Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Proměny a růst malého města v časech normalizace - příklad Benešova u Prahy
Houzar, Jakub ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá proměnou Benešova u Prahy z devítitisícového města venkovského charakteru na centrum široké oblasti Podblanicka s téměř dvojnásobným počtem obyvatel. Změna neprobíhala snadno. Obyvatelé, ale i úřady řešili spoustu problémů od nevyhovující dopravní a obchodní sítě po nedostatečnou kapacitu ve školských zařízeních. Během 20 let (70. a 80. léta 20. století) prošel Benešov obrovskou proměnou patrnou již na první pohled. Panelová sídliště rostla na okrajích města i v hustě zastavěných, pro účely stavby asanovaných oblastech. Asanaci neušly ani místní historické památky. Dnešní podoba města je tak do velké míry odrazem patnácti až dvaceti let plánovací a stavební činnosti ve sledovaném období. Jak se měnil Benešov během sledovaného období dvaceti let? Jakou proměnou prošly všechny části města (centrum, okraje města)? Podařilo se nabídnout nově příchozím i starousedlým obyvatelům dostatečné kapacity (bytové, pracovní)? Jak se Benešov vypořádal z hlediska obslužnosti (školství, doprava, byty, obchodní síť) s téměř dvojnásobným počtem obyvatel? Jaký byl každodenní život v přestavovaném Benešově? Na tyto otázky se snaží odpovědět následující studie pomocí práce...
Rowdies a jejich zobrazení v českém tisku 80. let
Mikeš, Marek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na český tisk v 80. letech, respektive na to, jakým způsobem informoval o rowdies, neboli fotbalových výtržnících, kteří již desítky let představují jeden z větších problémů nejen ve fotbale, ale celkově ve společnosti. Zaměřím se především na to, jakým způsobem byly události spojené s rowdies vnímány tehdejším režimem v Československu. V úvodní části své práce nejprve charakterizuji základní pojmy spojené s rowdies, vše také zasadím do historického kontextu. Dále se budu zabývat historií největších fotbalových tragédií v 80. letech 20. století v Evropě, tedy i v Československu. V hlavní části práce pak budu na vzorku čtyřech tuzemských médií sledovat, jakým způsobem bylo na našem území v dané době informováno o fotbalových tragédiích a fotbalových výtržnících.
Generace umělců 80. let 20. století a kontakty se Západem
Korecký, David ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Práce se zabývá otázkou, jaké kontakty mezi komunitou neoficiálního umění uměleckou scénou na Západě v poslední dekádě před Sametovou revolucí byly nejčastější a určující pro ovlivnění vývoje umění u nás, jakou měly odezvu a praktické dopady. Práce definuje, co to byla neoficiální kultura a jak lze vymezit generaci osmdesátých let ve výtvarném umění u nás. Opírá se o rozhovory s aktéry tehdejší doby, dobové dokumenty a dále rozebírá případové studie kontaktů se Západem a jejich uplatnění. Kromě významných počinů neoficiální kultury, charakteristiky vybraných aktérů doby práce přibližuje základní texty a dobová prohlášení, zejména nově vznikajících uměleckých skupin Tvrdohlaví, 12/15 Pozdě, ale přece, a Nová skupina. Zabývá se fenomény "sociální vybledlosti" a sporu o zpozdilost, respektive autenticitu umění vznikajícího ve východním bloku. V poslední části je navržena obecná typologie kontaktů a interakce se Západem a stanovuje limity jejího uplatnění.
Válka proti drogám za Reaganovy administrativy
Krupičková, Kristýna ; Divišová, Kristýna (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na téma války proti drogám za Reaganovy administrativy. Cílem práce je porovnat vytyčené cíle Reaganovy války proti drogám aplikované v 80. letech 20. století s jejich důsledky a analyzovat prostředky, které byly použity pro naplnění těchto cílů Reaganovy vnitřní války proti drogám v USA, a představit jejich vedlejší efekty na socio- ekonomickém poli a zároveň posoudit úspěšnost Reaganovy administrativy v naplnění vytyčených cílů. Pro posouzení úspěšnosti této války proti drogám byla použita komparace cílů stanovených v roce 1986 a výsledků války, které bylo možné pozorovat na konci Reaganova prezidentství. Komparací byla zjištěna úspěšnost Reaganovy administrativy ve vztahu k určeným cílům, avšak aplikovaná řešení měla jednoznačně negativní dopad na rasové menšiny. Klíčová slova: Reagan, drogy, americká společnost, 80. léta 20. století, domácí politika, válka proti drogám
Cinema of transgression
Čejková, Karolína ; DAŇHEL, Jan (vedoucí práce) ; BLAŽÍČEK, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá americkým volným hnutím z 80. let s názvem Cinema Of Transgression. Zkoumá filmová díla stěžejních tvůrců Nicka Zedda, Richarda Kerna a Davida Wojnarowicze. Práce se snaží analyzováním jednotlivých děl nalézt společné výrazové prostředky, které jednotliví filmaři používali ke konfrontaci diváka. Díky nastínění samotného pojmu transgrese v interpretaci Georgese Bataille, nabízí čtenáři možnost nahlížet na hnutí v nové perspektivě. Zároveň díky jejímu zkoumání se snaží pochopit motivace, vznik, proces tvorby a důvod zániku těchto děl.
Rowdies a jejich zobrazení v českém tisku 80. let
Mikeš, Marek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na český tisk v 80. letech, respektive na to, jakým způsobem informoval o rowdies, neboli fotbalových výtržnících, kteří již desítky let představují jeden z větších problémů nejen ve fotbale, ale celkově ve společnosti. Zaměřím se především na to, jakým způsobem byly události spojené s rowdies vnímány tehdejším režimem v Československu. V úvodní části své práce nejprve charakterizuji základní pojmy spojené s rowdies, vše také zasadím do historického kontextu. Dále se budu zabývat historií největších fotbalových tragédií v 80. letech 20. století v Evropě, tedy i v Československu. V hlavní části práce pak budu na vzorku čtyřech tuzemských médií sledovat, jakým způsobem bylo na našem území v dané době informováno o fotbalových tragédiích a fotbalových výtržnících.
Válka proti drogám za Reaganovy administrativy
Krupičková, Kristýna ; Divišová, Kristýna (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na téma války proti drogám za Reaganovy administrativy. Cílem práce je porovnat vytyčené cíle Reaganovy války proti drogám aplikované v 80. letech 20. století s jejich důsledky a analyzovat prostředky, které byly použity pro naplnění těchto cílů Reaganovy vnitřní války proti drogám v USA, a představit jejich vedlejší efekty na socio- ekonomickém poli a zároveň posoudit úspěšnost Reaganovy administrativy v naplnění vytyčených cílů. Pro posouzení úspěšnosti této války proti drogám byla použita komparace cílů stanovených v roce 1986 a výsledků války, které bylo možné pozorovat na konci Reaganova prezidentství. Komparací byla zjištěna úspěšnost Reaganovy administrativy ve vztahu k určeným cílům, avšak aplikovaná řešení měla jednoznačně negativní dopad na rasové menšiny. Klíčová slova: Reagan, drogy, americká společnost, 80. léta 20. století, domácí politika, válka proti drogám
Balet Národního divadla v 70. a 80. letech 20. století
Čižmáriková, Monika ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Tato práce přibližuje a shrnuje dění v baletu Národního divadla v Praze v 70. a 80. letech 20. století, konkrétně mezi lety 1969 a 1989. Zabývám se v ní osobnostmi na postu šéfů baletu, Jiřím Němečkem, Emerichem Gabzdylem a Miroslavem Kůrou, kteří kromě vedení baletu působili také jako choreografové. Vedle výše zmíněných se v divadle věnovali choreografii také například Jiří Blažek, Antonín Landa, Vlastimil Jílek, či Daniel Wiesner. Přibližuji jednotlivé sezony a konkrétní díla, která se v nich v premiéře uvedla. Dále se ve své práci věnuji výjimečné generaci interpretů, působila zde například Michaela Černá, Marta Drottnerová, Vlastimil Harapes, Jan Kadlec, Lubomír Kafka, Jaromír Petřík, Michaela Vítková, Hana Vláčilová, Aneta Voleská, Pavel Ždichynec a mnozí další. To vše zasazuji do kontextu politické doby, do období známého jako normalizace. Věnuji prostor zahraničním souborům a jednotlivcům, kteří u nás hostovali. Mým primárním zdrojem byl Archiv Národního divadla, dále Ročenky Národního divadla, soudobé periodikum Taneční listy, ze kterých jsem čerpala kritiky a recenze k premiérám. Dalším cenným pramenem byla osobní svědectví umělců, kteří v dané době v Národním divadle působili: Mahuleny Křenkové, Jiřího Němečka ml., Astrid Štúrové, Hany Vláčilové a Daniela Wiesnera.
Inscenace děl Franze Kafky režisérské generace přelomu 80. - 90. let v širším kontextu alternativní kultury
Pavelková, Tereza ; AUGUSTOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; SCHLEGELOVÁ, Martina (oponent)
Magisterská diplomová práce se zabývá přijímáním osobnosti a díla Franze Kafky generací režisérů přelomu 80. a 90. let. Řeší především otázku, co pro tyto tvůrce Kafkovo dílo znamenalo, jaké téma pro ně reprezentovalo a jakým způsobem se v jejich adaptacích odrážely složité společensko-politické poměry socialistického Československa v období normalizace. V první kapitole práce reflektuje dobový společenský a kulturní kontext a přitom se zaměřuje na postavení divadla a hnutí studiových divadel, která patřila do proudu tehdejší alternativní kultury. Druhá kapitola pak zachycuje recepci Franze Kafky do roku 1989 a obsahuje také literární interpretaci jeho díla, z níž vychází hlavní část práce. Tu tvoří analýzy inscenací Amerika (1985, J. A. Pitínský), Proces (1989, Arnošt Goldflam), Přeměna (1988, Petr Lébl) a Zpěvačka Josefína a její bratři (1989, Petr Lébl), v nichž docházím k závěru, že Kafkovo dílo zkoumané generaci sloužilo k vyjádření dobového existenciálního pocitu jedince v totalitní společnosti. Poslední kapitola pojednává o inscenaci Touha stát se indiánem (1991, J. A. Pitínský), která vznikla po převratu, a ukazuje, jak se proměňuje divadelní interpretace Franze Kafky na sklonku totality.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.