|
|
Sociální integrace cizinců v ČR a v Evropě
Jirkal, Tomáš ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Sociální integrace cizinců v ČR a Evropě Tato diplomová práce se zabývá tématem sociální integrace cizinců v kontextu právních předpisů České republiky a Evropské unie. Cílem práce je představit příslušné právní normy a podrobit je důkladné analýze, což čtenáři umožní pochopit problematiku v její Práce je členěna na dvě hlavní kapitoly, a to sociální integraci cizinců dle unijní legislativy a sociální integraci cizinců v ČR. První kapitola věnovaná zkoumané oblasti v rámci evropské legislativy se zprvu zaměřuje směrnici Evropského parlamentu a která zprostředkovává občanům EU a jejich rodinným příslušníkům právo svobodně se pobývat na území členských států. Následuje podkapitola, která čtenáře seznamuje s koordinací sociálního zabezpečení na úrovni EU a jejími základními principy. Závěr první kapitoly pak patří unijní legislativě v oblasti integrace cizinců ze třetích zemí. Druhá kapitola je věnována české národní úpravě. Nejprve čtenáře seznamuje jednotlivými pobytovými oprávněními, kt á případě cizinců ze třetích zemí rozhodná pro určení předmětných nástrojů sociální integrace. Další podkapitola se věnuje oblasti zaměstnávání s důrazem na jednotlivá povolení k výkonu zaměstnání. Následuje problematika poskytování zdravotní péče, která je analyzována ve světle nedávných i chystaných legislativních změn....
|
|
|
Právní postavení rodinných příslušníků unijních občanů ve světle evropského práva
Jirsa, Tomáš ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Forejtová, Monika (oponent)
V raných fázích evropské integrace byl za účelem umožněn pobyt v jiné členské zemi nejen ekonomicky aktivním občanům z členských států, ale též jejích rodinným příslušníkům, kteří je doprovází. Unijní zákonodárce si totiž již tehdy dobře uvědomoval sílu rodinných vazeb. V průběhu desetiletí došlo k vytvoření statusu unijních občanů a posílení jak jejich právního postavení, tak postavení jejich rodinných příslušníků. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat aktuální otázky spojené s právním postavením rodinných příslušníků unijních občanů podle evropského práva a poskytnout komparaci těchto práv s právy státních příslušníků třetích států a s právy unijních občanů samotných. Tato práce nejdříve přibližuje vývoj institutu občanství Unie a práva volného pohybu celkově a soustředí se na jeho věcnou, teritoriální a osobní působnost. Dále je vysvětleno, jak je rodinný příslušník v sekundárním právu EU definován, a jsou naznačeny rozdíly mezi definicí rodinného příslušníka ve směrnici 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států a ve směrnici 2003/86/ES o slučování rodin. V neposlední řadě práce detailně zkoumá a porovnává konkrétní práva (např. právo vstupu a pobytu na území hostitelského členského státu, prostředky právní...
|
|
|
Povolení k přechodnému pobytu partnerů občanů EU
Nováková, Kristina ; Kryska, David (oponent)
Povolení k přechodnému pobytu partnerů občanů EU Tato práce je zaměřena na správní řízení o žádosti o udělení povolení k přechodnému pobytu partnerům občanů EU, jakožto jejich rodinným příslušníkům. Práce poskytuje analýzu dvou zákonných hmotněprávních podmínek (trvalý partnerský vztah, který není manželstvím a soužití ve společné domácnosti) a jedné procesní podmínky (důkazní břemeno nese primárně žadatel), které musí být kumulativně splněny, aby mohl být partner občana EU považován za jeho rodinného příslušníka a vztahovala se na něj tak příznivější právní úprava vycházející ze Směrnice 2004/38/ES. Dospěla jsem k závěru, že partnerský vztah sice není manželstvím, ale má být jeho obdobou, pokud jde o povahu a intenzitu vztahu; trvalost je pak otázka zejména kvantity, resp. délky jeho trvání, ale nepostačí to jako jediné hledisko, je zapotřebí vzít v potaz i kvalitativní stránku vztahu, která může spočívat například ve společném závazku partnerů. Není tak rozhodující pouze společná minulost partnerů, ale i jejich aktivní přítomnost a plánovaná budoucnost. Život ve společné domácnosti pak znamená předem časově neohraničené soužití partnerů, kteří společně uhrazují náklady na své potřeby. Důkazní břemeno žadatele také není absolutním, protože jak zákon, tak i judikatura předpokládá určitou aktivní...
|
|
|
Povolení k přechodnému pobytu partnerů občanů EU
Nováková, Kristina ; Kryska, David (vedoucí práce) ; Vedral, Josef (oponent)
Povolení k přechodnému pobytu partnerů občanů EU Abstrakt Tato práce je zaměřena na správní řízení o žádosti o udělení povolení k přechodnému pobytu partnerům občanů EU, jakožto jejich rodinným příslušníkům. Práce poskytuje analýzu dvou zákonných hmotněprávních podmínek (trvalý partnerský vztah, který není manželstvím a soužití ve společné domácnosti) a jedné procesní podmínky (důkazní břemeno nese primárně žadatel), které musí být kumulativně splněny, aby mohl být partner občana EU považován za jeho rodinného příslušníka a vztahovala se na něj tak příznivější právní úprava vycházející ze Směrnice 2004/38/ES. Dospěla jsem k závěru, že partnerský vztah sice není manželstvím, ale má být jeho obdobou, pokud jde o povahu a intenzitu vztahu; trvalost je pak otázka zejména kvantity, resp. délky jeho trvání, ale nepostačí to jako jediné hledisko, je zapotřebí vzít v potaz i kvalitativní stránku vztahu, která může spočívat například ve společném závazku partnerů. Není tak rozhodující pouze společná minulost partnerů, ale i jejich plánovaná budoucnost. Život ve společné domácnosti pak znamená předem časově neohraničené soužití partnerů, kteří společně uhrazují náklady na své potřeby. Důkazní břemeno žadatele také není absolutním, protože jak zákon, tak i judikatura předpokládá určitou aktivní ingerenci správního...
|
|
|
Právní postavení rodinných příslušníků unijních občanů ve světle evropského práva
Jirsa, Tomáš ; Scheu, Harald Christian (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
V raných fázích evropské integrace byl umožněn pobyt v jiné členské zemi nejen ekonomicky aktivním občanům z členských států, ale též jejích rodinným příslušníkům, kteří je doprovází. Unijní zákonodárce si totiž již tehdy dobře uvědomoval sílu rodinných vazeb a riziko, že by ekonomicky aktivní občané mohli být odrazeni od pohybu do jiného členského státu, pokud by je nemohli následovat jejich rodinní příslušníci. V průběhu desetiletí došlo k vytvoření statusu unijních občanů a posílení jak jejich právního postavení v oblasti volného pohybu, tak postavení jejich rodinných příslušníků. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat aktuální otázky spojené s právním postavením rodinných příslušníků unijních občanů v evropském právu a poskytnout komparaci těchto práv s právy státních příslušníků třetích států a s právy unijních občanů samotných. Tato práce nejdříve přibližuje vývoj institutu občanství Unie a práva volného pohybu celkově a soustředí se na jeho věcnou, teritoriální a osobní působnost. Dále je vysvětleno, jak je rodinný příslušník v sekundárním právu EU definován, a jsou naznačeny rozdíly mezi definicí rodinného příslušníka ve směrnici 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států a ve směrnici 2003/86/ES o...
|
|
|
Právní postavení rodinných příslušníků unijních občanů ve světle evropského práva
Jirsa, Tomáš ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Forejtová, Monika (oponent)
V raných fázích evropské integrace byl za účelem umožněn pobyt v jiné členské zemi nejen ekonomicky aktivním občanům z členských států, ale též jejích rodinným příslušníkům, kteří je doprovází. Unijní zákonodárce si totiž již tehdy dobře uvědomoval sílu rodinných vazeb. V průběhu desetiletí došlo k vytvoření statusu unijních občanů a posílení jak jejich právního postavení, tak postavení jejich rodinných příslušníků. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat aktuální otázky spojené s právním postavením rodinných příslušníků unijních občanů podle evropského práva a poskytnout komparaci těchto práv s právy státních příslušníků třetích států a s právy unijních občanů samotných. Tato práce nejdříve přibližuje vývoj institutu občanství Unie a práva volného pohybu celkově a soustředí se na jeho věcnou, teritoriální a osobní působnost. Dále je vysvětleno, jak je rodinný příslušník v sekundárním právu EU definován, a jsou naznačeny rozdíly mezi definicí rodinného příslušníka ve směrnici 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států a ve směrnici 2003/86/ES o slučování rodin. V neposlední řadě práce detailně zkoumá a porovnává konkrétní práva (např. právo vstupu a pobytu na území hostitelského členského státu, prostředky právní...
|
|
|
Pobyt občanů třetích zemí v Schengenu v kontextu společné vízové politiky
Murad, Daniela ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Rigorózní práce se zamýšlí nad vývojem schengenské spolupráce a povahou schengenského acquis v proměnách času s důrazem na vízovou a pobytovou legislativu, a platnou právní úpravou pobytové legislativy, jejímiž subjekty jsou státní příslušníci třetích zemí. Práce zmiňuje slabá i silná místa dotčené úpravy, opřené o názor či návrh řešení autorky práce. Rigorózní práce je rozdělena do několika větších tematických okruhů. Ten první se zabývá vývojem vízové a migrační politiky v rámci vývoje schengenské spolupráce a jejich postupnou integraci do hlavních politik Unie, jejich charakteristikou, či různým zapojením členských států. Další okruh je stěžejní pro tuto práci a ukazuje současnou platnou úpravu pobytu občanů ze zemí mimo EU (tzv. třetích zemí). Tento okruh se zabývá charakteristikou osob přijíždějících ze třetích zemí, tak jak je jako subjekty práva diferencuje zákon a evropská legislativa a definuje různé typy pobytových oprávnění, na základě kterých na území České republiky a Schengenu krátkodobě či dlouhodobě pobývají. Třetí samostatný tematický okruh je věnován postavení specifické skupiny cizinců ze třetích zemí, kteří jsou rodinní příslušníci občanů EU. Poslední oblast této práce se zabývá budoucími trendy společné evropské vízové a migrační politiky, právní úpravou de lege ferenda s...
|
|
|
Pojem pracovníka v evropském právu
Kunertová, Tereza ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Smolek, Martin (oponent) ; Štefko, Martin (oponent)
Autorka se ve své disertační práci zabývá pojmem pracovníka v rámci práv volného pohybu v Evropské unii. Po úvodu do problematiky se disertační práce zaměřuje na pozitivní a negativní vymezení pojmu. Jedna ze základních podkapitol pozitivního vymezení se snaží nalézt odpověď na výzkumnou otázku, zda existuje v oblasti volného pohybu pracovníků prostor pro obdobnou judikaturu "Keck", s níž a jejím následným vývojem se setkáváme v oblasti volného pohybu zboží. Cílem podkapitoly je nalézt řešení co spadá pod překážky volného pohybu pracovníků a co je ponecháno na regulaci členských států. V souvislosti s negativním vymezením pojmu autorka řeší dělení mezi volným pohybem pracovníků a ekonomicky neaktivních občanů Unie. Ústřední podkapitola se zaměřuje na vzrůstající tendenci občanů Unie přemístit se do hostitelského členského státu za studiem, avšak ponechávající si status pracovníka za účelem čerpání vyživovací podpory při studiu hned od počátku studia.
|
|
|
České migrační právo v kontextu práva Evropské unie
Andraščíková, Jana ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Obsahem diplomové práce, která je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, je systém českého migračního práva v kontextu práva EU. V první kapitole práce je zobrazen nástin pojmu "migrace", historického vývoje EU a právního systému relevantního z hlediska úpravy migrace, jak v pojímáni volného pohybu osob, tak migrace občanů třetích zemí. Tato část je strukturována chronologicky. V této kapitole se stručně věnuji i migračnímu právu a politice obecně. Jelikož se v práci soustředím na srovnání práva a tendencí ČR v rámci EU, je druhá a třetí kapitola věnována právě evropskému legislativnímu systému. V druhé kapitole vymezuju problematiku ze všeobecnějšího hlediska, vymezuji rozdíl v postavení euroobčanu a třetizemců, nastiňuju právní rámec a postavení občanů EU využívajících fundamentální právo volného pohybu, kompetence EU a lidskoprávní standardy aplikované v oblasti migračního práva. Důležitým prvkem ovlivňujícím vývoj a směrování je zmiňována judikatura ESD, ale i ESLP. V třetí kapitole odděleně řeším úpravu ochrany hranic, podmínek vstupu na území a postavení jednotlivých skupin příslušníků třetích zemí, jelikož tato oblast je jádrem tématu práce. Vzhledem k specifické povaze vzájemného vztahu EU a Turecka se této problematice věnuji samostatně Ve čtvrté kapitole se soustředí na analýzu a komparaci...
|
host ::
RSS.