|
|
Kořeny moravské urbanistické struktury
Mohelník, Ladislav ; Löw, Jiří (oponent) ; Prokeš, Oldřich (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Studium architektonických a urbanistických konceptů i jejich aplikaci v praxi, s ohledem na jejich historický kontext, je předmětem dalšího zájmu. Jde přitom především o odvěkou snahu člověka dosáhnout harmonického stavu v uspořádání světa okolo sebe, promítající se bezděčně do jeho díla. Cestami směřujícími k dosažení harmonie se v širším rámci teorie architektury a urbanismu zabývá architektonická kompozice, hledající vyváženost ve vztahu mezi formou, strukturou a prostorem jedinečného díla. Dílo založené na takovýchto hodnotách má zcela specifickou a současně přirozenou schopnost vypovídat o společenských podmínkách, jež provázely jeho vznik. Není v lidských sílách uchopit problematiku urbanistické struktury Moravy v celé její složitosti. Práce se proto soustřeďuje na dva klíčové sídelní prvky moravské urbanistické struktury, s ústřední rolí. Obec Ostravice je dnes poměrně malým sídlem v Moravskoslezských Beskydech, ale relikty její starobylosti vypovídají o významné minulosti, kdy se například v její plužině uchovaly kompoziční vztahy středověkého Civitas Dei převrstvující dokonce ještě starší sídelní jádro velkomoravského Děvína a Vogastisburgu. Listinně doložené děje a události vzdálené minulosti jsou ověřitelné pro danou lokalitu jejich prostorovou interpretaci v souvislostech širšího okolí Beskyd. Zánik sídla známého v poslední fázi jako tzv. Bruneswerde, neboli Brněnský hrad je ve 13. stol. provázen přenosem tradice do nového Brna, i s některými aspekty kompozičního uspořádání hlavních městských dominant. V urbanistické struktuře Moravy představuje toto bývalé hlavní město země logické pokračování role jejího dávného ústředí. Civitas Dei - boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení "neznámého" sídla z knihy "neznámého" původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazeni v panenském městě bez aury. Tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované trojvěžím, jsou v analogickém vztahu k Brněnskému trojúhelníku čtyř svatých, Svaté rodině brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství jeho harmonie zasvěceni. Geometrický řád Brna je určen řadou zásad a kompozičních vztahů mezi prvky proměňujícími se v čase. Renesance nejenže potvrdila kvalitu středověkého založení města, ale současně ji vysoce sofistikovaným způsobem rozvinula a umožnila i relativně bezkolizní rozvoj za jeho hradbami až do poloviny 20. století. Naše současnost bohužel tyto kvality zcela přehlíží. Studium okolností, jež vedly ke vzniku rozsáhlých a složitých kompozic a vztahů, dává logiku jejich existenci skrze identifikaci a poznání osudů jejich tvůrců, uživatelů i majitelů. V souvislosti s Ostravicí i Brnem se tímto postupem lze nově dobrat mimořádně zajímavých osobností, umožňujících vnímat i starší poznatky v jiném světle.
|
|
|
Lounský graduál Pavla Mělnického z roku 1530
Blechová, Světlana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce "Lounský graduál Pavla Mělnického z roku 1530" nejprve shrnuje dosavadní odbornou literaturu k tématu, která se objevuje brzy po polovině 19. století (kap. 1). Jména objednavatele a iluminátora graduálu jsou doložena v explicitu prvního dílu (I G 8a, f. 427v). Explicit obsahuje rovněž dataci a provenienci Lounského graduálu, jenž byl dokončen roku 1530 pro utrakvistické literátské bratrstvo při kostele sv. Mikuláše v Lounech (kap. 2.4). Lounský graduál patří mezi poslední latinsky psané utrakvistické chorální knihy. Obsahuje rozsáhlou sbírku Kyrií a Sekvencí. Odbornou literaturou je malířská výzdoba obou dílů graduálu (I G 8a, b) považována za příklad poklesu umělecké úrovně. Téměř neporušený Lounský graduál však charakterizuje okázalé pojetí barevné složky a snaha přijímat nové podněty ze západu reprezentované především grafickými listy M. Schongauera a A. Dürera.
|
|
|
Albrecht Dürer - Apokalypsa
Výborný, Michal ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Práce přibližuje po ikonografické stránce pohled na Dürerovu Apokalypsu rozdělenou na samostatně popisující Titulní list, Mučení sv. Jana Evangelisty a následně na čtrnáct listů, s nezbytným ohledem na soudobé historické události a vliv významných osobností určujících dobu pro vznik díla. Kritika pramenů autorů zabývajících se dříve tématem Apokalypsy je zde prezentována v kontrastu k soudobému nahlížení na danou problematiku Ikonografické rozkrytí všech šestnácti listů (včetně titulního listu zhotoveného v druhém vydání roku 1511) se zároveň snaží ikonologicky rozkrýt hlubší symboliku listů. V závěru práce je prezentovaná koncepce podání Apokalypsy jako programového díla pro přicházející nástup nového vyznání - protestantismu.
|
|
|
Graduály z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Brodský, Pavel (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Anotace: Disertační práce je zaměřena na výzdobu chorálních rukopisů 16. století. První část se věnuje osobnosti písaře Jana Táborského, jenž žil v letech 1499-1572, a nejvýraznějším iluminátorům, kteří se v průběhu 16. století podíleli na výzdobě zpěvníků české provenience. Pozornost je směřována nejenom na často zmiňovaného Fabiána Puléře, ale také na Matouše Ornyse z Lindperka, Matyáše Hutského z Křivoklátu, Ambrože Ledeckého a další iluminátory. V této souvislosti nelze opominout grafické předlohy Martina Schongauera, Albrechta Dürera, Bernarda Salomona nebo domácí "melantrišské tisky", podle kterých umělci tvořili. Náměty vyskytující se v tomto typu rukopisu jsou převážně biblické, korespondující se svátky liturgického roku. Kromě těchto motivů se však v graduálech setkáme v hojné míře i s různými formami prezentace donátorů či demonstrativním zobrazením konfese objednavatelů. Nedílnou součástí dekorací kodexů je též bohatá ornamentální složka, která v sobě zahrnuje jak groteskní motivy, tak rozviliny z druhově určitelných rostlin. Druhá část disertace se skládá z katalogu hudebních rukopisů, které můžeme z nějakého důvodu spojit s osobností písařského podnikatele Jana Táborského z Klokotské Hory. Vzhledem k dlouhému životu Jana Táborského vykazují jednotlivé exempláře odlišný styl výzdoby, což je...
|
|
|
Graduály z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Brodský, Pavel (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Anotace: Disertační práce je zaměřena na výzdobu chorálních rukopisů 16. století. První část se věnuje osobnosti písaře Jana Táborského, jenž žil v letech 1499-1572, a nejvýraznějším iluminátorům, kteří se v průběhu 16. století podíleli na výzdobě zpěvníků české provenience. Pozornost je směřována nejenom na často zmiňovaného Fabiána Puléře, ale také na Matouše Ornyse z Lindperka, Matyáše Hutského z Křivoklátu, Ambrože Ledeckého a další iluminátory. V této souvislosti nelze opominout grafické předlohy Martina Schongauera, Albrechta Dürera, Bernarda Salomona nebo domácí "melantrišské tisky", podle kterých umělci tvořili. Náměty vyskytující se v tomto typu rukopisu jsou převážně biblické, korespondující se svátky liturgického roku. Kromě těchto motivů se však v graduálech setkáme v hojné míře i s různými formami prezentace donátorů či demonstrativním zobrazením konfese objednavatelů. Nedílnou součástí dekorací kodexů je též bohatá ornamentální složka, která v sobě zahrnuje jak groteskní motivy, tak rozviliny z druhově určitelných rostlin. Druhá část disertace se skládá z katalogu hudebních rukopisů, které můžeme z nějakého důvodu spojit s osobností písařského podnikatele Jana Táborského z Klokotské Hory. Vzhledem k dlouhému životu Jana Táborského vykazují jednotlivé exempláře odlišný styl výzdoby, což je...
|
|
|
Transfer záalpských krajinných motivů v grafice do vybraných děl italských rytců na začátku 16. století
Veselá, Markéta ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Cílem této práce je na několika vybraných dílech ilustrovat fenomén přenosu záalpských krajinných motivů v grafice do děl italských rytců na začátku šestnáctého století a pomocí po- drobnějšího rozboru tisků dojít ke zhodnocení, proč se tyto transfery vyskytují zejména v letech 1500-1520 tak frekventovaně. Jelikož v dostupné literatuře jsou pro dané téma k nalezení pouze faktické zmínky o těch- to přenosech a to často jen na úrovni konstatování, rozhodla jsem se tento jev uchopit v rámci krajinné specifikace. V úvodní kapitole bude vzhledem k nedostatku prostoru jen ve stručném přehledu nastíněna kulturní situace humanistické společnosti včetně jejích premis a letmý vý- voj zobrazení krajiny v umění. Dále bude v této práci umístěna kapitola týkající se použi- té terminologie, která kromě ujasnění často porůznu používaného názvosloví napomůže také k bližší deskripci samotného procesu. Hlavní částí bude ovšem kapitola týkající se vybraných exemplářů. Zde budou podrobněji rozebrána grafická díla vybraných italských rytců a to hlavně v rámci komparace přenesených krajinných motivů z děl Albrechta Dürera a Lucase van Ley- dena. Rozbor jednotlivých grafických listů bude zaměřen spíše na analýzu přenášených prvků v pozadí děl. Ikonografie jednotlivých tisků bude mít pouze doplňující charakter, jelikož není...
|
|
|
Autoportrét - vivisekce představ sám o sobě
Härtelová, Magdalena Jadwiga ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá autoportrétem jako žánrem se zaměřením na duševní procesy týkající se pojetí vlastní individuality, odehrávající se během tvorby a manifestující se na výsledném díle. Obsahuje čtyři případové studie rozebírající autoportrétní tvorbu čtyř umělců napříč dějinami umění. V úvodní kapitole je položena základní hypotéza popisující dvě možné roviny - vrstvu reprezentační a druhou, obsahující odchylky od původně stanoveného, ve které se projevují osobnostně transgresivní procesy tvorby. Další kapitola je věnována shrnutí typů autoportrétu a historicko-uměleckému přehledu vývoje žánru. Ten se namísto konkrétních děl či umělců soustředí na faktory ovlivňující sebepojetí, postavení umělce a samotný žánr. Následující, třetí kapitola nastiňuje myšlenková východiska práce. Pojednává o možnostech a limitech objektivity, rozsahu individuality a také časovosti. Po ní následuje vlastní tělo práce, které je děleno podle tří aktérů autoportrétu, tedy na autora, objekt a diváka. Každá z kapitol je uzavřena podkapitolou týkající se času a díla: Minulosti jako nastavení, Představám budoucnosti a Přítomnosti díla. Podkapitoly pojednání o autorovi řeší elementy nastavení před tvorbou, jako jsou okolnosti vzniku, prostředky či motivace k tvorbě autoportrétu. Tyto aspekty definují reprezentační rovinu....
|
|
|
Albrecht Dürer - Apokalypsa
Výborný, Michal ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Práce přibližuje po ikonografické stránce pohled na Dürerovu Apokalypsu rozdělenou na samostatně popisující Titulní list, Mučení sv. Jana Evangelisty a následně na čtrnáct listů, s nezbytným ohledem na soudobé historické události a vliv významných osobností určujících dobu pro vznik díla. Kritika pramenů autorů zabývajících se dříve tématem Apokalypsy je zde prezentována v kontrastu k soudobému nahlížení na danou problematiku Ikonografické rozkrytí všech šestnácti listů (včetně titulního listu zhotoveného v druhém vydání roku 1511) se zároveň snaží ikonologicky rozkrýt hlubší symboliku listů. V závěru práce je prezentovaná koncepce podání Apokalypsy jako programového díla pro přicházející nástup nového vyznání - protestantismu.
|
|
|
Lounský graduál Pavla Mělnického z roku 1530
Blechová, Světlana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce "Lounský graduál Pavla Mělnického z roku 1530" nejprve shrnuje dosavadní odbornou literaturu k tématu, která se objevuje brzy po polovině 19. století (kap. 1). Jména objednavatele a iluminátora graduálu jsou doložena v explicitu prvního dílu (I G 8a, f. 427v). Explicit obsahuje rovněž dataci a provenienci Lounského graduálu, jenž byl dokončen roku 1530 pro utrakvistické literátské bratrstvo při kostele sv. Mikuláše v Lounech (kap. 2.4). Lounský graduál patří mezi poslední latinsky psané utrakvistické chorální knihy. Obsahuje rozsáhlou sbírku Kyrií a Sekvencí. Odbornou literaturou je malířská výzdoba obou dílů graduálu (I G 8a, b) považována za příklad poklesu umělecké úrovně. Téměř neporušený Lounský graduál však charakterizuje okázalé pojetí barevné složky a snaha přijímat nové podněty ze západu reprezentované především grafickými listy M. Schongauera a A. Dürera.
|
|
|
Portréty reformátorů 16.-17.století
Žabžová, Michaela ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bibliografická citace Portréty reformátorů 16.-17. století [rukopis] : bakalářská práce / Michaela Žabžová ; vedoucí práce: Mgr. Magdalena Nespěšná Hamsíková, Ph.D. -- Praha, 2012. - 70 s. Anotace V první části své bakalářské práce Portréty reformátorů 16.a17.století, jsou nastíněny historické souvislosti nového reformačního hnutí, které ovlivnilo dějiny celé Evropy. Této historické epoše se věnuje úvodní kapitola celé bakalářské práce. Druhá, hlavní část práce, se zaobírá vývojem umění v době 16. a 17.století v Evropě a v Čechách, konkrétně skupinovými portréty a portréty reformátorů. Součástí práce je stručný nástin umělců, kteří sympatizovali nebo přímo propagovali nově rostoucí myšlenkové ideje reformace. V neposlední řadě je zmíněn vývoj knihtisku a vzájemné vazby reformace a této nové techniky. Dále je popsán vývoj zobrazení Mistra Jana Husa, jak v rukopisech, tak v grafice, na kachlech a jiných materiálech. Popis jednotlivých grafických portrétů, zejména Martina Luthera, Jana Husa a dalších významných reformátorů, je v předposlední kapitole. Závěrem je práce shrnuta a zakončena ikonografickým vysvětlením protestantského a katolického a skupinového portrétu, zvaného Le Chandelier. Obsahem mé práce jsou články a odborné názory badatelů z publikací zabývajících se vztahem výtvarného umění a reformace. V...
|
host ::
RSS.