|
|
Postavení a rehabilitace dětských vojáků: případová studie Barmy
Kolocová, Tereza
Navzdory pokroku v ochraně lidských práv, dětští vojáci jsou stále problémem v mnoha zemích světa. K jednomu z nejhorších případů rekrutování dětí dochází v Barmě, kde tento fenomén trvá už čtyři desetiletí a děti jsou rekrutovány jak do oficiální armády Tatmadaw, tak do etnických ozbrojených skupin. Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku dětských vojáků v rámci barmských ozbrojených sil Tatmadaw od roku 1989 po současnost a zabývá se možnostmi jejich potenciální rehabilitace. Podle zavedených metod odzbrojení, demobilizace, a především rehabilitace bývalých afrických dětských vojáků je ukázáno, co bývalým dětským vojákům brání v rehabilitaci. Výsledky analýzy dokazují, že překážkami úspěšné rehabilitace jsou barmské úřady, které dlouhodobě problém dětských vojáků ignorují a omezují přístup organizacím, které by mohly zajistit pomoc, dále nedostatečné vzdělávací a zdravotnické služby a v neposlední řadě ozbrojený konflikt, který zde probíhá. Programy na odzbrojení, demobilizaci a reintegraci DDR, které pomáhají v rehabilitaci bývalých dětských vojáků ve světě, mohou být v Barmě úspěšné pouze pokud je vláda ochotna spolupracovat s mezinárodními organizacemi na jejich realizaci, což se doposud nestalo.
|
|
|
Evropská unie jako zahraničně-politická síla na sankční scéně: případ Barmy
Růžičková, Jana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Hyniová, Andrea (oponent)
Evropská unie bývala v souvislosti se svou zahraniční politikou do roku 2003 označována za aktéra nedisponujícího v podstatě žádnou "tvrdou" silou a často jí bývala přisuzována označení jako "normativní síla", "civilní síla" atp. Skupina autorů v čele s Ianem Mannersem však začala v souvislosti s přijetím Evropské bezpečnostní strategie v prosinci 2003 tvrdit, že Unie své "měkké" charakteristiky pozbyla a posunula se blíže tradiční vojenské síle. Právě údajné militarizaci charakteru Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) po přelomu let 2003 a 2004 se tato práce věnuje, přičemž se soustředí na jednu specifickou oblast SZBP - totiž na politiku omezujících opatření neboli sankcí. Ta je jedinečná už samotným charakterem, neboť sankce představují ze své podstaty "tvrdý", donucovací nástroj zahraniční politiky, jenž Unie samostatně užívá již od 80. let. Nabízí se proto otázka, co o charakteru Unie stále častější užívání sankcí vypovídá a zdali politika omezujících opatření z principu nestojí v opozici proti bytí "měkkou" silou. Pomocí diskurzivní analýzy oficiálních unijních dokumentů a pomocí případové studie Barmy, která zde figuruje jako tzv. "typický případ", se tak práce snaží prokázat, kterému ze tří zvolených typů síly (tj. normativní, civilní a vojenské) charakter Unie jako aktéra na...
|
|
|
Postoj EU k diskriminaci Rohingyů v Barmě od roku 2011
Božinovová, Alexandra ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bruner, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit postoj Evropské unie k diskriminaci Rohingyů v Barmě od roku 2011, kdy se země začala otevírat okolnímu světu. Během následujících let stát předložil řadu reforem, transformoval politické zřízení a uspořádal první demokratické volby. Jelikož Barma prošla značnými změnami, Evropská unie nejprve zmírnila a pak v roce 2013 zrušila téměř všechny uvalené sankce. Velkým problémem, před kterým Barma stále stojí, je porušování lidských práv, zejména práv Rohingyů. Metodologicky je práce ukotvena pomocí obsahové analýzy textu, která byla aplikována na širokou škálu dokumentů, ze kterých byla získána data pro analytickou část práce. Teoretický základ studie tvoří agenda-setting a salience. Tyto teorie byly použity pro stanovení dvou hypotéz práce, které zkoumají postavení této otázky na agendě EU a její důležitost. Z výzkumu vyplynulo, že největší míru pozornosti problematice věnuje Evropský parlament a dále pak EEAS. Naopak Evropská rada a DEVCO věnují otázce méně času. I přes veškeré snahy Unie a poskytnutou finanční, lidskou a materiální pomoc, ke zlepšení situace nedošlo a Rohingyové stále čelí porušování lidských práv a nejsou plnoprávnými občany Barmy.
|
|
|
Analyzing the Effects of Ethnicity on Internal Armed Conflicts in Burma: Identity Crisis and the Struggle for Recognition
Nyunt, Myo Win ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Tesař, Jakub (oponent)
While it is a widely accepted argument that ethnicity and armed conflicts are inextricably linked, there is little understating regarding in which conditions and how exactly ethnicity affects armed conflicts, which this thesis aims to explain through a qualitative case study on Burma, a Southeast Asian nation where what is known as ethnic armed organizations and the national armed forces of Burma-the Tatmadaw-have been at war since Burma got independence from Britain in 1948. While ethnicity can turn into a source of conflict in certain situations, ethnic differences per se are not the cause of conflict. However, ethnicity and ethnic groups can produce negative effects in certain situations. As the main research question, this study asks: In which conditions and how 'ethnicity' produce adverse effects that fuel armed conflicts? In addition to the main research question, this study will test three hypotheses in relation of the main research question to get a clear picture of the adverse effects of ethnicity on armed conflicts. The study concludes by discussing research findings and questions for further research in the area of ethnic armed conflict. Klíčová slova: Ethnicity, Armed Conflict, Recognition, Identity Crisis, Burma/Myanmar
|
|
| |
|
|
Postoj EU k diskriminaci Rohingyů v Barmě od roku 2011
Božinovová, Alexandra ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bruner, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit postoj Evropské unie k diskriminaci Rohingyů v Barmě od roku 2011, kdy se země začala otevírat okolnímu světu. Během následujících let stát předložil řadu reforem, transformoval politické zřízení a uspořádal první demokratické volby. Jelikož Barma prošla značnými změnami, Evropská unie nejprve zmírnila a pak v roce 2013 zrušila téměř všechny uvalené sankce. Velkým problémem, před kterým Barma stále stojí, je porušování lidských práv, zejména práv Rohingyů. Metodologicky je práce ukotvena pomocí obsahové analýzy textu, která byla aplikována na širokou škálu dokumentů, ze kterých byla získána data pro analytickou část práce. Teoretický základ studie tvoří agenda-setting a salience. Tyto teorie byly použity pro stanovení dvou hypotéz práce, které zkoumají postavení této otázky na agendě EU a její důležitost. Z výzkumu vyplynulo, že největší míru pozornosti problematice věnuje Evropský parlament a dále pak EEAS. Naopak Evropská rada a DEVCO věnují otázce méně času. I přes veškeré snahy Unie a poskytnutou finanční, lidskou a materiální pomoc, ke zlepšení situace nedošlo a Rohingyové stále čelí porušování lidských práv a nejsou plnoprávnými občany Barmy.
|
|
|
Evropská unie jako zahraničně-politická síla na sankční scéně: případ Barmy
Růžičková, Jana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Hyniová, Andrea (oponent)
Evropská unie bývala v souvislosti se svou zahraniční politikou do roku 2003 označována za aktéra nedisponujícího v podstatě žádnou "tvrdou" silou a často jí bývala přisuzována označení jako "normativní síla", "civilní síla" atp. Skupina autorů v čele s Ianem Mannersem však začala v souvislosti s přijetím Evropské bezpečnostní strategie v prosinci 2003 tvrdit, že Unie své "měkké" charakteristiky pozbyla a posunula se blíže tradiční vojenské síle. Právě údajné militarizaci charakteru Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) po přelomu let 2003 a 2004 se tato práce věnuje, přičemž se soustředí na jednu specifickou oblast SZBP - totiž na politiku omezujících opatření neboli sankcí. Ta je jedinečná už samotným charakterem, neboť sankce představují ze své podstaty "tvrdý", donucovací nástroj zahraniční politiky, jenž Unie samostatně užívá již od 80. let. Nabízí se proto otázka, co o charakteru Unie stále častější užívání sankcí vypovídá a zdali politika omezujících opatření z principu nestojí v opozici proti bytí "měkkou" silou. Pomocí diskurzivní analýzy oficiálních unijních dokumentů a pomocí případové studie Barmy, která zde figuruje jako tzv. "typický případ", se tak práce snaží prokázat, kterému ze tří zvolených typů síly (tj. normativní, civilní a vojenské) charakter Unie jako aktéra na...
|
|
|
Vývoj Barmy po nastolení reformistické vlády prezidenta Thein Sein
Zemská, Adéla
Diplomová práce se zabývá vývojem Barmy po nastolení civilní vlády v roce 2011. Práce je zaměřená především na analýzu změn, které nastaly během současné vlády a jejich srovnání s minulým obdobím. V teoretické části jsou vymezeny pojmy spojené s nedemokratickými režimy, demokratizačními procesy, sankční politikou a je zde charakterizován pojem geopolitika. Praktická část se zaměřuje na samostatnou analýzu změn pomocí dat a analýz událostí. Jako doplněk pro praktickou část byly využity názory zainteresovaných osob získané kvalitativním výzkumem, metodou strukturovaného dotazníku.
|
|
|
Nevládní organizace Člověk v tísni a lidská práva. Případová studie.
Sloupová, Barbora ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Melounová, Irena (oponent)
Tato práce sleduje působení nevládní organizace Člověk v tísni. Cílem práce bylo zjistit, v čem spočívá přínos nevládní organizace Člověk v tísni v oblasti lidských práv, a jaké metody v rámci svých aktivit využívá. Teoretická část pojednává obecně o nevládních organizacích a dále se zabývá těmito organizacemi působícími v oblasti lidských práv. V empirické části se práce konkrétně věnuje případu nevládní organizace Člověk v tísni a přibližuje její celkové působení, ve kterém se následně soustředí na podporu lidských práv. Jsou zde vymezeny jí využívané metody v této oblasti a poté je sledována jejich aplikace na příkladech Barmy a Kuby. V souvislosti s podporou v těchto zemích práce dále zkoumá způsoby šíření povědomí o této problematice s přesahem do české společnosti.
|
|
|
Exportní možnosti firmy DSP Přerov na vybraných asijských trzích
Pitnerová, Kristýna ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Trousil, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá firmou DSP Přerov, spol. s r.o. a návrhem strategie na expandování její nabídky na vybrané asijské trhy. Hlavním úkolem práce je představení jmenované společnosti, analýza vybraných zemí, tj. Barmy a Vietnamu, a následně sestavení vhodné exportní strategie pro danou firmu. První část práce je zaměřena na světový vývoj příslušného odvětví spolu s dějinami kovoprůmyslu v městě Přerově, dále je také pozornost věnována samotné firmě DSP Přerov, v rámci čehož je provedena SWOT analýza. Druhá část zpracovává export dané společnosti a její propagaci na zahraničních trzích. Poslední kapitola práce tvoří analytickou část zahrnující analýzu obou jmenovaných zemí na základě vývoje makroekonomických veličin. Podle sledovaných ukazatelů je sestavena exportní strategie na vybrané trhy a následně je doporučena firmě DSP Přerov.
|
host ::
RSS.