|
|
Alchymie a její využití při výuce chemie
Nývlt, Petr ; Čtrnáctová, Hana (vedoucí práce) ; Solárová, Marie (oponent) ; Rychtera, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá využitelností alchymie při výuce chemie na střední škole typu gymnázia. Ve výzkumné části pak sleduje rozdíl ve výsledcích vzdělávání u žáků, kteří prováděli stejný experiment alchymickým přístupem, a u těch, kteří ho prováděli způsobem klasickým. Základním cílem bylo potvrdit, nebo vyvrátit přínos zcela jiného přístupu k experimentu - alchymickým způsobem. Východiskem práce je alchymie samotná. Nejdříve bylo nutné ji popsat a nalézt v ní, co je využitelné ve vyučování, a definovat to. Zaměřil jsem se na její spirituální rozměr. Tento fenomén pak převádím do řeči pedagogicko-psychologického rámce, aby na tomto základě mohla vzniknout určitá didaktická metoda, která bude žákům přístupná, realizovatelná ve škole a zároveň efektivní. V teoretické části se zabývám zejména definicí alchymie. Ta vychází z rešerše dostupné české i světové literatury. Sleduji vývoj alchymie od starověkých počátků až do 20. století, neboť vývoj této nauky je pro definování stejně důležitý jako její základy samy. Vzhledem k tomu, že ani dnes není pohled na alchymii zdaleka jednoznačný z hlediska jejích cílů, sleduji proto jak materiální, tak kontemplativní cíle. Právě spirituální rámec alchymie se v dalších kapitolách snažím doložit na základě dostupných originálních textů a studií. Praktická...
|
|
|
Alchymie a její využití při výuce chemie
Nývlt, Petr
Disertační práce se zabývá využitelností alchymie při výuce chemie na střední škole typu gymnázia. Ve výzkumné části pak sleduje rozdíl ve výsledcích vzdělávání u žáků, kteří prováděli stejný experiment alchymickým přístupem, a u těch, kteří ho prováděli způsobem klasickým. Základním cílem bylo potvrdit, nebo vyvrátit přínos zcela jiného přístupu k experimentu - alchymickým způsobem. Východiskem práce je alchymie samotná. Nejdříve bylo nutné ji popsat a nalézt v ní, co je využitelné ve vyučování, a definovat to. Zaměřil jsem se na její spirituální rozměr. Tento fenomén pak převádím do řeči pedagogicko-psychologického rámce, aby na tomto základě mohla vzniknout určitá didaktická metoda, která bude žákům přístupná, realizovatelná ve škole a zároveň efektivní. V teoretické části se zabývám zejména definicí alchymie. Ta vychází z rešerše dostupné české i světové literatury. Sleduji vývoj alchymie od starověkých počátků až do 20. století, neboť vývoj této nauky je pro definování stejně důležitý jako její základy samy. Vzhledem k tomu, že ani dnes není pohled na alchymii zdaleka jednoznačný z hlediska jejích cílů, sleduji proto jak materiální, tak kontemplativní cíle. Právě spirituální rámec alchymie se v dalších kapitolách snažím doložit na základě dostupných originálních textů a studií. Praktická...
|
|
|
O vztahu pokory a pýchy
Smetana, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním pokory z pohledu její nepostižitelnosti - nedefinuje pokoru a ani se o to nesnaží. Naopak obchází okolo fenoménu pokory a porůznu na něj ukazuje. Využívá k tomu příkladů zejména z díla Komenského, na než navazuje prostřednictvím paralel například viděných u Junga, Foucaulta, Berďajeva, Jüngera, Drewermanna a dalších autorů. Vymezuje pokoru oproti pýše na příkladu odlišnosti "epoché" u Descarta a Komenského, pýcha je v podstatě spatřována tam, kde člověk neponechává žádnou nesamozřejmost a zcela pohltí svět svým úsudkem; je zde též využita Husserlova kritika Descartova pojetí epoché; z tohoto pohledu je zmiňována také kritika Machiavelliho u Komenského. Odtud práce princip pokory spatřuje v blízkosti principu víry, nebo alespoň obecného vědomí vyšší instance než jakou je člověku jeho vlastní vědomí. Princip pokory je blízký také principu milosti - pro taková zpříkladnění práce pojednává také o Simone Weil a jejím náhledem tíže a milosti; milost je z tohoto pohledu nesamozřejmý krok mimo výkonovou stránku lidského světa. Práce se zmiňovanými jevy zabývá jednak na úrovni pojímání světa, později na úrovni náhledu na lidství (člověk se člověkem teprve stává, je-li lidský) a nakonec naznačuje vazbu pokory k přesahu prostého lidského životního horizontu, ke smrti - coby...
|
|
| |
|
|
Tadeáš Hájek z Hájku a jeho přínos renesanční době v Čechách
Karlík, Ondřej ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práci zahajuji vstupem do dobového kontextu, kterému byl Tadeáš Hájek vystaven a v jehož rámci působil. Byla to doba renesanční, doba víry v magii a jiné hermetické nauky, ale také doba velkých vědeckých objevů a poznatků majících zásadní vliv například na proměnu tehdejší kosmologie. Mým záměrem na začátku práce je charakteristiku této doby vyložit. Další kapitola se zaměřuje hlavně na Hájkovu biografii a přehled jeho hlavních děl. Prostor zprvu dávám pojednání o Hájkově mládí a jeho studiích doma i v zahraničí. Následně píši o tom, v jakých oborech byl Hájek aktivní a jaká díla v těchto oblastech publikoval. Hájkovu činnost v lékařství a astronomii rozvádím obšírněji, neboť v nich byla jeho aktivita výraznější než v jiných oborech. V další části kapitoly o Hájkově životě se zabývám přátelstvím Hájka s Tychonem Brahem, které podle mne také stojí za pozornost. Kapitolu uzavírám objasněním Hájkova vztahu k alchymii. Následuje stěžejní kapitola práce, ve které představuji Hájkovo vědecké úsilí ve čtyřech oblastech, které neunikly jeho zájmu. Nejdříve v souvislosti s Hájkem pojednávám o astronomii, následuje medicína, pak botanika a nakonec pivovarnictví. Tyto čtyři oblasti jsem vybral z toho důvodu, že jim podle mého zjištění přispěl Hájek svým úsilím největší měrou, a je na nich navíc dobře zřejmá velká...
|
|
|
Jáma smrti a řeřavá bažina : Prolnutí
Smutný, Jan ; Marek, Petr (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Práce spojuje symboly všeobecně známé z různých esoterických a alchymistických tradic, dává jim vizuální a příběhovou podobu. Dekonstrukce s tím spojeného typu filozofického myšlení probíhá zároveň s jeho oslavou. Hrdinové příběhu symbolizují germánský a slovanský archetyp. Jejich pouť z jámy smrti do řeřavé bažiny a naopak zastupuje nikdy nekončící příběh života a smrti, tvorby a destrukce, těla a duše, světla a tmy. Všechny symboly jsou zároveň užívány ironickým i vážným způsobem.
|
|
| |
host ::
RSS.