|
|
Středozemě vs. Západozemí
OPATRNÁ, Lenka
Tato práce se věnuje dvěma fikčním univerzům, která zanechala významnou stopu v kánonu fantasy literatury. Prvním z nich je Tolkienova Středozemě, druhým pak Martinovo Západozemí. Pro práci je čerpáno primárně z jejich románových děl, abychom mohli lépe porovnat jejich naratologické postupy. U Tolkiena je to pak i z toho důvodu, že kromě trilogie Pána prstenů a Hobita vyšly všechny knihy ze Středozemě až po jeho smrti, a proto můžeme o konečné podobě, kterou by jim sám dal, jen spekulovat. Z Martinova díla je pro tuto práci stěžejní sága Píseň ledu a ohně. Jako teoretické východisko práce slouží především dílo Seymoura Chatmana, Shlomith Rimmonové-Kenanové a Lubomíra Doležela. Skrze jejich teorie je nahlíženo na oba fikční světy a postupně jsou ukazovány rozdíly, kterých si můžeme všimnout při jejich čtení, a to především na úrovni vypravěče příběhu a typovosti postav. Odlišnost fikčních univerz se nám ukazuje také v modálních omezeních, kterým podléhají. Největších rozdílů si můžeme všimnout především u rozlišení dobra a zla, které podléhá axiologickému omezení, a pak u deontického omezení, které nám předkládá normy a pravidla fikčních světů. Poslední část práce je věnována adaptacím našich literárních děl, tedy filmovým trilogiím Hobit a Pán prstenů, o které se postaral režisér Peter Jackson, a seriálu Hra o trůny z produkce HBO a tvůrčí dvojice David Benioff a D. B. Weiss. Díky změně média jsme narazili na některé nepopsané části příběhů, kterých si v literatuře jinak nevšimneme. A také se nám naskytl pohled na to, co se stane s příběhem, když změníme sdělovací prostředek. Každý literární příběh totiž musí projít změnami, které jsou vynuceny převedením na audiovizuální sdělení. V závěru práce je vznesena myšlenka, že bylo porovnáváno neporovnatelné. A to z toho důvodu, že kdybychom postupovali dle stanovených parametrů, museli bychom nutně dojít k závěru, že příběhy sepsané Tolkienem jsou vlastně pohádky pro děti a jsou podle toho i sdělovány. Oproti tomu je Píseň ledu a ohně velmi komplikované dílo, které vyžaduje zkušenějšího čtenáře a rozhodně se nedá považovat za dětskou literaturu.
|
|
|
Didaktický potenciál Písně ledu a ohně od G.R.R. Martina pro SŠ
Červ, Petr ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o didaktickém potenciálu Písně ledu a ohně amerického spisovatele George R. R. Martina a je zaměřuje se na střední školy. Jejím cílem je ukázat, do jaké míry může být Martinova sága, potažmo i její seriálové zpracování, využitelná pro výuku nejen literatury, ale i dalších předmětů, a zároveň připravit konkrétní lekce, které mohou učitelé ihned využít ve svých hodinách. V první části je vymezen pojem fantasy a jsou uvedena základní data o autorově životě, především ta, která mají vliv na jeho pozdější tvorbu. Dále jsou zde zmíněny a stručně charakterizovány reálie ze světa, v němž se sága odehrává, stejně tak je zde představeno šest hlavních postav celého příběhu. Jsou zde také shrnuta ta díla, která sice nepatří do hlavní linie samotné ságy, ale spadají do širšího okruhu děl, která se věnují Západozemí, tedy fikčnímu světu Písně ledu a ohně. V druhé části jsou navrženy jednotlivé výukové lekce, v nichž žáci střední školy pracují s úryvky textů Písně ledu a ohně a pomocí různých metod a aktivit, jako jsou myšlenkové mapy, obrázkové kvízy a další, jsou vedeni k cílům, které přesahují běžný rámec literární výchovy. Celkem je v této práci zpracováno osm výukových lekcí, z nichž jedna je koncipována jako dvouhodinová lekce. V lekcí jsou zastoupena různá společensky...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.