|
|
African-American Mothers in Harriet Beecher Stowe's Uncle Tom's Cabin and Toni Morrison's Beloved
Piňosová, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Práce se zaměřuje na pojetí afroamerické matky jakožto klíčové postavy v boji za svobodu ztvárněné v románech Chaloupka Strýčka Toma od Harriet Beecher Stowe a v Milovaná od Toni Morrison. Chaloupka Strýčka Toma popisuje idealizovanou představu mateřství, jíž autorka ilustruje na postavách jako je Eliza Harris, Teta Chloe, Mary Bird a Rachel Halliday. Tyto postavy reprezentují ideologii mateřství, podle níž matka představuje prostřednici při předávání morálních a náboženských zásad ve své rodině a komunitě. Stowe použila osobitou metodu charakterizace, aby umožnila svým bílým středostavovským čtenářkám ztotožnit se s afroamerickými ženami v románu. Jednou z hlavních charakteristik ženských postav je mateřská láska, která je zobrazována jako univerzální vlastnost společná bílým i afroamerickým matkám, a která je přirovnávána k lásce Kristově. Mateřství založené na křesťanských hodnotách mohlo podle Stowe napomoct k osvobození Spojených států od otroctví a obnovení pořádku ve společnosti. Z těchto důvodů podporovala bílé středostavovské manželky a matky v prezentaci názorů na zrušení otroctví v jejich rodinách, zejména před jejich manžely, jejichž názory mohly výrazně ovlivnit politický vývoj ve Spojených státech. Tato zpolitizovaná představa mateřství a s ní spojená metoda charakterizace, jež...
|
|
| |
|
|
Role afroamerických žen v hnutí za občanská práva v první polovině 60. let 20. století v Mississippi: Fannie Lou Hamerová
Navrátilová, Barbora ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce "Role afroamerických žen v hnutí za občanská práva v první polovině 60. let 20. století v Mississippi: Fannie Lou Hamerová" se zabývá postavením afroamerických žen na počátku 60. let, kdy se myšlenky hnutí za občanská práva poprvé dostaly do prostředí afroamerické komunity žijící v izolovaném státě Mississippi. Studie využívá biografickou metodu jako sondu do této uzavřené společnosti, jejíž hlavním objektem je Fannie Lou Hamerová, jedna z místních aktivistek, která navzdory rasistickým útokům, genderové a třídní diskriminaci prokázala svou odvahu a vůdčí schopnosti a stala se mluvčí nejen Svobodné demokratické strany Mississippi, ale také samotného hnutí za občanská práva. Případová studie zkoumá na základě zkušeností Fannie Lou Hamerové, jakým způsobem se afroamerické ženy do hnutí za občanská práva zapojovaly a jaké překážky musely jako aktivistky dennodenně překonávat. První část práce se věnuje obecněji prvotním vlnám aktivismu ve státě Mississippi a taktikám, které místní lídři využívali k mobilizaci venkovských Afroameričanů. Kromě analýzy role žen na místní úrovni se práce věnuje také problematice rasové, genderové a třídní diskriminace. Druhá kapitola zkoumá, jaký vliv měly tyto překážky na konkrétní osobu Fannie Lou Hamerovou. Následně se kapitola zabývá rolí Fannie Lou...
|
|
|
The African-American Slave Narrative in Context: Frederick Douglass and Harriet Ann Jacobs
Chýlková, Jana ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
in Czech Cílem této práce je snaha odkrýt nové perspektivy v pohledu na žánr nazývaný vyprávění afroamerických otroků. Proto je žánr prezentován v širších historických, sociopolitických a genderových souvislostech a okolnosti vztahující se k jeho vývoji a k jeho současné literární kritice jsou stručně nastíněny. Výchozím bodem je stručné pojednání o definicích, které kritici, v závislosti na zvolených kritériích, stanovují různým způsobem. Různorodost textů a jejich hlasů je diskutována v souvislosti s Mosesem Grandym a jeho Vyprávěním o životě Mosese Grandyho donedávna zotročeného ve Spojených státech amerických. Grandyho vyprávění, popis života otroka na moři, je podrobeno rozboru. Tradiční, uniformní narativní struktury jsou porovnávány s úryvky díla, kde je možné nalézt některé aspekty jeho maskulinní identity problematizované institucionalizovaným otroctvím. Tato práce se zejména snaží ukázat, že zatímco konvenční struktura příběhů předem definující jejich osnovu a témata je popsána Jamesem Olneym, žádná obecně uznávaná definice žánru neexistuje. V důsledku dosaženého závěru je žánr definován pro účely této práce. Poté, co jsou hlavní příznačné rysy žánru projednány a definice žánru vyprávění afroamerických otroků je ustanovena, následují kapitoly věnující se podrobnějšímu rozboru dvou...
|
|
| |
|
|
African-American Mothers in Harriet Beecher Stowe's Uncle Tom's Cabin and Toni Morrison's Beloved
Piňosová, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Práce se zaměřuje na pojetí afroamerické matky jakožto klíčové postavy v boji za svobodu ztvárněné v románech Chaloupka Strýčka Toma od Harriet Beecher Stowe a v Milovaná od Toni Morrison. Chaloupka Strýčka Toma popisuje idealizovanou představu mateřství, jíž autorka ilustruje na postavách jako je Eliza Harris, Teta Chloe, Mary Bird a Rachel Halliday. Tyto postavy reprezentují ideologii mateřství, podle níž matka představuje prostřednici při předávání morálních a náboženských zásad ve své rodině a komunitě. Stowe použila osobitou metodu charakterizace, aby umožnila svým bílým středostavovským čtenářkám ztotožnit se s afroamerickými ženami v románu. Jednou z hlavních charakteristik ženských postav je mateřská láska, která je zobrazována jako univerzální vlastnost společná bílým i afroamerickým matkám, a která je přirovnávána k lásce Kristově. Mateřství založené na křesťanských hodnotách mohlo podle Stowe napomoct k osvobození Spojených států od otroctví a obnovení pořádku ve společnosti. Z těchto důvodů podporovala bílé středostavovské manželky a matky v prezentaci názorů na zrušení otroctví v jejich rodinách, zejména před jejich manžely, jejichž názory mohly výrazně ovlivnit politický vývoj ve Spojených státech. Tato zpolitizovaná představa mateřství a s ní spojená metoda charakterizace, jež...
|
|
| |
|
|
Autobusový bojkot v Montgomery. Akcelerace hnutí za zrovnoprávnění Afroameričanů v USA
Schielová, Renata ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obdobím a událostmi, které lze považovat za nejbouřlivější v národních dějinách Spojených států Amerických. Jedná se o 50. a 60. léta 20. století, během kterých došlo k revoluci v občanských právech pro Afroameričany. V této době došlo k významnému posunu kupředu. Iniciátory protestů proti segregaci černochů se stali Rosa Parksová a Martin Luther King, který ve svém úsilí o spravedlivou společnost pokračoval až do své smrti. Samozřejmě již před touto bouřlivou dekádou se objevovaly náznaky snah o změnu situace, ale zkostnatělá americká společnost nechtěla měnit téměř století zažité zvyky. I přes skutečnost, že incident v Montgomery s Rosou Parksovou, její zatčení za porušení segregačních zákonů a následný autobusový bojkot v Montgomery, nebyl první událostí tohoto druhu, z hlediska načasování šlo o spouštěcí mechanismus, který dokázal vyburcovat Afroameričany k činnosti. Do jejich čela se postavil právě M. L. King. Následovala vlna demonstrací a mnoho různých akcí, které měly vyjádřit nespokojenost se segregací Afroameričanů z veřejného života. I přes často tvrdé zásahy policejních složek ve svém úsilí nepolevovali. Znatelnějšího pokroku v dosažení rovnoprávnosti Afroameričané dosáhli až při příchodu J. F. Kennedyho do Bílého domu. Během jeho funkčního období byl podán...
|
host ::
RSS.