvody z hlediska kritiky obsahu a formy. V části věnované kritice obsahu se zabývá námitkami Republikánské strany, nejvýznamnějšími protinávrhy členů Kongresu, změnou postoje veřejnosti, výhradami ze strany zaměstnavatelů a zájmových skupin. V části věnované kritice formálního postupu jsou shrnuty...
|
|
|
Rozpočtová politika Billa Clintona - úspěch, nebo souhra okolností?
Bednář, Milan ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
V této práci pojednávám o rozpočtové politice ve Spojených státech amerických v období prezidenta Billa Clintona, resp. o rozpočtových přebytcích, kterých bylo dosaženo na přelomu 21. století. Veřejné finance zaznamenaly kladnou bilanci po dlouhých 30 letech a z tohoto pohledu se tedy jednalo o mimořádnou událost, která je do dnešní doby velmi diskutována. Testuji hypotézu, zdali se na dosažených rozpočtových přebytcích z velké části podílel tehdejší prezident, kterému jsou často připisovány zásluhy, zejména v řadách laické veřejnosti. Nejprve analyzuji hlavní faktory, především však informační technologie, které nejspíše ovlivnily celkovou ekonomickou a zvláště pak fiskální situaci. Následně zjištěné údaje konfrontuji s vývojem struktury příjmů a výdajů rozpočtů. Docházím k závěru, že bývalému prezidentovi pomohla souhra příznivých okolností, kdy ekonomika čerpala z celé řady vlivů a Bill Clinton většinu těchto faktorů nemohl zásadně ovlivnit.
|
|
|
Rozpočtové přebytky v 90. letech ve světle rozpočtové politiky B. Clintona a hospodářského růstu
Drnda, Adnan ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje tématu fiskální politiky v USA za administrativy Billa Clintona a příčinám vzniku rozpočtových přebytků na konci 90. let. Nejprve popisuji fiskální a ekonomickou situaci za administrativy prezidentů Reagana a Bushe. Poté se soustřeďuji na období Clintonovy administrativy a klíčové rozpočtové zákony. Pomocí analýzy rozpočtů určuji hlavní změny na výdajové a příjmové straně. Docházím k závěru, že na stabilizaci amerických federálních rozpočtů měla zásadní vliv příznivá ekonomická situace ovlivněna velkým množstvím pozitivních faktorů v čele s rozvojem informačních technologií. Clintonova administrativa nicméně dokázala těchto okolností využít a prostřednictvím fiskální politiky se na vzniku rozpočtových přebytků podílela výrazným způsobem. Na závěr uvádím několik doporučení pro politiky a tvůrce rozpočtů.
|
|
|
Obrat v přístupu ke státu blahobytu v USA - důraz na aktivní politiku zaměstnanosti prezidenta Clintona
Dusil, Jakub ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá reformou sociálního systému USA uskutečněnou podpisem Billa Clintona pod Zákonem o pracovních příležitostech a osobní odpovědnosti v roce 1996 a jejími dopady na americký trh práce. Z historického exkurzu vychází předpoklad, že úspěch aktivní politiky zaměstnanosti závisí nejen na dostatku pracovních míst a programů zvyšujících zaměstnatelnost občanů, ale také množství opatření motivujících k hledání práce. Clinton dal na počátku svého druhého funkčního období vzniknout nejvýznamnějšímu právnímu předpisu posledních desetiletí, který spolu s opatřeními pozitivně motivujícími k práci nově stanovil tvrdé podmínky příjemcům sociálních dávek pro jejich udržení a zapříčinil výrazné změny v chování skupin obyvatel nejvíce závislých na příjmech ze státní pokladny. Dopady těchto opatření na trh práce a změnami jednotlivých ukazatelů se zabývá analýza v závěrečné kapitole práce, která ukazuje nárůst míry participace na trhu práce, významné snížení množství příjemců sociálních dávek a v neposlední řadě také zlepšení životních podmínek Američanů pomocí ukazatele míry chudoby.
|
|
|
Americko-čínské vztahy v post-bipolárním světě (1989-2010)
Šrámek, Petr ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Ve své práci jsem analyzoval zahraniční politiku administrativ George H. W. Bushe, Billa Clintona, George W. Bushe a Baracka Obamy v letech 1989-2010. Komparací jejich přístupů k Číně jsem došel k závěru, že přístup Spojených států k Číně je nekonzistentní, a to zejména kvůli měnící se struktuře moci ve vzájemných vztazích, střetu odlišných hodnotových systémů a rostoucí důležitosti obchodních zájmů.
|
|
|
Reforma systému potravinových poukazů v USA v 90. letech 20. století
Vaněk, Tomáš ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Jeřábková, Zdenka (oponent)
Ve své práci se zabývám reformou amerického Programu potravinových poukazů uskutečněnou v roce 1996 Zákonem o pracovních příležitostech a osobní odpovědnosti. Popíši jednotlivé parametry reformního zákona a dopady změn na účastníky Programu potravinových poukazů. Přestože se ve své práci budu zabývat přednostně Programem potravinových poukazů, neopomenu ukázat, jak Zákon o pracovních příležitostech a osobní odpovědnosti zasáhl některé další sociální programy v USA a jak tyto změny mohly nepřímo ovlivnit Program potravinových poukazů. Nastíním podmínky, které panovaly v období devadesátých let v USA, a ukáži jejich vliv na celkový výsledek reformy. Přiblížím také historický vývoj Programu potravinových poukazů a jeho historické milníky a ukáži tak cestu, kterou se Program v minulosti vyvíjel. Výsledkem této práce by měla být ucelená analýza změn, které přinesl Zákon o pracovních příležitostech a osobní odpovědnosti do Programu potravinových poukazů.
|
host ::
RSS.