|
|
Vliv solení dálnice D8 v zimních měsících: Výsledky sledování druhového složení a početnosti vodních organismů v přilehlých tocích v průběhu vegetační sezóny 2018.
Blabolil, Petr ; Kučerová, Andrea ; Matěna, Josef ; Rychetský, P. ; Peterka, Jiří
Předmětem studie je dokumentovat vliv toxicity chloridů na vodní organismy (makrofyta, nárosty, makrozoobentos, ryby a obojživelníci) v recipientech v okolí dálnice D8 km 48,276 – 64,689, kde dálnice prochází CHKO České středohoří. Sumarizace dosažených výsledků za vegetační sezónu 2018 je obsahem předkládané zprávy.
|
|
|
Vliv solení dálnice D8 v zimních měsících: Výsledky sledování druhového složení a početnosti vodních organismů v přilehlých tocích v průběhu vegetační sezóny 2019.
Blabolil, Petr ; Kučerová, Andrea ; Matěna, Josef ; Bešta, Tomáš ; Rychetský, P. ; Peterka, Jiří
Předmětem studie je dokumentovat vliv toxicity chloridů na vodní organismy (makrofyta, nárosty, makrozoobentos, ryby a obojživelníci) v recipientech v okolí dálnice D8 km 48,276 – 64,689, kde dálnice prochází CHKO České středohoří. Sumarizace dosažených výsledků za vegetační sezónu 2019 je obsahem předkládané zprávy.
|
|
|
Výskyt a diverzita trypanosom obojživelníků
Poloprutská, Klára ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Brzoňová, Jana (oponent)
Rod Trypanosoma představuje známé bičíkovce z řádu Trypanosomatida a třídy Kinetoplastea, který zahrnuje přes 500 popsaných druhů parazitujících u všech tříd obratlovců. Nejznámějšími a ekonomicky i medicínsky nejvýznamnějšími jsou však savčí trypanosomy, speciálně lidské, které způsobují závažná onemocnění ve světě: spavou nemoc v Africe a Chagasovu chorobu v Latinské Americe. Trypanosomy lze však nalézt také v krvi ptáků, plazů, ryb a obojživelníků. A právě na trypanosomy obojživelníků, jejichž diverzita je překvapivě veliká, je zaměřena tato práce. Mnoho studií se však zaměřuje pouze na morfologický popis, který nemusí být vždy spolehlivý k určení druhu, a tím mohou být zkresleny informace např. o životním cyklu, prevalenci jednotlivých druhů nebo hostitelské specifitě. Tato práce poukazuje na některé nejasnosti, ale i na spolehlivější experimentální nebo v některých případech i molekulární důkazy zabývající se jednotlivými aspekty života trypanosom obojživelníků. Shrnuje také zástupce vodních i terestrických bezobratlých vektorů, z nichž jsou za dominantní považovány pijavice, přenášející trypanosomy ve vodním prostředí. Dále jsou pak známy některé druhy flebotomů, komárů a rodu Corethrella, kteří představují přenašeče terestrické. Klíčová slova: Trypanosoma, obojživelníci, žáby, diverzita,...
|
|
|
Buněčná a molekulární podstata regenerace kůže u obojživelníků a savců
Hybešová, Michaela ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Hojení poraněné kůže u savců a její regenerace u obojživelníků patří mezi významná biomedicínská témata v rámci posledních pár desetiletí. Nejdůležitějším aspektem u člověka je tvorba jizvy a snaha o její nahrazení funkční diferencovanou tkání. K modulaci mechanismů tvorby jizvy je třeba porovnat tento proces s regeneračními mechanismy u obojživelníků, kde dochází k obnově původní tkáně a funkčnosti. Hlavním modelem pro studium regenerace jsou mloci, kteří si tuto schopnost zachovávají po celý život. Na druhou stranu žáby o tuto vlastnost přicházejí s metamorfózou, i když ne zcela. Imunitní systém žab po metamorfóze se shoduje s tím u savců. Podobně přechod z časného embryonálního vývoje u savců, kde byl plod schopen kompletní regenerace poškozené tkáně, na dospělý typ hojení, jde také ruku v ruce s rozvojem imunitního systému a strukturní diferenciace poškozené tkáně. Klíčovými faktory, které rozlišují proces hojení s jizvou a bez jizvy, jsou tak zánětlivé buňky a jejich regulace, tvorba ECM včetně proliferace fibroblastů, a produkce příslušných cytokinů.
|
|
|
Mechanismus lovu a vizuální vnímání kořisti u obojživelníků
Košinárová, Lucie ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Černý, Rudolf (oponent)
Vizuální vnímání je u většiny obojživelníků dominantním smyslem poskytujícím životně důležité informace o potencionální kořisti či predátorovi v okolí. V návaznosti na typ přijímané informace skrze optické senzory a vyhodnocení v mozku se aktivují odlišné behaviorální reakce, ať už za účelem lovu či vyhnutí se predátorovi. K rozhodování dochází na základě jednotlivých parametrů stimulu, které pomáhají obojživelníkovi rozlišovat mezi těmito dvěma podněty. V případě vyhodnocení stimulu jako kořisti dochází ke spuštění vrozeného vzorce chování. Lovící strategie se u obojživelníků mohou velmi lišit v závislosti na mnoha faktorech, včetně typu preferované potravy, mechanických omezení nebo vlastním fylogenetickém postavením. Rovněž obývaný habitat může souviset jak s nabídkou lovících strategií, tak s morfologickými znaky druhu, převážně týkajících se ústního ústrojí. Jazyk se účastní většiny lovících pohybů u terestrických obojživelníků, a i u některých akvatických. Jeho odlišné způsoby elongace jsou dnes rozděleny do několika kategorií. Tyto kategorie jsou obvykle druhově specifické. Kromě zpracování informací o vizuálním vnímání a mechanismů lovu, je práce doplněna vymapováním jednotlivých kategorií elongace jazyka na fylogenetický strom. Cílem bylo udělat si představu o evoluci způsobu lovu u této skupiny a...
|
|
|
Reakce pulců skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) na přítomnost nepůvodních predátorů
KROUFKOVÁ, Michaela
Tato práce je zaměřena na antipredační strategie larev obojživelníků ve vztahu k jejich predátorům. Jmenovitě se jedná o vztah mezi larvami skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) a invazním druhem ryby, střevličky východní (Pseudorasbora parva). V části experimentu je zkoumán i vztah s dalším nepůvodním druhem, a to s koljuškou tříostnou (Gasterosteus aculeatus). V obou případech jde o nepůvodní druhy drobných ryb, kdy střevlička k nám byla nezáměrně zavlečena již v 80. letech 20. století z Maďarska, je uvedena v tzv. Černém seznamu ČR a figuruje na seznamu invazních nepůvodních druhů k nařízení EU (1143/2014), (Kuřátko, 1998; Poláková a kol., 2016). Koljuška byla na naše území zavlečena z Ameriky, když ji do našich vod pravděpodobně vypustili akvaristé na počátku minulého století. Jedná se sice o druh, který není zaznamenán na Černém seznamu, ale je dokumentován její negativní dopad na rybí potěr (Poláková a kol., 2016). U obou sledovaných druhů byl prokázán negativní vliv na biologickou rozmanitost naší fauny, ale vliv těchto predátorů přímo na naše obojživelníky doposud zdokumentován nebyl. V experimentální části bylo zkoumáno poškození pulců vlivem těchto nepůvodních druhů ryb a strategie pulců v obraně proti nim. Pulcům zde byla poskytnuta možnost úkrytu, jako jedna v možných strategií úniku před predátorem.
|
|
|
Obojživelníci - význam pro člověka a jejich využití v pedagogické praxi
Vajnar, Tomáš ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Práce obsahuje literární rešerši o obojživelnících, jejich vztahu a významu pro člověka (morfologie, fyziologie, biologie, etologie, bioindikace, příčiny ohrožení a ochrana obojživelníků, mýty, toxikologie aj.). Obojživelníci jsou vyhodnoceni jako modelová skupina s ohledem na využitelnost v pedagogické praxi (biologie, ekologie, etologie, ochrana přírody, literatura aj.). Vybrány jsou příkladové exotické druhy nejvhodnější pro chov ve školách, uvede návody na chov a náměty na pozorování jejich životních projevů.
|
|
| |
|
|
Přehled svrchnopaleozoických obojživelníků České republiky
Vala, Vladimír ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Zajíc, Jaroslav (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je přehled svrchnopaleozoických obojživelníků na území České republiky. Krytolebci jsou starobylí obojživelníci, kteří se vyvinuli ve svrchním devonu a nejvíce rozšíření byli během období karbonu a permu, některé druhy přežily až do křídy. Jsou vyznačeni v systému obojživelníků a krátce je popsána jejich anatomie. Dělíme je na dvě velké skupiny - Labyrinthodontia a Lepospondyli, kteří se liší v mnoha věcech, což je stručně popsáno v mojí práci. Nálezy krytolebců jsou omezeny pouze na sedimentační prostory pánví a brázd, v případě České republiky to jsou pánve západočeské, podkrkonošské a Boskovická brázda. V samotném přehledu jednotlivých druhů jsem se snažil o popsání druhů reprezentujících většinu známých skupin. Informace o některých druzích jsou kusé, protože nalezených fosilních pozůstatků je málo, nálezy jsou ve většině případů neúplné, a mnoho z těchto druhů je stále ještě objektem výzkumu.
|
|
|
Hibernace larev žab: výskyt, příčiny a důsledky
NOWAK, Rudolf
Tato bakalářská práce pojednává o hibernaci obojživelníků a konkretizuje její průběh v jednotlivých larválních stádiích. Popisuje faktory, které hibernaci podmiňují a důvody, které ji způsobují. U živočichů obecně platí, že těmi hlavními, které mají na hibernaci značný vliv, jsou teplota a nedostatek potravy, díky nimž jsou živočichové nuceni zpomalit svůj metabolismus a přežít jen ze svých zásobních látek. Před zamrznutím se v teplotách pod bodem mrazu obojživelníci "brání" koncentrováním kryogenních sloučenin, krystalizací vody v extracelulárních prostorech a zachováním kapalné cytoplazmy uvnitř buněk. Hibernace pulců je závislá na délce sezóny, která se zkracuje s rostoucí nadmořskou výškou a zeměpisnou šířkou, společně s klesající teplotou. Je to částečně kvůli hormonům štítné žlázy, které řídí metamorfózu, neboť štítná žláza zpomaluje svou funkci s klesající teplotou. Dalším podmětem pro hibernaci pulců je nedostatek potravy, bez které nemá možnost růst a vyvíjet se. Přezimování pulců rozdělujeme na obligátní a fakultativní. Metamorfóza po hibernaci přináší ve vhodném prostředí nižší riziko mortality během zimy a zajistí větší velikost jedince v následujícím roce.
|
host ::
RSS.