|
|
Dobrovolná skromnost: Druhá generace
Kolářová, Marta ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Východisko. Dobrovolná skromnost je forma životního stylu, jejímž typickým rysem je výběrová náročnost ve všech oblastech života člověka. Samotná náročnost života v dobrovolné skromnosti spočívá v sebekontrole spotřebního chování při dennodenní konfrontaci s mediálním tlakem, který je orientovaný na vysokou míru spotřeby. Cílem práce bylo zjistit, zda lidé, kteří vyrůstali v dobrovolně skromné rodině a byli v tomto duchu vychováváni, se i nadále drží dobrovolné střídmosti nebo se naopak od tohoto způsobu života odvrátili a připojili se k majoritnímu životnímu stylu založenému především na vysoké míře spotřeby. Metody a výsledky. Do výzkumu bylo zařazeno 40 respondentů, kteří splňovali podmínku, že dobrovolná skromnost byla součástí jejich výchovy. Osloveni byli lidé z alternativně žijících skupin (hnutí preppers, ekovesnice, makrobiotici, minimalisté, fóra matek věnujících se výchově a péči o dítě a další skupiny disponující fóry o alternativním způsobu života v dobrovolné skromnosti). Šetření probíhalo prostřednictvím elektronického dotazníku. Třináct respondentů ze čtyřiceti (32,5 %) plně odpovídalo námi stanovenému profilu dobrovolné skromnosti. Relativní četnost odpovědí od všech čtyřiceti respondentů, které naplňovaly požadavky skromného chování, činila 74,3 %. Hypotéza H1 předpokládala, že vlivem...
|
|
|
Přenos hodnotového modelu vegetariánství z rodičů na děti
Vastlová, Markéta ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Janas, Martin (oponent)
(abstrakt) Tato bakalářská práce se, jak již její samotný název vypovídá, zabývá pojetím výchovy vlastního potomka rodičem vegetariánem, případně veganem. Je zde zkoumáno to, zda se snaží o předání vlastního modelu hodnot - tedy vegetariánství nebo veganství dítěti, ale také tím, jaké aspekty budoucí hodnotovou orientaci dítěte v průběhu primární socializace ovlivňují nejvíce. V potaz je tedy bráno působení nejen ze strany partnera rodiče - informátora, ale i prarodičů potomka, dále vzdělávacího zařízení dítětem navštěvovaného. Tam dochází ke styku s hodnotami a normami jinými, než které mu mohou být blízké z prostředí domova a je pak právě na rodičích, jak nastalou situaci vyřeší. Práce samotná je členěná do tří hlavních částí, které jsou následující: Teoretický úvod, Metodologie, a Výzkumná část. Část první je věnovaná teoretickému zázemí umožňujícímu ukotvení dat potřebných pro samotnou analýzu. Konkrétně tedy přibližuje hodnotovou základnu vegetariánství, vysvětluje rozdíl mezi vegetariánstvím a jeho radikálnější formou, veganstvím, nastiňuje vliv rodiny a vzdělávacího zařízení na pozdější hodnotovou orientaci dítěte. Druhá z hlavních kapitol, tedy metodologie, seznamuje čtenáře s procesem celého výzkumu, od výběru informátorů přes jejich dotazování až po samotný způsob analýzy textu. Ta je...
|
|
|
Střídmost jako etický ideál
Gyönyör, Jakub ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Cílem diplomové práce je nastínit mnohovrstevnatý ideál střídmosti a podrobit bližšímu zkoumání významy, jakých nabývá v textu encykliky Laudato si' papeže Františka. V analytické části práce bude zkoumán pojem střídmost (sobrietas), jeho výskyt v textech Starého a Nového zákona a kontext jeho užívání jako kardinální ctnosti či umírněného politického jednání. Taktéž bude představen obsah a východiska encykliky Laudato si'. Druhá část se bude zabývat etickými aspekty střídmosti ve vztahu k životnímu prostředí, k sobě samému, k druhému člověku a k Bohu v linii vytyčené papežem v této encyklice. Klíčová slova střídmost, etika ctnosti, umírněná politika, alternativní životní styl, encyklika Laudato si', papež František, socio-ekologická krize
|
|
|
Přenos hodnotového modelu vegetariánství z rodičů na děti
Vastlová, Markéta ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Janas, Martin (oponent)
(abstrakt) Tato bakalářská práce se, jak již její samotný název vypovídá, zabývá pojetím výchovy vlastního potomka rodičem vegetariánem, případně veganem. Je zde zkoumáno to, zda se snaží o předání vlastního modelu hodnot - tedy vegetariánství nebo veganství dítěti, ale také tím, jaké aspekty budoucí hodnotovou orientaci dítěte v průběhu primární socializace ovlivňují nejvíce. V potaz je tedy bráno působení nejen ze strany partnera rodiče - informátora, ale i prarodičů potomka, dále vzdělávacího zařízení dítětem navštěvovaného. Tam dochází ke styku s hodnotami a normami jinými, než které mu mohou být blízké z prostředí domova a je pak právě na rodičích, jak nastalou situaci vyřeší. Práce samotná je členěná do tří hlavních částí, které jsou následující: Teoretický úvod, Metodologie, a Výzkumná část. Část první je věnovaná teoretickému zázemí umožňujícímu ukotvení dat potřebných pro samotnou analýzu. Konkrétně tedy přibližuje hodnotovou základnu vegetariánství, vysvětluje rozdíl mezi vegetariánstvím a jeho radikálnější formou, veganstvím, nastiňuje vliv rodiny a vzdělávacího zařízení na pozdější hodnotovou orientaci dítěte. Druhá z hlavních kapitol, tedy metodologie, seznamuje čtenáře s procesem celého výzkumu, od výběru informátorů přes jejich dotazování až po samotný způsob analýzy textu. Ta je...
|
|
| |
|
|
Dobrovolná skromnost: Druhá generace
Kolářová, Marta ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Východisko. Dobrovolná skromnost je forma životního stylu, jejímž typickým rysem je výběrová náročnost ve všech oblastech života člověka. Samotná náročnost života v dobrovolné skromnosti spočívá v sebekontrole spotřebního chování při dennodenní konfrontaci s mediálním tlakem, který je orientovaný na vysokou míru spotřeby. Cílem práce bylo zjistit, zda lidé, kteří vyrůstali v dobrovolně skromné rodině a byli v tomto duchu vychováváni, se i nadále drží dobrovolné střídmosti nebo se naopak od tohoto způsobu života odvrátili a připojili se k majoritnímu životnímu stylu založenému především na vysoké míře spotřeby. Metody a výsledky. Do výzkumu bylo zařazeno 40 respondentů, kteří splňovali podmínku, že dobrovolná skromnost byla součástí jejich výchovy. Osloveni byli lidé z alternativně žijících skupin (hnutí preppers, ekovesnice, makrobiotici, minimalisté, fóra matek věnujících se výchově a péči o dítě a další skupiny disponující fóry o alternativním způsobu života v dobrovolné skromnosti). Šetření probíhalo prostřednictvím elektronického dotazníku. Třináct respondentů ze čtyřiceti (32,5 %) plně odpovídalo námi stanovenému profilu dobrovolné skromnosti. Relativní četnost odpovědí od všech čtyřiceti respondentů, které naplňovaly požadavky skromného chování, činila 74,3 %. Hypotéza H1 předpokládala, že vlivem...
|
|
|
Životní styl subkultury mládeže straight edge
NOVÁČEK, Cyril
Práce se zabývá životním stylem subkultury mládeže straight edge. Tato subkultura je charakteristická svým odmítavým postojem k alkoholu, drogám, tabákovým výrobkům, sexuální promiskuitě a sociálním cítěním. Práce se nejprve věnuje tématu životního stylu včetně problematiky postojů a hodnot nebo volného času. Dále reflektuje subkultury, jejich místo ve společnosti, specifika a mapuje odborné studium (post) subkulturních teorií. Následně podrobně popisuje subkulturu straight edge a čtenáře mimo jiné vybízí k zamyšlení, zdali tato subkultura může plnit funkci náhražky náboženství. Kvalitativní výzkum pak analyzuje životní styl stoupenců subkultury, jejich pohled na subkulturu, vztah se společností a sebeprezentaci. Posléze se práce snaží poukázat na etický a ideologický rozměr straight edge a zabývá se otázkou komercionalizace subkultur.
|
|
|
Alternativní životní styl jako varianta spokojeného bytí
BENDOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce nese název Alternativní životní styl jako varianta spokojeného bytí. Pro specifikaci subkultury, které se tato práce věnuje, jsem definovala subkulturu osob bez přístřeší, které, jak jsem nejen předpokládala, ale i vlastní výzkumná data ukázala, mohou spokojenou formu bytí vykazovat. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitolu jsem pojala jako určitý teoretický rámec této diplomové práce, kde je kladen důraz na sociální normy a teorie sociální deviace, které jsou stěžejní pro osoby bez přístřeší vykazující alternativní životní styl značně se lišící od většinové konformní společnosti. Druhá kapitola je věnována charakteristice bezdomovectví. Třetí kapitola obsahuje postupy v pomoci osobám bez přístřeší v jejich životní situaci. Jsou zde obsaženy také sociální služby určené právě osobám bez přístřeší. V poslední kapitole se věnuji životnímu a alternativnímu životnímu stylu. Zabývám se zde také otázkou dobrovolného bezdomovectví. Cílem této diplomové práce je popis aspektů životního stylu u sledované subkultury osob bez přístřeší. Cílová skupina je tvořena 20 osobami bez přístřeší ve věku od 18 do 70 let. Pro sběr dat byla aplikována metoda kvalitativního přístupu a byla zvolena metoda analýzy případových studií. Stěžejní technikou sběru dat byl rozhovor pomocí návodu, který jsem použila u 10 osob bez přístřeší vyskytujících se v azylovém domě, a u 10 osob bez přístřeší vyskytujících se bezprostředně na veřejných prostranstvích. V rámci této diplomové práce bylo stanoveno těchto pět výzkumných otázek. Primární data byla kódována/indexována a následně zpracována metodou rámcové analýzy dle Ritchie a Spencer. Výsledky výzkumu ukázaly, že nejčastější příčinou vzniku bezdomovectví je závislost na alkoholu. Nejčastěji se jedná o svobodné a rozvedené muže a ženy. Režim dne osob bez přístřeší je z větší poloviny pravidelný. Mezi nejčastější denní aktivity v azylovém domě patří sledování televize, úklid společných prostor azylového domu, pevné aktivity a popíjení kávy. Mezi denní aktivity venku patří především sběr kovu, vaření, nakupování potravin a vybírání popelnic. Zimní noci tráví respondenti v zařízeních sociálních služeb (noclehárna, azylový dům), ve stanu, provizorních boudách a ve squatu. Většina osob tráví dny s kamarády či partnery. Snahu o přivýdělek mají více respondenti žijící na veřejných prostranstvích. Zkušenost se žebráním se objevila třikrát častěji u osob žijících na veřejných prostranstvích než u osob v azylovém domě. Osoby v azylovém domě si většinou platí celodenní stravu. Respondenti žijící venku si jídlo obstarávají v supermarketech, nízkoprahových denních centrech, noclehárnách a v popelnicích. Závislost na nikotinu je u osob bez přístřeší častější než závislost na alkoholu. Osobní hygienu vykonávají většinou v zařízeních sociálních služeb (nízkoprahové denní centrum, noclehárna a azylový dům). Oblečení si obstarávají převážně v sociálním a azylovém šatníku. Partnerský život neudržují, ale sexuální kontakty nachází více osoby žijící na veřejných prostranstvích. Více než polovina respondentů nepřemýšlí o budoucnosti. Jejich životní situace se více líbí osobám žijícím v azylovém domě, přesto by změnu životní situace uvítala větší polovina respondentů. Na základě výsledků tohoto výzkumu byly indukovány teoretické koncepty.
|
host ::
RSS.