|
|
The use of artificial intelligence methods for time series prediction
Tripathi, Ankit
Analýza a predikce finančních trhů jsou tématem, které obchodníky a investory zajímá již po desetiletí. Tato práce představuje komplexní studii o předpovídání časových řad na dynamickém finančním trhu v Indii s využitím desetiletých historických dat z cen akcií společnosti Reliance. Výzkum zahrnuje tři klíčové složky: bibliometrickou analýzu pro danou oblast v celosvětovém měřítku, srovnávací hodnocení metod předpovídání časových řad na indických trzích a implementaci přístupu předběžného zpracování zahrnujícího ekonomické faktory na vybrané modely. Každá část vychází ze shromážděných informací v předchozí části. Bibliometrická analýza byla použita ke zjištění převažujících trendů v technikách předpovídání časových řad a k zodpovězení relevantních otázek v kontextu indických trhů s cílem zúžit rozsah studie. To bylo provedeno analýzou 2202 dokumentů z období 1994–2023 sestávajících z článků, kapitol v knihách, recenzí, knih, poznámek a dopisů pouze v anglickém jazyce. Výsledky pomáhají utvářet jinou perspektivu a zároveň porozumět celkovému intelektuálnímu prostředí domény s podsekcemi zaměřenými na vůdčí osobnosti v oboru, produktivitu autorů, vzestup v doméně na základě publikací a citací, což je základní vzorec posunů v oblastech výzkumu na základě klíčových slov autorů a publikace, které doménu významně ovlivnily. Analýza přesahuje rámec akademické literatury a zahrnuje i patenty, čímž poskytuje pohled na skutečný stav techniky. Výsledky z bibliometrie byly použity k výběru modelů pro srovnávací analýzu. Analýza hodnotí výkonnost různorodých metod predikce časových řad, jako jsou algoritmy hlubokého učení (model s dlouhou krátkodobou pamětí (LSTM)), tradiční statistické modely (Auto Regressive Integrated Moving Approach (ARIMA)) a pokročilé algoritmy skupinového učení (XGBoost a FB-Prophet), s využitím reálných dat z indického finančního trhu. Jako případová studie slouží ceny akcií společnosti Reliance, což umožňuje důkladné vyhodnocení přesnosti předpovědí a chyb modelů. Současně byl navržen a implementován přístup předběžného zpracování, který integruje významné ekonomické faktory (cena zlata, přepočet USD na INR, index spotřebitelských cen, výnosy indických desetiletých dluhopisů a index velkoobchodních cen) a vyhodnocuje se pomocí technických ukazatelů (střední kvadratická chyba, střední absolutní chyba, R2 skóre). Studie zkoumá, jak zahrnutí těchto faktorů ovlivňuje přesnost předpovědi u vybraných metod předpovědi časových řad. Srovnávací hodnocení modelů před a po metodě předběžného zpracování vrhá světlo na vyvíjející se přesnost predikce LSTM, ARIMA, FB-Prophet a XGBoost. Tato analýza poskytuje cenné poznatky o vlivu ekonomických faktorů na výkonnost jednotlivých metod. Studie ukázala, že SARIMAX (rozšíření ARIMA o sezónnost a exogenní faktory) a XGBOOST si s navrženým přístupem vedly relativně dobře, zatímco LSTM s 80 % tréninkem a FB-Prophet si na indických finančních trzích nevedly podle očekávání. Tento výzkum přispívá k prohloubení znalostí o předpovídání časových řad na indickém finančním trhu a nabízí praktické poznatky pro osoby s rozhodovací pravomocí a výzkumné pracovníky.
|
|
|
Posouzení informetrických, bibliometrických a scientometrických metod v podpoře a hodnocení vědy a výzkumu v evropském kontextu
Boudová, Lucie ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Sklenák, Vilém (oponent) ; Dvořák, Jan (oponent)
Práce se věnuje tématu hodnocení výzkumu na evropské úrovni bibliometrickými metodami. Evropská úroveň je definována dvojím způsobem, zaprvé jako skupina zemí sdružená v EU (a jejích historických předchůdcích), zadruhé pro detailnější zkoumání byly ustaveny rámcové programy jako reprezentant rozvoje výzkumu na celoevropské úrovni. Zkoumá, jak jsou bibliometrické metody využívány v rozvoji a hodnocení výzkumu na politické i akademické úrovni. Mapuje historické využití těchto metod a konkrétně jejích indikátorů, sleduje za jakým účelem a s jakým účinkem byly tyto využity. Zkoumá východiska takového využití, jedním z nich je dostupnost dat. Na vlastním experimentu ověřuje možnost získání takových dat a zkoumá jejich relevanci a možnosti využití. Na základě zjištění práce analyzuje souhrnně možnosti a příležitosti bibliometrie jako metody pro formování a hodnocení evropského výzkumu.
|
|
|
Vývoj bibliometrie v ČR
Dvořáková, Michaela ; Boudová, Lucie (vedoucí práce) ; Buřilová, Marcela (oponent)
(česky) Bakalářská práce je zaměřena na vývoj bibliometrie v České republice, což zahrnuje významné události, osobnosti a instituce, které se podstatně vztahovaly k české bibliometrii. V práci je nejdříve bibliometrie definovaná jako věda se svými metodami, zákony a využitím. Pro porovnání s českým vývojem je dále nastíněna obecná historie bibliometrie, která popisuje světový vývoj od jeho počátků až do současnosti. Historie české bibliometrie představuje obdobný popis historie, v tomto případě však aplikovaný na české prostředí. Detailněji se práce zaměřuje pravděpodobně na nejvýznamnější český počin z oblasti bibliometrie. Jedná se o scientometrickou pracovní skupinu, kterou založil světově uznávaný český bibliometrista a scientometrista Jan Vlachý. Zvláště se věnujeme její činnosti a dvěma dochovaným sborníkům z pořádaných seminářů. Dále práce vyzdvihuje skutečnosti, které ještě dokreslují situaci na poli české bibliometrie. Konkrétně se to týká osobností české bibliometrie, které se určitým způsobem zasloužily o rozvoj v dané oblasti, a také jsou tu vyhodnoceny analýzy bibliometrické literatury od českých autorů.
|
|
|
Scientometrické hodnocení vědy se zaměřením na Českou republiku
Troupová, Alžběta ; Souček, Martin (vedoucí práce) ; Boudová, Lucie (oponent)
(česky) Diplomová práce je zaměřena na scientometrické metody evaluace výzkumu a vývoje a jejich využití v konkrétním systému uplatněném v České republice. V úvodní části je představen obor scientometrie, scientometrické a bibliometrické indikátory a citační rejstříky. Kapitola 7 je zasvěcena hodnocení výzkumu a vývoje v České republice. Podrobně jsou popsána pravidla hodnocení výzkumu a vývoje v dokumentech Metodiky hodnocení výzkumu a vývoje a jejich výsledků a je poukázáno na změny, ke kterým docházelo v rámci každoročních aktualizací. Střet názorů odpůrců a příznivců Metodiky je tématem osmé kapitoly, především v kontextu zavedení institucionálního financování poskytovatelů na základě výsledků hodnocení výzkumu a vývoje podle Metodiky. Jsou představeny názory významných osobností na poli české vědy a politiky. Krátce je pojednáno i o auditu českého systému výzkumu a vývoje provedeném firmou Technopolis Limited. Závěr práce je shrnutím a zamyšlením, bilancujícím klady a zápory českého systému hodnocení vědy.
|
|
|
Možné nástrahy kvantitativního hodnocení
Mika, Pavel
Příspěvek nabízí kritický pohled na praktické použití bibliometrických metod. Postupně jsou v příspěvku představeny úskalí a omezení, která snižují vypovídající hodnotu a zvyšují riziko chybné interpretace bibliometrických indikátorů. K tomu jsou nabídnuty možnosti řešení a obecná doporučení vedoucí ke správnému použití bibliometrie. Konkrétně je zde popsána problematika oborového členění, jehož použití je klíčovým faktorem k objektivnímu nahlížení na citační indikátory. Samotné bibliometrické indikátory zahrnují široký okruh okolností, které je nutné pro jejich správné využití brát v potaz. Zajímavou otázkou je také započítávání vědeckých výstupů mezi více autorů, tedy to, jestli využít tzv. plné počítání nebo frakcionalizaci a jak to může skreslit interpretaci indikátorů.
|
|
| |
|
|
Zkušenosti s využitím EIZ pro hodnocení vědy
Mika, Pavel
Příspěvek představí základní možnosti využití elektronických informačních zdrojů pro hodnocení vědy z hlediska bibliometrie. Informační systémy CRIS a komerční citační databáze obsahují informace využitelné pro hodnocení jednotlivých vědců, vědeckých pracovišť a organizací, ale i celých vědních oborů nebo regionů v rámci světového porovnání. Informace získané analýzou uložených dat – bibliografických záznamů, případně citačních vazeb mezi nimi mohou vypovídat o postavení hodnocené jednotky z hlediska počtu, vědeckého ohlasu a částečně i kvality (měřené citovaností) jednotlivých druhů vědeckých výsledků a jejich podíl na domácí, světové produkci. Nejzajímavější informace mohou poskytnout právě data o citačních vazbách. Dále je možné sledovat oborové zaměření či přímo aktuální témata pomocí analýzy klíčových slov. Analýzou autorské spolupráce získáme pohled na mezinárodní propojení vědního prostoru.
|
|
| |
|
|
Cesta od institucionálního repozitáře k bázi znalostí – případová studie
Kubrak, Weronika
Znalostní báze Varšavské technologické univerzity není pouze institucionálním repozitářem, ale slouží také jako podpora vědeckých aktivit univerzitních zaměstnanců. Nesporným benefi tem této báze je, že dovoluje ukládat a prezentovat nejen publikované příspěvky, ale také např. patenty, projektové dokumentace a jiné výsledky profesních aktivit zaměstnanců univerzity a studentské disertace. Příspěvek prezentuje výhody tohoto systému, ve kterém jsou zkombinovány funkce klasického repozitáře a funkce báze znalostí.
Plný text: idr-935_3 -  PDF
Prezentace: idr-935_1 - PDF; idr-935_2 - PDF
Videozáznam: idr-935_4 -  MP4
|
|
| |
host ::
RSS.