|
|
Vývoj vnitrodruhové diverzity invazního patogenu olší Phytophthora ×alni
Pecka, Štěpán ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Sedlářová, Michaela (oponent)
Phytophthora alni s. l. (plíseň olšová, Peronosporomycetes: Stramenopila) je invazní patogen způsobující fytoftorovou hnilobu kořenů a krčků olší. Z Evropy je znám od 90. let, z ČR od roku 2001. V rámci druhového komplexu P. alni s. l. jsou známy tři druhy. V Evropě v současnosti nejrozšířenější triploidní Phytophthora ×alni (Phytophthora alni subsp. alni) vznikl hybridizací mezi druhými dvěma taxony. Analýzou mikrosatelitů byly v předchozích pracích objeveny desítky genotypů, kterým však dominoval genotyp jediný (Pxa-1) a většina ostatních genotypů z něj byla odvozená. Tyto práce se však rozcházely v tom, jestli zastoupení tohoto genotypu v čase narůstá, či klesá ve prospěch jiných genotypů. Tato diplomová práce porovnává změny populace P. ×alni v povodí Vltavy za posledních čtrnáct let, během kterých došlo na mnohých lokalitách k výraznému úbytku dostupných hostitelů tohoto patogenu. Pro určení multilokusových genotypů bylo využito 10 mikrosatelitů. Mezi 94 izoláty P. ×alni spolehlivě určenými na úroveň genotypu bylo 23 různých genotypů. Žádný z těchto genotypů, kromě dominantního, však nebyl nalezen na stejných lokalitách opakovaně. Byl patrný nárůst zastoupení dominantního genotypu (z 63 % na 86 %). Většina ostatních genotypů byla jen mírně odlišná od Pxa-1 (nejčastěji ztrátou heterozygozity)....
|
|
|
Invaze Phytophtora alni v Evropě
Pecka, Štěpán ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Druhový komplex Phytophthora alni s. l. (Peronosporomycetes: Stramenopila; česky plíseň olšová) představuje skupinu invazních patogenů napadajících olše. Šíří se převážně vodou a způsobují hniloby kořenů a krčků končící často odumřením celého stromu. Zvláště v břehových porostech často působí značné ztráty olší a tím výrazné změny ekosystémů a vodních toků. Druhový komplex je velmi polymorfní a dělí se na tři druhy - P. ×alni, P. uniformis a P. ×multiformis. V Evropě a ČR nejběžnější je druh P. ×alni. Cílem práce je shrnout vývoj poznání jak celého komplexu P. alni, tak i nejvýznamnějšího taxonu P. ×alni, historii jeho šíření a vývoj areálu v Evropě, popsat genetickou variabilitu a vnitřní strukturu populací, jeho ekologické nároky a způsoby šíření a na základě známých výsledků popsat současný stav invaze. Klíčová slova: Phytophthora alni, Peronosporomycetes, Alnus, patogen, hybridizace, rozšíření, břehové porosty
|
|
|
Invaze Phytophtora alni v Evropě
Pecka, Štěpán ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Druhový komplex Phytophthora alni s. l. (Peronosporomycetes: Stramenopila; česky plíseň olšová) představuje skupinu invazních patogenů napadajících olše. Šíří se převážně vodou a způsobují hniloby kořenů a krčků končící často odumřením celého stromu. Zvláště v břehových porostech často působí značné ztráty olší a tím výrazné změny ekosystémů a vodních toků. Druhový komplex je velmi polymorfní a dělí se na tři druhy - P. ×alni, P. uniformis a P. ×multiformis. V Evropě a ČR nejběžnější je druh P. ×alni. Cílem práce je shrnout vývoj poznání jak celého komplexu P. alni, tak i nejvýznamnějšího taxonu P. ×alni, historii jeho šíření a vývoj areálu v Evropě, popsat genetickou variabilitu a vnitřní strukturu populací, jeho ekologické nároky a způsoby šíření a na základě známých výsledků popsat současný stav invaze. Klíčová slova: Phytophthora alni, Peronosporomycetes, Alnus, patogen, hybridizace, rozšíření, břehové porosty
|
|
|
Bilance biogennich prvků rekultivovalých a nerekultivovaných výsypek
Veselá, Monika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Těžba nerostných surovin vede k devastaci krajiny a cílem rekultivačních snah je proto obnova ekosystémů. Náš výzkum probíhal na hnědouhelných výsypkách Sokolovska, kde jsme porovnávali dvacetileté plochy ponechané spontánní sukcesi a plochy rekultivované olšemi Alnus glutinosa a A. incana. Biomasa a bilance biogenních prvků byla hodnocena pro byliny a dřeviny, zvlášť pro druhy Salix caprea, Populus tremula a Alnus glutionosa. Olše vykazovala signifikantně nejvyšší koncentrace dusíku a uhlíku oproti ostatním dřevinám. Celkové množství biomasy, uhlíku a dusíku pak bylo vyšší na rekultivovaných plochách, zatímco fosfor byl více zastoupen na plochách spontánních. Nejvíce dusíku se akumulovalo v podzemní biomase dřevin, největší množství fosforu bylo v nadzemní biomase dřevin. Dřeviny nerekultivovaných ploch produkovaly více opadu, opad olšových porostů zas vykazoval vyšší koncentraci dusíku. Vyšší hodnoty pro biomasu, uhlík a dusík rekultivovaných ploch byly pravděpodobně dosaženy díky schopnosti olše vázat vzdušný dusík.
|
|
|
Rekonstrukce a model postglaciálního šíření olší podrodu Alnus v Evropě
Jelenová, Hana ; Barták, Vojtěch (vedoucí práce) ; Mandák, Bohumil (oponent)
Postglaciální migrace dřevin je stále opředena mnoha paradoxy a nejasnostmi, které doposud nebyly vyřešeny u mnoha evropských druhů. Takovým případem jsou mokřadní dřeviny podrodu Alnus, jenž se dle fosilních záznamů rozšířily po celé Evropě během posledního glaciálu velmi rychle. Cílem této diplomové práce je odhalení jejich migračního potenciálu, a to za pomoci empirického hodnocení interpolovaných pylových dat (interpolace metodou IDW) a simulačního modelu založeného na ekologických vlastnostech druhu. Zatímco výsledkem interpolovaných map jsou rychlosti podobné již dříve odhadovaným rychlostem, výsledky simulačního modelu již těmto rychlostem odpovídají pouze za specifických extrémních podmínek prostředí u A. incana. Důvodem může být přizpůsobení jejích semen k anemochorii, neboť simulační model potvrdil jejich dobrý potenciál šířit se větrem. Oproti tomu v případě A. glutinosa výsledky modelu nepotvrzují schopnost se dostatečně rychle šířit pomocí větru, pozorované rychlosti je proto třeba vysvětlit jinak. Jednou z možností je šíření pomocí řek, což naznačuje i vizualizace migračních linií společně s říčními sítěmi.
Součástí modelu také bylo odhalení ekologických vlastností, které souvisejí s migračním potenciálem. V rámci parametrizace modelu se prokázala A. glutinosa co se týče očekávaného počtu potomků podstatně lepší než A. incana, přesto v anemochorním modelu hrála hlavní roli padavost a generační čas, který byl u A. incana kratší, a z toho důvodu je patrně schopna se šířit rychleji než A. glutinosa.
|
|
|
Edifikátory a změny ve struktuře břehových porostů podvazu Alnenion Glutinoso-Incanae Oberd. s dominantní olší v podmínkách katastrofických záplav a biologické invaze
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice ; Gabrielová, Šárka ; Mrázková, Marcela ; Holub, Vladimír ; Strnadová, Veronika ; Černý, Karel
Zpráva obsahuje výsledky plnění těchto dílčích úkolů projektu: DÚ 1. Určení recentního rozsahu chřadnutí břehových porostů (blízkých společenstvu Alnenion glutinoso-incanae) s dominantní olší v ČR s důrazem na povodí Vltavy - je uveden seznam lokalit s prokázaným fytoflorovým chřadnutím olší. DÚ 2. Zaznamenání dlouhodobých změn struktury E3 patra v porostech vystavených různým stresorům a jejich kombinacím (povodně - P. alni – kombinace faktorů) - proběhl výzkum faktorů potenciálně odpovědných za rozsah chřadnutí porostů na toku Mastník. DÚ 4. Vývoj struktury bylinného patra a abundance jednotlivých druhů v důsledku poškození a odumírání edifikátorů společenstva - je uveden přehled zdravotního stavu stromů na sledovaných plochách a fytocenologická analýza porostu. DÚ 5. Identifikace zdrojů infekce P. alni v krajině a hlavního způsobu zavlékání, studium způsobu přežívání P. alni v ekosystému, identifikace teplotních optim - je diskutován způsob šíření infekce v prostoru České Sibiře. DÚ 6. Identifikace infradruhové struktury invazního organismu a rizika v jednotlivých oblastech jeho výskytu - práce na sběru izolátů P. alni, určení souboru znaků, které budou na izolátech sledovány a pokračování v molekulární analýze izolátů. Jsou uvedeny citace článků, které se vztahují k projektu.
|
|
|
Edifikátory a změny ve struktuře břehových porostů podvazu Alnenion Glutinoso-Incanae Oberd. s dominantní olší v podmínkách katastrofických záplav a biologické invaze
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice ; Gabrielová, Šárka ; Mrázková, Marcela ; Holub, Vladimír ; Strnadová, Veronika ; Černý, Karel
Zpráva obsahuje plnění těchto dílčích cílů projektu: 1. Určení recentní rozsahu chřadnutí břehových porostů (blízkých společenstvu Alnenion glutinoso-incanae) s dominantní olší v ČR s důrazem na povodí Vltavy. 2. Zaznamenání dlouhodobých změn struktury E3 patra v porostech vystavených různým stresorům a jejich kombinacím (povodně - P. alni – kombinace faktorů). 4. Vývoj struktury bylinného patra a abundance jednotlivých druhů v důsledku poškození a odumírání edifikátorů společenstva. 5. Identifikace zdrojů infekce P. alni v krajině a hlavního způsobu zavlékání, studium způsobu přežívání P. alni v ekosystému, identifikace teplotních optim. 6. Identifikace infradruhové struktury invazního organismu a rizika v jednotlivých oblastech jeho výskytu. Obsažen je také metodický informační materiál "Chřadnutí olší způsobené druhem Phytophthora alni Brasier & al.", který je určen především pro pracovníky organizací zabezpečujících správu vodních toků (povodí ČR, ZVHS, LČR, samosprávy aj.), pro pracovníky ochrany přírody a další zájemce z řad odborné i laické veřejnosti zabývající se zdravotním stavem dřevin.
|
|
|
Edifikátory a změny ve struktuře břehových porostů podvazu Alnenion Glutinoso-Incanae Oberd
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice ; Gabrielová, Šárka ; Mrázková, Marcela ; Holub, Vladimír ; Strnadová, Veronika ; Černý, Karel
Zpráva obsahuje výsledky plnění těchto dílčích úkolů projektu: DÚ 1. Určení recentního rozsahu chřadnutí břehových porostů (blízkých společenstvu Alnenion glutinoso-incanae) s dominantní olší v ČR s důrazem na povodí Vltavy - je uveden seznam lokalit s prokázaným fytoflorovým chřadnutím olší. DÚ 2. Zaznamenání dlouhodobých změn struktury E3 patra v porostech vystavených různým stresorům a jejich kombinacím (povodně - P. alni – kombinace faktorů) - proběhl výzkum faktorů potenciálně odpovědných za rozsah chřadnutí porostů na toku Mastník. DÚ 4. Vývoj struktury bylinného patra a abundance jednotlivých druhů v důsledku poškození a odumírání edifikátorů společenstva - je uveden přehled zdravotního stavu stromů na sledovaných plochách a fytocenologická analýza porostu. DÚ 5. Identifikace zdrojů infekce P. alni v krajině a hlavního způsobu zavlékání, studium způsobu přežívání P. alni v ekosystému, identifikace teplotních optim - je diskutován způsob šíření infekce v prostoru České Sibiře. DÚ 6. Identifikace infradruhové struktury invazního organismu a rizika v jednotlivých oblastech jeho výskytu - práce na sběru izolátů P. alni, určení souboru znaků, které budou na izolátech sledovány a pokračování v molekulární analýze izolátů.
|
|
|
Edifikátory a změny ve struktuře břehových porostů podvazu Alnenion Glutinoso-Incanae Oberd
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice ; Gabrielová, Šárka ; Mrázková, Marcela ; Holub, Vladimír ; Strnadová, Veronika ; Černý, Karel
Zpráva obsahuje výsledky plnění těchto dílčích úkolů projektu: DÚ 1. Určení recentního rozsahu chřadnutí břehových porostů (blízkých společenstvu Alnenion glutinoso-incanae) s dominantní olší v ČR s důrazem na povodí Vltavy - je uveden seznam lokalit s prokázaným fytoflorovým chřadnutím olší. DÚ 2. Zaznamenání dlouhodobých změn struktury E3 patra v porostech vystavených různým stresorům a jejich kombinacím (povodně - P. alni – kombinace faktorů) - proběhl výzkum faktorů potenciálně odpovědných za rozsah chřadnutí porostů na toku Mastník. DÚ 4. Vývoj struktury bylinného patra a abundance jednotlivých druhů v důsledku poškození a odumírání edifikátorů společenstva - je uveden přehled zdravotního stavu stromů na sledovaných plochách a fytocenologická analýza porostu. DÚ 5. Identifikace zdrojů infekce P. alni v krajině a hlavního způsobu zavlékání, studium způsobu přežívání P. alni v ekosystému, identifikace teplotních optim - je diskutován způsob šíření infekce v prostoru České Sibiře. DÚ 6. Identifikace infradruhové struktury invazního organismu a rizika v jednotlivých oblastech jeho výskytu - práce na sběru izolátů P. alni, určení souboru znaků, které budou na izolátech sledovány a pokračování v molekulární analýze izolátů. Jsou uvedeny publikované články, které se vztahují k projektu.
|
host ::
RSS.