|
|
Ikonografie a kult sv. Josefa v českých zemích v období baroka
Hoduláková, Barbora ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá ikonografií a kultem sv. Josefa v českých zemích v období baroka. První část práce se věnuje způsobu, jakým je sv. Josef prezentován v pramenech, a to v kanonických evangeliích, apokryfních evangeliích dětství a v legendistické literatuře. Nastíněn je také vývoj kultu a ikonografie sv. Josefa od starověku do novověku. Stěžejní část diplomové práce se věnuje kultu a ikonografii sv. Josefa v prostředí českých zemí v 17. a 18. století. Zohledněn je vliv Habsburků na šíření tohoto kultu. Pozornost je věnována přijetí sv. Josefa mezi české zemské patrony a zavedení jeho veřejného svátku v roce 1654, které vzešlo z iniciativy císaře Ferdinanda III. Další část je věnována ohlasům přijetí sv. Josefa mezi české zemské patrony v umění a také příkladům jeho zobrazení v českém barokním umění. Zkoumanými památkami jsou kašna se sloupem sv. Josefa na Novém Městě pražském, socha sv. Josefa na Karlově mostě, obraz Svaté rodiny v kostele Matky Boží před Týnem a svatojosefský malířský cyklus ve slezském Křešově. Klíčová slova Sv. Josef, baroko, ikonografie, kult, Habsburkové, čeští zemští patroni, Křešov
|
|
|
Barokní krajinotvorba. Srovnání přístupu Šliků a Sasko-Lauenburských
Vokurka, Michal ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Chodějovská, Eva (oponent)
Výzkum raně novověké krajiny doby baroka byl často spojen s určitým typem idealizace vztahu předmoderního člověka k jím obývané krajině. Na příkladu sedmnácti panství sasko- lauenburských vévodů a jejich dědiček jsem se pokusil ukázat, že přístup ke krajině byl funkčnější a pragmatičtější oproti tomu, jak ho nazírala dosavadní literatura. Šlechtická reprezentace a legitimizace moci byla při dobové krajinotvorbě zdůrazňována stejně jako privilegovanost katolického náboženství. Komparací činnosti Sasko-Lauenburských spolu se specifickou šlikovskou komponovanou krajinou v oblasti Kopidlna, Starých Hradů a Veliše vynikly obecné, nebo naopak některé zvláštní rysy tehdejší krajinotvorby.
|
|
|
Apoteózy císaře Josefa I. v pražské sbírce univerzitních tezí
VAŇKOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se bude zabývat univerzitními tezemi z pražského prostředí, jenž vznikly v období od 17. do 18. století. Hlavním předmětem práce budou dva grafické listy, jejichž tématikou je glorifikace císaře Josefa I. Habsburského. Pozornost je zaměřena především na ikonografický rozbor grafických listů, určení identity zobrazených osob a historických událostí. Univerzitní teze jsou zasazeny do historického a uměleckého kontextu doby jejich vzniku a dány do souvislostí se zobrazováním oslavy habsburského rodu na grafických listech z pražského univerzitního prostředí.
|
|
|
Česká jednotlivě vydaná sváteční a příležitostná kázání konce 17. a prvních dvou třetin 18. století
Sládek, Miloš ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent) ; Svatoš, Martin (oponent)
Česká jednotlivě vydaná sváteční a příležitostná kázání konce 17. a prvních dvou třetin 18. století abstrakt Miloš Sládek Práce se zabývá problematikou sváteční a příležitostné homiletiky pobělohorských Čech. Homiletika představovala od konce 17. století v českém prostředí vůdčí literární žánr s mimořádným vlivem na širší vrstvy společnosti. Tento vliv ještě umocnila skutečnost, že se tištěná kázání postupně stávala i oblíbenou lidovou četbou. Největší pozornost byla v této práci věnována otázkám přípravy duchovní řeči, problematice kazatelských příruček, vztahům mezi kazatelem a posluchači a v neposlední řadě problematice klasicistních a konceptuálních kázání. Otázka barokního konceptu je pak předkládána v souvislostech s problematikou vzrůstajícího dobového autorského sebevědomí. Výkladovou část doplňují edice vybraných šestnácti kázání s předmluvami, které v praxi dokládají (případně relativizují) závěry uvedené v první části práce. Sváteční kazatelství v Čechách zásadně ovlivňovala legendistika, dobové německojazyčné katolické kazatelství, ale také lidové pověsti a vyprávění. Důraz na cestu ke křesťanským ctnostem je sice typický pro nedělní kazatelství, ale tuto problematiku nalézáme také v kázáních svátečních. Vliv svátečního a příležitostného kazatelství konce 17. a první poloviny 18. století na...
|
|
|
Jazykově francouzská italika v eggenberské knižní sbírce na zámku v Českém Krumlově
KULHÁNKOVÁ, Anna
Diplomová práce se zabývá jazykově francouzskými italiky eggenberského fondu českokrumlovského zámku, t.j. knihami vztajujícími se ke geografickému území dnešní Itálie, autorskými, překladatelskými a jazykovými italiky. Hlavním cílem je vytvoření katalogu jazykově francouzských italik vydaných do roku 1717. Následně budou tituly charakterizovány z hlediska literárního žánru, obsahu a čtenářského zájmu, zejména Marie Arnošky z Eggenberku (1649-1719). Nedílnou součástí je i otázka případného vlivu předmluv na eggenberského čtenáře, oblíbenost a čtenost knih.
|
|
| |
host ::
RSS.