|
|
Interakce plasmidových DNA se sloučeninami lanthanoidů
Budko, Kateryna ; Horák, Daniel (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
V poslední době je věnována značná pozornost lanthanoidům a jejich komlexům jako vynikajícím katalyzátorům štěpení nukleových kyselin. Diplomová práce byla zaměřena na štěpení plasmidové a bakteriální DNA ionty Nd3+ a Y3+ a různými nosiči obsahujícími sloučeniny lanthanoidů. Vznik jednořetězcových a dvouřetězcových zlomů v molekule plasmidové DNA byl sledován pomocí agarózové gelové elektroforézy. Ověření štěpení bakteriální DNA bylo provedeno pomocí polymerázové řetězové reakce s použitím primerů specifických pro doménu Bacteria a rodově a druhově specifických primerů. Výsledky budou použity při vývoji metody, která umožní ověření dokonalosti pokrytí nosičů s magnetickým perovskitovým jádrem, a dalších nosičů obsahujících sloučeniny lanthanoidů.
|
|
|
Národní park Šumava a zájmy municipalit na jeho území: případ postmateriálních cleavages?
Musilová, Karolína ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Předkládaná diplomová práce Národní park Šumava a zájmy municipalit na jeho území: případ postmateriálních cleavages? analyzuje, zda lze v případě NP Šumava mluvit o postmateriálním štěpení a jak se případné štěpení projevuje na národní úrovni. Po celou více než dvacetiletou existenci NP probíhají spory o jeho směřování, kde se střetávají zcela rozdílné postoje na jedné straně místních samospráv, pro které je NP jedním z hlavních zdrojů příjmů, a environmentalisty, kteří usilují o co nejmenší míru zasahování. Teoreticky je práce ukotvena v konceptu konfliktních linií S. Rokkana a S.M. Lipseta, důraz je pak kladen na jeho postmateriální dimenzi, která je spojena s R.Inglehartem. Analytická část práce je případovou studií, která zkoumá postoje jednotlivých aktérů, a to prostřednictvím jednak polostrukturovaných rozhovorů se starosty místních obcí, a jednak dokumentů a tiskových zpráv zájmových skupin. Na základě šetření je zřejmé, že jde o štěpení, neboť se projevuje v empirické, normativní i organizační rovině. Přítomnost štěpení je zřejmá na všech úrovních politického systému, neboť do něj kromě samospráv a zájmových skupin vstupují i politické strany a prezidenti.
|
|
|
Volební geografie Polska po roce 1989
Šulc, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce "Volební geografie Polska po roce 1989" zkoumá prostorové rozložení vzorců volebního chování v Polsku na základě analýzy výsledků všech prezidentských voleb a voleb do Sejmu, které se v zemi odehrály v letech 1990-2010. Hlavní hypotézou, již tato diplomová práce testuje, je, že bývalé hranice mezi Ruskem, Pruskem (Německem) a Rakouskem (Rakousko-Uherskem), mezi něž bylo území dnešního Polska v devatenáctém století rozděleno, stále mají vliv na volební geografii země. Na základě této hypotézy jsou politické strany a prezidentští kandidáti v Polsku rozděleni do dvou předem definovaných kategorii: tradicionalistické a modernistické. Validita této hypotézy je pak dokázána prostřednictvím vizuální analýzy volebních map jednotlivých politických stran a prezidentských kandidátů, a také skrze aplikaci Pearsonova korelačního koeficientu na volební výsledky politických stran z volebních obvodů a volební výsledky prezidentských kandidátů z vojvodství. V současném Polsku existuje velmi jasná trhlina mezi územím v minulosti ovládaným Pruskem (Německem) a velkými městy na straně jedné (tato území dohromady jsou známa jako "Polsko A"), a územím ovládaným Ruskem a Rakouskem (Rakousko-Uherskem) na straně druhé ("Polsko B"). Zatímco první z těchto dvou částí Polska je volební baštou modernistických...
|
|
|
Volební geografie Polska po roce 1989. Teritoriální dimenze výsledků prezidentských voleb a voleb do Sejmu Polské republiky
Šulc, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Rigorózní práce Volební geografie Polska po roce 1989. Teritoriální dimenze výsledků prezidentských voleb a voleb do Sejmu Polské republiky zkoumá prostorové rozložení vzorců volebního chování v Polsku na základě analýzy výsledků všech prezidentských voleb a voleb do Sejmu, které se v zemi odehrály v letech 1990-2011. Hlavní hypotézou, již tato rigorózní práce testuje, je že bývalé hranice mezi Ruskem, Pruskem (Německem) a Rakouskem (Rakousko-Uherskem), mezi něž bylo území dnešního Polska v devatenáctém století rozděleno, stále mají vliv na volební geografii země. Na základě této hypotézy jsou politické strany a prezidentští kandidáti v Polsku rozděleni do dvou předem definovaných kategorii: tradicionalistické a modernistické. Validita této hypotézy je pak dokázána prostřednictvím vizuální analýzy volebních map jednotlivých politických stran a prezidentských kandidátů, a také skrze aplikaci Pearsonova korelačního koeficientu na volební výsledky politických stran z volebních obvodů a volební výsledky prezidentských kandidátů z vojvodství. V současném Polsku existuje velmi jasná trhlina mezi územím v minulosti ovládaným Pruskem (Německem) a velkými městy na straně jedné (tato území dohromady jsou známa jako "Polsko A"), a územím ovládaným Ruskem a Rakouskem (Rakousko-Uherskem) na straně druhé ("Polsko B")....
|
|
|
Splitting and Dissociation in Schizophrenia
Pěč, Ondřej ; Raboch, Jiří (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Kocourková, Jana (oponent)
Pojem štěpení je definován jako proces, při kterém se tvoří agregované soubory psychických elementů, které není možné vzájemně propojit pro neslučitelnou psychickou zkušenost. Soubory pak vytvářejí mnohočetná dělení uvnitř psychického aparátu. Současné poznatky ukazují, že psychické štěpení u schizofrenie se pravděpodobně specificky projevuje na neurální úrovni jako narušení organizace v neurální komunikaci. Narušená neurální komunikace je zřejmě podkladem deficitů v oblasti psychického zpracování, které popisuje řada neurovědních konceptů jako jsou například teorie narušené konektivity, souběžných výbojů a dynamické komplexity. V této souvislosti je cílem teoretické části disertační práce popsat hlavní neurovědní teorie, které komplementárně odrážejí vzájemně propojené procesy mezi psychickou a mozkovou činností, které jsou základem poruch mentální integrace a které pravděpodobně představují neurální reprezentace štěpení u schizofrenie. Účelem první části empirického výzkumu bylo ozřejmit vztahy mezi psychologickým procesem štěpení a narušenými kognitivními a afektivními funkcemi u schizofrenie. Jako kontrolní skupina byl použit vzorek pacientů s hraniční poruchou osobnosti (HPO). Metody: V rámci klinické studie jsme vyšetřovali 30 pacientů se schizofrenií a 35 pacientů s HPO. Symptomy štěpení...
|
|
|
Burnout syndrome in Health Care Professionals.
Riethof, Norbert ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Světlák, Miroslav (oponent) ; Pauknerová, Daniela (oponent)
N. Riethof - Burnout syndrome in Health Care Professionals ABSTRAKT Syndrom vyhoření je stav úplného vyčerpání související s pracovními podmínkami a dlouhodobým stresem. Zatímco úvodní fáze vyhoření se podobají příznakům stresu, závěrečné fáze vyhoření jsou charakteri- zovány pocity beznaděje, ztrátou smyslu a zoufalství, které mají podobné rysy jako deprese, stejně jako existenciální vakuum popsané Franklem v jeho logoterapii. Navíc syndrom vyhoření zahrnuje fáze, kdy se lidé od- trhávají od svých emocí a využívají tuto sníženou schopnost prožívat vlastní pocity jako obranný mechanismu proti stresu. Syndrom vyhoření obvykle začíná pocity nadšení a idealizovanými vizualizacemi, což je v kontrastu s následně prožívaným rozčarováním a zklamáním. Po desetiletích výzkumu vyhoření přetrvává potřeba lépe definovat tento stav, včetně stanovení přesnějších diagnostických kritérií a určení mezinárodně uznávaných měřicích nástrojů, a to zejména v rámci systému zdravotní péče, kde jsou rizika nerozpoznaného a neošetřeného vyhoření vysoká. Tato studie je zaměřena na zkoumání potenciálních příčin syn- dromu vyhoření a vztahů mezi symptomy vyhoření s určitými osob- nostními rysy, obrannými mechanismy a "zvládacími reakcemi" jako jsou na jedné straně Kernbergova koncepce štěpení, dále deprese, traumatické stresové...
|
|
|
Sport jako lokální štěpení: Případová studie Kraje Vysočina
Kacetlová, Kateřina ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Bubeníček, Václav (oponent)
Předkládaná diplomová práce Sport jako lokální štěpení: Případová studie Kraje Vysočina analyzuje, zda sport a témata se sportem spojená (financování sportu a jiná podpora, organizace sportovních událostí, provoz a budování sportovních zařízení, spolková činnost a další), dokáží štěpit společnost, respektive, zda dokáže být jedním ze štěpení na lokální úrovni v případě Kraje Vysočina a jakou intenzitu toto štěpení ve zkoumaných obcí má. Teoreticky je práce ukotvena v konceptu konfliktních linií S. Rokkana a S. M. Lipseta. Důraz je pak kladen na lokální úroveň politiky, české prostředí a štěpení spojená se sportem. Těmi se zabývají autoři jako S. Balík, V. Bubeníček, J. Čmejrek, J. Čopík, V. Hloušek a M. Kubálek. Analytická část práce je případovou studií, která zkoumá přítomnost štěpení, jeho intenzitu a postoje aktérů, a to prostřednictvím jednak polostrukturovaných rozhovorů s představiteli zkoumaných obcí, dále prostřednictvím zápisů ze zastupitelstev a rad obcí a v neposlední řadě také prostřednictvím novinových a internetových článků. Na základě šetření je zřejmé, že sport dokáže vyvolat konflikty a v některých případech opravdu dokáže významně rozštěpit společnost a může také vzniknout nový aktér lokální politiky.
|
|
|
Ideologická polarizace polské politiky po Smolensku
Harzer, Filip ; Koubek, Jiří (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat vliv smolenské letecké katastrofy na polskou politiku. Na základě rozboru vnitropolitického vývoje a proměny politického jazyka relevantních aktérů práce identifikuje zdroje polarizace polské politiky po roce 2010. Teoretickým rámcem práce je Zaryckého pokus o syntézu Rokkanovy a Lipsetovy teorie štěpení s Kitscheltovým pojetím politických konfliktů. Stěžejní částí práce je analýza politického jazyka aktérů vybraných událostí v období od dubna 2010 do podzimu 2011. Klíčová slova Polarizace, štěpení, centrum, periferie, Smolensk, Polsko, Občanská platforma, Právo a spravedlnost, Kaczyński, Tusk
|
|
|
Národní park Šumava a zájmy municipalit na jeho území: případ postmateriálních cleavages?
Musilová, Karolína ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Předkládaná diplomová práce Národní park Šumava a zájmy municipalit na jeho území: případ postmateriálních cleavages? analyzuje, zda lze v případě NP Šumava mluvit o postmateriálním štěpení a jak se případné štěpení projevuje na národní úrovni. Po celou více než dvacetiletou existenci NP probíhají spory o jeho směřování, kde se střetávají zcela rozdílné postoje na jedné straně místních samospráv, pro které je NP jedním z hlavních zdrojů příjmů, a environmentalisty, kteří usilují o co nejmenší míru zasahování. Teoreticky je práce ukotvena v konceptu konfliktních linií S. Rokkana a S.M. Lipseta, důraz je pak kladen na jeho postmateriální dimenzi, která je spojena s R.Inglehartem. Analytická část práce je případovou studií, která zkoumá postoje jednotlivých aktérů, a to prostřednictvím jednak polostrukturovaných rozhovorů se starosty místních obcí, a jednak dokumentů a tiskových zpráv zájmových skupin. Na základě šetření je zřejmé, že jde o štěpení, neboť se projevuje v empirické, normativní i organizační rovině. Přítomnost štěpení je zřejmá na všech úrovních politického systému, neboť do něj kromě samospráv a zájmových skupin vstupují i politické strany a prezidenti.
|
|
|
Splitting and Dissociation in Schizophrenia
Pěč, Ondřej ; Raboch, Jiří (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Kocourková, Jana (oponent)
Pojem štěpení je definován jako proces, při kterém se tvoří agregované soubory psychických elementů, které není možné vzájemně propojit pro neslučitelnou psychickou zkušenost. Soubory pak vytvářejí mnohočetná dělení uvnitř psychického aparátu. Současné poznatky ukazují, že psychické štěpení u schizofrenie se pravděpodobně specificky projevuje na neurální úrovni jako narušení organizace v neurální komunikaci. Narušená neurální komunikace je zřejmě podkladem deficitů v oblasti psychického zpracování, které popisuje řada neurovědních konceptů jako jsou například teorie narušené konektivity, souběžných výbojů a dynamické komplexity. V této souvislosti je cílem teoretické části disertační práce popsat hlavní neurovědní teorie, které komplementárně odrážejí vzájemně propojené procesy mezi psychickou a mozkovou činností, které jsou základem poruch mentální integrace a které pravděpodobně představují neurální reprezentace štěpení u schizofrenie. Účelem první části empirického výzkumu bylo ozřejmit vztahy mezi psychologickým procesem štěpení a narušenými kognitivními a afektivními funkcemi u schizofrenie. Jako kontrolní skupina byl použit vzorek pacientů s hraniční poruchou osobnosti (HPO). Metody: V rámci klinické studie jsme vyšetřovali 30 pacientů se schizofrenií a 35 pacientů s HPO. Symptomy štěpení...
|
host ::
RSS.