|
|
Možnosti zpracování vybraných druhů exotického ovoce na džemy a želé
Pavlíková, Michaela ; Obračaj, Jan (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou džemů a želé z vybraných druhů exotického ovoce, jimiž jsou mučenka a granátové jablko a následným statistickým vyhodnocením senzorické analýzy těchto výrobků. V teoretické části jsou charakterizovány oba druhy vybraného exotického ovoce, které bylo použito na přípravu daných výrobků. Byly popsány bioaktivní látky a následně samotné zpracování džemů a nečokoládových cukrovinek. Jednou z kapitol je také popsání metod a požadavků senzorické analýzy. Experimentální část se zaměřuje na výrobu džemů a želé z mučenky a granátového jablka a taktéž na přípravu těchto vzorků s přídavkem různých typů koření (vanilka, skořice, zázvor, limetka). Tyto vzorky byly podrobeny senzorické analýze, kde hodnotitelé měli za úkol hodnotit vzhled a barvu, vůni, chuť a také například texturu výrobku pomocí stupnice v obdrženém dotazníku. Na základě senzorické analýzy byly vzorky s přídavkem limetky nebo vanilky hodnoceny velmi kladně, a to v případě mučenky, tak i granátového jablka. U džemů se preference lišily. Ukázalo se, že lépe byl hodnocen džem z mučenky než z granátového jablka. Naopak u želé byly hodnotiteli preferované vzorky z granátového jablka.
|
|
|
Možnosti zpracování plodů méně známých druhů ovocných dřevin
Vachta, Jonáš ; Hudečková, Helena (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi využití plodů kdouloně obecné (Cydonia oblonga), mišpule obecné (Mespillus germanica) a kdoulovce ozdobného (Chaenomeles speciosa) pro potravinářské účely, konkrétně pro výrobu želé a džemů. Cílem bylo vytvořit produkt, který by dobře zachycoval charakter použitého ovoce, zachoval jeho výhodné vlastnosti, jako jsou vůně a obsah bioaktivních látek a zároveň byl příjemný pro spotřebitele. Byly připraveny celkem tři typy produktů, a to želatinové želé, agarové želé a džem pro každý druh použitého ovoce. Vzorky produktů byly podrobeny senzorickým analýzám, které měly za cíl zjistit optimální přídavek cukru do produktu, zjistit celkovou spotřebitelskou přijatelnost jednotlivých vzorků, a v případě želé také porovnat senzorické vlastnosti želatinové a agarové varianty. Pro chemické analýzy byly připraveny modelové vzorky, složením odpovídající nejlépe senzoricky hodnoceným vzorkům z každého typu produktů. Studován byl celkový obsah polyfenolů, celkový obsah flavonoidů, obsah vitaminu C, obsah lipofilních pigmentů, ubichinonu a fytosterolů a zastoupení těkavých látek v jednotlivých vzorcích. Výsledky analýz ukázaly, že džemy, jakožto tepelně zpracované výrobky, si zachovaly obecně větší množství bioaktivních látek v porovnání se vzorky želé, a v určitých případech i větší množství než vzorky plodů. Vzorky želé si naopak zachovaly větší množství původního aroma ovoce.
|
|
|
Využití citrusových plodů v potravinářství
Havlíková, Michaela ; Hudečková, Helena (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Hlavním cílem diplomové práce bylo připravit marmelády, želé a sušené pláty z citrusového ovoce. Pro tento účel byly zvoleny tři druhy citrusů, pomeranč, grapefruit a pomelo. V připravených výrobcích byly stanoveny nutriční charakteristiky zahrnující obsah těkavých látek, obsah sušiny, obsah pigmentů, obsah lipofilních látek a obsah vitaminu C. Výše zmíněné výrobky byly také podrobeny senzorické analýze, při které byla hodnocena jejich chuť, vůně, textura, barva a celková přijatelnost. V teoretické části je popsána legislativa, která se zabývá zpracováním citrusů, marmeládami, sušeným ovocem a želé cukrovinkami. Dále je uvedena charakteristika již zmíněných potravinářských výrobků a charakteristika citrusových plodů. Teoretická část se dále věnuje teorii použitých metod, tedy senzorické analýze, plynové chromatografii s hmotnostní spektrometrií a vysokoúčinné kapalinové chromatografii. V experimentální části je popsána příprava vzorků a provedení jednotlivých stanovení. Při senzorické analýze byly hodnoceny marmelády, želé a sušené pláty samostatně. Hodnotitelé posuzovali jejich přijatelnost v závislosti na použitém citrusu. Dále byly stanoveny těkavé látky metodou plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. Pomocí sušení byla stanovena vlhkost a sušina výrobků a za využití vysokoúčinné kapalinové chromatografie byly stanoveny pigmenty a lipofilní látky obsažené ve výrobcích.
|
|
|
Možnosti využití šípků růže šípkové v potravinářství
Maráčková, Adéla ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na možnosti využití šípků růže šípkové v potravinářství. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout a vytvořit senzoricky přijatelné potravinářské produkty vyrobené ze šípků. Byla vytvořena receptura pro šípkové džemy, chutney a želé. Při vývoji receptury byly hodnoceny jednotlivé příchutě šípkových produktů. Pro ochucení produktů bylo použito čerstvě namleté koření v kombinaci s ovocem a zeleninou. Podle optimalizované receptury pro chutney byl vyroben 1 standard a 3 druhy s kořením: chilli, nové koření a zázvor. Dále byla zpracována receptura pro džemy – 1 standard a 3 druhy: kardamon, skořice a šípkový džem v kombinaci s jablečným džemem v poměru 1:1. Nakonec byla vytvořena receptura pro želé – 1 standard a 3 druhy s kořením: skořice, nové koření a anýz. Jednotlivé produkty ze šípků byly podrobeny senzorické analýze a byly hodnoceny jejich organoleptické vlastnosti. Senzorická analýza byla rozdělena na tři části – pro želé, džemy a chutney. Nejlépe hodnocený byl vzorek šípkového želé bez přídavku koření. U džemů byl nejlépe hodnocený vzorek džemu s přídavkem kardamomu, který byl u respondentů oblíbený z důvodu příjemné a netradiční chuti. U šípkového chutney byl nejlépe hodnocený vzorek bez přídavku koření. Metodou hmotnostní spektrometrie byla ve vzorcích stanovena přítomnost jononů, jejichž přítomnost je typická pro šípky růže šípkové. Metodou kapalinové chromatografie byla v příslušných produktech ze šípků stanovena přítomnost a koncentrace vitaminu C, lipofilních látek a celkových pigmentů. Metodou kapalinové chromatografie bylo ověřeno, že značné množství vitaminů bylo zachováno i po přípravě výsledných produktů, které byly tepelně zpracovávány. Výsledky práce tak poukázaly na potenciál šípků, který je možné využít v potravinářském průmyslu.
|
|
|
Využití některých méňě pěstovaných ovocných druhů pro zpracování
Střihavková, Dana
Bakalářská práce na téma "Využití některých méně pěstovaných ovocných druhů pro zpracování" se zaměřuje na zpracování tří netradičních ovocných druhů jako jsou hloh, mišpule a kdoule. Z těchto ovocných druhů bylo vyrobeno celkem 11 produktů, které byly vyhodnoceny při anonymním senzorickém hodnocení 15-ti respondenty. Při degustaci byla hodnocena kritéria jako chuť, vůně, vzhled, konzistence a celkový dojem. Nejlépe byly hodnotiteli přijaty výrobky z hlohu, poté z kdoulí a nejméně zaujaly produkty z mišpulí. Méně pěstované ovocné druhy mohou být bezesporu zajímavým zpestřením našeho jídelníčku a díky výraznému podílu nutričně cenných látek mohou obohatit sortiment výrobků z běžně pěstovaných ovocných druhů.
|
host ::
RSS.