|
|
Příčiny vyšší míry úmrtí Afroameričanů na předávkování během třetí vlny opioidové epidemie
Konečná, Kateřina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem opioidové epidemie ve Spojených státech amerických a zaměřuje se na příčiny vyšší míry úmrtí na předávkování Afroameričanů v průběhu třetí vlny epidemie. Opioidová epidemie si od svého počátku na konci 90. let 20. století vyžádala už téměř milion obětí. Ve veřejném prostoru je často spojována s bělošskou částí populace, která byla z počátku epidemie zasažena nejvíce kvůli nadměrnému předepisování opioidových léků proti bolesti. S vývojem epidemie, která už nesouvisela pouze s léky na předpis, ale hlavně s ilegálními drogami jako je heroin nebo fentanyl, se její negativní dopad rozšířil i na zbytek americké populace a neúměrně postihl zejména menšinové komunity Afroameričanů. Během třetí vlny se míra úmrtí předávkování na opidoidy mezi Afroameričany neúměrně zvýšila. V práci jsou zkoumány příčiny vyšší míry úmrtí na předávkování Afroameričanů. V práci argumentuji, že Afroameričané umírají na předávkování více kvůli kriminalizaci drogové závislosti a nedostupnosti léčby drogové závislosti. Na základě dostupných studií a akademických článků je dokázáno, že Afroameričané jsou trestně postihováni za drogové přestupky a trestné činy více než zbytek populace a léčba drogové závislosti je pro tuto skupinu obyvatel méně dostupná kvůli rasovým nerovnostem způsobených...
|
|
|
Emancipace Afroameričanů v éře progresivismu (1880-1920)
PIKALOVÁ, Zlata
Předkládaná bakalářská práce se zabývá emancipací Afroameričanů v éře progresivismu, kdy docházelo k velkým společenským i ekonomickým změnám. Jejím hlavním cílem je přiblížit snahy afroamerické komunity o pozvednutí své rasy a dosažení rovnoprávnosti po nedávno zrušeném otroctví. Velká část práce je soustředěná na vůdce Afroameričanů, Booker T. Washingtona, na jeho myšlenky a názorový spor s jeho oponentem W. E. B. Du Boisem.
|
|
| |
|
|
C. J. Walker: Její role v rámci afroamerické komunity a v boji za politicko-sociální práva žen
Hofmanová, Terezie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se věnuje životnímu příběhu Madam C. J. Walker, která se stala na počátku 20. století první milionářkou ve Spojených státech. Její životní příběh je pozoruhodný zejména kvůli dvěma aspektům: byla ženou a navíc afroamerického původu. Období Jima Crowa, které se vyznačovalo především rasovou segregací, rasismem a nerovnými sociálními a politickými příležitostmi pro Afroameričany, nebylo rozhodně ideální dobou k podnikání. Přesto Madam Walker dokázala vybudovat firmu The Madam Walker Company, která vyvážela své vlasové a kosmetické produkty i mimo Spojené státy a poskytovala pracovní příležitosti desítkám tisíc Afroameričanů. Zaměřila se totiž na opomíjené potřeby afroamerických žen v oblasti péče o zevnějšek. Souběžně se svým podnikáním se Madam Walker zapojovala do socio-politického aktivismu a dobročinnosti. Práce si klade za cíl za pomoci biografické metody zanalyzovat filantropické a aktivistické činy Madam Walker a na základě této analýzy zjistit, jakou roli hrála v rámci afroamerické komunity. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, přičemž první dvě kapitoly se zabývají relevantním historickým kontextem konce 19. a počátku 20. století ve Spojených státech a hlavními životními milníky Madam Walker. Ve třetí kapitole práce analyzuje její konkrétní filantropické skutky v rámci...
|
|
|
Vývoj afroamerické menšiny v Atlantě
Kubeš, Filip ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Město Atlanta v Georgii je v současné době považováno za "černou Mekku" Spojených států Amerických. Pojmem "černá Mekka" je označováno sídlo, které nejvíce přitahuje afroamerické občany, kteří zde posléze hledají lepší životní podmínky a zejména lepší pracovní příležitosti. Tento fakt je poněkud překvapující už z toho důvodu, že Atlanta leží v regionu takzvaného hlubokého Jihu, kde byla situace amerických černochů po dlouhou dobu výrazně složitější než v jiných částech země, mimo jiné i kvůli existenci nespočtu diskriminačních segregačních zákonů souhrnně označovaných zákony Jima Crowa. Tyto zákony platily v Georgii od počátku až do poloviny 60. let dvacátého století. Tato práce by měla odpovědět na otázku, jaké faktory ovlivnily, že se z jižanského města, jakým je Atlanta, stalo černochy celonárodně vyhledávané místo pobytu, a jak bylo těchto faktorů v průběhu vývoje města dosaženo. V práci je použito metody případové studie. Atlanta se stala černou Mekkou díky tomu, že se jí podařilo splnit několik podmínek. Afroameričané mají město politicky pod kontrolou, město nabízí Afroameričanům velmi dobré pracovní příležitosti, fungují zde kvalitní vzdělávací instituce a vztahy s ostatními skupinami obyvatel jsou relativně dobré. Těchto bodů bylo dosaženo mimo jiné díky jednání osob jako byl například...
|
|
|
African-American Mothers in Harriet Beecher Stowe's Uncle Tom's Cabin and Toni Morrison's Beloved
Piňosová, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Práce se zaměřuje na pojetí afroamerické matky jakožto klíčové postavy v boji za svobodu ztvárněné v románech Chaloupka Strýčka Toma od Harriet Beecher Stowe a v Milovaná od Toni Morrison. Chaloupka Strýčka Toma popisuje idealizovanou představu mateřství, jíž autorka ilustruje na postavách jako je Eliza Harris, Teta Chloe, Mary Bird a Rachel Halliday. Tyto postavy reprezentují ideologii mateřství, podle níž matka představuje prostřednici při předávání morálních a náboženských zásad ve své rodině a komunitě. Stowe použila osobitou metodu charakterizace, aby umožnila svým bílým středostavovským čtenářkám ztotožnit se s afroamerickými ženami v románu. Jednou z hlavních charakteristik ženských postav je mateřská láska, která je zobrazována jako univerzální vlastnost společná bílým i afroamerickým matkám, a která je přirovnávána k lásce Kristově. Mateřství založené na křesťanských hodnotách mohlo podle Stowe napomoct k osvobození Spojených států od otroctví a obnovení pořádku ve společnosti. Z těchto důvodů podporovala bílé středostavovské manželky a matky v prezentaci názorů na zrušení otroctví v jejich rodinách, zejména před jejich manžely, jejichž názory mohly výrazně ovlivnit politický vývoj ve Spojených státech. Tato zpolitizovaná představa mateřství a s ní spojená metoda charakterizace, jež...
|
|
|
Martin L. King vs. Malcolm X: Dvě konkurující si vize boje za občanská práva ve Spojených státech amerických
Spilková, Eva ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Diplomová práce "Martin L. King vs. Malcolm X: Dvě konkurující si vize boje za občanská práva ve Spojených státech amerických" pojednává o dvou rozdílných vizích boje za občanská práva, které jsou reprezentovány dvěma klíčovými osobnostmi - Martinem Lutherem Kingem a Malcolmem X. Porovnává jestli je lepší a pro černochy výhodnější rasová integrace či separace, a zda je možné získat práva a respekt pomocí nenásilného boje, či je nutné požadovat je "všemi dostupnými prostředky". Pozornost je také věnována proměnám názorů a myšlenek obou osobností v průběhu jejich životů.
|
|
| |
|
|
Experimentální studie na Afroameričanech: Studie syfilidy v Tuskegee
Vondrášková, Tereza ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Mertová, Viktorie (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu experimentálních studií na Afroameričanech v USA v průběhu dvacátého století. Jakožto rasově diskriminovaná skupina byli Afroameričané dlouhodobě zneužíváni k celé řadě pokusů. Vlivem segregace zejména v lékařských zařízeních byly prováděny experimentální léčby či zásahy bez souhlasu nebo informování pacienta, ve zdravotnických zařízeních byly prováděny experimenty s radiací, ve věznicích byly testovány léky, kosmetické přípravky a působení nemocí na lidské tělo a celá řada dalších. Práce si klade za cíl tyto různé typy experimentů popsat a zjistit, jakým způsobem a zda vůbec byl boj za občanská práva v 50. a 60. letech těmito pokusy ovlivněn. Práce je rozdělena na dvě části, přičemž první část reflektuje širší pohled na problematiku a podkapitoly představují různé typy experimentů, spolu s konkrétními příklady. Druhá část práce je poté věnována studii syfilidy v Tuskegee, která je díky svému rozsahu, délce, ale i vlivu jedním z nejvýraznějších symbolů neetického experimentování na Afroameričanech. Práce dochází k závěru, že vzhledem k neinformovanosti o probíhajících pokusech a jejich odhalení až na počátku 70. let, tedy již po skončení boje za občanská práva, neměly experimentální studie na události 50. a 60. let zásadní vliv.
|
|
|
Jižní Bronx jako kolébka hip hopu: lokalita jako klíčový faktor vzniku hiphopové subkultury
Solničková, Sabina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Bakalářská práce Jižní Bronx jako kolébka hip hopu: lokalita jako klíčový faktor vzniku hiphopové subkultury se věnuje okolnostem, které umožnily vytvoření hiphopové subkultury v 70. letech 20. století v jižním Bronxu. S ohledem na proměnu, kterou jižní Bronx před začátkem této dekády prošel z hlediska jeho rekonstrukce a přesunu obyvatel, se práce snaží vyzkoumat, jaký tato transformace měla vliv na vytvoření kombinace faktorů, jež na začátku 70. let dala vzniknout hiphopové subkultuře. Cílem práce je tak vysvětlit vznik hiphopové subkultury prostřednictvím kritéria lokality jejího vzniku a odpovědět tak na otázku, jakými způsoby byla tato subkultura ovlivněna sociálním prostředím Bronxu.
|
host ::
RSS.